Dokument Gasland ukazuje rizika břidlicového plynu0

Kohoutková voda s methanem, kterou je možné zapálit. Toxikologické analýzy vzorků, z nichž vyskakují sloučeniny s obávanými názvy. Uhynulá zvířata a špinavé studny. USA řeší, zdali je těžba břidlicového plynu bezpečná, a angažovaný dokument Gasland klade nepříjemné otázky. + FILM

Břidlicový plyn má být palivem první poloviny 21. století. Surovinou, která umožní přechod od fosilních paliv k bezuhlíkové ekonomice a která sníží energetickou závislost na ropě a plynu z Blízkého východu. Podle některých ale může intenzivní těžba zamořit města i venkov a znehodnotit zásoby pitné vody. Angažovaný dokument Gasland z roku 2010 ukazuje na příbězích mnoha rodin z USA, že k tomu už možná došlo. V pondělí odvysílala americká stanice HBO druhý díl snímku. Oba se zaměřují na nebezpečnou metodu těžby – hydraulické štěpení nebo také „frakování“ břidlicového plynu (více o těžbě břidlicového plynu). 

Hrozby břidlicového plynu

V Gaslandu se jeho tvůrce a režisér Josh Fox vydává na cestu přes Spojené státy na místa, kde těžba způsobila problémy. Břidlicový plyn už se dávno netěží jen na opuštěných místech, zásoby plynu jsou enormní a vyskytují se ve většině států USA. To akceleruje rozvoj: udává se, že v současnosti funguje v zemi 1-2 milióny vrtů a tato čísla se mají do roku 2020 zdvojnásobit. Fox nachází rodiny na farmách i ve městech a probírá s nimi jejich potíže, údajně souvisejících s vrtnými věžemi rozesetými po krajině.

Příběhy se opakují. Problémy s pitnou vodou, jež je zakalená nebo zapáchá. Následné laboratorní výsledky zpravidla odhalí přítomnost látek, které rozhodně nenajdete v ideálním jídelníčku pro dlouhověkost. Vše navíc doplňuje vděčná vizuální prezentace zapalování tekoucí vody přímo z kohoutku, která obsahuje methan, a tak hoří. V kuchyni, v koupelně, na zahradě… vyberte si.

Kontroverzní záběry z Gaslandu – není jasné, jestli methan v kohoutkové vodě nebyl již před těžbou břidlicového plynu

Dotazovaní lidé si často stěžují na zdravotní problémy, bolesti hlavy, ztráty čichu či další diagnózy včetně rakoviny. V několika případech je dokonce k vidění větší množství uhynulých zvířat. Reakce úřadů a těžařů? Dokažte, že jsou tyto problémy způsobeny těžbou!

Klame „dokument“ diváky?

Když vyšel Gasland v roce 2010 poprvé, způsobil poprask. Do světa, zvyklého malovat ekologické či ekonomické přínosy těžby v pastelových barvách (někdy doslova, prostřednictvím těchto propagačních omalovánek, které vysvětlují dětem, že břidlicový plyn je bezva), spadl granát s potenciálem zpochybnit vše.

Zástupci průmyslu zpochybňují souvislost mezi dokumentovanými problémy a těžbou. Vyrobili mimo jiné vlastní protifilm Truthland zpochybňující argumenty i osobu Foxe. Útočí zejména na efektní záběry hořící vody, s níž podle nich v mnoha oblastech byly problémy dávno před otevřením ložisek (a velmi pravděpodobně mají v některých případech pravdu). Jak se ale dostaly do tolika studen nejrůznější toxické látky, které odpovídají možnému složení směsí používaných k rozbití skal s plynem?

Jak vypadá mediální souboj mezi „bezohlednými průmyslníky“ a „ekoteroristy“, není třeba českým čtenářům zvyklým na diskuse o Temelínu, cyklistech či Šumavě květnatě popisovat. Analýza střídá analýzu, expert přehlušuje experta a neinformovaný kolemjdoucí má mizivou šanci poznat, kde je pravda.

Je kontrola břidlicového plynu dostatečná?

Situaci v USA ztěžuje několik výjimek, které těžba břidlicového plynu získala. Nepodléhá několika zákonům na ochranu životního prostředí, takže se nedá spolehnout na přípravná data z doby před začátkem těžby. Není vyloučené, že studny protagonistů byly toxické už dávno před „frakováním“ plynu. Je možné, že methan unikal do trubek i dřív. Přesná měření ale nejsou a studie, které prokážou souvislost mezi těžbou a znečištěním (nejvýrazněji ta z města Pavillon, Wyoming od EPA: oficiální Agentury životního prostředí), jsou napadány, případně zapadnou v rámci komplikovaného systému státních a federálních pravomocí a zájmů v USA (pro zájemce například článek z Huffington Post).

Souhrnná zpráva o vlivu těžby břidlicového plynu na životní prostředí pořád není (rapidní nárůst těžby přitom začal již v roce 2005!) a nedávno bylo její dokončení posunuto o další dva roky na 2016. Mezitím samozřejmě vzniknou tisíce nových věží a těžba se rozšíří do dalších států. 

A to není vše. Až v letošním roce například vzniká legislativa, která povinuje těžební společnosti ke zveřejnění všech látek, které jsou součástí těžebních směsí alespoň úřadům (doposud bylo možné některé zatajit s odkazem na originální výrobní postupy).

Co bude dál?

Dokumenty jako Gasland nebojují jen proti několika těžařským společnostem, ale proti vizi určitého rozvoje, naplánovaným energetickým investicím. I kdyby se ukázalo, že spousta ve filmu popisovaných problémů nesouvisí s těžbou (což není vůbec jisté), Gasland zdůraznil spoustu sporných a nedořešených momentů, zejména v otázkách regulace a bezpečnosti těžby břidlicového plynu.

Není nutné podléhat konspiračním teoriím, ale samozřejmě jde o mnoho peněz. Energie bude potřeba a břidlicový plyn je velmi zajímavou alternativou ve světě, který by se měl pomalu rozloučit například s uhelnými elektrárnami. Když se bavíme o potížích, není asi třeba připomínat, že ani ostatní zdroje nejsou bez problémů a chyb (stačí se trochu rozhlédnout po Ostravsku, severních Čechách, ale i třeba na Příbrami či v Dolní Rožínce). Gasland se ale vážně ptá, jestli vůbec někdo odpovědně domyslel všechna rizika nebo to prostě jen risknul.

Nejde o to zakazovat těžbu a bránit „pokroku“, jen by se povolování mělo dít na základě maximálních znalostí a vyhodnocení rizik. V Británii s velkou pravděpodobností způsobilo podzemní „frakování“ dvě malá zemětřesení nedaleko Blackpoolu. Obavy z dalších nezamýšlených důsledků to rozhodně nesnížilo. V tomto ohledu je rozumný současné české moratorium na průzkum břidlicového plynu, dokud nebudou jasně definována pravidla, za jakých podmínek může průzkum a případná těžba probíhat.

Česko se zatím do břidlicového plynu příliš nehrne. Dílem ale za to pravděpodobně můžou i ne příliš velké zásoby v porovnání například s Polskem. Nečasova vláda chtěla s jakýmikoli průzkumy počkat, dokud nebude dořešena legislativa. Odpůrci oproti tomu žádali absolutní zákaz těžby břidlicového plynu.

Sledovat @jmorkes !function(d,s,id){var js,fjs=d.getElementsByTagName(s)[0],p=/^http:/.test(d.location)?’http‘:’https‘;if(!d.getElementById(id)){js=d.createElement(s);js.id=id;js.src=p+‘://platform.twitter.com/widgets.js‘;fjs.parentNode.insertBefore(js,fjs);}}(document, ‚script‘, ‚twitter-wjs‘);

Podívejte se: Angažovaný dokument Gasland o problémech v oblastech s těžbou

Podívejte se: Truthland – odpověď průmyslu na tvrzení z Gaslandu

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora