Pojďte s námi nasát inspiraci! Přinášíme vám zajímavé „zelené zprávy“. Věděli jste třeba, že v New Yorku zateplovali Empire State Building? A že tu jezdí autobusy se zelenou střechou? Víme i to, že vědci vynalezli nový rozložitelný plast!
Zelené střechy frčí – proč ne třeba na autobusech?
Jak přinést zeleň do měst? Co takhle zelená střecha? O něco dál tento nápad posunul student newyorské univerzity Marco Antonio Castro Cosio. Pro svou diplomovou práci vytvořil projekt s názvem Bus Roots. Systém zelených střech podobný těm na budovách využil Marco pro vytvoření zelené zahrady na střeše autobusu. 31,6 metrů čtverečních metrů střechy pokryl mělkými žlaby s hlínou pro pěstování rostlin. Šokující? Výčet výhod je podle Marca celkem obstojný: zeleň absorbuje oxid uhličitý, produkuje kyslík, funguje jako izolace a navíc dobře vypadá. Máme šanci, že by se tenhle nápad realizoval i u nás?
Není autobus jako autobus. Foto: marcocastrocosio.com
Nový biologicky rozložitelný plast je na světě! Vědci ho vyrobili z krevetích schránek
Snad odjakživa se inspirujeme v přírodě. A nejinak tomu je v 21. století. Dokazují to i vědci z Ústavu pro biologicky inspirované inženýrství z Harvarské univerzity. Těm například posloužila schránka hmyzu z chitinu. Vytvořili na jejím základě umělou verzi nazvanou „Shrilk„, která je stejně pevná jako hliník, ale o polovinu lehčí. Materiál je vyroben z chitinu, který vědci získali ze schránek krevet. A výhody takového materiálu? Jednou z nich je to, že jde o biologicky rozložitelný materiál. Shrilk je proto zkoumán pro možnost využití v medicíně, například pro stehy, které musí být velmi silné a sloužit jako dostatečný základ pro regeneraci tkáně. Jako další možnost použití byla zmíněna i výroba rozložitelných obalů a odpadkových pytlů. O bioplastech jsme slyšeli už ledacos. Že bychom ale na nákup chodili s plastovou taškou vyrobenou z hmyzu nebo měkkýšů?
Švédsko vyrábí 20 % tepla z odpadu
Švédsko je země s výjimečně dobrým národním recyklačním programem. Posuďte sami – jen čtyři procenta z komunálního odpadu končí na skládkách. A co se tedy s odpadem děje? Putuje do spaloven, kde vzniká teplo, které se využívá pro výrobu elektřiny a teplé vody pro domácnosti a podniky. No a právě odpad je velmi důležitou součástí celého systému. Díky němu je vytápěno 20 % švédského území a dodávána elektřina pro 250 tisíc domácností. Aby však Švédsko nakrmilo všechny tyhle elektrárny, potřebuje více odpadu, než samo vyprodukuje. Odpad se proto dováží ze sousedních zemí jako je třeba Norsko. Přestože tento systém možná vypadá jako skvělé řešení, má na druhé straně i mnoho nevýhod. Spalovny produkují mnoho dioxinů do ovzduší a těžkých kovů, které zůstávají ve zbylém popelu. Švédové proto dlouhodobě hledají jiné způsoby pro nakládání s odpadem.
Elektrárna v Uppsale, která kombinuje výrobu tepla a elektřiny. Spalovat může až 52 tun odpadu za hodinu. Foto: flickr.com, Vattenfall
Rekonstrukce Empire State Building má ušetřit 4,4 milionu ročně na energiích
Budovy schramstnou v USA asi 40 % veškeré energie. Navíc tři čtvrtiny z tohoto čísla mají na svědomí komerční budovy. Perfektní místo, kde by se dalo energie ušetřit, řekli si tedy Američané a začali investovat do úsporných opatření. Ta se dotkla i tak ikonické budovy jako je Empire State Building. Rok po dokončení rozsáhlých úprav budova překonala očekávání a uspořila 2,4 milionu dolarů v nákladech za energie. Investice se týkají osmi inovativních opatření, v rámci nichž je rekonstruováno všech 6 500 oken, budova byla dovybavena chladicím systémem a webovým energetickým řídicím systémem. Podrobný návrh změn v rámci smlouvy zaručuje úspory energií v celkové výši přes 20 milionů dolarů. Pokud ke garantovaným úsporám nedojde, firma stojící za úspornými opatřeními zaplatí rozdíl mezi změřenou hodnotu a garantovanou spotřebou.
Empire State Building po úsporných opatřeních spotřebuje mnohem méně energie. Foto: sxc.hu
