Konference se zabývala hlavně problémy v podnikání s výrobou elektřiny ze slunce. Legislativa se ve prospěch moderních malých elektráren posouvá jen velmi pomalu. Dosud nepříliš známým problémem jsou také požáry fotovoltaických panelů.
Témata přednášek se rok od roku trochu liší, ale v zásadě je konference zaměřena především na problémy podnikání ve fotovoltaické výrobě elektřiny. Kromě odborníků a zástupců firem oboru, je vždy na konferenci zastoupen někdo z Ministerstva průmyslu a obchodu, někdo z Energetického regulačního úřadu, případně také zástupci Státní energetické inspekce a Operátora trhu s elektřinou.
Legislativa: Co se změní pro provozovatele malých elektráren?
Téma týkající se legislativy, bylo očekávané a nepochybně důležité, nicméně můj subjektivní dojem byl, že jsme zas tak moc konkrétních informací nezískali. Přednášející to (celkem logicky) odůvodňoval tím, že vše je zatím v pohybu a mění se každým okamžikem a nelze tak uvádět konkrétní podrobnosti. V průběhu přednášky a následné diskuzi jsem pak měl dojem určité nespokojenosti části publika s činností ministerstva a transparentností celého procesu novelizace zákona.
ReklamaPřednáška ukázala také na velmi úzké propojení energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, což by v novelizované podobě mělo být ještě výraznější než v dosavadní podobě těchto zákonů. Přednášející také ujistil, že základní principy pro podnikání v energetických oborech se nezmění - tj. stále bude nutná nutná licence.
Existují ale výjimky. Například výroba elektřiny v malých fotovoltaických elektrárnách (do 10 kW) pro vlastní potřebu (tj. ne pro účely podnikání) udělení licence nevyžaduje. Na tyto elektrárny se (po splnění určitých podmínek) vztahuje pravidla o zjednodušeném připojení do rozvodné sítě.
Je třeba ještě dořešit, jak to bude s případnými přetoky vyrobené elektřiny do rozvodné sítě. Zmíněno bylo také to, že některé úpravy ve zmiňovaných zákonech souvisí i s tím, že ČR nemá správně transponovaná některá ustanovení směrnic EU, což bylo příčinou několika vytýkacích řízení. Jako obvykle to sebou nese riziko potenciálního zastavení toku dotací z EU.
Některé z těch výtek mi připadají zcela absurdní – například to, že prý (alespoň z hlediska zákona) není v ČR měřena spotřeba elektřiny u zákazníka (více o tomto problému je v článku na webu E15.
Příspěvky na obnovitelné zdroje se budou platit podle dimenzování hlavního jističe
Významnou změnou je, že příspěvky na obnovitelné zdroje energie se budou platit podle dimenzování hlavního jističe namísto podle spotřeby elektřiny (poplatek letos činí 495 Kč/MWh). Okolo plateb na obnovitelné zdroje energie bylo v poslední době mnoho diskusí, zdůvodnění je opět v tom, že je nutné vyhovět požadavku EU. Zajímavé přitom je, že by tato úprava údajně neměla vést k tomu, že domácnosti budou platit na obnovitelné zdroje více a současně by měla být výhodná i pro velké průmyslové odběratele s rovnoměrným odběrem.
Musím se přiznat, že mi naprosto není jasné, jak by to mohlo fungovat – jediná možnost je, že by se zvýšil příspěvek státu. Zeptal jsem se na to přímo a přednášející – ing. Havel – potvrdil, že se počítá se zvýšením příspěvku státu o zhruba 5 miliard. Navíc řada domácností na tuto změnu zareaguje snížením velikosti hlavního jističe – podle mé zkušenosti má mnoho domácností hlavní jistič zbytečně velký. Rozhodně bude tedy zajímavé sledovat, jak to bude nakonec nastaveno a jak na to lidé zareagují.
Aktuální vývoj na trhu s elektřinou
Zajímavá část přednášky Jan Palaščáka, generálního ředitel firmy Amper Market, se týkala hlavně daně z elektřiny. Podle návrhu ministerstva financí by mělo dojít ke zrušení osvobození koncových spotřebitelů elektřiny od daně z ekologicky šetrně vyrobené elektřiny. Důvodem je, že v evropských zemích s velkou výrobou elektřiny z vodních elektráren jsou různé formy „certifikátů původu“ ekologické elektřiny.
Cena těchto certifikátů se pohybuje v jednotkách Kč/MWh (např. Nordic Hydro Certifikate). Podle MPO hrozí nebezpečí, že spekulativní dovoz certifikátů osvobodí od daně z elektřiny (téměř) veškerou koncovou spotřebu v ČR. To by přineslo ztrátu na výnosu daně více než 1 miliardu korun.
Jan Palaščák doložil, že toto nebezpečí nehrozí, neboť jakýkoliv certifikát je neoddělitelný od komodity, tj. od fyzické dodávky ekologicky šetrné elektřiny. Toky elektřiny jsou dokumentovány, a tudíž samotné certifikáty nejsou pro osvobození použitelné (spekulativní dovoz pouhých certifikátů bez komodity je již při současné legislativě nezákonný).
Požární bezpečnost fotovoltaických systémů
Tohle byla z mého hlediska nejzajímavější téma. Musím se přiznat, že mne vlastně nikdy nenapadlo, že fotovoltaické elektrárny mohou představovat významné riziko požáru. Podle statistiky jsou nejčastější požáry na objektech (střechách), zatímco požáry na volné ploše se vyskytují minimálně a škody jsou omezeny jen na vlastní fotovoltaickou instalaci (obr.1). V případě střešních instalací je největší riziko především u plochých střech z hořlavých materiálů tj. například živičná hydroizolace v kombinaci s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu (obr.2).
Málo známý problém: Fotovoltaické panely dobře hoří. (Foto: Pyros, s.r.o.)
Jednou z významných příčin požárů je použití nevhodných kabelů (nedostatečné dimenzování a nevhodný materiál izolace) a nedbalé utažení vodičů ve svorkovnicích, kde přechodový odpor může způsobit značný vývoj tepla. Požár se v takovém případě šíří po kabelech a dochází k odkapávání horké taveniny na střechu.
Podle mého soudu také došlo k podcenění elektrochemické koroze, která u stejnosměrného proudu hraje mnohem větší roli, než v případě běžných instalací pro střídavý proud. Největší problémy údajně mají elektrárny, které byly dokončovány ve spěchu, aby se stihlo připojení do sítě v době, kdy byly vyšší výkupní ceny.
Problémem s případným požárem mají hlavně elektrárny dokončené ve spěchu, před snížením výkupních cen. Příčinou požáru je většinou nekvalitní elektroinstalace. (Foto: Pyros, s.r.o.)
Klíčovou roli v prevenci požárů hraje pečlivá revize elektrozařízení. Například přechodové odpory ve spojích se dají rychle odhalit s použitím termokamery.
Problémem je životnost kondenzátorů v měničích napětí
Velmi užitečná přednáška, která upozornila na fakt, že právě měniče napětí jsou častou příčinou poruch a problémů. Musím říci, že mne pobavilo to, že u měničů jsou častým problémem poruchy elektrolytických kondenzátorů. Stejný problém se často řeší také u napájecích zdrojů pro LED osvětlení. Je zvláštní, že ve 21. století je problém udělat kvalitní kondenzátor s dlouhou životností.
Otázkou ovšem je, zda je to opravdu jen problém technický. Dnes totiž už nikdo (kromě kosmického průmyslu nebo vojáků) nevyžaduje dlouhou životnost zařízení, ale počítá se naopak s častou výměnou. Myslím, že se tomu říká „řízená životnost“ (viz článek z HN).
Za účast autora na konferenci děkujeme organizátorovi – společnosti b.i.d. services.
