fbpx

Partneři sekce

Co je špatně na novém zákoně o obnovitelných zdrojích?0

Vláda s rozvojem obnovitelných zdrojů příliš nepočítá. Připravovaný zákon má posvětit limity pro jednotlivé zdroje zelené energie. Pro fotovoltaiku by to znamenalo utrum. Co je podle zastánců obnovitelných zdrojů na zákoně špatně?

Konec rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Likvidace fotovoltaiky. To nás podle zástupců asociací obnovitelných zdrojů čeká, pokud bude schválen nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie v takové podobě, v jaké postoupil do druhého čtení v Poslanecké sněmovně.

„Fotovoltaika dosáhla limitu stanoveného v Národním akčním plánu již nyní. Na podporu by nedosáhla.“

Reklama

Jen pro pořádek připomeňme, že diskuzi o podpoře obnovitelných zdrojů rozpoutala v minulém roce fotovoltaika, která byla označena za hlavního viníka zdražení elektřiny. Aby nedošlo k většímu nárůstu ceny elektřiny, byla přijata různá opatření (např. zavedení solární daně) a v souvislosti s tím byl i třikrát novelizován stávající zákon o podpoře zelené energie.

Obnovitelné zdroje na Nazeleno

– Stop fotovoltaice do roku 2020?

– Zdraží fotovoltaika opět elektřinu?

– Solární elektrárny – ostrovní systém

– Malá větrná elektrárna: Jak na to?

Ne víc než 13 % energie z obnovitelných zdrojů

Podle autorů zákona je nová úprava oblasti zelené energie nutná: Současný systém nedostatečně reaguje na vývoj nových technologií a zvyšuje celkovou cenu za elektřinu. Navíc je nutné do zákona začlenit evropskou směrnici 2009/28/ES (implementace měla být provedena již v prosinci minulého roku).

Proti podobě nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů se vzedmula vlna protestu. Nelíbí se asociacím obnovitelných zdrojů energie, ekologickým organizacím i firmám podnikajícím v oblasti zelené energie. Co jim na zákoně vadí?

Fotovoltaika možná dostane stopku až do roku 2020
Fotovoltaika možná dostane stopku až do roku 2020. Thinkstockphotos.com

Především to, že obnovitelné zdroje by měly podléhat mnohem větší regulaci. Nástrojem regulace by se měl stát Národní akční plán (NAP), který stanovuje limity pro jednotlivé obnovitelné zdroje energie do roku 2020. Ministerstvo vše spočítalo tak, aby Česká republika splnila závazek Evropské unii vyrábět v roce 2020 z čistých zdrojů 13 % energie. „Nedopustíme překročení závazku,“ nechal se slyšet ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. 

Podíl jednotlivých zdrojů podle Národního akčního plánu (v GWh za rok)

 
2005
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Vodní:
2 380
2 109
2 129
2 154
2 185
2 207
2 220
2 233
2 244
2 253
2 264
2 274
Geotermální
0
0
0
0
9
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
Solární
0
578
1 685
1 693
1 698
1 703
1 708
1 713
1 718
1 721
1 724
1 726
Větrná
21
454
558
663
767
871
975
1 079
1 183
1 288
1 392
1 496
Biomasa
721
1 930
2 566
3 346
3 976
4 437
4 819
5 086
5 401
5 656
5 911
6 165
   Pevná
560
1 306
1 718
2 261
2 668
2 905
3 065
3 108
3 200
3 231
3 262
3 294
   Bioplyn
161
624
848
1 084
1 308
1 531
1 754
1 978
2 201
2 425
2 648
2 871
Celkem
3 122
5 072
6 939
7 855
8 635
9 236
9 741
10 130
10 565
10 936
11 308
11 679

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Žádné výkupní ceny pro fotovoltaiku

Co by to znamenalo v praxi? Pokud by nějaký obnovitelný zdroj dosáhl limitu stanoveného v Národním akčním plánu, nebyl by připojen do sítě a neměl by tedy nárok na žádnou podporu v podobě výkupních cen elektřiny nebo zelených bonusů.

Pro solární elektrárny by to znamenalo utrum – fotovoltaika totiž dosáhla limitu pro rok 2020 už minulý rok. Pokud byste si tedy chtěli na střechu svého domu umístit fotovoltaické panely, měli byste smůlu. Jediným řešením by byl tzv. ostrovní systém – ovšem samozřejmě bez nároku na jakoukoli dotaci.

Návrh zákona podle Pavla Douchy, právního zástupce asociací obnovitelných zdrojů, značně komplikuje plánování investic podnikatelům. Jde totiž o to, že Národní akční plán může být novelizován a stanovené limity mohou být měněny.

Nejasně je také dána garance, že elektřina bude vykoupena. Pokud bude investor využívat zelených bonusů, musí si najít obchodníka s elektřinou, který elektřinu vykoupí. To může být problém zejména pro drobné výrobce. Inspirovat bychom se mohli v Německu, kde elektřina musí být vykoupena bez ohledu na režim výkupu,“ uvedl Pavel Doucha na semináři Energetika budoucnosti v evropském kontextu, který proběhl minulý čtvrtek v Poslanecké sněmovně.

Kritikům se nelíbí plány na využívání biomasy
Kritikům se nelíbí plány na využívání biomasy. Zdroj: Thinkstockphotos.com

Podpora velkým spalovnám

Asociacím vadí také to, že v zákoně chybí podpora výroben tepla z obnovitelných zdrojů a naopak podporuje spoluspalování komunálního odpadu. „Zákon směřuje k podpoře velkých výroben. Nahrává spalovnám odpadu a rezignuje na decentralizaci. Podporuje se neefektivní využívání biomasy,“ upozornil Doucha.

Zákon nepreferuje spoluspalování,“ ohradil se Blahoslav Němeček z Energetického regulačního úřadu. „Preferuje vysokou účinnost. Spoluspalování nevadí, pokud se děje v kogeneračních jednotkách s vysokou účinností,“ dodal Němeček. 

Splnění cíle 13 % v ohrožení

Zajímavé je, že někteří zástupci obnovitelných zdrojů vidí jako nereálné splnění cílů daných Národním akčním plánem. „Co se týká biomasy, vidím tabulky v NAP jako nereálné. Pokud má být Národní akční plán závazný dokument, doporučuji údaje přepočítat,“ uvedl Bohumil Beleda, viceprezident Agrární komory.

Limitů stanovených v Národním akčním plánu nemusí dosáhnout ani větrná energie. Výrobu elektřinu z větru by mohlo ohrozit například snížení výkupních cen elektřiny. „Pro větrnou energii by bylo kritické snížení výkupních cen,“ řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Větrná energie by nemusela cíle stanoveného v NAP dosáhnout
Větrná energie by nemusela cíle stanoveného v NAP dosáhnout. Zdroj: Thinkstockphotos.com

Pokud by nebyly splněny limity některých obnovitelných zdrojů dané v Národním akčním plánu, hrozilo by, že Česká republika nesplní závazek Evropské unii vyrábět 13 % energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020.  

Vláda: Obnovitelné zdroje nechceme

Postoj vlády k obnovitelným zdrojům energie je jasný. Příliš s nimi nepočítá, a to nejen v Národním akčním plánu, ale ani v nově připravované energetické koncepci. „V původních představách jsme počítali s navýšením podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Ale máme pochybnosti o výhledových kapacitách biomasy. Údaje, se kterými se počítalo, mohou být nadhodnocené. Také potenciál ostatních obnovitelných zdrojů je na hraně,“ řekl Martin Kocourek na 120. Žofínském fóru, které bylo věnované úloze plynu v energetice České republiky.

Splňme náš závazek Evropské unii. Do budoucna si ale kvůli nákladům spojeným s rozvojem obnovitelných zdrojů v našich klimatických podmínkách více zelené energie dovolit nemůžeme,“ dodal Kocourek.

Zastánci obnovitelných zdrojů ovšem nesouhlasí s tím, že by výroba čisté elektřiny byla nákladnější než klasické zdroje. Naopak tvrdí, že právě konvenční zdroje a jejich omezenost stojí za současným nárůstem ceny energie.

Malé fotovoltaické elektrárny možná budou opět připojovány do sítě
Jedním z důsledků stop-stavu fotovoltaice je i ztráta zkušeností a odborníků. Zdroj: Thinkstockphotos.com

Nám v České republice nejde o to, že bychom měli nyní plánovat produkci 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je však pro nás klíčové neztratit kontakt s technologickým vývojem ve světové a evropské energetice. Nespoléhat slepě jen na jeden či dva primární zdroje. Jde o diverzifikaci zdrojů, o energetickou bezpečnost našeho státu, o životní prostředí, o udržitelný rozvoj. Nyní se rozhoduje o naší budoucnosti,“ řekl Martin Bursík bývalý ministr životního prostředí.

To, že by nám mohl v technologickém rozvoji ujet vlak, padlo na semináři Energetika budoucnosti v evropském kontextu několikrát. „Jedním důsledkem stop-stavu, který bude mít dlouhodobější dopad, je ztráta znalostí, zkušeností a odborníků z oboru fotovoltaiky,“ uvedl Jakub Halamíček ze společnosti IBC Solar.

Autor: Jana Poncarová