fbpx

Partneři sekce

Co chystá vláda: Konec fotovoltaiky a dotací?0

Nová vláda již nějakou dobu vládne. Podle svých prohlášení má být nejúspornější. Jak se úspornost projeví v oblasti dotací? Co čeká fotovoltaiku a obnovitelné zdroje? Jak chce vláda bojovat s narůstající cenou elektřiny? Co se chystá v oblasti biomasy, biopaliv a zemědělství?

S příchodem ministra Pavla Drobila nabral rezort životního prostředí nový směr. Chtěl „dýchat za český průmysl“, ministerstvo průmyslu však nedostal. Za svoji prioritu označil „odideologizování“ úřadu. Zvolil si heslo: Životní prostředí pro lidi.

„Podle ČEZ bude moct za vysoké ceny elektřiny v roce 2011 fotovoltaika, podle České fotovoltaické asociace naopak ČEZ.“

Reklama

Rozhodl se pro jinou cestu než jeho předchůdci. Omezí podporu alternativních zdrojů (kromě biomasy) a bude se soustředit na jadernou energii, kterou chce zařadit mezi obnovitelné zdroje energie. (Drobil chce tuto kontroverzní myšlenku prosadit na evropské úrovni.) K otázce klimatických změn se staví skepticky. „Četl jsem jenom Klause,“ přiznal. Změně klimatu bychom se měli spíše přizpůsobit, než jí bránit. Plánuje například každý rok investovat 4,5 miliardy korun do protipovodňových opatření.

Energetika na Nazeleno.cz

   – Energetika: Éra uhlí končí, nahradí jej jádro

   – Krize fotovoltaiky krok za krokem

   – Výkupní ceny elektřiny klesnou

   – Biomasa: Kolik vyrábíme elektřiny?

   – 5 největších slunečních elektráren

Na ministerstvu provedl i personální změny, například odvolal ředitelku České inspekce životního prostředí Evu Tylovou. Podle ekologických organizací se ministr zbavuje nestranických odborníků a nahrazuje je členy ODS. To ministr odmítá: „Výběr nejužšího vedení je výsostným právem ministra. Každý ministr se musí obklopit lidmi, které považuje za kompetentní, důvěřuje jim a je zvyklý na spolupráci s nimi,“ řekl ministr Drobil magazínu Nazeleno.cz. „Vliv nevládních ekologických organizací na ministerstvo životního prostředí by měl být stejný jako jejich vliv na jakékoli jiné ministerstvo. MŽP není klubovnou ekologických organizací ani nikoho dalšího.“ Tyto organizace se podle ministra neopírají o legitimitu z voleb a nemají právo rozhodovat o veřejných záležitostech. Přesto Drobil uznává, že odvádějí kus dobré práce a o jejich názorech s nimi bude diskutovat.


Vše o cenách elektřiny čtěte na www.cenyenergie.cz

Proti záměrům nového ministra se staví i jeho předchůdci. „Ministr nechce ctít priority, které byly dříve nastaveny. Ministerstvo oslabí a rádoby populárně vyjde vstříc průmyslu,“ říká Martin Bursík. Ten také upozorňuje, že ochrana životního prostředí je evropská záležitost a některé plány se nemusejí setkat s pochopením v Bruselu, kde tuto agendu vede další ministrův předchůdce, Ladislav Miko. Nezní však jenom kritika – nového ministra chválil například prezident Václav Klaus.

Ceny elektřiny 2011: Vláda plány tají

Otázky energetiky jsou záležitostí jak ministerstva životního prostředí, tak i ministerstva průmyslu. Hlavním tématem posledních týdnů je podpora obnovitelných zdrojů, především pak fotovoltaiky.

Stále není jasné, o kolik ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů energie vzrostou. Podle ČEZu o 22 %, podle České fotovoltaické asociace nebo Strany zelených maximálně o 7–8 % (a pokud o více, tak vinou ČEZu). Podle odhadů Nazeleno.cz půjde zhruba o 10–15 %.

Priority ministra životního prostředí

  • Omezení podpory obnovitelných zdrojů energie (kromě bioamasy).
  • Zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje.
  • Urychlení výstavby dálnic a odvedení aut z měst.
  • Větší otevřenost národních parků lidem, důraz na vzdělávací a turistickou funkci, aktivnější zásahy do přírody, ale i rozšíření ochranných zón.
  • Snížení byrokratické zátěže, zrušení omezení pro menší podniky a zaměření se na velké znečišťovatele.
  • Boj proti erozi půdy.
  • Peníze z evropských fondů pro zlepšení na zlepšení prostředí v Moravskoslezském kraji.
  • V letech 2013 – 2027 investovat až 50 miliard do protipovodňových opatření.
  • Nový zákon o ovzduší (viz níže).

Přesnější čísla bychom mohli znát na konci září. Vláda hledá cesty, jak cenu elektřiny snížit. Prvním z kroků má být stopka velkým solárním instalacím na polích. Uvažuje se také o zpřísnění povolovacích procedur kontroly nových elektráren nebo zvýšení poplatku za přeměnu zemědělské půdy na hospodářskou (až šestinásobně). Chystají se i opatření rozpočtová či daňová, ta však vláda tají. Prý musí prověřit jejich soulad s evropským právem a Ústavou. (Mluví se například o zvláštním zdanění fotovoltaiky.)

Strana zelených nesouhlasí s tímto „bojem proti fotovoltaice“ a navrhuje vlastní postupy: Radikálně snížit zisky ČEZ (loni 50 miliard), část hradit z prodeje emisních povolenek (což by však jen přelilo peníze odjinud) a vůbec posílit kontrolní funkci Energetického regulačního úřadu a „posvítit si“ na ČEZ, který je dnes fakticky státní monopol s neprůhledným hospodařením.

 

Zbývá tedy otázka, proč ČEZ (jakožto společnost vlastněná převážně státem) investuje do solárních elektráren a takto elektřinu ještě zdražuje? Podle ministra průmyslu Kocourka se ČEZ snaží dosahovat zisku jako každý podnik, navíc 70 % výnosu jde státu. (Což ale domácnostem proud nezlevní.) ČEZ už prohlásil, že většinu svých projektů zastavil, jeho instalovaný výkon ve fotovoltaikcých elektrárnách bude kolem 100 MW, tedy 5–8 % celkového solárního výkonu v ČR.

Obnovitelné zdroje energie: Podpora klesne

Od roku 2011 končí štědrá podpora obnovitelných zdrojů. U fotovoltaiky se mají snížit výkupní ceny až o 50 % (asi na 6 Kč za kWh). V roce 2012 čeká celý systém dotací zásadně změna. Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů zatím není dokončena, ale měla by nastavit horní limit podpory všech obnovitelných zdrojů na 6 Kč za kWh. Pokud jde o solární elektrárny, podporovány by měly být jen malé konstrukce do 100 kW a elektrárny na střechách a fasádách budov.

Podporovány budou už jen malé fotovoltaické instalace na střechách nebo fasádách domů
Podporovány budou už jen malé fotovoltaické instalace na střechách nebo fasádách domů

Fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě by nárok na podporu neměly. Má být zajištěna likvidace vysloužilých solárních panelů (zřejmě ve formě příplatku při jejich nákupu). Novela zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů také zavádí stropy pro objem elektřiny z jednoho zdroje. A v případě fotovoltaiky je nastaven velmi přísně: navrhuje se limit 1 695 MW až do roku 2020. V současné době je instalovaný výkon solárních elektráren asi 694 MW. Do konce roku 2010 by podle odhadů České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) mělo být připojeno zhruba 800–1 000 MW.

Hovoří se také o návrhu ročního limitu pro připojení slunečních elektráren ve výši 4,5 MW. To by podle CZEPHO umožnilo připojit řádově jen 1 200 domácností. „Tito malí investoři nyní nebudou mít šanci se na rozvoji fotovoltaiky podílet. Instalované megalomanské projekty však budou profitovat i nadále. To by byl výsměch všem, kdo podporují fotovoltaiku jako ekologický a levný zdroj energie a nesnaží se jen rychle zbohatnout,“ říká František Smolka, člen představenstva CZEPHO.

Podle Strany zelených i ekologických organizací jde o útok na fotovoltaiku a obnovitelné zdroje energie vůbec. Podle kritiků obnovitelné zdroje podporuje celá Evropa, tak proč se my musíme stavět proti nim? Ministři životního prostředí i průmyslu prohlašují, že obnovitelné zdroje podporují, trvají však na změně systému a lepším zvážení, které zdroje rozvíjet. „Cílem návrhu je rovnoměrný rozvoj všech druhů obnovitelných zdrojů a srovnání podmínek podpory. Stát zabrání tomu, aby jeden druh obnovitelných zdrojů dostával neadekvátně vysokou podporu neodpovídající jeho významu.“ Mnohem vstřícněji se staví například k biomase a bioplynu.

Biomasa: Bude hrát prim?

Podle plánu vlády má využití biomasy na výrobu elektřiny během deseti let stoupnout trojnásobně. I zde však hrozí nebezpečí: Nevhodně nastavené dotace povedou k drancování zemědělské půdy. Před nadměrným využíváním biomasy varovali např. šéf Energetického regulačního řadu Josef Fiřt nebo prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl.

Z obnovitelných zdrojů energie má být podporována především biomasa
Z obnovitelných zdrojů energie má být podporována především biomasa

Zatím se v kotlích spaluje především odpad. Pokud podpora biomasy stoupne, na řadu přijde pěstování energetických plodin. To může být příležitost pro české zemědělce. Nikdo ale neví, kolik půdy by energetické plodiny zabraly. Hrozí vyčerpání zemědělské půdy, nadužívání chemických přípravků, likvidace potravinové výroby, růst cen potravin a závislost na jejich dovozu. Následky by mohly být nesrovnatelně horší než u řepky, o naši biomasu projevily zájem i sousední státy. Musíme ale dodat, že podle zprávy tzv. Pačesovy komise, která se zabývala vyhlídkami české energetiky na příštích 50 let, má ČR pro rozumné využívání biomasy vhodné podmínky (na rozdíl od fotovoltaiky).

Dostavba Temelína

Pokud jde o ostatní odvětví energetiky, středobodem má být dostavba Temelína, kterou sice momentálně nepotřebujeme, ale do deseti let bude potřeba nahradit zastarávající uhelné elektrárny. Chystá se rekonstrukce uhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov. Tyto projekty procházejí schvalovacím procesem, v rámci řízení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) už dostaly zelenou. Ekologické organizace jsou však jiného názoru: „ČEZ hodlá v Prunéřově použít obstarožní řešení na úrovni osmdesátých let. Rozdíl činí 105 nákladních vlaků zbytečně spáleného uhlí ročně,“ říká programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký.  Podle výpočtů Ekologického právního servisu jsou stavby až o třetinu předražené.

Drobil chce jádro zařadit mezi obnovitelné zdroje energie
Drobil chce jádro zařadit mezi obnovitelné zdroje energie

Zemědělství aneb boj o dotace

Hlavní otázkou zemědělství jsou (opět) dotace. Noví členové EU (mezi nimi i ČR) mají nárok na menší evropské dotace než zbytek Unie. Česká republika rozdíl dorovnává „ze svého“, aby naše zemědělce nezničila štědřeji podporovaná konkurence, např. z Francie. Toto dorovnávání na „západní úroveň“ se nazývá TOP UP a každý rok stálo daňové poplatníky 6-7 miliard korun. V příštím roce má být částka výrazně snížena, možná úplně zrušena. Podle zemědělců však snížení prohloubí nerovné podmínky, navíc v době těžkých ztrát způsobených počasím. České zemědělství by se tak po letech propadlo do ztráty.

I bez snižování plateb by čeští zemědělci dostali polovinu toho, co v Rakousku. Zrušení plateb zcela podřízne naši konkurenceschopnost,“ varuje Jan Veleba, prezident agrární komory. Vláda argumentuje, že v předchozích letech dotace rostly, zemědělci dostávají přes nejrůznější fondy až 40 miliard korun ročně. Pokud jde o srovnání se zahraničím, připomíná, že v Rakousku i Německu jsou vyšší náklady, zemědělci navíc platí vysokou daň z půdy.

Podle ministra zemědělství Fuksy dotace křiví trh a otázku zemědělství nelze dotacemi léčit věčně (tento systém vznikl v 50. letech, kdy hrozila potravinová krize, nikdo se ale neobtěžoval jej zrušit). EU slíbila, že v roce 2013 dotace ve všech zemích srovná a začne je snižovat. Jenže podle posledních jednání EU slib nedodrží, Francie a Německo se svých výhod nechtějí vzdát. Podle ministra tak musíme zemědělce dotovat z našich daní i nadále. „Zemědělskou politiku netvoří ministr, ale 27 evropských států,“ doplňuje Fuksa. Podobného názoru je i prezident agrární komory Veleba: „My nechceme dotace, chceme rovnost. Pokud by Brusel škrtl dotace všem, budu první, kdo tomu bude tleskat.“

Vláda chce podporovat malé biozemědělce - například prodej přímo ze dvora
Vláda chce podporovat malé biozemědělce – například prodej přímo ze dvora

Bojovat proti levným potravinám z dovozu nejde

Velmi pozitivně se ministr staví k regionálním potravinám a prodeji ze dvora. Tomu stojí v cestě řada administrativních překážek a hygienických norem, které chce ministr zmírnit. Chce také podporovat zemědělce, kteří budou svůj produkt dále zpracovávat.

Naopak proti dovozu levných a nekvalitních potravin ze zahraničí nechtějí ministři dělat nic. A ani nemohou. Mezinárodní dohody ochranářskou politiku a nadměrná cla zakazují. Není navíc jasné, jestli by takový postup byl vhodný. Ministr průmyslu a obchodu Kocourek upozorňuje: „Jednalo by se o další pokřivení trhu a narušení obchodních vztahů, které by se nám vymstilo.“ Ostatně, nikdo nebrání českým spotřebitelům, aby sami kupovali české potraviny. Na to pomoc státu nepotřebují.

Biopaliva v benzínu

Nejistý je osud rostlinné složky v benzínu a naftě. Vláda prohlásila, že „vyhodnotí navyšování podílu biosložky v motorových palivech a dále bude postupovat s ohledem na racionální, ekologicky a ekonomicky přijatelný postup„, což je velmi nejasný slib. Jasné jsou pouze závazky vůči EU, podle kterých musíme biopalivy nahradit 10 % ropy.

Na neurčitost vládních plánů poukazují i neziskové organizace: „Pokud bychom půdu, kterou potřebujeme k vypěstování agropaliv, použili pro energetické plodiny do elektráren, exhalace klesnou třináctkrát více. Ale ministři evidentně nemají žádnou konkrétní představu, jak na to. Omezují se na vágní řeči, místo aby navrhli konkrétní postup,“ říká Kotecký z Hnutí DUHA.

Biomasa a bioplynové stanice by měly být i nadále podporovány
Biomasa a bioplynové stanice by měly být i nadále podporovány

Kontrola kotlů? Ne!

Ministr životního prostředí smetl ze stolu řadu návrhů svých předchůdců, na některých však pracuje dál. Jedním z nich je i návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který chce naopak rozšířit, například chce zvýšit pravomoci obcí, aby mohly zasáhnout proti znečišťovatelům. Zaměřit se chce především na velké znečišťovatele.

„Před kontrolami kotlů dávám přednost osobní svobodě, říká ministr Drobil.“

Ostře se ale postavil proti záměru kontrolovat domácí kotle. V předchozí verzi zákona se uvažovalo o pokutách pro majitele starých kotlů, povinných kontrolách, dokonce i rozborech sazí, aby se zjistilo, co se v kotli pálí. „Musíme si vybrat, jestli tady chceme, aby nám každý týden u dveří někdo zvonil a kontroloval, jaký máme kotel, ledničku… Nebo jestli chceme zachovat osobní svobodu. Já jsem pro osobní svobodu,“ říká Drobil. Problém by řešil zlevněním jiných druhů paliv. Na podzim také chystá novelu zákona, která umožní obcím omezit vjezd vozidel do nejznečištěnějších částí.

Nejvíce trpí znečištěním Moravskoslezský kraj. Ministr pro něj chce získat miliardy z fondů EU na opravu cest, výsadbu zeleně, výměnu kotlů, podporuje i zavedení bezplatného dálničního obchvatu a zpřísnění emisních stropů pro podniky.

Zelená úsporám: Opět nové podmínky?

Zásadní změna v programu Zelená úsporám nastala už za ministryně Bízkové, která umožnila přístup do programu veřejným budovám – školy, nemocnice, úřady… Před tímto krokem však varoval exministr Jan Dusík. Podle něj by zateplení veřejných budov stálo desítky, možná stovky miliard. V programu je však jen 25 miliard korun. Hrozí, že veřejné budovy fond doslova „vysají“. Ministr Drobil veřejné budovy z programu vyřadit nechce, zastavil však sběr žádostí pro panelové domy. Prý proto, že je nutné provést analýzu této části programu Zelená úsporám. 

Program Zelená úsporám pravděpodobně doběhne víceméně v současné podobě. Budoucí programy už podle ministra Drobila nebudou mít podobu dotací a příspěvků, ale pouze půjček – výhodných úvěrů na „zelené“ účely. Musíme totiž počítat s tím, že penězovod z EU, který řadu projektů financuje, dříve nebo později vyschne.

Energetika na Nazeleno.cz

   – Energetika: Éra uhlí končí, nahradí jej jádro

   – Krize fotovoltaiky krok za krokem

   – Výkupní ceny elektřiny klesnou

   – Biomasa: Kolik vyrábíme elektřiny?

   – 5 největších slunečních elektráren

Autor: Redakce Nazeleno.cz