V září a říjnu odstartuje ve sedmi krajích České republiky třetí a zároveň poslední vlna takzvaných kotlíkových dotací. Kdo stále provozuje kotel na pevná paliva první či druhé třídy s ručním přikládáním, neměl by s přípravou žádosti dlouho otálet. Od září roku 2022 již lidé nesmějí nevyhovující kotle provozovat a za porušení tohoto nařízení hrozí vysoká pokuta. Starých kotlů je ale v provozu stále hodně, hlavně v chudších domácnostech.
Nesplnění povinnosti nahradit starý neekologický kotel za nový nízkoemisní nebo tepelné čerpadlo může už za pár let některým domácnostem pořádně zkomplikovat život. Od září 2022 totiž bude platit nařízení zakazující používání nevyhovujících kotlů. Za jeho porušení hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun. Kotlíkové dotace jsou bezesporu vítanou finanční pomocí a motivují k výměně starého kotle za nízkoemisní. Zájemce o dotaci se ale musí připravit na to, že i tak zaplatí nezanedbatelnou část výdajů z vlastních úspor. „Při pořízení nového plynového kondenzačního kotle je potřeba počítat s částkou několika desítek tisíc korun. V případě tepelných čerpadel se blížíme ke sto tisícům,“ vypočítává Luboš Vrbata ze společnosti E.ON.
Kotlíková půjčka nebude pro všechny
Především domácnosti s nízkými příjmy ovšem takto vysoké úspory často nemají. Řešením alespoň pro část z nich může být bezúročná půjčka, o kterou mohou nově žádat v poslední třetí vlně kotlíkových dotací majitelé rodinných domů v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Půjčka kryje rozdíl mezi cenou nového kotle a kotlíkovou dotací. Od obce lze získat až 200 tisíc korun. Splácet půjčku je možné až 10 let, lze ji kdykoliv předčasně splatit a výše měsíční splátky je maximálně dva tisíce korun.
ReklamaVěřím, že o bezúročné půjčky na výměnu kotlů zájem bude. Otázkou ovšem zůstává, zda pomohou právě lidem s nízkými příjmy. Splácet tisícovku nebo dvě měsíčně bude pro jednotlivce s příjmy do 15 tisíc často nereálné. S financováním nákupu nového ekologického kotle mohou mít tedy problém klidně i tisíce majitelů domů hlavně v chudších regionech.
Může se také stát, že se některá obec do tohoto pilotního programu finanční pomoci nezapojí a lidé půjčku nezískají. Žadatelé o bezúročnou půjčku musejí rovněž splnit podmínky pro její získání, které si stanovuje obec. Například u nezaměstnaných nebo lidí v exekuci bude záležet na obci, zda jim půjčku poskytne, či nikoli.
Cílem je vyměnit více než 100 tisíc kotlů
Přesný počet neekologických kotlů první a druhé emisní třídy, které jsou v Česku aktuálně v provozu, nikdo nezná. Odhady hovoří až o 300 tisících. Přesnější čísla budou známa po další vlně povinných revizí kotlů, kdy revizní technici budou informace o stavu a třídě kotlů zapisovat do databáze.
Vysoký zájem o kotlíkové dotace evidují například v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde už mají příjem žádostí do třetí vlny za sebou. „Pro třetí vlnu kotlíkových dotací má Olomoucký kraj k dispozici přibližně 171 milionů korun. K dnešnímu dni máme zaevidováno 2 417 žádostí, přičemž uvedená alokace umožní uspokojit přibližně 1 500 žadatelů. Opět tak vzniká vysoký převis žádostí, obdobně jako v prvních dvou dotačních programech,“ potvrzuje Pavel Šoltys, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast strategického rozvoje.
Obdobně jsou na tom v Moravskoslezském kraji. „Půlmiliarda, kterou jsme měli k dispozici, zmizela během necelé minuty hned první den. Vystačí na přibližně tři a půl tisíce žádostí. Je jasné, že je nutné alokaci výrazně navýšit,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Kdo o podporu ve třetí vlně požádá, peníze získá
Ministerstvo životního prostředí slibuje, že díky aktualizaci programu Nová zelená úsporám dosáhne na podporu každý, kdo o ni v rámci třetí vlny kotlíkových dotací požádá. Po vyčerpání zdrojů ve třetí vlně kotlíkových dotací totiž může poskytovat podporu prostřednictvím krajských úřadů v rámci nového podprogramu s podivným názvem Adaptační a mitigační opatření NZÚ.
