Češi v loňském roce jevili z hlediska způsobů vytápění největší zájem o plynové kondenzační kotle. Poptávka po kotlích na pelety rostla méně – asi o pět procent. Zájem o toto ekologické palivo je stále menší, než by mohl být.
Mnoho českých domácností bude muset v nejbližších měsících zastaralý kotel na tuhá paliva z nový zdroj tepla. Brzy totiž začnou platit přísnější předpisy a staré kotle na tuhá paliva první a druhé emisní třídy už nebude možné od září příštího roku legální provozovat. Podle odhadů odborných firem se to bude týkat téměř 300 000 domácností.
Dodavatelé v posledních měsících registrují zvýšený zájem o plynové kotle, což je poměrně logické. Plynový kotle je levný, pracuje úsporně a dobře se ovládá. Naopak zájem je o moderní peletové kotle zdaleka tak neroste. Může za tím stát vyšší cena kotlů – kvalitní kotle na pelety jsou poměrně drahé a také nízká důvěra ve stabilitu cen pelet. Jejich cena sice příliš neroste, ale na rozdíl od ceny dřeva ani neklesá.
ReklamaCena dřeva klesá, ceny pelet spíš stagnují
Ačkoliv cena dřeva vlivem kůrovcové kalamity neustále klesá, podle odborníků to výrazně ovlivňuje jen cenu některých paliv získávaných z pokáceného dřeva. Výjimkou jsou v tomto směru právě například pelety. „Cena pelet v posledních letech příliš neklesá. Pelety jsou totiž zbytkovou produkcí dřevozpracujícího průmyslu, kde cena energií a práce neustále stoupá. Tím pádem nelze očekávat výraznější pokles cen ani v blízké budoucnosti,“ uvedl vedoucí technického oddělení společnosti Enbra Ondřej Popelka, která dodává tepelnou techniku. Ceny pelet se tak podle něj mění zpravidla pouze v pravidelných cyklech v průběhu roku, kdy jejich cena klesá mimo topnou sezonu.
Odlišný pohled v tomto směru zaujímá předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Podle něj oblibu peletového vytápění táhne mimo jiné nižší cena pelet a dostatek dřeva. „Cenově nejvíce ovlivňuje výrobu pelet nadbytek pilin, ze které se pelety vyrábějí. Je to dáno skokovým nárůstem objemu zpracovaného dřeva a tím dostatkem zbytkového materiálu,“ doplnil.
Z hlediska samotné výroby poskytuje český trh výraznou nadprodukci, zhruba třetina z celkového množství vyrobených pelet tak míří na export do jiných evropských zemí. „Loňský rok byl ve výrobě pelet rekordní. Bylo vyrobeno necelého půl milionu tun pelet, což zajistí vytápění pro sto tisíc domácností. Peletami u nás topí přitom jen pětatřicet tisíc domů, takže obavy z nedostatku paliva jsou liché. Už nyní vidíme, že další peletárny se staví a výroba se bude dále navyšovat,“ řekl Vladimír Stupavský.
Údaje výrobců však i přesto ukazují, že podíl tohoto způsobu vytápění v Česku není příliš vysoký. Podle loňských statistik se za celý loňský rok v Česku prodalo necelých 2 500 kotlů na pelety. Meziročně se přitom jednalo o nárůst o 4,6 procenta. Z hlediska absolutních čísel se ale i přesto jedná o zlomek ve srovnání s jinými variantami vytápění – plynovými kondenzačními kotly či tepelnými čerpadly.
Zvýšit poptávku po kotlech na pelety by mohly dotace
Podle odborníků může s trendy ve vytápění výrazněji zahýbat pouze aktivní přístup státu. Prodeje kotlů na pelety prý totiž zásadně zvyšuje dostupnost dotací. „Pokud vláda investuje další peníze do podpory ekologických zdrojů v rámci kotlíkových dotací, lze očekávat zvýšený prodej. Otázkou ovšem je, jestli se tak v dohledné době stane,“ sdělil Ondřej Popelka.
Podle Stupavského je to velice pravděpodobné, především kvůli plánované obměně nevyhovujících topných zařízení. A těch nebude málo – zmíněných 300 000 kotlů, které je potřeba do září 2022 vyměnit to znamená obnovu 18 000 zdrojů tepla v domácnostech měsíčně.
