Ačkoli je Praha ekonomicky nejsilnějším regionem v ČR, není vždy nejdražším místem pro život. Ceny mnoha komodit jsou zde stejné nebo i nižší než ve zbytku republiky. Dobrý příkladem mohou být ceny plynu. Jak jsou na tom regiony a z čeho se vůbec cena plynu skládá, jsme se podívali podrobněji.
„V Praze je draze,“ zní sice lidové úsloví, které platí například pro ceny bytů a pohonných hmot. Ke zcela opačnému závěru ale dospějeme, když se podíváme na ceny zemního plynu. Praha může být pro svoje odběratele nejvýhodnější lokalitou z celé České republiky, přičemž cenové rozdíly jsou nejmenší oproti jižní Moravě (15 %) a největší oproti jižním Čechám (19 %)!
Nejnižší roční výdaje za 30 MWh zemního plynu v tuzemských regionech
| Lokalita | Nejnižší výsledná cena | Distribuce | Cena za dodávku | Nejlevnější dodavatel |
| Praha | 30 807 Kč | 6 831 Kč | 23 976 Kč | Halimedes |
| Jižní Morava | 36 099 Kč | 7 154 Kč | 28 944 Kč | Europe Easy Energy |
| Severní Morava | 37 177 Kč | 8 233 Kč | 28 944 Kč | Europe Easy Energy |
| většina Čech | 37 230 Kč | 8 286 Kč | 28 944 Kč | Europe Easy Energy |
| Východní Čechy | 37 515 Kč | 8 571 Kč | 28 944 Kč | Europe Easy Energy |
| Jižní Čechy | 38 051 Kč | 10 446 Kč | 27 605 Kč | Lama energy |
Pozn.: Ceny jsou uvedeny bez DPH, aktuální k 1. 11. 2012.
ReklamaProč je v Praze cena plynu tak nízká? Hlavní město má nejlevnější poplatky za distribuci a přepravu energie prostřednictvím potrubí, což je pevně dané úřední rozhodnutí, které vychází z poměru mezi místní spotřebou a rezervovanou kapacitou. Asi 76 % výsledného účtu ale svobodně určuje prodejce samotného plynu, kterého si můžete vybrat. Pokud tedy dobře dodavatele dobře zvolíte, můžete nemálo ušetřit. Svou roli ale hraje také to, že Praha je nejatraktivnější lokalitou domácího trhu, a proto se zde dodavatelé předhánějí v zajímavých nabídkách.
Spočítejte si, kolik můžete ušetřit změnou dodavatele plynu na našem partnerském portále CenyEnergie.cz.
Z čeho se skládá cena plynu?
Podobně jako u elektřiny je dodávání plynu také záležitost dvou subjektů – dodavatele a distributora. Dodavatel je společnost, která vám dodá přesně dané množství suroviny a můžete si jej svobodně vybrat. Naopak distributor je majitelem přenosové soustavy (laicky řečeno trubek), přes kterou vám plyn proudí. Toho si logicky zvolit nemůžete a je v oblasti jen jeden.
Cena plynu tomuto rozdělení odpovídá. Tvoří ji neregulovaná část, kterou platíte dodavateli a regulovaná složka. Ta je stanovována Energetickým regulačním úřadem a týká se přepravy a distribuce. Výši neregulované ceny určuje trh a stanovuje ji obchodník. Tato cena je výsledkem smlouvy uzavřené mezi dodavatelem (obchodníkem se zemním plynem) a koncovým zákazníkem.
V ceně plynu vždy platíte dodavateli a necelou čtvrtinu ceny také distributorovi
Regulovaná složka tvoří asi 24 % z celkové částky, což je mnohem méně než v případě elektřiny. Výši plateb za regulovanou složku ovlivnit nemůžete, obchodníka s plynem nicméně změnit můžete.
Fixní a variabilní platby
Regulovaná i neregulovaná složka platby za dodávky plynu v sobě zahrnují fixní a variabilní cenové složky:
- Fixní složkou ceny za distribuci plynu je stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu, který odběratel platí bez ohledu na množství odebraného plynu, tedy i v období, kdy plyn neodebírá.
- Variabilní složkou ceny za distribuci plynu je pevná cena za odebraný plyn (zpravidla udáváno v megawatthodinách). Pevná cena za služby operátora trhu je rovněž variabilní (čím více plynu spotřebováváte, tím je zpravidla cena za MWh nižší).
Variabilní cenovou složkou neregulované platby za plyn je vždy komoditní cena plynu, tj. platba za odebraný zemní plyn (udává se v korunách za megawatthodinu). Kromě toho dodavatelé plynu na pokrytí svých fixních nákladů požadují stálý měsíční plat, který se odvíjí od objemu spotřebovaného plynu.
Pokud používá domácnost plyn k vaření, bude ji stálý měsíční plat stát u RWE něco přes 80 korun, zatímco u E.ON něco přes 83 korun. V případě, že domácnost plynem ohřívá vodu a používá ho k topení, zaplatí 326,5 korun u RWE i E.ON.
Metry krychlové nebo megawatthodiny?
Zatímco plynoměr měří spotřebu plynu v objemových jednotkách (m3), vyúčtování jeho dodávek probíhá v energetických jednotkách (kWh, resp. MWh). Důvodem je zejména větší objektivita vyúčtování. Zemní plyn je totiž dodáván z různých zdrojů a množství v něm obsažené energie není konstantní, do výpočtu také vstupuje nadmořská výška (atmosférický tlak). Pro základní orientaci lze uvažovat s hrubým přepočtem 1 m3 = 10,55 kWh = 0,01055 MWh.
