Výhody ekologického textilu? Žádný formaldehyd, pesticidy a menší ekologické dopady0

Proč volit ekologicky šetrné textilie? Jaké škodlivé látky mohou být obsaženy v oděvech a bytovém textilu? Proč je biobavlna lepší než konvenčně vypěstovaná? A jaké ekologické certifikáty pro textil se vyplatí sledovat?

Výroba textilu ve všech svých stádiích představuje celosvětově velkou zátěž pro životní prostředí. Při konvenčním pěstování bavlny se spotřebuje prakticky čtvrtina z celkového světového ročního objemu použitých insekticidů a asi desetina pesticidů. Další jedovaté látky vstupují do procesu výroby látek během zpracování vláken a barvení. Finální produkty jako je bytový a užitkový textil nebo oděvy následně stále zbytky těchto látek obsahují. Jedy bývají detekovány i v textiliích renomovaných výrobců a značek. Navíc nelze opomenout sociální aspekt textilní výroby v zemích třetího světa.

Při pěstování bavlníku se používá velké množství chemických jedů. (Foto: thinkstockphotos.com)

Jaké toxické látky se nachází v textiliích a jak nám škodí?

Chemická barviva ustalovače, dráždivé protiplísňové látky nebo zpomalovače hoření, které narušují hormonální rovnováhu – to je jen úplný začátek stovek nebezpečných a mnohdy zcela neprobádaných látek, které se mohou nacházet v textiliích. Jedovatý formaldehyd brání srážení látky a zvyšuje trvanlivost barev, na druhou stranu může způsobovat vážná poškození dýchacího ústrojí a řadí se mezi rakovinotvorné látky. Ke změkčení textilu se často používají nebezpečné ftaláty způsobující u lidí reprodukční problémy, alergie nebo dětskou hyperaktivitu. Olovokadmium patří k dalším stálicím mezi problematickými látkami v textiliích.

Pestrobarevným textilem se zbytky chemikálií jsme obklopeni od útlého dětství. (Foto: thinkstockphotos.com)

Jedy v textilu ohrožují nejvíce děti, které mají citlivější a tenčí pokožku než dospělí. Řada jedovatých látek navíc způsobuje mnohem závažnější problémy právě vyvíjejícímu se organismu než dospělému jedinci. Samostatnou kapitolou jsou potom sloučeniny nazývané nonylfenol ethoxyláty, které jsou v EU sice zakázány, dovoz produktů s jejich obsahem nikoli. Hromadí se v životním prostředí i v tělech lidí a zvířat, kde působí jako endokrinní disruptory. Chemikálie obsažené v textiliích se také uvolňují při praní a způsobují tak kontaminaci povrchových vod.

“Čističky odpadních vod nejsou schopné nonylfenol ethoxyláty účinně zachytit.”

Co je to organický a udržitelný textil?

Organickýudržitelný textil (ekologicky šetrný, Sustainable Textile) mnohdy neznamená totéž. Organický (nebo také biotextil) pochází ze surovin vzešlých z ekologického zemědělství a během zpracování i výroby finálních textilií podléhá přísným kritériím. Během výroby organického textilu není přípustné použití nebezpečných chemikálií, důraz je kladen také na eliminaci energetických ztrát a negativních dopadů na životní prostředí i místní komunitu. Látky jako formaldehyd, chlor nebo zpomalovače hoření jsou zcela zakázány.

Biobavlna je nesrovnatelně šetrnější k životnímu prostředí než konvenčně pěstovaná. (Foto: thinkstockphotos.com)

Do kategorie udržitelného textilu mohou spadat i materiály ne zcela ekologického nebo organického původu jako např. textilie z recyklovaných plastů apod. Jedná se zde zejména o zajištění udržitelného životního cyklu dané textilie. Textilní produkty nesmí obsahovat známé škodlivé látky a důraz na udržitelnost je kladen na celou výrobu.

Nejznámější ekologické certifikáty pro textilní výrobky

V certifikaci textilu stále panuje určitý zmatek a ekologická kritéria se mohou v různých zemích lišit. Jasno do celé problematiky nevnášejí ani různá privátní označení kolekcí oděvních firem pro textil částečně či plně organického původu.

OEKO-TEX Standard, Ecolabel nebo český certifikát Ekologicky šetrný výrobek označuje zdravotně nezávadný textil spadající minimálně do kategorie udržitelného textilu.

   

V případě organického textilu existuje celosvětově celá řada různých certifikátů, které se od sebe mohou v přísnosti požadavků na textilní produkty v určitých věcech lišit. Nejznámější bio certifikáty uděluje textilním výrobkům několik organizací např. Soil Association, Organic Trade Association (OTA), Demeter, International Association Natur Textile Industry (IVN), KRAV, SKAL a další. Současně již existují také globální organické textilní standardy (GOTS), které udělují pověřené organizace. Organické certifikáty se většinou dělí na několik úrovní dle procentuálního obsahu bio materiálu v celkovém objemu výrobku.

 

Existují však další typy certifikátů, které se vztahují hlavně na zajištění podmínek pro kvalitní život lidí pracujících v textilním průmyslu nebo při pěstování textilních plodin. Takto vyprodukované textilie mohou nést certifikát od Fair Wear Foundation nebo např. již zmíněné Soil Association.

V hlavní roli bavlna: Konvenční pěstování představuje velkou ekologickou zátěž

Při běžném pěstování bavlníku se spotřebovávají obrovské objemy chemických přípravků. Pěstování bavlny je díky tomu nejchemizovanějším zemědělským odvětvím vůbec. Toxické látky a barvy z následné výroby se v zemích jako např. Indie vylévají přímo do řek. Tamní lidé zaměstnaní v textilním průmyslu přicházejí každodenně do přímého kontaktu s rakovinotvornými látkami bez jakékoli osvěty či možnosti používání ochranných prostředků.

Konvenční pěstování a zpracování bavlny v Indii má nedozírné následky na tamní ekosystémy a zdraví lidí. (Foto: thinkstockphotos.com)

Při ekologickém pěstování bavlny a výrobě textilií se zátěž pro životní prostředí toxickými látkami snižuje až o 90 %. Půda v lokalitě, kde se uplatňují principy ekologického zemědělství, není devastována a v prostředí se zachovává potřebná biodiverzita. U Fair Trade bio produktů by navíc mělo být zaručeno dodržování sociálních standardů pro všechny pracovníky zapojené do pěstování a výroby textilu.

Autor: Jarmila Bajerova