Věda nás baví. A věříme, že i vás, naše čtenáře. Dnes jsme si troufli komentovat vlastní článek a podrobně rozebrat nápad architektů, který jsme před časem uveřejnili. Těšíme se na vaše komentáře.
Nestává se často, abychom v magazínu Nazeleno rozebírali vlastní texty. Dnes si ale strefíme do vlastních řad. Před časem jsme vydali článek, ve kterém jsme popsali, jak funguje soběstačný dům od českých tvůrců. Představení chytrého bydlení ale vyburcovalo kolegu Karla Murtingera. A z jeho pošty přišlo několik rozbouřených, ale nesmírně zajímavých komentářů.
„Co si myslíte vy? Napište svůj komentář!“
ReklamaStručně řečeno: kolega Murtinger vysvětloval, proč takový dům nemůže ve skutečnosti fungovat. Navíc sehnal vyjádření dalšího odborníka. O tak zajímavé názory a poznatky jsme nechtěli vás, naše čtenáře, ochudit. A tak jsme se rozhodli je zveřejnit. Není to pro novináře příjemný pocit, ale riskneme to.
Větrné turbíny by byly dražší než solární panely
V textu autorka píše: „Ještě zajímavější je hospodaření s energiemi. Tu vyrábí především horizontální větrné turbíny na střeše domu. Jsou nenápadné, bez negativních efektů jako je například hluk, a přitom účinné.“ Kolega Murtinger, který pracuje jako poradce pro úspory energií, tento způsob okomentoval. „Nevím jak turbíny vypadají, nikde jsem snímek nenašel, ale je úplně jedno jak jsou účinné. Pokud ten dům nebude na hodně větrném místě, tak elektřiny moc nevyrobí. Množství roste s třetí mocninou rychlosti větru. A bylo by to dražší řešení než fotovoltaické panely. Ledaže by vymysleli něco revolučního a dosud neznámého,“ míní Karel Murtinger.
Interiérové pěstování zeleniny, aneb koncept My garden. Foto: Balanceidea.com
Použití „plazmového generátoru vodního plynu“
„Pomocí plazmového oblouku a vody je vytvářena obdoba vodního plynu (svítiplyn), který v minulosti sloužil pro vytápění nebo i pohon automobilů. Specifické vlastnosti tohoto plynu umožňují efektivní skladování v tlakových nádobách. A následně se plyn může použít pro pohon kogenerační jednotky (teplo a elektrický proud) nebo pro pohon auta na zážehový motor,“ uvádíme v článku.
„Ten kdo to vymyslel asi nikdy neměl chemii!“ zlobí se Karel Murtinger. Podle něj je z hlediska termodynamického toto řešení méně výhodné než přímá elektrolýza. „Nebylo by to tak účinné. Pravděpodobně by to bylo i hlučné. Také bude problém jak oddělit vodík od kyslíku. Musí být zaručeno, že ve vodíku bude méně než 4 % kyslíku, jinak hrozí exploze. Ta směs plynů bude obsahovat korozivní aerosoly. Není to obdoba svítiplynu, ledaže by použili uhlíkové elektrody nebo do vody přidali nějaké uhlíkaté sloučeniny.
Dům a zahrada na Nazeleno.cz |
|
„O termálním štěpení vody se uvažovalo buď pro výrobu vodíku pomocí vysokoteplotních jaderných reaktorů nebo odpadal jako vedlejší produkt při likvidaci odpadů pomocí toho plazmového oblouku,“ pokračuje v komentáři. Podle něj se takový systém nehodí pro malé výkony. „Bylo by to dražší než klasický elektrolyzér. Ostatně, kdyby to bylo výhodnější než elektrolýza, tak už se to dávno používá!“ O výrobě vodíku pomocí plazmového oblouku si můžete přečíst zajímavý článek. „Neumím si představit, že by s tímto návrhem autoři přišli na stavební úřad a získali povolení. hasiči by takovou stavbu určitě nepovolili,“ myslí si Murtinger.
Soběstačný dům. Foto: Balanceidea.com
Celoroční pěstování zeleniny? Byla by drahá
„Snad nejoriginálnějším nápadem je ale celoroční domácí pěstování zeleniny. Majitel domu si takto může zajistit až 85 procent základní zeleniny. Systém funguje naprosto samostatně na principu hydroponického pěstování, které se může klidně stát součástí i běžné kuchyňské linky. Jde o to, že k takovému pěstování nepotřebujete hlínu, protože rostliny získávají živiny skrze kořeny ve vodě a sluneční paprsky mohou nahradit speciální zdroje světla. Na vás je pouze pravidelné doplňování hnojiva rostlinám a sklizeň úrody, která bývá vydatnější než venku na zahradě. Naprosto bez nadsázky tu platí: čerstvá zelenina bez chemie a pochybného původu.“
Líbí se vám to? Chtěli byste takovou zahradu na kuchyňské lince? Zde je další komentář: „Rostliny potřebují energii, tedy světlo. Má-li být úroda vydatnější než venku na zahradě, potřebují toho světla hodně a tudíž je bude třeba hodně přisvětlovat. To je energeticky velmi náročné,“ vysvětluje Murtinger.
Baví vás ztřeštěné nápady architektů? Redakci Nazeleno.cz ANO! |
|
„Nebude mít takto pěstovaná zelenina vyšší obsah dusičnanů?“ zeptali jsme se odborníka. Docent Jiří Šantrůček odpovídá: „Nápad je to hezký, lahodí uším fyziologa. Myslím ale, že autor brzy narazí na potíže. Pokud zeleniny bude chtít vypěstovat dost, zjistí, že příkon na přisvětlování je veliký a dům přestane být soběstačný. Při náročnějších druzích zeleniny, například u rajčat, by ani nebyli úspěšní. V kuchyni u okna se podle mého názoru plodová zelenina spolehlivě pěstovat nedá. Museli by zajistit dostatečnou ventilaci ve smyslu výměny vzduchu, ale i jeho pohybu. Takže by se majitelům asi nelíbil vítr v kuchyni. Hydroponie je samozřejmě známou, a dnes uz i technicky zvládnutou technologií. V tom problém nevidím. S dusičnany máte ale pravdu. Jejich obsah může do určité míry být závislý na fotosynteticky aktivní radiaci. Tedy hustotě toku fotonů čili ozářenosti. Při malé ozářenosti může obsah dusičnanů stoupat, protože na jejich redukci v listech je potreba NADPH, produkované v ozářených chloroplastech. Proto se například traduje, ze nemusí být příliš zdravé kupovat zeleninu od trhovců, kteří ji ještě za tmy sklidí a brzy ráno dovezou na trh. V listech takové zeleniny může dočasně obsah dusičnanů dosahnout vysokych hodnot.“
Méně oken a raději skleník
A kolega Murtinger své připomínky uzavírá: „Navíc ten dům bude mít dost vysokou spotřebu tepla na vytápění, protože má nevýhodně členitý tvar a tudíž velkou ochlazovanou plochu. Dům má obrovské plochy jen dvojitého zasklení. Kdyby autoři navrhli kompaktní tvar a to co ušetřili na zastavěné ploše použili k postavení skleníku, bylo by mnohem efektivnější.“
Co si myslíte vy?
Větrné turbíny, plazmový generátor vodíku, vysokotlaký kompresor, nádrže na jeho uchovávání… Článek vyburcoval i řadu diskutujících. Co si myslíte vy? Je to jen architektonická fantazie?
