Bytová družstva a majitelé domů se při rekonstrukcích a revitalizacích často soustředí pouze na zateplení pláště budovy a výměnu oken. Tato opatření jistě snižují energetické nároky domu a tím i náklady na vytápění, mají ale také nepříznivý vyliv na kvalitu ovzduší v interiéru.
Odborníci mluví o velkém problému, o kterém většinou nemají obyvatelé zateplených domů ani tušení. Tím problémem je koncentrace oxidu uhličitého v interiéru dobře utěsněných a zaizolovaných domů. Lidé totiž málo větrají, a tak většinu času dýchají vzduch s příliš vysokým obsahem CO2. To pak s sebou nese zvýšenou únavu, bolesti hlavy a špatný spánek.
Oxid uhličitý a jeho účinky
Oxid uhličitý vzniká oxidací organických sloučenin. Jde o bezbarvý plyn bez jakéhokoli zápachu, který je těžší než vzduch. Ačkoli je oxid uhličitý přirozenou součástí zemské atmosféry, jeho zvýšená koncentrace v interiéru bývá příčinou drobných ale při neměnném stavu vytrvalých zdravotních obtíží. V extremních koncentracích může oxid uhličitý způsobit i otravu.
Reklama
Hlavním zdrojem oxidu uhličitého v interiéru jsou lidé. V prázdné místnosti pasivní budovy ukazoval přístroj bezproblémovou hodnotu koncentrace CO2. Stačila však pouhá půlhodina pobytu asi dvaceti lidí, koncentrace vzrostla na více než 1700 ppm a bylo nutné zintenzivnit větrání. (Foto: Michal Doležel)
Hlavní zdrojem oxidu uhličitého v interiéru je člověk a jeho dýchání, na koncentraci CO2 v místnosti má vliv také vaření na plynovém sporáku, přítomnost zvířat (velký pes se v produkci CO2 vyrovná člověku) a v menší míře také pokojové květiny. Koncentrace oxidu uhličitého vyjadřuje v jednotkách ppm (parts per milion), někdy však také v mg/m3 nebo v procentech. Přepočet těchto jednotek je následující: 1000 ppm = 1800 mg/m3 = 0,1 %.
Účinky koncentrace CO2 na lidské zdraví:
| cca 350 ppm | koncentrace ve venkovním prostředí |
| do 1000 ppm | úroveň bez nepříjemného pocitu |
| 1200-1500 ppm | doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách |
| 1000-2000 ppm | příznaky únavy a snižování koncentrace, pocit vydýchaného vzduchu |
| 2000-5000 ppm | nastávají bolesti hlavy |
| 5000 ppm | snížená koncentrace, únava, bolesti hlavy |
| více než 5000 ppm | nevolnost a zvýšený tep |
| více než 15000 ppm | dýchací potíže, závratě |
| více než 40000 ppm | možná ztráta vědomí |
Problém – rekonstrukce panelových domů a příliš těsná okna
Velkým problémem je koncentrace CO2 v interiéru zateplených panelových domů. Zateplením obálky domu a výměnou oken se totiž velmi podstatně snižuje přirozené větrání. Podle údajů poradenské společnosti Ekowatt nová okna v průměru v zavřeném stavu přivádí do interiéru pouzek kolem 1 m3 čerstvého vzduchu za hodinu. Za optimum se přitom z hlediska vyvážení přísunu čerstvého vzduchu a tepelných ztrát vzniklých větráním považuje 25 m3 za hodinu na osobu. Obyvatelé domů jsou navíc zvyklí větrat jen málo a s malou frekvencí. S lépe utěsněnými okny se přitom vzduch v interiéru rychle stane nedýchatelným často už za pouhé dvě hodiny od posledního vyvětrání.
Ani mikroventilace, kterou umožňují téměř všechna moderní okna, tento problém příliš neřeší, protože na dostatečný přísun čerstvého vzduchu nestačí. „Podle mého názoru je užitečnost mikroventilace poněkud sporná. Pokud je bezvětří a není zrovna moc zima, její je efekt minimální a rozhodně nenahradí větrání. Naopak pokud vane silný vítr a je opravdu zima, může být větrací efekt mikroventilace až příliš intenzivní,“ popisuje problémy mikroventilace energetický poradce Karel Murtinger, který se sledováním kvality ovzduší v interiérech dlouhodobě zabývá.
Jak snížit koncentraci CO2 v interiéru? |
|
Odpověď je velmi jednoduchá. Kvalitním a častým větráním. Pokud bydlíte v zatepleném domě s těsnými okny, pro zachování vysoké kvality vzduchu v interiéru budete muset větrat nejlépe každé dvě hodiny. Problém to může být v noci, přitom koncentrace CO2 má velký vliv i na kvalitu spánku. Zde nejspíš pomůže hlavně mikrovětrání případně maličko pootevřené okno. Obojí má ovšem negativní vliv na pronikání hluku z ulice. Koncepčnějším řešením je pak instalace aktivního větracího systému s rekuperací tepla a to nejlépe centrálního pro celý bytový dům. |
Řešení tohoto problému je přitom na dosah. Spolu se zateplením a výměnou oken instalovat také aktivní větrací systém s rekuperací tepla. Právě jeho častá absence je jedním z argumentů odborníků a architektů, kteří se netají s tím, že zateplení bytových domů je často realizováno polovičatě a nedostatečně. Investiční náklady na rovnotlaké větrání s rekuperací se přitom podle Ekowattu pohybují okolo 52 000 Kč na průměrný 65m2 byt.
Jak změřit koncentraci CO2 v místnosti?
Se správnou technikou je měření koncentrace oxidu uhličitého velmi jednoduché. Potřebný měřicí přístroj zakoupíte například v obchodě s elektronikou, čímž nemám na mysli Datart, ale obchody typu GM Elekctronic nebo Conrad. Přístroj dokáže koncentraci CO2 nejen změřit, ale také průběžně ukládat pro pozdější zpracování v počítači. To se hodí, pokud chcete například sledovat kvalitu vzduchu v ložnici během noci. Měření a sledování obsahu oxidu uhličitého ve vzduchu je také motivací pro lepší a častější větrání. „Od té doby, co jsem si měřič koncentrace CO2 koupil, větrám častěji,“ potvrzuje Karel Murtinger.
Velkou nevýhodou těchto měřicích přístrojů je ale jejich cena. Zatímco digitální teploměry a vlhkoměry jsou poměrně levné, funkce měření koncentrace CO2 tato zařízení hodně prodražuje. Cena měřičů se pohybuje okolo 5000 Kč, co už není pro leckoho zanedbatelné. Například měřič Wöhler CDL 210 na obrázku výše zakoupíte za cca 4600 Kč.
