Přijeli jste po zimě na chalupu a nestačili se divit, co všechno vám na stěnách během vlhkých měsíců „vyrostlo“? Mnoho majitelů hlavně starších domů bojuje s vlhkostí stěn a plísněmi. Proč vlhkost vzniká a jak se jí vyhnout?
Vlhkost je všude kolem nás. Dostane-li se nám do bytu nebo domu, není něco v pořádku. Než zahájíme příslušná opatření, je nezbytné zjistit, odkud se vlastně vlhkost ve stavbě vzala.
Primárních zdrojů vlhkosti v domě je celá řada, od méně závažných a relativně snadno odstranitelných až po komplikované, u nichž musíme vynaložit daleko větší úsilí spojené se stavebními zásahy do konstrukce domu.
Reklama„Dostatečné větrání se současným topením je účinným opatřením v boji proti vlhkosti.“
„Pomineme-li vlhkost, která se do domu dostává stavebními poruchami (netěsnící izolace základů, zatékající střecha), setkáváme se s vlhkostí, která byla zabudována při výstavbě a vlhkostí, kterou produkují lidé a rostliny. Při výstavbě bývá použito značné množství vody zejména do betonových směsí, malt, omítek a tzv. litých podlah. Zdrojem vlhkosti mohou být i další zabudované stavební materiály,“ říká Petr Veleba ze společnosti Wienerberger.
Více o vlhkosti a zateplování: |
– Rosný bod– Hydroizolace– Tepelné izolace– Rekuperace– Tepelné mosty |
Velké komplikace přináší voda vzlínající směrem od základů domu nahoru, která postupně proniká zdivem. Příčinou vzlínající vlhkosti, která se nejčastěji objevuje u starších domů, je nedostatečná, chybějící nebo již opotřebovaná hydroizolace. Stejně tak dochází ke vzlínání solí, které se transportují společně se zemní vlhkostí a působí stejně zhoubně jako vlhkost, protože se usazují ve zdivu a postupně jej napadají a ničí. V takovém případě se neobejdete bez náročnějších stavebních úprav, jako je například odvětrání zdiva odstraněním okolní zeminy, případně „podřezáním“ domu a vložením izolační vlhkostní bariéry.
Rosný bod ve zdivu a vlhkost
Nezanedbatelnou roli hraje také tzv. rosný bod ve zdivu. Pokud je ho ve zdivu dosaženo, vzduch již nedokáže absorbovat více vodních par a je nastartován proces kondenzace, který se při nesprávné skladbě obvodové zdi může projevit zvyšující se vlhkostí v interiéru.
Kondenzací vodních par mohou být poškozeny materiály, které se vlhkostí znehodnocují, a mohou tak ohrozit konstrukci celé stavby. Mezi takové materiály patří dřevo, které ve vlhkosti může být napadeno plísní a hnilobami, nebo vláknité izolační materiály, jež ztrácejí vlhkostí svoji izolační schopnost.
Vlhkost netrápí jen staré domy, ale i novostavby (Zdroj: Thinkstockphotos.com)
Vlhkost a vzlínání vody: Co pomáhá?
Metod, které mohou být použity proti vzlínající vlhkosti, je celá řada. Volba dané metody záleží na konkrétní situaci, na míře napadení domu vlhkostí a také na finanční situaci investora. V zásadě můžeme využít několika způsobů: mechanického, injektážního, elektrofyzikálního, elektrochemického a některých doplňkových metod.
Mechanické a injektážní odstranění vlhkosti
Podstatou mechanické metody je například vykopání odvětrávací šachty po obvodu zdi, která umožňuje rychlejší odtok vody, nebo vytvoření hydroizolační clony proti vlhkému zdivu, a to jeho podřezáváním. Do vzniklé spáry se postupně vkládá izolační folie a injektážní trubka. Spára se omítne cementovou maltou a po zatvrdnutí se pod tlakem plní injektážní maltou. Při použití injektážní metody se vytváří hydroizolační clona formou napouštění zdiva vodoodpudivými materiály prostřednictvím tlakové nebo beztlakové injektáže.
Elektrofyzikální odstranění vlhkosti
V elektrofyzikální metodě se využívá vlastností elektrického proudu. Protože molekuly vody přechází v elektrickém poli od kladného k zápornému pólu, vzlínání vody je možné zastavit a obrátit změnou elektrického pole. Tato metoda je výhodnější co do náročnosti i použití materiálu a je ekonomicky výhodnější oproti výše zmíněným metodám. Současně minimálně zasahuje do statiky zdiva.
Elektrochemické odstranění vlhkosti
Poslední metoda – elektrochemická, je založena na bázi chemických procesů. Spojuje vlastnosti injektážní a elektrofyzikální metody. Pro odstranění vlhkosti se používá injektážní roztok, který má těsnící a elektrovodivé vlastnosti. Použití nepropustné folie s ventilačními otvory nebo sanační omítky jsou dalším, spíše doplňkovým způsobem, jak bojovat s vlhkými zdmi.
Vlhkost v domě odstraní větrání a topení
Vlhkost v domě není způsobena pouze stavebními poruchami. Samotný provoz domácnosti, jako je vaření, žehlení a sprchování, má za následek vyšší vlhkost uvnitř domu. „Sami lidé pokožkou a dýcháním odpařují značné množství vody,“ dodává Petr Veleba.
V tomto případě je velice účinným řešením, které vede k odstranění vlhkosti, dostatečné větrání současně s topením. „Při zabydlování novostaveb je důležité co nejvíce topit a větrat. Odstraníme tím vlhkost zabudovanou při výstavbě,“ zdůrazňuje Veleba.
Vlhkost se projevuje například kondenzací vody na oknech nebo vznikem plísní (Zdroj: Thinkstockphotos.com)
Kromě toho je možné množství zabudované vody při výstavbě ovlivnit i volbou vhodného materiálu. „Keramické zdivo po vypálení v peci (800 °C) žádnou vodu neobsahuje, při spojování tvárnic můžeme dnes místo klasické malty použít u broušeného zdiva (označuje se POROTHERM Profi) jen maltu o tloušťce 1 mm, nebo dokonce použít zdicí pěnu (POROTHERM Dryfix), která žádnou vodu neobsahuje,“ dodává Veleba.
Projevy vzdušné vlhkosti v domě
Vysoká vzdušná vlhkost se projevuje zarosenými okny nebo zrcadly. Závažnějším projevem vlhkosti jsou nevzhledné zašedlé skvrny či plísně na zdech v interiéru. Ty vytváří negativní klima, které může negativně ovlivňovat lidské zdraví a vyvolávat různé nemoci a alergie.
Kromě toho vlhkost může kompletně zničit nábytek, celou konstrukci zdiva včetně fasády i vnitřních nátěrů a omítek. V neposlední řadě způsobuje vlhké zdivo nezanedbatelné tepelné a energetické ztráty. Přílišná vlhkost znehodnocuje vrstvu izolace a snižuje tím i její izolační vlastnosti.
Kdy a proč se rosí okna? |
| Kondenzace vody na skle okna nastává v případě, kdy se vodní párou nasycený vzduch setká s chladnější plochou rámu či skla okna. Pokud se vám okna hodně mlží, je to známka příliš vysoké vlhkosti vzduchu v místnosti. Rosením často trpí moderní plastová okna, která díky své konstrukci místnost izolují téměř hermeticky. Vlhkost se na nich většinou sráží u spodního okraje skla, kde je sklo v kontaktu s vnitřním distančním rámečkem. Ten je totiž u levnějších oken vyroben z hliníku a vzniká okolo něj chladnější oblast – tzv. tepelný most. Na rosení skla má zásadní vliv také povrchová teplota okna. Je-li nízká, okna se pochopitelně rosí více. Obecně přitom platí, že méně kvalitní okna s nižšími izolačními schopnostmi mají povrchovou teplotu nižší, než okna kvalitnější – například zasklená trojskly. Pokud se chytáte okna měnit, měli byste proto volit taková, která budou mít co nejlepší izolační vlastnosti. Poznáte to nejen na menším rosení, ale také na daleko větším tepelném komfortu v místnosti. U okna s vyšší povrchovou teplotou vám zkrátka nebude tolik zima. |
Uvažujete-li o dodatečném zateplení fasády, o výměně oken nebo dalších krocích směřujících ke snížení nákladů na bydlení a zvýšení komfortu bydlení, je nezbytné nejprve odstranit příčiny přílišné vlhkosti vzduchu. Zateplením nebo výměnnou oken se totiž může situace paradoxně ještě zhoršit. „Zateplení fasády může naopak přirozený prostup nadměrné vlhkosti stěnou snížit,“ doplňuje Veleba. Výsledkem by mohl být zcela opačný efekt.
