fbpx

Test myček nádobí 20120

Spotřebitelský magazín dTest v září otestoval jedenáct myček nádobí. Pro zákazníky má redakce nelichotivý vzkaz: všechny jsou průměrné.

Ruční umývání nádobí nepatří k zrovna populárním činnostem, a tak není divu, že si stále více domácností pořizuje myčku. Cenové rozdíly mezi různými modely nejsou zcela zanedbatelné, z hlediska kvality mytí se však do značné míry stírají. Spotřebitelský magazín DTest v září 2012 otestoval jedenáct výrobků. Podle výsledků se žádná z testovaných myček příliš neblýskla, výkony všech modelů byly veskrze průměrné.

„Vestavné myčky jsou dražší. Výrobci vědí, že lidé si rádi připlatí.“

Reklama

Z testu vyplynulo, že mycí výkon nelze vztahovat k ceně ani typu spotřebiče. Kvalita mytí byla u všech modelů na srovnatelné úrovni. Do klání redakce zařadila jedenáct myček, některé z nich volně stojící, jiné vestavné, které lze zcela nebo částečně překrýt dvířky v provedení kuchyňské linky. Nádobí umyla každá celkem obstojně, ale žádná velká sláva to nebyla – zkrátka průměr.

Vítězem testu je myčka Beko DSFN6530 a Hotpoint-Ariston LDFA++ 12H14 X

I když, ani o těchto dvou výrobcích se nedá říct, že by pracovaly stoprocentně. Z testu si obě myčky odnesly známku „dobře“. Oba typy uspěly na 60 %.

Poslední mezi jedenácti myčkami je Zanussi ZDT13011FA

Tato myčka byla v testu ohodnocena jako „dostatečná“ a po zkouškách a sečtení uspěla na 30 %. Má sice velmi dobré zpracování, dobrý návod k použití a dobře se i obluhuje, mycí cyklus ale zvládla jen dostatečně.

Přečtěte si víc: Kompletní výsdledky testu si můžete přečíst na stránkách DTestu 

Úspory v domácnosti

  • Jak vybrat úspornou pračku

  • TEST: Která pračka s předním plněním je nejlepší?

  • Vyperou prádlo ekologické prací prášky?

  • Neplýtvejte pracím práškem! Rady a tipy

  • Kam vyhodit cédéčka, kazety a diskety? 

Vestavnou nebo volně stojící? Rozdíl v kvalitě je minimální

Existují dva základní typy myček – vestavné a volně stojící. Vestavné modely se dále dělí na dvě podkategorie. Plně vestavné myčky mají ovládací prvky situovány na horní hranu dveří a díky tomu je zcela zakrývají dvířka kuchyňské linky. Částečně vestavné myčky lze z větší části také schovat za desku v provedení kuchyňské linky, ale obslužný panel umístěný v horní části zůstane viditelný. Vestavné myčky se obecně kvalitou od volně stojících neliší, podíl více či méně kvalitních modelů je v této kategorii srovnatelný s volně stojícími. Obvykle však bývají dražší. Proč? Výrobci si zřejmě uvědomují, že lidé toužící po jednotném vzhledu kuchyně jsou ochotni si připlatit. Nicméně i mnohé volně stojící modely můžete do kuchyňské linky zabudovat, byť výsledný estetický dojem bude záviset na vzhledu původních dvířek. Řeč je o tzv. podstavných modelech, které umožňují demontáž vrchní desky.

Jak se testovalo? Aneb špína v laboratoři

Pro účely testu redakce shromáždila sestavu nádobí, která se nikterak nevymyká obvyklému obsahu myček většiny domácností. Testovací náplň se skládala převážně z talířů, skleniček, šálků, příborů a dalšího kuchyňského náčiní. Do „nákladu“ přidali také několik misek a mís a nechyběl ani pár nerezových pánví či pečicích nádob. Celkem se do myčky o kapacitě 12 souprav vešlo 72 kusů nádobí včetně příborů.

Nijak výjimečné nebylo ani znečištění, které bylo zvoleno tak, aby reprezentovalo v domácnostech nejčastěji používané potraviny. Základ tvoří máslo, vejce, mléko, ovesné vločky, bramborový škrob, rajčatový protlak či maso. Menu zahrnovalo i pro myčky problematičtější nečistoty jako třeba zaschlý čokoládový nápoj, špenát nebo zapečenou směsici různých ingrediencí.


Některé myčky vydávaly typický pískot či tlumené bouchání. Foto: Thinkstock.com

Nutno říci, že čerstvě ušpiněné nádobí nepředstavuje příliš velkou výzvu; navíc málokdo zapíná myčku jen kvůli pár právě použitým talířům, šálkům a skleničkám. Ve většině reálných situací leží špinavé nádobí několik hodin ladem, než se ho sejde dostatek k naplnění celé myčky. I s tím se v testu počítalo a zbytky jídla se nechaly před zkouškami patřičně zaschnout.

Připečený hrnec myčka nezvládne

Kde konkrétně myčky ztrácely nejvíce bodů? Úskalí představaly zejména hrnce a pečicí nádoby – v hlavním programu je nedokázal uspokojivě umýt jediný model. Zbylé nádobí na tom bylo o poznání lépe, ale ani to nebylo vždy důkladně čisté. Zvlášť pro důslednější mytí hrnců a pekáčů jsou tak vhodné spíše intenzivní programy, které zlepší účinnost mycího cyklu zvýšením objemu a teploty vody, ruku v ruce se spotřebou elektrické energie.

Vyplatí se úsporný program? Pokud trvá tři hodiny, tak ne

Kromě hlavního (běžného či automatického) programu se v testu zaměřujeme také na účinnost programu úsporného. Jeho výhodou je v první řadě nižší spotřeba elektrické energie, čehož je docíleno mytím při nižší teplotě. Často dochází i ke snížení objemu použité vody, byť narazíme i na myčky, které jí v úsporném programu spotřebují více než v hlavním. Úspora se ale netýká času; mytí obvykle trvá déle než u již tak dost dlouhých hlavních programů. Světlou výjimku představuje model Beko DSFN6530, jehož úsporný cyklus trvá „pouze“ dvě a čtvrt hodiny, tedy o téměř deset minut méně než hlavní program. Tomu však odpovídá kvalita umytí – pouze dostatečná.

Opačný extrém představují modely Bauknecht GSXP 6143 A+ TR Hotpoint-Ariston LDFA++ 12H14 X s ekologickým cyklem o délce tři hodiny a dvacet minut. U druhého zmíněného modelu to dělá o osmdesát minut více než při použití hlavního programu. Právě čas se v tomto případě ukazuje jako hlavní faktor podílející se na kvalitě mytí – úsporný program je u této myčky výjimečně účinnější než hlavní, navzdory nižší spotřebě vody a elektrické energie. Jinak jsou však výsledky zpravidla o něco horší, i když některým modelům se daří rozdíly mezi oběma programy minimalizovat.

Rozdíly jsou ve výbavě

Kromě intenzivních programů pro silně znečistěné nádobí jsou myčky standardně vybaveny také programy zkrácenými; obvykle fungují na principu vyšší spotřeby vody či vyšší teploty mycího cyklu. Zejména dražší myčky pak nabízejí i další speciální programy. Například v bohaté programové nabídce modelu Hotpoint-Ariston mimo jiné najdeme cyklus vhodný pro mytí dětského nádobí a lahviček. Nadstandardní programové vybavení modelu Bauknecht zas zahrnuje tzv. antibakteriální program, který používá při oplachu vodu o vysoké teplotě. Většina uživatelů však tyto programy spíše nevyužije; a jak již bylo řečeno, kvalita mytí a sušení v hlavních programech je na ceně do značné míry nezávislá.

Jednotlivé modely se liší také přítomností dalších, více či méně přínosných funkcí. Z nich k těm nejužitečnějším patří zejména odložený start, předoplach a programy pro poloviční náplň nebo použití tablet „vše v jednom“.

Při výběru nepodceňujte ani konstrukci košů. Máte-li tu možnost, zhodnoťte ji v prodejně, stejně jako to, jak pohodlně se s koši manipuluje. Mřížka by neměla mít příliš velké rozestupy, aby skrz ni menší předměty či rukojeti hrnců nepropadávaly. Zároveň by rozestupy držáků na nádobí měly poskytovat dostatek místa pro cirkulaci vody. Velmi praktická je možnost nastavení pozice horního koše podle charakteru náplně buď pomocí systému tzv. klipu, který dovoluje plynule měnit výšku koše, nebo klasicky přesunutím koše do jiné drážky. Užitečné jsou také sklopné trny, které poskytnou více možností pro uspořádání nádobí. A k plusům patří také možnost měnit pozici košíků na příbory nebo samostatná zásuvka, ve které se příbory zpravidla umyjí lépe.

Tipy pro dobré mytí

  • Ruční oplachování nádobí před vložením do myčky je ve většině případů plýtváním vody i drahocenného času. Zbytky jídla raději seškrábněte anebo použijte funkci předoplach.
  • Věnujte pozornost uspořádání nádobí v myčce. Talíře by se neměly vzájemně dotýkat, sklenice, šálky a jiné nádoby vkládejte dnem vzhůru, aby se v nich nehromadila voda.
  • Nádobí vkládejte tak, aby nejšpinavější směřovalo ke středu myčky. Tím dosáhnete lepšího mycího účinku.
  • Největší nádoby umístěte po okrajích či do zadní části myčky. V přední části by mohly znesnadnit přístup vody k dávkovači mycího prostředku.
  • Ověřte, zda nic nebrání rotaci ostřikovacích ramen.
  • Kontrolujte stav soli a leštidla, pokud nepoužíváte tablety vše v jednom, a nastavte jejich dávkování s ohledem na tvrdost vody.

I tichá myčka může rušit

Dalším rozhodujícím faktorem, zvlášť pokud bydlíte v menším bytě nebo je vaše kuchyně situována blíže ložnici či dětskému pokoji, je hlučnost myčky. Změřená hlasitost neboli akustický tlak (uváděný též na energetickém štítku) je sice hodnota objektivní, ale řídit se čistě podle ní se nemusí vyplatit. Nic totiž neříká o tom, zda nebude myčka vydávat různé nepříjemné zvuky, například pro některé přístroje typický pískot či tlumené bouchání. Z tohoto důvodu redakce magazínu doplnila měření akustického tlaku o subjektivní zhodnocení hluku několika odborníky. Jak vidno v tabulce, některé objektivně tišší modely mohou lézt na nervy více než ty papírově hlučnější.

Dnešní myčky jsou poměrně úsporné

I když mezi jednotlivými modely se samozřejmě větší či menší rozdíly najdou. Jak je vidět v tabulce, spotřeba vody se u testovaných přístrojů pohybuje kolem 15 litrů na jeden standardní mycí cyklus, ačkoliv v extrémních případech to je téměř 20 litrů. Ty nejšetrnější si v úsporném programu vystačí s pouhými 10 až 12 litry. Příliš náročné myčky nejsou, ani co se týče odběru elektrické energie. Většina spotřebuje něco přes jednu kilowatthodinu v hlavním a ještě méně v úsporném programu.

Jestli je pro vás nákup myčky smysluplný, napoví jednoduchý test. Vezměte nádobí shromážděné během dvou dnů a zkuste ho umýt a opláchnout ve 12 až 15 litrech vody. Sejde-li se vám nádobí celá kopa a jeho mytí zabere déle než půl hodiny, koupě myčky stojí za úvahu. Pokud by nádobí nebylo příliš špinavé a všechno byste umyli v jednom napuštěném dřezu a vynechali oplach, možná v porovnání s myčkou pár litrů vody ušetříte. Ale bude to velmi těsné.

Autor: Redakce Nazeleno.cz