KOMENTÁŘ. Je lepší televize, nebo počítač? Co se vyplatí z hlediska spotřeby? Přečtěte si, jak to vidí energetický poradce.
Nedávno jsem si se zájmem přečetl na Nazeleno.cz článek Jak vybrat úspornou televizi. Píše se v něm: „Stejně jako u ostatních spotřebičů, se i u televizorů vyplatí sledovat energetickou třídu – neúsporná televize má totiž až dvojnásobnou spotřebu energie“.
„O spotřebě televize rozhoduje také velikost obrazovky.“
ReklamaUvědomil jsem si, že i když je spotřeba televizního přijímače důležitá, není to jediný a rozhodující faktor, který určuje, kolik elektřiny domácnost při sledování televize reálně spotřebuje. Jak už to často bývá, důležité je i to, jak velkou obrazovku televizor má a ještě více to, jakým způsobem vlastně televizi sledujeme.
Televize |
– Jak vybrat úspornou TV? |
Počítač jako televize
Já například prakticky nepoužívám samostatnou televizi. Před několika lety jsem koupil multimediální počítač SCALEO s 24“ monitorem a nedávno jsem k němu připojil místo monitoru velkou 40“ televizi.
V této sestavě vlastně největší část spotřeby připadá na vlastní počítač, přibližně 80 až 90 W, zhruba 50 až 70 W pak na tu televizi a asi 50 až 60 W na receiver Onkyo a reproduktorové soustavy zajišťující ozvučení. Celkem má tedy moje „televize“ příkon skoro 200W.
Spotřebu televize ovlivňuje řada faktorů. Zdroj: Thinkstockphotos.com
To ale není všechno. Hlavní důvod, proč používám počítač, je, že se skoro nikdy nedívám na televizi přímo ale pořady, které chci vidět, si nahrávám na pevný disk počítače. Je to velmi výhodné, protože v televizi je sice hodně kanálů, ale jen málo pořadů, na které se dá dívat a takhle se dají „posbírat a zakoncentrovat“ zajímavé pořady.
Spotřeba elektřiny stoupá
Tím ovšem stoupá reálná spotřeba, při záznamu si počítač bere svých 90 W a kvůli tomu, že některé kanály nedodržují časový rozvrh, tak je třeba nahrávat pro jistotu ještě o 20 až 30minut déle. Situaci dále zhoršuje to, že si některé pořady chci uchovat i pro další zhlédnutí nebo je dát zhlédnout manželce.
Zpravidla je předtím trochu sestříhám a překopíruji na další disk nebo vypálím na DVD. Odhaduji, že to má za následek minimálně zdvojnásobení průměrné spotřeby, tj. moje „televize“ má vlastně efektivní příkon 400 W, což je šestinásobek toho, co si vezme samotný TV přijímač (40“ LCD s LED podsvícením).
Zkoušel jsem v poslední době změnit své zvyky a dívat se alespoň na zprávy v reálném čase, ale moc se mi to nedaří, jak si jednou člověk zvykne na možnost pouštět si pořady ze záznamu, tak se toho jen nerad vzdává.
Roztomile to vyjádřil jeden diskutující na webu „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že když byl náš PVR nekonečné 3 týdny v opravě, bylo to peklo. Nakonec jsme podvědomou obavu z abstinenčních příznaků vyřešili pořízením dalšího set-top-boxu s možností záznamu na externí USB disk (u TV v jiné místnosti), jako jakýsi pojistný metadon, kdyby náhodou hlavní PVR zase někdy došel. Proto upřímně radím: Zatraceně dobře si rozmyslete, než si PVR nasadíte do baráku“.
Jak ušetřit energii při sledování televize?
Zkusme tedy prozkoumat, jak by šlo ušetřit energii a zachovat si tyto skvělé možnosti, které nám moderní technologie nabízejí.
Notebook namísto stolního počítače
Notebook má přibližně pětkrát menší spotřebu (ten můj někde mezi 15 až 25 W) než televize a dnes jsou k dispozici poměrně levné televizní tunery jak pro terestrické, tak satelitní vysílání.
Jejich odběr je velmi malý (USB port dává zpravidla max.0,5A, což při 5V je 2,5W). V zásadě je to použitelná náhrada stolního multimediálního počítače (alespoň pokud jde o TV programy v běžném rozlišení, na HD rozlišení již některé notebooky nemusí stačit).
Notebook, nebo televize? Zdroj: Thinkstockphotos.com
Hlavní výhodou tohoto řešení je, že počítač používající k nahrávání program Windows Media Center je zpravidla na rozdíl od televizního přijímače či videorekordéru podstatně flexibilnější a díky klávesnici a myši i snáze ovladatelný . Určitou nevýhodou použití notebooku je, že nejspíše budeme potřebovat nahrávat televizní pořady, zrovna když budeme na cestách a notebook budeme mít sebou.
Malý a úsporný multimediální počítač
V poslední době jsou na trhu minipočítače určené jako domácí zábavní centra osazené notebookovými komponentami, která tudíž mají i relativně nízkou spotřebu; zhruba 20 W při nahrávání. Při přehrávání k tomu pochopitelně musíme připočítat spotřebu monitoru či televize. Jako příklad lze uvést Mini počítač ZOTAC ZBOX Blu-ray 3D ID36 PLUS nebo ASUS EEE BOX EB150 .
Videorekordér
Dnes jde o zařízení s TV tunerem a integrovaným pevným diskem nebo výstupem na externí disk (na kazety či DVD se už nenahrává), používá se zkratka PVR, tj. personal video recorder.
S funkcí PVR ready, tj. USB port s možností nahrávání na flashdisk nebo externí pevný disk se dnes setkáme u většiny DVB-T přijímačů a set-top boxů. Cena takových Set-top boxů začíná na 500 korunách; za 800 korun se už dají koupit slušná zařízení se 2 TV tunery umožňující jeden program nahrávat a druhý sledovat.
Také většina dražších televizorů má tuto funkci. To že zařízení deklaruje, že je PVR ready ale neznamená, že by s nimi, respektive se soubory na nich nahranými nebyly potíže. Problém někdy bývá i se zpracováním nahrávky a jejím převodem do jiného formátu pro účely archivace. Velké problémy prý bývají se záznamem kódovaného videa ze satelitního tuneru. Spotřeba je ale vždy znatelně menší než u běžného počítače (přibližně 20 W).
Sledování filmů na notebooku není nic výjimečného. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Nahrávat přímo z televize
To je vlastně nejjednoduší metoda, nemusíme nic kupovat, a jak jsem uvedl výše, většina nových a dražších televizorů to umožňuje. Takový 22“ televizor s funkcí PVR se dá koupit již za cenu pod 5 000 korun.
Můj televizor s metrovou úhlopříčkou má spotřebu kolem 60 až 70 W, a když se stáhne podsvícení na ještě snesitelné minimum tak spotřeba klesne na 35 W; to už je srovnatelné s notebookem. Pokud se použije USB flashdisk, tak je spotřeba na nahrávání vlastně prakticky nulová.
Ne každý televizor ale flashdisk k nahrávání přijme. Když jsem tuto funkci zkoušel u svého televizoru, tak připojený flashdisk zformátoval, nicméně po otestování prohlásil „Při testu výkonu zařízení došlo k chybě“.
Nakonec jsem použil 2,5“ externí pevný disk a s ním nahrávání fungovalo bez problémů a oproti flashdisku si bere navíc jen pár watů. Výhodou je, že při nahrávání v nastaveném čase se TV tuner zapne, ale obrazovka ne, spotřeba je proto jen kolem 30 W. Oproti počítači je ale podle mého názoru ovládání televizoru, výběr programů a nastavování parametrů nahrávání jen pomocí dálkového ovladače poněkud těžkopádné.
Nenahrávat vůbec a pouštět si pořady a archivu
To je sice z hlediska spotřeby energie výhodné a jednotlivé TV stanice mají na internetu k dispozici různé televizní archivy a videa, nicméně není tam zdaleka všechno, co se v televizi vysílalo (obvyklý problém s autorskými právy). Také ne vždy se daří videa přehrávat bez problémů a přerušování . Pokud použijeme výše zmíněný minipočítač , pak není spotřeba o moc větší než při přímém sledování televize.
Co z toho plyne?
Osobně se domnívám, že multimediální počítač je to nejpohodlnější zařízení na sledování televizního vysílání pro lidi, kteří se nemohou dívat v reálném čase a chtějí si některé pořady uchovat po delší dobu.
Až vyřadím to starší SCALEO, tak si nepochybně koupím nějaký energeticky úsporný stolní minipočítač jen pro tento účel. Mezitím, když už jsem si koupil novou velkou televizi, tak alespoň snižuji spotřebu tak, že jsem k ní připojil 2,5“ disk a zprávy a některé diskusní pořady, které určitě nebudu archivovat, nahrávám na něj.
Tahle metoda se mi osvěsčuje a je asi ideální pro lidi, kteří si nechtějí dělat nějaký archiv televizních nahrávek, a jde jim jen o to podívat se na nahraný pořad později. Nejlepší by ovšem bylo, kdyby časem, až ještě trochu stoupne rychlost internetového připojení a objeví se lepší kodeky pro kompresi videa, bylo možné si sestavovat vlastní program z pořadů v internetovém archivu za cenu která by příliš nepřevyšovala televizní poplatky.
