fbpx

Akumulátory v domácnosti – technologie a použití0

Olověné akumulátory

Olověné akumulátory jsou nejstarším typem dobíjecích baterií, vynalezeny byly v roce 1859. Díky použití v automobilech jde také nejrozšířenější typ akumulátoru. Tento typ akumulátoru se, pokud vím, nevyrábí ve výše zmíněných tvarech (AA,C,D). Velké staniční akumulátory se sice dělají ve formě jednotlivých článků, ale malé bezobslužné a uzavřené akumulátory se dělají jako baterie na 6 nebo 12V a s kapacitami převyšujícími 1 Ah.

 Olověný akumulátor 6V 4,2 Ah. Výhodou olověných akumulátorů je hlavně malý vnitřní odpor. Mohou tedy dodávat velké proudy. (Foto: autor)

Záporná elektroda článku je v nabitém stavu tvořena porézním kovovým olovem, kladná pak oxidem olovičitým. Jako elektrolyt je použita kyselina sírová, která je u zapouzdřených článků nasáknuta ve skelném rouně nebo v jemném prášku (zpravidla silikagel). Při vybíjení se na obou elektrodách tvoří síran olovnatý (takzvaná sulfatace). Ve vybitém stavu se původně vytvořené jemné krystalky PbSO4 postupně zvětšují, což vede ke snížení kapacity a časem k mechanické destrukci pórovitých elektrod.

Hlavní výhodou tohoto typu akumulátoru je relativně vysoké napětí článku (2 V) a malý vnitřní odpor, který umožňuje odebírat velký proud. Dají se snadno zdrojem konstantního napětí (není třeba složitá elektronika pro ukončení nabíjení) a na počátku nabíjení snáší i velké nabíjecí proudy. Kromě výše zmíněného použití v automobilech se zapouzdřené olověné akumulátory hojně používají pro zálohování (alarmy, UPS a pod.).

Autor: Karel Murtinger