S rostoucími cenami energií se otázka úspor nákladů na ohřev teplé užitkové vody stává stále aktuálnější. Centrální zásobování teplem a teplou vodou přitom nemusí být nejvýhodnější varianta. Ve spolupráci se sdružením Ekowatt jsme pro vás připravili přehled možností a cenové srovnání různých způsobů ohřevu TUV.
V souvislosti s úsporami energie v panelových domech se hovoří téměř výlučně o zateplování stavebních konstrukcí. Zvláště po zateplení panelových domů a snížení jejich tepelné ztráty však má právě energie na přípravu teplé vody významný podíl na spotřebě energie objektu.
Zatímco pro nezateplený objekt tvoří energie na přípravu teplé vody cca 15 % z celkové spotřeby objektu při předpokladu dobře zaizolovaného cirkulačního potrubí, pro kvalitně zateplený objekt se jedná již o cca 35–40 %.
ReklamaMožnosti úspor teplé vody
Náklady na teplou vodu lze snižovat více způsoby, které lze vzájemně kombinovat. První možností je snížit spotřebu vody přímo v bytech instalací úsporných výtokových armatur a perlátorů, které ušetří přibližně 25 % teplé i studené vody. Dále je možné využívat teplo odpadní vody ve sprchových koutech pomocí rekuperátorů umístěných pod vaničkou sprchového koutu, které odpadním teplem odtékající vody ohřívají přiváděnou studenou vodu a spotřeba teplé vody ve sprše tak klesá přibližně o 50 %. U vany, kde se teplá voda napouští v jiném čase, než odtéká, ale tento princip pochopitelně nefunguje.
Cirkulace teplé vody
Velká část spotřebované energie pro přípravu teplé vody připadá na ztráty ve vnitřních a vnějších rozvodech. Vnitřní cirkulační rozvod lze opatřit kvalitní izolací. Dále je možno regulovat cirkulaci vody v rozvodu, a to buď podle teploty, nebo podle času. Optimální je cirkulaci omezovat například během nočních hodin, kdy je využití teplé vody minimální. Tento krok ale vyžaduje souhlas všech obyvatel domu.
Další úspory lze dosáhnout změnou zdroje tepla za jiný, provozně levnější. Zdroj tepla může být centrální pro celý objekt (tepelná čerpadla, plynové kotle, solární kolektory), nebo lokální v jednotlivých bytech. Přípravou teplé vody přímo v bytech zcela odpadnou ztráty v cirkulačních rozvodech.
Teplá voda a úspory: |
|
Centrální nebo lokální ohřev vody?
Při lokálním způsobu přípravy teplé vody je voda v koupelně ohřívána pomocí akumulačního zásobníku a v kuchyni pomocí průtokového ohřívače. Z navržených variant výměny zdroje se jedná o nejlevnější řešení, u kterého lze očekávat investici v rozmezí 150 až 300 Kč na m2 podlahové plochy bytů. Celkovou ekonomickou bilanci navíc příznivě ovlivňuje fakt, že na přípravu teplé vody pomocí akumulačních ohřívačů se vztahuje levnější tarif elektrické energie, který můžeme využívat pro všechny spotřebiče a osvětlení v domácnosti. V horizontu 40 let lze přechodem na tento zdroj ušetřit 1 000 až 2 000 Kč/m2 při nižší a 3 000 až 6 000 Kč/m2 podlahové plochy bytů při vyšší ceně tepla ze systému CZT.
Tepelná čerpadla lze využít pro vytápění celého domu. Mohou využívat také teplo z odpadního vzduchu – podmínkou je ale pak samozřejmě existence centrálního podtlakového větrání. (Foto Viessmann.com)
Pro přípravu teplé vody přímo v bytech lze využít také tzv. kompaktní jednotku, ve které je umístěn zásobník teplé vody. Teplá voda je v tomto případě předehřívána tepelným čerpadlem vzduch-voda, který v rámci jednotky odebírá teplo odpadnímu větracímu vzduchu za rekuperací. Tento systém lze tedy využít pouze v bytech, kde je větrání řešeno lokálním systémem s rekuperací tepla. Nevýhodou jednotky je prozatím její vysoká pořizovací cena (cca 180 000 Kč včetně instalace potrubí v bytě), kvůli které se instalace této jednotky z finančního hlediska nevyplatí.
Nejlevnější cestou k úsporám může být instalace lokálních akumulačních ohřívačů vody
Pokud chcete zachovat centrální přípravu teplé vody, lze stávající zdroj nahradit zdrojem použitelným pro přípravu tepla na vytápění, tedy plynovou kotelnou, nebo tepelnými čerpadly v zapojení s elektrokotli, nebo kotli na zemní plyn. Pokud se rozhodnete pro tento zdroj, je vhodné ho použít jak pro přípravu tepla na vytápění, tak na teplou vodu. Pro přípravu teplé vody pomocí kotlů na zemní plyn i čerpadel je třeba nainstalovat centrální zásobníky teplé vody pro celý objekt. Investiční náklady na tyto zdroje a s výměnou souvisejícími úpravami jsou obdobné a pohybují se v rozmezí 150 až 750 Kč/m2 podlahové plochy bytů pro kotle na zemní plyn a 100 až 800 Kč/ m2 pro čerpadla. Výměnou za tyto zdroje lze v lokalitách s vyšší cenou tepla očekávat finanční úsporu mezi 2 000 a 5 000 Kč/ m2. V oblastech s nízkou cenou tepla není z finančního hlediska přechod na tento zdroj výhodný.
Tepelné čerpadlo jako zdroj tepla pro celý dům
Tepelné čerpadlo vzduch-voda spotřebovává pro ohřev vody o to méně elektrické energie, o kolik teplejší vzduch k čerpadlu přivádíme. V létě je tak spotřeba tepla pro přípravu teplé vody mnohem nižší v porovnání se zimou. Zajímavou možností je v tepelném čerpadle vzduch-voda využívat odpadní větrací vzduch z objektu, který má po celý rok poměrně stabilní teplotu, čímž se významně zvyšuje jeho účinnost – topný faktor. Prakticky vypadá tato instalace tak, že se na vyústění větrací šachty na střechu objektu instaluje tepelné čerpadlo vzduch-voda, které si “přisává“ ohřátý odpadní vzduch odvětrávaný z bytových jednotek.
Tepelná čerpadla připravují teplou vodu v zásobnících umístěných buď na střeše, nebo uvnitř objektu. Nutnou podmínkou tohoto systému je realizace systému podtlakového větrání, při kterém je odpadní vzduch odváděn šachtou na střechu. Investiční náklady na toto čerpadlo jsou stejné jako na čerpadlo odebírající teplo z venkovního vzduchu, ovšem vzhledem k vyšší účinnosti bude dosaženo přibližně o 200 Kč na m2 podlahové plochy bytů vyšší finanční úspory za dobu 40 let.
Centrální solární ohřev TUV – zatím drahá varianta
Pro zlevnění nákladů na přípravu teplé vody je možné využít také solárních termických kolektorů jako zdroje části energie pro přípravu teplé vody. Pro bytové domy se jako optimální považuje hranice 40 % pokrytí potřeby tepla, tedy 40 % potřeby tepla na přípravu teplé vody je dodáváno solárními kolektory a 60 % jiným zdrojem energie, např. stávajícím systémem CZT.
S ohřevem teplé užitkové vody může pomoci i slunce. Ploché střechy panelových domů jsou přitom ideálním místem pro umístění solárních kolektorů. Jde o velmi ekologickou, ale také hodně drahou variantu ohřevu vody s dlouhodobou návratností. (Foto Viessmann.com)
Solární kolektory lze instalovat na střechu panelového domu nebo na lodžie. Výhodnější je instalace na střechu objektu, při které lze zvolit optimální sklon a orientaci panelů. Plocha střechy ve většině případů dostačuje k tomu, aby zde mohlo být umístěno takové množství panelů, které pokryje optimální podíl 40 %. Investiční náklady na toto opatření jsou ovšem poměrně vysoké (350–650 Kč/m2 podlahové plochy bytů), a proto je dosažená celková úspora provozních nákladů v dlouhodobém horizontu výrazně nižší v porovnání s ostatními zdroji tepla pro centrální přípravu teplé vody (maximálně 2 000 Kč/m2 podlahové plochy bytů při vyšší ceně tepla ze systému CZT). Výhodou tohoto zdroje je, že se jedná o obnovitelný zdroj energie, který snižuje negativní dopady výroby tepla na životní prostředí.
