Suchem stále častěji sužované Česko je třetí v Evropě v počtu bazénů na hlavu, na druhou stranu rostou prodeje úsporných splachovadel a baterií. Regulace spotřeby vody je však zatím ve formě doporučení. Přitom zhruba jen 3 % vody, kterou každý den spotřebujeme, musí mít atributy vody pitné.
Bazén je v Česku na každé třetí zahradě. Podle ČTK se jejich počet odhaduje na 400 000 a podobný je počet nafukovacích sezónních bazénů, čímž se Česko dostává v Evropě na špici. Jak při nedávném testu spočítal Český rozhlas, za den do nich nateklo neuvěřitelných 13 300 000 000 litrů, zatímco se za stejnou dobu do WC spláchlo 214 570 350 litrů. I když jde v poměru ke zhruba třiceti kubíkům vody na „každé druhé“ zahradě o kapku v moři, prodeje úsporného splachování a baterií rostou také.
„Loňský prodej úsporných nádržek pro závěsné WC se navýšil o cca 25 %, a i statistiky za letošní půlrok hovoří o neustálé rostoucí tendenci,“ říká Veronika Menšíková, produktová a marketingová ředitelka společnosti Geberit. V řadě domácností se však stále splachuje starými 9 litrovými WC nádržkami. Jeden člověk pak za den spláchne až 45 litrů vody, tedy skoro polovinu celkové průměrné denní spotřeby vody na osobu.
Reklama
Nárůst prodeje šetrných zařízení k úspoře vody eviduje též přední český výrobce kompletního sortimentu sanitární elektroniky SANELA. „Většina nových projektů kancelářských budov, škol či úřadů úsporu vody přímo požaduje. Existuje americký standard LEED pro úsporné budovy, kde jsou dány, kromě jiného, i maximální spotřeby vody pro jednotlivé výrobky. Mnozí investoři dodržování tohoto standardu vyžadují,“ říká Radomír Ambrož ze společnosti SANELA s tím, že běžná spotřeba pro úspornou umyvadlovou baterii je 5-6 litrů/min, přičemž standartní baterie má spotřebu 10-12 litrů/min. Pro LEED je však ještě nižší, typicky 1,8 litru/min.
Na splachování WC připadá 1/3 – 1/6 celkové spotřeby pitné vody v domácnosti
Evropská unie se již mnoho let snaží stanovit nějaké limity, protože na splachování WC připadá 1/3 – 1/6 celkové spotřeby pitné vody v domácnosti – nejvíce v Belgii, nejméně ve Finsku, a až 2/3 spotřeby v kancelářských budovách. Zatím však pouze ve formě doporučení. Například instituce European Water Label vydává podobné štítky, jako jsou na elektrospotřebičích. „Není to povinné a v současné době to používá několik velkých hráčů, spíše jako marketingový argument,“ říká Ambrož. Naproti tomu v USA existuje již velmi dlouho zmiňovaný LEED, který řeší budovy komplexně. Nejvíce je aplikován v Německu, zemích Beneluxu, Rakousku a právě v Česku.
Co se týká rodinných domů a bytů platí doporučení EU pouze pro WC. Ostatní je na ekologické uvědomělosti majitele a jeho ekonomické situaci.
Využití šedé vody
Velkým tématem začíná být také tzv. šedá voda. To souvisí s legislativou pro nakládání se srážkovou vodou. Aktuálně ji v nových stavbách nelze pouštět přímo do kanalizace či potoka. Musí se zasakovat či regulovat, aby se kanalizace nepřetěžovala anebo zapracovat jako šedá voda. Některé budovy disponují centrálním shromažďováním a filtrací šedé vody v rámci celého objektu. Možnost využití šedé vody už dnes ale mají i obyvatelé bytů, jejichž domy tak vybavené nejsou. Na trhu se objevují koncepty spojeného umyvadla a WC, kdy umyvadlo má dva odpady. Uživatel si sám volí, zda silně znečištěnou vodu nasměruje rovnou do kanalizace, nebo málo znečištěnou vodu přečerpá do akumulační nádržky, kde se voda přefiltruje a desinfikuje.
Kromě toho se snaží Ministerstvo životního prostředí lidi motivovat k využívání vody dešťové. Od 7. září má proběhnout další vlna dotace na plastové nádrže na sběr dešťové vody.
