Třídění plastů: V ČR se recykluje 60 % PET láhví0

Kelímek od jogurtu, fleecová mikina, PET láhve nebo interiér auta. Co mají společného? Jsou vyrobeny z plastu. Tento materiál nás doprovází na každém kroku. Dokážeme ale plast efektivně recyklovat? Kolik plastu ročně vytřídíme? Čeká nás zavedení záloh na PET láhve?

Rozšíření plastu je závratné. V roce 2007 bylo v České Republice vyrobeno 1,1 mil. tun plastů a se spotřebou necelých 100 kg plastu na osobu ročně jsme se během posledních pár let zařadili mezi vyspělé průmyslové země. Jen pro zajímavost uveďme, že celosvětová výroba plastů roku 1949 byla zhruba shodná se spotřebou plastů v ČR roku 2007.

„V recyklaci plastů jsou Češi na špičce evropského žebříčku, v roce 2007 vytřídili 46 % plastů.“

Proč jsou dnes plasty vyzdvihovány nad mnohé jiné materiály? Plasty jsou snadno zpracovatelné a mají nízkou měrnou hmotnost. Po skončení životnosti jsou navíc schopné projít několikanásobnou mechanickou recyklací nebo být využity pro zpětné získávání energie, tedy pro výrobu tepla a elektřiny.

Třídění plastů v ČR

Zpětné využití plastů závisí především na spotřebitelích, protože separace plastů z běžného komunálního odpadu začíná již v našich domovech a je prvním krokem k tomu, aby byla recyklace plastů vůbec možná. Celkově u nás plasty třídí zhruba 70 % občanů a podle výzkumu Eurostatu jsme v roce 2007 vytřídili asi 46 % všech plastů.

Co se týká PET lahví, jsme na tom ještě lépe. „V České republice se recykluje šest lahví z deseti, co se týče třídění plastů, tak jsme ve srovnání s evropskými zeměmi na prvním místě. Češi jsou dobrými třídiči, je to i vidět na číslech vytříděného odpadu, který rok od roku stále narůstá,“ říká Šárka Nováková, tisková mluvčí společnosti EKO-KOM, která se zabývá odpadovým hospodářstvím.

Zajímavě lze s trochou kreativity využít PET lahve i doma

A jak se třídění daří v ostatních státech Evropy? „Podle posledních výsledků si ve třídění plastů vede dobře Německo, Lucembursko nebo Belgie. Naopak ve třídění plastů zaostávají státy jako Řecko, Irsko nebo Kypr,“ upřesňuje Šárka Nováková.

Zpětný odkup nebo vratné PET láhve

Dostupnost žlutých kontejnerů, do kterých plasty vhazujeme, je u nás již několik let velmi dobrá. Kontejnerový způsob sběru, který se v ČR využívá, však ve světě zdaleka není jediný. V některých zemích Evropy například využívají způsob třídění, kdy spotřebitelé oddělují plasty do speciálních pytlů, které odloží u krajnice a ty jsou pak sváženy obcí. Dalším způsobem je tzv. zpětný odkup, kdy použité PET lahve konzumenti obvykle v supermarketech vrací do speciálních automatů, a získávají za ně kupony.

document.write(„“);

Podobným způsobem je pak systém „vratných lahví“. Lahve jsou prodávány s vratnou zálohou, kterou spotřebitel získá zpět při vrácení láhve prodejci. Právě tento způsob vykazuje v některých zemích Evropy vysokou úspěšnost, proto se roku 2007 dočkal pozornosti tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka, který uvažoval o jeho zavedení i u nás. Přestože je číslo vytříděných plastů v ČR vysoko nad standardem EU, tento způsob sběru by ho podle Bursíka mohl ještě zvýšit.

K recyklaci se u nás dostane 6 PET lahví z 10

Zálohovaní PET lahví: Dobrý nápad nebo zbytečnost?

Pravdou je, že nesebrané množství PET obalů u nás představuje zhruba 50 000 tun materiálu ročně, což není zanedbatelné číslo. S návrhem Ministerstva životního prostředí však zásadně nesouhlasí obalářské firmy a obchodníci, kterých by se toto opatřením dotklo a museli by například nakoupit automaty či najmout další pracovní síly.

„Pro recyklaci obalového odpadu v ČR by zálohování znamenalo faktické rozdělení odpadu do dvou toků, nezálohovaný by byl tříděn tak jako dosud a zálohovaný by byl sbírán v obchodech. Takové zdvojení infrastruktury pochopitelně zvyšuje náklady, a proto je zavedení zálohování věcí především politického rozhodnutí,“ říká Šárka Nováková.

Navíc se návrh na zálohování PET lahví dostal pouze do fáze příprav a exministr životního prostředí Jan Dusík, který nedávno rezignoval, jej ani nezařadil do svých priorit. V nejbližší době se tedy s velkou pravděpodobností převratných novinek v oblasti sběru plastů nedočkáme.

Třídění a recyklace plastů

Co se děje s plasty, které vyhodíme do žlutých kontejnerů? Plastový odpad, který je vytříděn, prochází zhruba ze 40 % mechanickou recyklací a zbytek je využíván pro získávání energie. Samotná recyklace probíhá tak, že je sebraný materiál svezen svozovou firmou a coby surovina prodán zpracovateli. Nejdříve se plastové odpady třídí – oddělí se od sebe PET lahve jednotlivých barev, folie, pěnový polystyren a ostatní nežádoucí nečistoty. Jednotlivé druhy materiálu se pak zabalí do balíků a putují na recyklační linky. Každý z nich je totiž recyklován jinou technologií kvůli odlišným vlastnostem a složení.

PET lahve jsou slisovány do balíků, které váží 300–600 kg

Každá ze skupin se pak samostatně mele a drtí na vločky různého stupně hrubosti. Ty následně procházejí různými stupni praní vodou a detergenty, při němž jsou odstraněny všechny nečistoty jako lepidlo, zbytky papíru či jiné příměsi a následně jsou vysušeny. V tuto chvíli vzniká kvalitní surovina, která je připravena k dalšímu zpracování. Materiál získaný z PET lahví se nazývá „PET flakes“, což je drť, která obsahuje 99,9 % PET, zbytek je PVC a další nečistoty.

Plasty jako součást koberců i triček

Nyní začíná samotný proces recyklace. Vločky jsou roztaveny a jsou z nich vytvářeny nové výrobky, například umělá vlákna, která známe jako náplň zimních bund a spacáků, jako součást zátěžových koberců či v podobě interiérů aut. Navíc se z těchto vláken vyrábějí i textilie, které si běžně oblékáme (ať už trička či mikiny). Z různých typů folií – tedy sáčků či tašek se opět vyrábí folie, jako např. pytle na odpadky.

„V České republice je dostatek zpracovatelských kapacit, které ze směsných plastů vyrábí opět různé plastové výrobky nebo například protihlukové stěny, zatravňovací dlaždice, plotovky nebo se recyklovaný směsný plast používá tam, kde může nahradit dřevo. Takže se s ním setkáte také v podobě laviček, teras či dětských hřišť,“ doplňuje Šárka Nováková.

Účelovost recyklovaných plastů nezná mezí. Své místo zde nachází dokonce i umění. Zajímavou výstavu mohou shlédnout návštěvníci pražské botanické zahrady ve skleníku Fata Morgana. Výtvarnice Veronika Richterová zde vystavuje své „pet-artové“ plastiky, tedy zvířata a květiny vytvořené z PET lahví. Její plastiky od 2. 2. do 2. 5. 2010 obývají v pražské Tróji atraktivní prostředí tropického kraje v symbióze se skutečnými obyvateli této říše.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora