Tlení pro každého – jak na domácí kompostování0

Slupky od brambor, posekaná tráva, plevel ze zahrádky. Vyhazujete je do popelnice? Stop! Vytvořte si doma kompost. Jak na to? Nechte si poradit od odbornice s mnohaletými zkušenostmi.

Při kompostování se hodí každá praktická zkušenost. Poprosili jsme proto paní Růženu Svedelius, odbornici na kompostování, která se zúčastnila také soutěže Miss kompost 2010, aby se s námi podělila o své zkušenosti s kompostováním.

Kompostování je jeden z nejznámějších způsobů jak do jisté míry zhodnotit organický materiál obnovitelného původu (kuchyňské zbytky, posekaná tráva apod.). Při kompostování jde o propojení znalostí z praxe i z výzkumu. V první řadě proto popíšu, jak kompostuji na svém pozemku, kde pěstuji hlavně zeleninu a bobuloviny bez agrochemikálií.

“Při kompostování je důležitá dostatečná vlhkost a teplota.”

Při kompostování získáváme obvykle 30 % kompostu z vloženého materiálu. Tedy ztráty – hlavně dusíku a síry, které zároveň devastují okolí, a též bioenergie ve formě tepla, vody a CO2 – dosahují průměrně 70 %.

Kompostování a bioodpad

Jak doma kompostovat

Třídění bioodpadu

Kuchyňský drtič odpadu

Bioodpad: Nevyužitá šance?

Přírodní hnojiva

Kompostování místo výroby bioplynu

Protože nemám možnost využit organický materiál ze své zahrady pro výrobu bioplynu a biohnojiva, což povazuji za nejvýhodnější způsob jak s bioodpadem nakládat, rozhodla jsem se pro kompostování.

Na svém pozemku chci co nejlépe a nejrychleji využít bioodpad a jeho energii (bioenergii). Do kompostu dávám vše, co na zahrádce vyroste a není určeno pro přímou konzumaci či neslouží jako okrasa. Do kompostu dávám také kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu. Na své zahrádce pak pěstuji vše na vyvýšených záhonech bez použití umělých hnojiv a jiných chemikálií.

Bioodpad najde uplatnění na vaší zahrádce - přeměňte jej na kompost a získejte přírodní hnojivo
Bioodpad najde uplatnění na vaší zahrádce – přeměňte jej na kompost a získejte přírodní hnojivo. Foto: autorka 

Jde mi také o to, aby co nejméně semen, kořenů či oddenků plevelů, jakož i organismů, které přenášejí rostlinné choroby, přežilo kompostování. Podmínkou je dostatečná vlhkost v kombinaci s teplotou nad 55 °C, která zajistí, aby bílkoviny nenávratně koagulovaly – jako bílek ve vejci, když teplotou zbělá. Abych v kompostu dosáhla žádanou teplotu, používám tepelně izolovaný box vlastní výroby. Dostatečnou teplotu v kompostu je také možné vytvořit tak, že se materiál vloží do plastových pytlů a vystaví se slunečním paprskům.

Kompostování aneb jak získat domácí „hnůj“

Ze zkušenosti vím, že kořeny svlačce, pýru, pampelišky a kozích nohou byly během několika týdnů v plastovém pytli a izolovaném boxu přeměněny na hmotu podobnou hnoji. Sousedka získala opuštěný pozemek plný bodláků, které byly až metr vysoké. Pomohla jsem jí je po dešti vytrhat a daly jsme je do plastových pytlů na slunce. Na podzim byla z bodláků setlelá masa vhodná k zarytí do půdy.

Kompostovací box
Kompostovací box. Foto: autorka

Aby přeměna bioodpadu na kompost probíhala úspěšně, snažím se rozlámat nebo rýčem rozsekat větší kusy rostlin – položím je na trávník a po částech sekám. Zbytky od přípravy jídel též krájím a skořápky od vajec drtím. Kosti z masa někdy roztluču, ale ty silnější jdou do kompostu celé. Při používaní kompostu je snadné tyto větší kosti a méně rozložené části rostlin znovu kompostovat (smíchat je s čerstvým materiálem).

Suché části rostlin promíchávám vždy s materiálem, který má vysoký obsah vody. Velmi suchý materiál je vhodné před kompostováním navlhčit. Obvykle na podzim a na jaře je dost suchých  zbytků po letničkách perenách a také listí všeho druhu. Nejjednodušší způsob provlhčení je nechat vše zmoknout na dešti a pak dát do pytlů ještě mokré.

Zahrádka Růženy Svedelius
Zahrádka Růženy Svedelius. Foto: autorka

Jelikož mám kompost v plastových pytlích, které jsou umístěny ve zmiňovaném izolovaném boxu, mohu snadněji doplnit to, co je příliš suché mokrými zbytky z kuchyně. Pytle mi usnadňují kontrolu stavu bioodpadu a jeho přeměny na kompost a také přemísťováni a zvedání kompostu z boxu.

Kompostování podle Růženy Svedelius

Svůj kompost Růžena Svedelisu nazývá BioTransForm a využívá ho na zahrádce, kde pěstuje zeleninu, ovoce i bylinky.

Kompostovací box má tyto roměry: výška 60 cm, šířka 60 cm, délka 120 cm. Dno, stěny i poklop jsou z izolačního materiálu (syporex 5 a 10 cm) obaleného černým plastem, který se používá ve školkách pod rostliny v květináčích. Rohy tvoří dřevěné sloupky.

Do kompostu dává vše, co na zahrádce vyroste, ale nehodí se ke konzumaci: plevel, bramborová a mrkvová nať, posekané stonky z topinamburu, jahodové listí a mnoho jiných rostlinných zbytků z kedluben, salátu, rajčat, mangoldu, fazolí a všechny zbytky z kuchyně včetně kostí a skořápek z vajec. Při kompostování používá černé pytle, do kterých materiál ke kompostování umístí. Kompost je možné použít za několik týdnů a podobá se mokrému kravskému hnoji.

Výhody kompostování v pytlích

Nerozložené kořeny a oddenky plevelu i přežívající semena plevelů odradí mnohé od používání kompostu. Kompost z plastových pytlů se podobá prohnilému hnoji. Pytle nebývají úplně vzduchotěsné, protože se často někde objeví dírka způsobená stonkem rostliny a podobně, což stačí na to, aby dostatek vzdušného kyslíku ovlivnil procesy preměny.

Vypěstovat velkou a chutnou zeleninu je možné i bez chemikálií
Vypěstovat velkou a chutnou zeleninu je možné i bez chemikálií. Foto: autorka

Kompostování v plastových pytlích, které se dají vícekrát použít a které se mohou umístit v dobře tepelně izolovaných boxech, umožňuje dát kompostovaný materiál do půdy mnohem dříve a tím lépe využít rostlinné živiny i bioenergii (oproti tradičnímu kompostování na hromadách nebo v dřevěných a jiných nádobách). Většinou se klade velký důraz na provzdušňování kompostu, což vede k jeho značnému vysoušení, tedy ztrátě bioenergie, která odchází ve formě tepla, vodní páry a CO2.

Kompostování a mikroorganismy

Je nutné si uvědomit co se vlastně při kompostování děje. Pro rychlou přeměnu bioodpadu na kompost jsou aktivovány všechny tři základní typy mikroorganismů:

  • Aerobní – potřebují kyslík ze vzduchu a způsobují tlení.
  • Fakultativně anaerobní – jsou aktivní jak za přístupu kyslíku ze vzduchu, tak i bez jeho přístupu. Tato skupina mikroorganismů způsobuje hnití a proces se pozná podle úniku zapáchajících sloučenin.
  • Anaerobní – nesnášejí vzdušný kyslík. Způsobují kvašení a jsou využívány při výrobě vína, kyselého zelí a siláže. Anaerobní proces je nutný pro produkci metanu při výrobě bioplynu.

Jak mohou být všechny tři skupiny mikroorganismů v kompostu zároveň? Při jedné návštěvě zubaře, který je velmi zvídavý pán, přišla řeč na procesy v kompostu. Pan zubař to velmi výstižně shrnul: Na zubech máme – ať čistíme, jak čistíme – vždy vrstvičku ve které žijí právě všechny tři skupiny mikroorganismů. Anaerobní, které nesnáší vzdušný kyslík, jsou nejblíže povrchu zubu a živí se zbytky, jež jsme nedokázali vyčistit. Jejich zplodiny využívají fakultativně anaerobní mikroorganismy a zplodiny těchto mikroorganismů jsou zase potravou těch aerobních. Tedy na povrchu všeho, co dáme do kompostu, dochází k procesům podle tohoto principu.


Kompost je vhodné zarýt na podzim do záhonů, kde plánujeme příští rok pěstovat náročnější rostliny. Foto: autorka

Existují ovšem obavy, že by kompostování mohlo také způsobovat tvorbu metanu. Ano, uvnitř kompostu tomu tak je, ale než molekuly metanu stihnou postoupit k povrchu, jsou spotřebované další skupinou mikroorganismů. Měřením se dokázalo, že nad kompostem byl obsah metanu nižší než průměrný obsah ve vzduchu naměřený na různých místech vzdálených od kompostu.

Kompost a jeho využití

Kompost používám k přihnojování brambor, topinamburů, k rebarboře, dávám ho pod maliny a pod keře rybízu a angreštu. Jak přihnojovat ostatní rostliny? Kompost dám do nádoby s vodou a pak kompostovým roztokem zalévám různé rostliny podle potřeby. Pevné části kompostu, které zůstanou po vyluhování, dávám zpět do kompostovacích pytlů, kde je příliš suchého materiálu, a smíchám je s čerstvým materiálem.

Obsah pytlů se liší jak složením, tak rychlostí přeměny na vhodný kompost. Na podzim zarývám i méně přeměněný kompost tam, kde plánuji příštím rokem pěstovat rostliny náročné na vysoký obsah organického materiálu rostlinných živin v půdě.

O autorce

Růžena Svedelius, doktor agronomie (Swedish University of Agricultural Sciences, 1997)

Se základy kompostování se seznámila v roce 1959 na zahradnické učňovské škole v Rajhradě. Pozdeji během studia na zahradnické technické škole ve Znojmě uvažovala o tom, jak nejlépe dosáhnout efektivního koloběhu rostlinných živin (motivací byl stav hladovějících na světě). V 80. letech realizovala ve Švédsku výzkum zaměřený na kompostování. V roce 2010 se v ČR zůčastnila soutěže Miss kompost.