MANUÁL třídění kovů: Hliník ušetří 95 % energie0

Jak třídit papír, plasty nebo sklo většinou víme. Jak ale naložit s plechovkou a víčkem od jogurtu? Má vůbec smysl zabývat se tříděním kovů? Co získáme recyklací kovového odpadu? Vyplatí se šrot prodat do výkupny?

Věta „do starého železa s ním“ vůbec nemusí být nadávkou. Staré kovy jsou velmi ceněnou druhotnou surovinou. I když v této otázce neexistuje jednoznačná shoda v číslech, podle výzkumu Americké agentury pro životní prostředí šetří recyklovaný šrot oproti surovému kovu energii, nerostné suroviny, vodu a snižuje negativní dopad na životní prostředí.

„V České republice se ročně recyklují tři čtvrtiny z celkové produkce oceli.“

Reklama

Při přepracování kovového šrotu v hutích se kov čistí a taví, přičemž se nekovové příměsi přepalují a vzniká nová surovina. Ta neztrácí své původní fyzikální vlastnosti a za určitých podmínek se dá recyklovat donekonečna. Obsah recyklované složky v nově vzniklém kovu závisí na způsobu zpracování – u oceli je to například 25–100 %.

SERIÁL: Třídění odpadů

– NÁVOD: Jak na třídění odpadů – Bioodpad a jeho třídění – Třídění kartonů nebo baterií – Třídění plastů: Recyklujeme 60 % – Bioodpad a kompostování

Třídění kovů: Má to smysl?

Železný šrot je potřeba pro výrobu nové oceli. K recyklaci se využívají zejména plechovky, autovraky, elektrozařízení a stavební ocel. Šrot se z místa sběru odveze, slisuje do balíků, dále se čistí a tepelně zpracovává. V České republice se ročně zrecyklují tři čtvrtiny z celkové produkce oceli, recyklace stavební oceli dosahuje 95 %. Výroba jedné tuny železa z železného šrotu ušetří 630 kilogramů černého uhlí, 1,1 tuny železné rudy a 55 kilogramů vápence. Nebyla by tedy škoda vyhodit plechovku jen tak do popelnice?

Třídění kovů a úspory

Železný šrot 75% úspora energie 90% úspora primárních zdrojů 86% snížení znečistění vzduchu 40% úspora vody 76% snížení znečistění vody 97% snížení množství odpadu z těžby Barevné kovy hliník: 95% úspora energie měď : 85% úspora energie olovo: 65% úspora energie zinek: 60% úspora energie

Kam s kovovým odpadem?

Ačkoliv se za hranicemi můžeme setkat s barevnými kontejnery na kovový odpad v místě sběrných hnízd, v České republice je takový kontejner spíše výjimkou. Některé obce proto umožňují obyvatelům pravidelný mobilní svoz v rámci tzv. železných nedělí. Kovový odpad je možné také odevzdat do sběrného dvora či do sběrny druhotných surovin (výkupného dvora).

Kovy je nutné předem rozdělit na železný šrot a barevné kovy – měď, mosaz, bronz, hliník aj. Do sběrny ovšem nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, domácí spotřebiče či vysloužilá zařízení, ty patří do sběrného dvora. Také autovraky patří jinam – na vrakoviště. Výkupní ceny pro běžnou domácnost nejsou nijak vysoké (např. za 1 kilogram plechovek dostanete cca 3 koruny), největší odměnou tak zůstává dobrý pocit, že váš odpad neskončí na skládce a stane se opět plnohodnotnou surovinou.

Na třídění kovového odpadu nevyděláte

V neposlední řadě lze kovy odevzdat „dobrovolným dotřiďovačům,“ kteří někdy postávají u mobilních kontejnerů na velkoobjemový odpad a vybírají kovy za účelem jejich prodeje ve sběrnách. Přestože se nejedná o oficiální cestu, je tento způsob vlastně velmi pohodlný a účinný. Chybí ovšem zpětná vazba, tedy jistota, že se vaše pečlivě vytříděné kovy do výkupny kovů skutečně dostanou. Nemáte-li možnost třídit nebo nechcete-li doma skladovat plechovky, alternativou je minimalizovat vznik kovového obalu – například nakupovat zboží jiné než v plechovce.

Tenkostěnný hliník a jeho třídění

Hliník je na tom v oblasti recyklace ještě lépe než železo. Pro výrobu nového hliníku je třeba vytříděný kov prakticky jen přetavit. Tento proces je šetrnější než energeticky náročná výroba hliníku z bauxitu, a to o celých 95 %. I hliník se dá recyklovat donekonečna. Tři čtvrtiny hliníku vyrobeného v USA od roku 1888 jsou dodnes stále v oběhu.

Přesto má recyklace hliníku svá úskalí. Jedním z nich je zpracování tenkostěnného hliníku. Při přetavování totiž část materiálu shoří, a proto si s ní ne všechny zpracovatelské firmy umí poradit a ne všechny sběrny jej vykupují. Jeho cena je zanedbatelná (v současné době asi 6 korun za kilogram). Při přetavování barvených fólií mohou vznikat jedovaté dioxiny, proti kterým některé zpracovatelské závody nemají filtry.

Třídění hliníku: Co sbíráme a nesbíráme?

Co třídíme? plechovky od nápojů zmačkatelná víčka od jogurtů, termixů, folie od tavených sýrů a čokolád šroubovací uzávěry od nápojů, zavařovacích sklenic (ne plíšky od piva) misky od buchet, paštik prázdné obaly od kosmetiky, prázdné tuby od mastí, past a krémů ešusy, příbory, hliníkové součástky od přístrojů apod. Co netřídíme? kombinované obaly (nápojové kartony) obaly od cigaret, kávy, sušenek, bonbonů celofán hliníkové nože (je v nich železo) obaly od jedů, znečištěné a zapáchající obaly

Proto se tenkostěnný hliník sbírá málokde. Se sběrem se setkáme v rámci aktivit základních škol, ekologických center či institucí. Je třeba se informovat v okolních sběrnách či na obecním úřadě, zdali je možné v dané lokalitě tenkostěnný hliník třídit – a pak už jenom zvážit, zda oddělování hliníkových víček z jogurtů má opravdu cenu.

Kam s kovovým odpadem

Železo, barevné kovy (vč. tlustostěnného hliníku) sběrné dvory sběrny druhotných surovin „dobrovolní dotřiďovači“ Tenkostěnný i tlustostěnný hliník některé sběrné dvory a sběrny druhotných surovin – Eco MetalRecycling, Středočeské sběrné suroviny, Severočeské sběrné suroviny, Kovošrot Praha, Alutherm, SAKO Brno… některé základní školy ekocentra a instituce – Toulcův dvůr Praha, Ministerstvo životního prostředí, Městská knihovna v Havířově…

PŘIPRAVUJEME

• Třídění nebezpečného odpadu

• Kam se starým textilem nebo nábytkem