fbpx

Nový zákon o odpadech: 1 000 Kč za popelnici a zákaz igelitových tašek0

Češi se v recyklaci pomalu zlepšují, ale podle mnohých to stále nestačí. Ministerstvo životního prostředí proto připravilo nový návrh zákona o odpadech, který se dotkne každého z nás. Zvýšení hranice poplatků za odvoz na 1000 Kč, vyšší motivace k třídění, více dostupných kontejnerů na tříděný odpad a bioodpad. A to není vše!

Současný zákon o odpadech, který byl již sedmnáctkrát novelizován, je podle resortu životního prostředí nedostatečný a je potřeba ho změnit. Podle statistik ministerstva v sousedním Německu či Rakousku přesahuje míra recyklace komunálního odpadu 50 %, zatímco v České republice dosahuje pouhých 21 %. Jedním z hlavních cílů nového zákona je zvýšit na dvojnásobek do roku 2020 množství recyklovaného odpadu.

„Německo recykluje více než 50 % komunálního odpadu, zatímco Česká republika podle údajů ministerstva pouhých 21 %.“

Reklama

Objem odpadu, který končí na skládkách, by se tak měl zásadním způsobem snížit. Zatímco v roce 2007 se více než 70 % objemu odpadu ukládalo na skládky, do roku 2020 by tento podíl měl klesnout na maximálně 25 %. Česká republika by se v budoucnu měla přiblížit trendu Německa či Švýcarska. Jak toho chce Ministerstvo životního prostředí dosáhnout?

Více o odpadu a recyklaci

   – Bioodpad v domácnosti

   – Přírodní zahrada bez umělých hnojiv

   – Přírodní hnojiva

Motivace k třídění

Oproti současnému systému již nadále nebude skládka ekonomicky výhodnější než recyklace či energetické využití odpadu. Rovněž lidem se vyplatí třídit odpady, neboť tím ušetří. Ministerstvo si od nového zákona slibuje, že bude motivovat domácnosti k recyklaci. Navrhuje změnu platby za svoz odpadu. Doposud většina domácností platila za každého člena pevnou částku bez ohledu na to, kolik odpadu skutečně vyprodukovala a vytřídila.


Třídění odpadu v Německu. Zdroj: Aboneobio.

Místo současných maximálně 500 Kč na osobu ročně bychom nově měli platit podle toho, kolik nevytříděného odpadu skončí v kontejnerech či popelnicích. Platba za odpad by se skládala ze dvou částí, pevné, kterou by určovala obec (maximálně však 250 Kč) a pohyblivé, závislé na množství nevytříděného odpadu (až do výše 750 Kč). Celková výše této platby by tedy byla maximálně 1000 Kč na osobu za rok. Čím více odpadů bychom recyklovali, tím méně bychom platili.

Třídění odpadů ovšem musí být snazší než doposud. Kontejnery na tříděný odpad se často nacházejí stovky metrů od domu, kde bydlíme. V některých obcích dokonce zcela chybějí. Nový zákon počítá s větší dostupností těchto kontejnerů. Zároveň by se lidem umožnilo třídit kuchyňský a zahradní odpad. Podle odhadů bioodpad tvoří zhruba polovinu objemu odpadu, který domácnost vyprodukuje. Od roku 2011 by všechny obce měly být vybaveny kontejnery na papír, sklo, plasty, kovy, nápojové kartony a biologický odpad (s výjimkou sídlišť, kde by se bioodpad recykloval nejpozději od roku 2013).


Kompostér na biologický odpad. Zdroj: Mundetis Environnement.

Konec jednorázových nákupních tašek zadarmo

Ministerstvo se také snaží prosadit zákaz rozdávat zdarma jednorázové nákupní tašky. Podle odhadů dosahuje jejich počet až tří miliard, což odpovídá cca 9000 tun plastů ročně. Nahradit by je mohli například znovupoužitelné „věčné“ tašky. Koupíme si tašku a v okamžiku, kdy se nám poškodí, nám ji v obchodě zdarma vymění. Nejen ve Francii se tento způsob osvědčuje, systém už funguje také v několika českých řetězcích.

Zelené hlídky u popelnic?

Systém, který navrhuje MŽP , by skutečně mohl motivovat lidi v rodinných domcích k recyklaci. Avšak v bytových domech půjde jen těžko určit, kdo třídí a kdo ne. V konečném důsledku budou zvýhodněni jen někteří z těch, co  recyklují, zatímco mnozí jiní budou doplácet na neochotu svých sousedů. Zdá se být opravdu komplikované spočítat, kolik odpadu kdo reálně vyprodukuje. Zároveň bude velice obtížné zabránit nepoctivým lidem, aby házeli své odpadky do cizích popelnic.


Druhotné třídění odpadu

Již teď se ozývají kritické hlasy, že nový zákon přinese mnoha domácnostem výrazné navýšení platby za svoz odpadu, bez ohledu na to, zda třídí či nikoli. Objevují se rovněž obavy, že naroste počet černých skládek a v lesích a příkopech přibude mnoho pytlů s odpadky. Nabízí se otázka, zda by nebylo lepší soustředit se na celkovou osvětu obyvatel. Environmentální vzdělání v České republice stále není dostačující, čehož si je vědom i ministr Bursík. Finanční motivace k zodpovědnějšímu chování vůči životnímu prostředí, kterou Bursík navrhuje, se však jeví jako problematická.

Co s plasty?

Také není jisté, zda zákaz jednorázových tašek zadarmo sníží množství plastu, který končí v popelnicích. Mnozí lidé tyto tašky opakovaně používají a často je dávají do košů na odpadky místo pytlů. Pokud již je nebudou zdarma dostávat, začnou kupovat ve větší míře pytle na odpadky. (Ve skutečnosti však tyto tašky nejsou zadarmo, náklady na ně se plošně promítají do ceny jiných výrobků. Platíme tak za ně bez ohledu na to, zda si je v obchodě vezmeme či ne.) Zákaz těchto tašek zdarma by mohl snížit plýtvání jimi, avšak stále neřeší problém s mikrotenovými sáčky a podobně.


Většina odpadů z České republiky stále končí na skládkách

Další otázkou, kterou řeší mnohé státy a kterou bude muset řešit i ČR, je, co dále dělat s recyklovaným odpadem. Například vytříděné PET lahve vozí některé země k dalšímu zpracování do Číny, což není právě nejekologičtější způsob nakládání s nimi. Ministr Bursík proto hájil v EU tzv. princip blízkosti: spalovat či uskladňovat odpad co nejblíže místu vzniku, především v zemi původu. Problémem je také cena recyklátů, která je mnohdy vyšší než cena výrobků z materiálů nerecyklovaných. Z tohoto důvodu by Bursík chtěl prosadit v EU snížení DPH u recyklovaných výrobků.


Třídění odpadů ve velkém aneb tohle bez tréninku nezkoušejte

Evropská směrnice o odpadech

V červnu loňského roku Evropský parlament přijal revidovanou směrnici o odpadech. Jejím cílem je především prevence vzniku odpadů a nárůst míry recyklace odpadů do roku 2020. České republice hrozí miliardové sankce, pokud nebude schopna dostát směrnici. V dané situaci je  nezbytné jednat, Bursík proto apeluje na schválení nového zákona, který v únoru předložil k veřejné diskusi. Již teď je však jisté, že prosadit tento zákon nebude zcela snadné. Poslancům by se měl dostat do ruky v září a platit by měl začít nejpozději k 1. 1. 2011.

Více informací

Více o připravovaném zákoně se můžete dočíst v tiskové zprávě MŽP ČR.

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz