Pokud byste rádi omezili množství plastů, se kterými každodenně přicházíte do styku, není to tak těžké, jak to vypadá. Zaměřte se hlavně na plasty, které přicházejí do přímého kontaktu s tím, co jíte a pijete. Alternativ je totiž celá řada.
Plasty a plastový odpad představují problém pro životní prostředí, ale také pro lidské zdraví. Mohou se z nich v určitých případech uvolňovat jedovaté látky, které narušují hormonální rovnováhu, zatěžují játra a ledviny nebo jsou rovnou karcinogenní. Plasty jsou ale dnes prakticky všude a zcela se jim vyhnout zvládne jen málokdo. V řadě situací by to bylo velmi nepraktické. Nemusíme zacházet do extrémů, důležité je odstřihnout nejrizikovější zdroj „plastových jedů“ pro náš organismus, kterým jsou pravděpodobně plasty přicházející do kontaktu s naším jídlem a pitím. Nahradit je můžeme buď zcela odlišnými materiály, nebo se zaměříme alespoň na kvalitní plastové produkty testované na škodliviny.
Hlavní zásady bezpečného používání plastů |
Konkrétními jedy z plastů a jejich působením na lidské zdraví jsme se věnovali v samostatném článku zde. Reklama |
1. Příprava jídla bez plastů
Plasty přicházející do přímého kontaktu s potravinami mohou způsobovat zdravotní problémy. Snad nejhorší situaci v tomto ohledu představuje ohřívání jídla obsahující tuky na plastovém nádobí v mikrovlnné troubě. Již samotné zahřátí plastového materiálu může vyvolat uvolňování škodlivin, pokud je navíc přítomen tuk, přechod nebezpečných látek přímo do potraviny se tím výrazně usnadní. Ze stejného důvodu je obecně dobré nevkládat do plastových nádob horké potraviny.
Bambusové náčiní a nádobí je velmi moderní, skleněné nádoby se uplatní nejen při skladování potravin. (Foto: thinkstockphotos.com)
Nahradit plastové výrobky používané během přípravy jídla je docela snadné. Do mikrovlnky používejte zásadně k tomuto účelu vhodné skleněné nebo keramické nádobí. V případě polotovarů na plastovém tácku potraviny před ohřátím přendejte do vhodné nádobky (takovým polotovarům je však lépe se vyhýbat už jen proto, že byly v plastu skladovány, dále většinou obsahují množství konzervantů a nežádoucích příměsí, jednorázový plastový tácek je navíc v rozporu s ekologickým myšlením). Různé kuchyňské misky nebo hnětací mísy z plastu snadno zastoupí nerez, keramika, smalt nebo sklo. Dřevěné vařečky a nerezové naběračky představují tradiční alternativu kontroverznímu „černému“ plastovému náčiní. Místo plastových prkének se poohlédněte po kvalitním dřevu nebo bambusu.
2. Svačina, obědy a stolování bez plastů
Plastová krabička na svačinu či oběd, jednorázové igelitové sáčky a plastové jídlonosiče – to je klasika pro stravování mimo domov, pokud si tedy s sebou nosíme doma připravené jídlo. Lehkost plastu je obtížně nahraditelná a těžko přesvědčíme dítě, aby si svačinu do školy nosilo v těžké skleněné nádobě. Zde však výrobci našim svačinám a obědům vycházejí vstříc a objevuje se celá řada produktů, často navíc s atraktivním designem, které jsou určeny právě pro přenášení domácího jídla. Igelitový sáček postupně vytlačují různé textilní pytlíky a textilní svačinové kapsy. Krabičky mohou být ze silikonu nebo alespoň ze zdravotně nezávadných plastů testovaných na přítomnost škodlivin jako je bisfenol A, ftaláty apod. Pokud stále používáte potravinovou folii, lze místo ní použít klasický látkový ubrousek, který můžete prát a používat opakovaně.
Nosiče na oběd mohou být nerezové, barevné a designově atraktivní. (Foto: jpdesign.org, bonami.cz)
Do módy obědů mimo domov se dostává variabilní silikon. (Foto: unikia.com)
Textilní ubrousky a pytlíky na potraviny jsou ověřená klasika. (Foto: thinkstockphotos.com)
Plastové talíře a příbory patří většinou spíše jen k mimořádným příležitostem jako jsou zahradní oslavy, grilování apod. Asi málokterý dospělý je doma používá každodenně. Čaj do plastového hrníčku, oběd na plastovém talířku a k tomu plastovou lžičku však každý den dostane velké množství dětí. Děti často plastové předměty okusují, což zvyšuje riziko uvolnění problematických látek. Plasty pro děti vybírejte s maximální obezřetností a nahraďte je kdekoli je to možné. Třeba malý smaltovaný hrníček dítě hned tak nerozbije, lžičky a minipříbory se zakulacenými hranami jsou k dostání např. v bambusovém provedení.
3. Přenášení nápojů bez PET lahví
Současnou éru konzumního stylu života, plýtvání a drancování přírodních zdrojů asi nezastavíme ze dne na den. Chování lidské společnosti by se z globálního pohledu dalo nazvat jako naprosté šílenství. Změna celku však začíná u jednotlivce a odmítání jednorázových plastových produktů a obalů může být první krok. Tolik diskutované PET lahve se sice dají recyklovat, otázkou však zůstává, kolik se jich z celkového vyprodukovaného objemu skutečně zrecykluje a jak naložit s druhořadými produkty, které recyklací vzniknou, až po nějaké době také doslouží.
Lahve z nerezu či hliníku dlouho vydrží, sáhnout ale můžete i po zdravotně nezávadných plastových. (Foto: fabandfru.com, mojeequa.cz)
Z PET lahví se mohou určité rizikové látky uvolňovat zejména v případě, že se PET lahev používá opakovaně a tudíž se opotřebovává. Dále je důležité, co do „petky“ nalijete. Horké a alkoholické nápoje v PET lahvi by měly být úplné tabu.
Český výrobek „Zdravá láhev“ je testován na škodliviny (vlevo). Praktická láhev může být i ze skla (vpravo). (Foto: zdravalahev.cz, retap.dk)
Kdo chce dát sbohem opakovaně používané ošoupané PET lahvi nebo si nechce každý den kupovat nový balený nápoj, tomu se opět nabízí celá řada alternativ. Různé typy odolného skla, speciální nezávadné plasty a bioplasty, nerezové lahve různých barev a rozměrů nebo také lahve z hliníku. U posledních jmenovaných je však třeba při výběru dbát zvýšené opatrnosti, protože často obsahují vnitřní plastovou výstelku.
