Problémem baterií a zejména akumulátorů je omezená skladovatelnost. Až příliš často jsme pak překvapeni, že dlouho skladovaný akumulátor je vybitý, nebo že „nová“ baterie vydržela jen krátkou dobu. Jak se tedy o baterie či akumulátory správně starat, aby nám dlouho vydržely a byly stále připravené k použití?
V úvodu prvního článku této série jsem napsal, že „ elektřina z akumulátorů je nejdražší zdroj energie v domácnosti a bez nich by většina našich zařízení, byla téměř nepoužitelná“. Zpravidla proto máme někde v šuplíku zásobní baterie či nabité akumulátory a v případě potřeby tam sáhneme a vybitou baterii nahradíme. Při dlouhodobém skladování se však setkáte s nepříjemným efektem – samovybíjením.
Problém: Samovybíjení akumulátorů
V elektrochemických článcích probíhají chemické reakce vedoucí ke ztrátě kapacity i v době, kdy z nich neodebíráme proud – jde o takzvané samovybíjení. Někdy jsou tyto reakce velmi pomalé, jindy zas poměrně rychlé.
ReklamaChcete prodloužit dobu skladování baterií? Vložte je do ledničky
Primární články, baterie, mají většinou udanou dobu, po kterou je lze skladovat. Údaje se ale dost liší a často není zřejmé, jaká je využitelná kapacita po udané době skladování. Duracel například udává dobu skladovatelnosti 5 let s tím, že si baterie zachová zhruba 85 % své kapacity. Velmi dlouho se dají skladovat primární lithiové články, například u baterie Energizer Ultimate Lithium udává výrobce patnáctiletou životnost.
Baterie a akumulátory: |
|
Sekundární články (akumulátory) ztrácejí zpravidla svou kapacitu při skladování mnohem rychleji, jejich kapacita se dá ale samozřejmě obnovit nabíjením. Běžné NiMH akumulátory ztratí za měsíc zhruba 20 % svého náboje. Úbytek náboje ale není rovnoměrný, nejrychlejší je pokles první den po nabití, po měsíci se rychlost samovybíjení ustálí. Závisí to i na stáří akumulátoru a jeho kapacitě – akumulátory s největší kapacitou mají největší samovybíjení.
NiMH články se (na rozdíl od olověných akumulátorů) dají skladovat i ve zcela vybitém stavu, dlouhodobé několikaleté skladování ale většinou vede ke ztrátě využitelné kapacity a růstu vnitřního odporu. Zpravidla to lze odstranit tzv. cyklováním – opakovaným nabíjením a vybíjením. Lepší ale je akumulátory občas používat a nechat je projít cyklem nabití a téměř úplného vybití.
Jak prodloužit dobu skladovatelnosti baterií
Rychlost velké většiny chemických reakcí závisí na teplotě. Obvykle se udává, že snížení teploty o 10 °C vede ke zpomalení rychlosti reakcí na polovinu. To se týká i baterií a akumulátorů. Výrobci napříkald varují před vysokými teplotami, které způsobí rychlé vybití. Dnes už asi málokdo skladuje náhradní baterie v přihrádce na palubní desce auta, kde teplota za letního dne klidně vystoupí na 50 °C. Překvapivě málo lidí ale napadne skladovat náhradní baterie v chladničce. Přitom je to nejjednodušší způsob, jak znatelně prodloužit jejich použitelnost.
Se skladováním baterií v chladničce pomohou plastové boxy. Chrání obsah před působením vlhka a baterie před elektrochemickou korozí. (Foto: autor)
Určité obavy mohou být z kondenzace vlhkosti, výrobci doporučují skladovat baterie v suchém prostředí. Kondenzace vlhkosti na kontaktech vede k elektrochemické korozi. V chladničce je sice po většinu času vlhkost menší než 100 % a ke kondenzaci vody tedy nedochází. Při otevírání chladničky ale do ní vniká vlhký teplý vzduch a kondenzaci může přechodně nastat. Podle mých zkušeností to ale není zas tak významný problém. Stopy koroze jsem našel na RAM bateriích až po asi desetiletém skladování v chladničce. Je nicméně vhodné dát baterie do uzavřeného sáčku a chcete-li mít naprostou jistotu, že budou v suchu, můžete přidat i sáček se silikagelem, který zajistí pohlcení vlhkosti. Zvlhlý silikagel se snadno vysuší v troubě při 120 až 140 °C a dá se tak používat opakovaně.
Skladování v chladničce umožní prodloužit dobu skladování zhruba na trojnásobek. Pokud se udává, že běžná alkalická 1,5V baterie ztrácí za rok 2 až 3 % svého náboje, snížení této hodnoty pod 1 % je nepochybně dostačující. Pro běžný NiMH akumulátor to ale dostatečné být nemusí. Jeho vybíjení je totiž největší zpočátku (udává se, že ztratí 10 % svého náboje za prvních 24 hodin po nabití). Prodloužení na trojnásobek tedy není zas tak významný zisk. Teoreticky je možné jít s teplotou ještě dolů a použít mrazničku. Akumulátory by měly snést teploty do -40 °C, ale časté a velké změny teploty by eventuálně mohly ohrozit jejich těsnost a je poněkud nepraktické akumulátory před použitím půl hodiny rozmrazovat. Výrobci zpravidla doporučují skladování v rozmezí teplot +5 až 25°C.
Vhodnější je v tomto případě jejich samovybíjení kompenzovat použitím malého dobíjecího proudu (takzvané konzervační, udržovací, dobíjení).
Pozor na oĺověné akumulátory, neskladujte je vybité
U olověných akumulátorů hrozí, při delším skladování, kdy se v důsledku samovybíjení vytváří na elektrodách síran olovnatý takzvaná sulfatace. Původně vzniklé drobné krystalky se totiž zvětšují poškozují elektrody. Výrazná sulfatace akumulátor může zničit. Doba skladování se zde sice také dá snížením teploty prodloužit, zpravidla je ale bezpečnější je po několika měsících nebo použít trvalé konzervační dobíjení. O tom jak akumulátory správně nabíjet bude další část této série.
