fbpx

Reportáž: Jak se žije v jurtě na okraji Brna?0

První jurty přivezli z Mongolska kvůli zimnímu kurzu, pak se do jedné z nich přestěhovali a dnes je prodávají i dalším zájemcům. O radostech, ale i úskalích tohoto netradičního bydlení vědí hodně a umí o tom velmi poutavě povídat. Libora Macka a jeho přítelkyni Veroniku Hajníkovou jsem navštívila v Brně na Kamenném vrchu, v jurtě, kde už dva roky žijí.

Pod pojmem „jurta“ si nezasvěcený člověk představí jednoduše velký stan, který používají pastevci v Mongolsku. Je pravda, že jurta nemá ke stanu až tak daleko: tvoří ji plachta natažená na dřevěné konstrukci s izolací stěn navíc. Zvenčí se jako stálé obydlí zrovna netváří.

Reklama

Jurty v Mongolsku mohou stát rovnou na zemi. V Česku je nutná dřevěná podlážka, která izoluje před chladem a vlhkostí. (Foto: autorka)

Jenže po vstupu dovnitř člověk své – zprvu možná trochu skeptické – představy rychle přehodnotí. Zaprvé, jurta je překvapivě velká a – uspořádáno po tradičním způsobu – se dovnitř vejde všechno, co člověk k životu potřebuje: Uprostřed jsou kamna, která slouží k vaření a vytápění a hned vedle nich najdeme jídelní stůl. Dokola podél stěny stojí kuchyňská linka s dřezem, lednička, pračka, stolek, skříně a postel. Od světlíku uprostřed jurty se uvnitř rozlévá překvapivě hodně světla a nakonec potěší i příjemné teplo od nohou.

Překvapivě dobrá izolace

Za to poslední může dobře izolovaná dřevěná podlážka. Ostatně, díky ní a díky izolaci stěn a stropu není v jurtě chladno ani přes zimu. Od kamen uprostřed je ke každému místu v jurtě maximálně tři metry a prostor se navíc rychle vytopí. Není se čemu divit, v Mongolsku toto obydlí zvládá teploty ke čtyřem desítkám stupňů pod nulou. Problém nastává spíš v létě – v jurtě je vedro „stejné jako mimo jurtu“. Tradiční obyvatelé jsou přes léto jednoduše venku, obyvatelé v Brně ho řeší podkasáním stanové plachty – teplota tím sice nijak výrazně neklesne, ale celou jurtou příjemně protahuje průvan a kromě toho má člověk bližší kontakt s exteriérem.

Obydlí velikosti garsonky a minimálními náklady na provoz

První motivací pro stěhování do jurty byla touha co nejdříve bydlet ve vlastím. „Už nás začalo štvát bydlení v paneláku, ale pořád jsme ještě neměli vyhlédnutý pozemek, na kterém bychom se chtěli natrvalo usadit“ vzpomíná Veronika. „Takže jsme si pořídili dům, který si můžeme vzít s sebou.“

Provozní náklady na bydlení v jurtě? Do 1000 Kč za měsíc. Nezahrnují však topení

Provizorní pozemek nyní poskytuje známý – majitel zahrady v zahrádkářské kolonii. Díky připojení parcely na inženýrské sítě se jurta může pyšnit tekoucí vodou, elektřinou i připojením na internet. V podstatě vše, co moderní člověk ke své existenci potřebuje. Život v jurtě o velikosti průměrné garsonky (zhruba 35 m2) pro dva lidi však vychází o dost levněji.

Jurta je vlastně garsonka s dostatkem prostoru. Je připojená na rozvod vody i elektřiny. Samozřejmostí je internet. (Foto: autorka)

„Počítali jsme naše provozní náklady na domácnost a vlezeme se do tisícovky na měsíc. Největší měsíční položkou je vlastně vysokorychlostní internet za tři stovky,“ uvažujeLibor Macek a dále vypočítává: „Tři stovky internet, dvě stovky elektrika a pak těch pět stovek, to je voda, amortizace plachet, olej do motorové pily a benzín, abych mohl dovézt dřevo z lesa“ upřesňuje. Nízkonákladový život však vyžaduje určitou píli a skromnost, jak doplňuje Veronika: „Dřevo si děláme sami, takže za topení nic nedáváme. Vodu jsme brali ze studny, ale i ta městská studená je levná a nesplachujeme záchod, protože máme pilinový.“ Naznačuje tak, že výměnou za svobodný život v kontaktu s přírodou se jurtě musí člověk trochu přizpůsobit.

Je potřeba vybrat správné místo na postavení

Kromě ochoty naštípat dříví na zimu a dojít na záchod o pár metrů dál je to i způsob, jak jurtu užívat. V našich podmínkách je totiž třeba vyrovnat se hlavně s vyšší vzdušnou vlhkostí a množstvím srážek, které v suchém v Mongolsku nemají.

Stropní světlík poskytuje dostatek světla pro celý interiér (Foto: autorka)

„Lidem, kteří chtějí bydlet do jurty doporučujeme pár základních věcí, aby to pak ta jurta zvládla v tomhle klimatu“ popisuje tajemství úspěchu Libor. „To základní je, že jurta nestojí přímo na zemi, ale na dřevěné podlážce. Dále stojí na jižním, jihovýchodním nebo jihozápadním svahu, to proto aby měla nějaké sluneční paprsky. A hlavně, v jurtě se žije, to znamená, že se třeba nenechá stát měsíc ladem v období, kdy je hodně vlhko.“ Jinými slovy řečeno, když jurtu někdo postaví do údolí kde nebude proudit vzduch, nebude tam svítit slunce a v jurtě se nebude žít, obydlí bude trpět a plesnivět. „My tady jsme dva roky, máme splněné všechny podmínky a žádnou plíseň jsme ještě neviděli“ uzavírá.

Měníte pouze svrchní plachtu

Když se v jurta nenechá provlhnout, může vydržet na celý život. „Alespoň v Mongolsku se prý říká, že životnost jurty je na jednu generaci“, popisuje pan domácí. Přesněji řečeno, životnost dřevěné konstrukce a izolace z ovčí vlny je na jednu generaci. Bavlněná plachta se musí jednou za zhruba pět let vyměnit. Což není ale zas tak velký problém – dá se kompletně celá přivézt z Mongolska podobně jako náhradní díl na auto.

Netradiční bydlení na Nazeleno.cz:

  • Pasivní dům obalený látkou

  • Slaměné domy vydrží víc, než si myslíte

  • Hliněné omítky

  • Stavby, které rostou před očima

 

Člověka spíš napadne že dřív než fyzicky obydlí zastará „morálně“, neboť co je dnes ideální pro pár, bude pro rodinu už malé. Možnosti ale jsou i tady. Buď je možné vyměnit jurtu za – až dvojnásobně – větší, nebo si prostě pořídit ještě jednu a tu k té stávající připojit. Do konstrukce stěny lze totiž vyříznout otvor a umístit dveře do sousední jurty. Může tak vzniknout přidružená jurta-koupelna, jurta-ložnice nebo jurta pro děti. „Děti budou mít svůj pokoj“, plánuje v žertu Veronika „ale až budou větší a budou zlobit, dveře pěkně zrušíme a jurtu jim odsuneme aspoň o pět metrů dál“.

Kdo ví. Třeba na prahu dospělosti dostanou namísto stavebního spoření „svoji“ jurtu jako bydlení do začátku a rodičům na stáří odpadne starost o velký, prázdný byt. Ať už jsou ale plány obyvatel jakékoliv, jurta má své jisté: až dožije, nezůstane po ní ani stopa. Bavlněná plachta, ovčí vlna i dřevěná konstrukce prostě shnijí a zůstane jen pozemek pro další generaci.

Autor: Redakce Nazeleno.cz