Většina z nás zná jurty jako tradiční kruhové obydlí nomádů žijících v Mongolsku, bydlení v jurtách se však poslední dobou stává běžnou alternativou i v jiných zemích. A Česko není výjimkou.
Jurty přitahují mnoho zájemců hlavně díky svému osobitému vzhledu, dostupné ceně, přírodním materiálům a snadnému stěhování. Bydlení v jurtě má také určitou antisystémovou příchuť skromného a nekonzumního života bez břemene velké hypotéky. A to může ledaskdo ocenit.
Výhody a nevýhody bydlení v jurtě
Jurty se staví převážně z přírodních a recyklovatelných materiálů, jsou levné a ke stavbě nepotřebujete stavební povolení. Jurta o průměru 8 m poskytuje zhruba 50 m2 obytné plochy, přičemž využití místa v kruhu je mnohem efektivnější než u běžných domů. Svým kruhovým provedením jurty navíc vzbuzují až magický pocit. V Mongolsku se do takové jurty pohodlně vejde rodina s 5 dětmi, kteří zde žijí pohromadě. Jurtu bez problému vytopí jedny kamna, není problém do nich zavést vodu i elektřinu a zvýšit tak komfort na maximum.
Reklama
I přesto je důležité myslet na to, že na rozdíl od Mongolska je v České republice větší vlhkost vzduchu, které neblaze působí na použité materiály. Dřevěná konstrukce sice vydrží dlouho, problém ale nastává u plachet, které se musí alespoň 2x ročně impregnovat, aby neplesnivěly. I přes průběžnou péči je nutné plachty zhruba po 3-8 letech (u látky 440gr/m2 spíše po 4-6 letech) zcela vyměnit. Aby jurta stíhala vysychat, doporučuje se použít speciální izolační filc v maximální šířce 1-2 centimetry. V zimě tedy bude potřeba neustále udržovat oheň a v létě jurtu naopak větrat.
Tento problém může vyřešit hydroizolační TPO folie – trvanlivější (a syntetická) alternativa klasického plátna. Fólie je odolná vůči UV záření a může být vystavena jakýmkoliv povětrnostním podmínkám. Je tvrdá a hůř se s ní pracuje, ale prodlouží životnost jurty až na 35 let. Protože je tato krytina neprodyšná, je potřeba v takové jurtě vytvořit dvě konstrukce s provětrávaným prostorem. Výhodou je, že můžeme použít více izolace (z ovčí vlny, lnu nebo konopí) a tím získáme lepší vlastnosti jurty – déle udržené teplo v zimě a větší chládek v létě.
Důležité je také zvážit, odkud čerpat energie a jak naložit s odpadem. Vodu lze brát z hloubkového vrtu, odpadní vody můžete čistit pomocí kořenové čističky (za použití ekologických prostředků), jurtu může vhodně doplnit také kompostovací toaleta.
Kolik stojí jurta?
Cena jurt se odvíjí od jejich velikosti a použitého materiálu. Ceny konstrukce menší neizolované jurty (kostra + plachta) začínají zhruba na 50 000 Kč, za plně izolovanou jurtu o 50 m2 včetně dřevěné podlahy zaplatíte kolem 250 000 – 300 000 Kč. Klasickou jurtu si můžete pořídit v Mongolsku za 90 000 Kč. Jurtu si můžete postavit svépomocí nebo na zakázku od českých firem.
Obydlí velikosti garsonky a minimálními náklady na provoz |
| Jak se žije v jurtě na okraji Brna? „Počítali jsme naše provozní náklady na domácnost a vlezeme se do tisícovky na měsíc. Největší měsíční položkou je vlastně vysokorychlostní internet za tři stovky,“ uvažuje Libor Macek, který bydlí v jurtě, a dále vypočítává: „Tři stovky internet, dvě stovky elektrika a pak těch pět stovek, to je voda, amortizace plachet, olej do motorové pily a benzín, abych mohl dovézt dřevo z lesa“ upřesňuje. Nízkonákladový život však vyžaduje určitou píli a skromnost, jak doplňuje jeho partnerka Veronika: „Dřevo si děláme sami, takže za topení nic nedáváme. Vodu jsme brali ze studny, ale i ta městská studená je levná a nesplachujeme záchod, protože máme pilinový.“ Naznačuje tak, že výměnou za svobodný život v kontaktu s přírodou se jurtě musí člověk trochu přizpůsobit. Více v článku Jak se žije v jurtě. |
Jurty se výborně hodí jako stavby na časté stěhování (například pojízdný obchůdek) nebo jako víkendový rekreační objekt. I přes to, že si v jurtě můžete zařídit poměrně komfortní bydlení, počítejte ale s jistými kompromisy v pohodlí i životním stylu, a také s tím, že stavba pravděpodobně nebude sloužit několika dalším generacím. Zda je to výhoda nebo naopak přednost si už vyberte sami.
