EXKLUSIVNĚ! Je zdanění solárních elektráren protiústavní? Skupina senátorů míní, že ano a připravuje návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona, jenž solární daň zavedl. Kvůli zdanění fotovoltaiky se také chystají mezinárodní arbitráže a právníci míní, že mají šance uspět.
Před půl rokem vydal Energetický regulační úřad předpověď, která vyděsila veřejnost: Kvůli výkupním cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů měla v roce 2011 zdražit elektřina o 22 %. Jak se ukázalo, tyto odhady byly značně nadsazené. I tak ale hrozilo skokové zdražení elektrického proudu zhruba o 15 % a vláda se rozhodla jednat. V říjnu prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který zavedl 26% zdanění velkých solárních elektráren (nad 30 kWp) uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Stát bude peníze vybrané zdaněním solárních elektráren vracet distributorům, kteří odpovídajícím způsobem sníží ceny elektřiny pro své zákazníky. Cena proudu tak naroste „jen“ cca o 4 % – 5 %. Na první pohled jednoduché.
Reklama„Nevím, proč bychom my všichni měli platit tento Klondike vybrané hrstce,“ říká premiér Nečas.
Toto řešení však má i stinnou stránku. Vlastníky solárních elektráren připraví o značnou část zisku a některé může dokonce přivést ke krachu. Přestože solární daň má platit pouze tři roky, během tohoto krátkého období nebudou fotovoltaické projekty vydělávat tolik, kolik se předpokládalo, některé mohou být i značně prodělečné. Podle právníků je zdanění fotovoltaiky v rozporu s Ústavou a mělo by být zrušeno. Stejného názoru je i několik senátorů, kteří chtějí podat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu.
Solární elektrárny na Nazeleno |
– Solárních elektráren je přes 10 000– Fotovoltaika 2011: Stop-stav trvá– Fotovoltaika: Konec daňových prázdnin– Zdanění solárních elektráren 26 %– Výkupní ceny elektřiny: 6 Kč/kWh |
Solární daň napáchá víc škody než užitku?
Už nyní je téměř jisté, že 17 podpisů nutných k podání návrhu se v Senátu najde – návrh podpoří senátoři napříč stranami. Podle senátora Jiřího Bise, předsedy podvýboru pro energetiku a iniciátora celé akce, by mimořádná solární daň mohla nadělat víc škody než užitku. Pokud by se skutečně ukázalo, že zavedením daně byla porušena Ústava a mezinárodní smlouvy, musel by stát investorům hradit škody. Zdaněno má být 1 550 MWp z celkových 1 650 MWp instalovaného výkonu na našem území.
Českou republiku by tak čekaly mezinárodní arbitráže o 12–15 miliard korun. Jaké mají šance na úspěch? Podle politiků mizivé. Právníci jsou však jiného názoru: Některé advokátní kanceláře, které si investoři pro tyto spory najímají, se vzdaly svého honoráře a klienty zastupují jen za podíl na případných vysouzených náhradách. Což znamená, že jsou si velmi jisté úspěchem.
Jak zabránit zdražení elektřiny? 26% zdaněním solárních elektráren
Právě v těchto dnech vzniká odborná studie, podle které senátoři rozhodnou o dalším postupu. Jedním z autorů je doc. Ján Grónský z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, přední odborník na ústavní právo. „Vidím nejméně 5 důvodů, proč je tento zákon v rozporu s Ústavou a mezinárodními smlouvami a měl by být zrušen,“ říká Grónský. Podle jeho názoru je solární daň svévolná a hraničí až s nepřímým vyvlastněním. Na Grónského žádost nebudeme uvádět podrobnosti, jelikož studie má být základem návrhu k Ústavnímu soudu. Předkládá však velmi pádné argumenty.
Senátoři zdůrazňují, že v tomto sporu vůbec nejde o obnovitelné zdroje a fotovoltaiku. „Otázka není jak se chovat k obnovitelným zdrojům. Otázka je, zda naše země je nebo není právním státem. Na to musí odpovědět Ústavní soud,“ řekla pro Nazeleno.cz místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která návrh podporuje. Koneckonců, ani iniciátor celé akce, senátor Jiří Bis, není zrovna vášnivým zastáncem obnovitelných zdrojů: „Bojuji proti neřízené expanzi fotovoltaiky téměř dva roky, ale nepovažuji tuto novelu v jistých pasážích za šťastnou,“ říká senátor.
Soudy proti distributorům elektřiny? |
|
Kromě návrhu na zrušení zákona se chystá ještě jedna vlna soudních sporů: Proti distribučním společnostem. Podle investorů bezdůvodně a záměrně zdržovaly připojení nových elektráren do sítě. Pokud se totiž podařilo připojit elektrárnu před koncem loňského roku, získali investoři mnohem výhodnější podmínky, včetně vyšších výkupních cen. Po novém roce už platí mnohem přísnější pravidla a výkupní ceny elektřiny se od roku 2011 snížily cca o polovinu. |
Nečas: Zdanění fotovoltaiky je fér
Premiér Petr Nečas však solární daň obhajuje, mimo jiné i při přednášce pro studenty pražské právnické fakulty: „Velké množství podniků by zcela jistě zkrachovalo vlivem vyšších cen energie, byly by ohroženy desítky, možná stovky tisíc pracovních míst. Pokud bychom srážkovou daň nezavedli, pak by České republice hrozily arbitráže z druhé strany – od podnikatelů, jejichž investice byla znehodnocena růstem cen elektřiny. Zákon v roce 2005 garantoval patnáctiletou návratnost investice. Teprve později se z toho stal Klondike, kdy se investice vracela za 8 let.“ Podle Nečasova názoru je fotovoltaika podporována dostatečně. „Je zcela fér, když se návratnost upraví zpět na původních 15 let. Který jiný podnikatel má garantovanou JAKOUKOLIV návratnost,“ uvedl premiér.
„Stát má právo stanovit si, co zdaní a co ne a jakou výši daní určí,“ říká premiér Nečas. Právníci však oponují: Ano, stát má právo uvalit daň, ale ne svévolně a neomezeně. Předseda Ústavního soudu Rychetský již několikrát prohlásil, že rdousící, likvidační daň je protiústavní a jeho soud by v takovém případě zasáhl. Bude to tento případ?
Podle premiérova názoru neměla podpora fotovoltaiky v první řadě vůbec vzniknout, zákon prohlásil za „stupidní“. (Když byl v roce 2005 přijímán, jeho strana hlasovala proti, už tehdy poslanec Říman vyčíslil náklady na 3 200 korun ročně pro čtyřčlennou rodinu). Svůj komentář k mimořádné dani uzavírá premiér slovy: „To rozhodnutí má své komplikace, ale trvám na tom, že bylo správné.“
Kvůli zdanění fotovoltaiky čekají ČR pravděpodobně mezinárodní arbitráže
Jisté pochyby vyjádřil i prezident Klaus. Jindy zapřisáhlý odpůrce „zelené ideologie“ prosazoval, aby daň platila jen jeden rok (místo současných tří), což byl kompromis, který vyhovoval i Česká fotovoltaické průmyslové asociaci (CZEPHO). Nakonec však schválení zákona nestál v cestě.
Ať už převáží argumenty té či oné strany, letošní ceny elektřiny pravděpodobně nevzrostou, jelikož už byly pevně stanoveny. Pokud bude zákon zrušen, rozdíl bude doplácen ze státního rozpočtu.
Boj o solární elektrárny
Debaty kolem srážkové daně ze solární elektřiny provází nátlak ze všech stran. Nápor, který poslanci zažili před hlasováním o tomto zákonu, byl prý „mimořádný“. Poslanci byli prakticky denně kontaktování zástupci fotovoltaického byznysu, do celé akce se zapojily přední advokátní kanceláře.
„Tlak je přímo úměrný tomu, kolik finančních prostředků se rozděluje,“ potvrdil poslanec Petr Gazdík v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Nešlo jen o komunikaci s poslanci – v tisku vycházely inzeráty, před Sněmovnou se sešla malá demonstrace, transparenty hlásaly hesla jako „Krach!“ a „Osobní bankrot!“ Demonstrující upozorňovali, že do fotovoltaiky investovali nejen nadnárodní společnosti a „kmotři,“ ale i rodiny a drobní podnikatelé, kteří si na projekt vzali půjčku. Tu teď nebudou moci splácet. „Při solární dani budeme muset na provoz doplácet asi 10 000 korun měsíčně. Udělám všechno, abychom o elektrárnu nepřišli, ale bude to velký zásah do rozpočtu,“ píše na stránkách CZEPHO pan Vanžura, který spoluvlastní malou, 120kW elektrárnu na střeše zemědělské budovy. Kvůli její stavbě se zadlužil na 10 let.
Nátlak však cítíme i z druhé strany. Veřejnost je pobouřena – domácnosti by měly ročně platit tisíce korun ve prospěch majitelů solárních elektráren. A své rozhořčení často směřují právě proti „solárníkům“ nebo „slunečním carům“ jak se začalo investorům do fotovoltaiky přezdívat.
Ti se však brání: Pouze využili příležitosti – mimořádně výhodné, dokonce zákonem jištěné investice. „Když zákon stanoví, že každý občan si musí povinně kupovat tenisky, tak logicky začnu vyrábět tenisky. Tohle je podobná situace,“ říká jeden z majitelů solárních elektráren. Není za celý problém zodpovědný spíše ten, kdo příslušný zákon schválil? Příčiny dnešní situace hledejme u vlád, které zákon zavedly, respektive nereagovaly na razantní pokles cen solární technologie. Veřejnost tyto argumenty často ignoruje. A nejen veřejnost.
Jak rozhodne Ústavní soud? Zruší solární daň?
Olej do ohně přilévají i politici. „Respektuji právo senátorů podat návrh na zrušení zákona. Nicméně případný spor alespoň prokáže, kdo hájí zájmy veřejnosti a kdo solárníků,“ řekl v Hospodářských novinách ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Senátoři jsou si vědomi, že jejich akce může vyvolat negativní odezvu. Přesto však na stížnosti trvají: „Jestliže mluvíme o tom, zda ČR je nebo není právní stát, je druhotná popularita i to, zda vás někdo nařkne z lobbingu,“ dodala pro Nazeleno.cz Alena Gajdůšková. Připomíná, že poslanci ČSSD podali k Ústavnímu soudu i návrh proti podobnému zdanění podpory stavebního spoření. Zdůrazňuje také, že konečný účet ze solární daň může být mnohem vyšší – nikdo totiž nechce investovat v zemi, která ohýbá zákony a obchází smlouvy. Proto je nutné celou situaci co nejrychleji vyjasnit.
Je paradoxní, že „velkému byznysu“ může tato aféra naopak pomoci. Velká společnost s finančními rezervami bez problémů přežije tříleté „zdaněné“ období. Následně velmi výhodně skoupí elektrárny zadlužených a krachujících drobných investorů. Po třech letech výnosy opět stoupnout, tentokrát však už směřují do jiných rukou.
