Biopotraviny jsou v kurzu a k jejich hlavním konzumentům patří rodiny s menšími dětmi. Najít školní jídelnu, kde se vaří „bio“, je ale oříšek. Proč je složité dostat biopotraviny do školních jídelen? V jakých školách už se „bio“ vaří? O kolik biopotraviny zdraží školní obědy?
Obliba biopotravin celosvětově stoupá a pozadu nezůstává ani Česká republika. Svědčí o tom například ročenka Český trh s biopotravinami 2009, podle které spotřeba biopotravin za rok 2008 dosáhla 1,8 miliard korun, což znamená, že meziročně vzrostla o 510 miliónu, tedy o 40 %. Pozitivní trend růstu spotřeby biopotravin pokračoval i v roce 2009.
„Školní jídelny se obávají, že biopotraviny zdraží obědy až o 50 %.“
ReklamaK předním konzumentům biopotravin v České republice patří rodiny s menšími dětmi. Pokud jsou rodiče zvyklí zařazovat do jídelníčku dětí biopotraviny a budou hledat školu, v níž se vaří „bio“, mohou narazit.
na Nazeleno.cz |
– Biopotraviny: co je dobré vědět před nákupem– Kolik stojí bio a kde nakupovat?– Výzkum: biopotraviny nejsou zdravější– Kolik biopotravin nakupují Češi a kde? |
V současné době jen velmi malé procento školních zařízení odebírá biopotraviny, které pak dětem vydává ve školních jídelnách ke svačině nebo obědu. Pro mnoho školních jídelen je překážkou vyhledání vhodného dodavatele a navázání kontaktu, některé argumentují tím, že bio je prostě drahé, a proto o ně nemají zájem.
Překážky zavádění biopotravin do škol
Hlavní problém představuje nedostatek informací. Školy by mnohdy o biopotraviny měly zájem, ale není snadné dohledat správného dodavatele. Mnohdy ani nemají představu o možnostech současného trhu s biopotravinami.
Odebírání biopotravin vyžaduje mnohem více úsilí ze strany škol a větší počet dodavatelů. Zatímco v současné době škola odebírá zeleninu a ovoce od jednoho, či dvou dodavatelů, v případě dodavatelů ekozemědělských produktů jich je často potřeba mnohem více. Pro školy to tedy znamená intenzivnější komunikaci s dodavateli, mnohem více plánování a starostí. Alespoň z počátku.
V České republice se zatím biopotraviny ve školních jídelnách neujaly
To potvrzuje i Lenka Fofová, vedoucí školní jídelny při Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. „Zavádění biopotravin přináší více povinností pro vedoucí školní jídelny. Znamená to dělat dopředu finanční rozvahu, založit nové karty bio potravin, vypracovat nové normy a postupy zpracování potravin, je nutné naplnit spotřební koš i přes vyšší ceny biopotravin, zpracovávat více faktur atd.,“ říká paní Fofová.
Překážku může představovat i cena biopotravin. Někteří rodiče rádi připlatí nějakou tu korunu denně navíc, aby jejich dítě dostávalo kvalitní potraviny. Někteří rodiče jsou naopak nuceni šetřit a jakékoli navýšení cen obědů či svačin pro dítě pro ně představuje problém.
V tomto případě je pak na zvážení školy, zda k zavedení biopotravin přistoupí. Některé školní jídelny to řeší například nižším počtem odebíraných biopotravin, jiná zařízení naopak vaří pouze jedno jídlo z biopotravin a ostatní z běžných potravin. Je pak na každém rodiči, aby rozhodl, co jeho potomek bude ve škole jíst.
Projekt Bioškoly
Hlavní překážky používání biopotravin ve školách se snaží překonat projekt Bioškoly, který se rozběhl v srpnu 2009 a je realizován ve čtyřech krajích České republiky. Konkrétně se jedná o Prahu, Středočeský, Královehradecký a Jihomoravský kraj. V projektu je kladen důraz na vytvoření distribučního řetězce, který školám zpřístupní nabídku biopotravin a usnadní jejich odebírání.
Ekozemědělci a výrobci biopotravin, kteří dodávají své bioprodukty do školních stravovacích zařízení, byli vybráni na základě průzkumu zájmu. Stejně tak byly vybrány školy a školní jídelny, jež v rámci projektu biopotraviny zavádí.
Biopotraviny má do škol přivést projekt Bioškoly
V jednotlivých kurzech, které pořádá realizátor projektu společnost Country Life s.r.o., jsou školní jídelny informovány o tom, jak správně skladovat a zpracovávat biopotraviny. Seznamují se s jednotlivými biopotravinami, včetně těch méně známých druhů dostupných na českém trhu.
Jedním z cílů projektu je i snaha přiblížit školy a rodiče dětí na straně jedné a ekozemědělce a výrobce biopotravin na straně druhé. Podle realizátora projektu má škola právo znát svého zemědělce a rodiče mají právo vědět, odkud pochází potraviny, jež jsou podávány jejich dětem. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, jsou i exkurze na ekofarmy a školní biojarmarky, které jsou pořádány pro jednotlivé školy a rodiče s dětmi.
Jak úspěšné je zavádění biopotravin do škol?
Zavádění biopotravin do školních zařízení je v současné době nejúspěšnější v Praze (zapojilo se zde již 34 škol). Následuje Středočeský kraj, kde se projektu účastní 17 školních zařízení (jedná se především o mateřské školky). V Jihomoravském kraji se do projektu zapojilo 9 škol a v Královehradeckém prozatím 6 školních zařízení.
Proč je tak velký rozdíl v počtu škol zapojených do projektu v jednotlivých krajích?„Je to odraz odlišné míry zájmu, jak se projevila v průzkumu,“ říká Karel Merhaut, tiskový mluvčí projektu Bioškoly. Podle Lenky Fofové je důvodem malého počtu školních zařízení zapojených v Královehradeckém kraji spíše nechuť zkoušet něco o čem člověk sám není přesvědčen, svoji roli hraje i pracovní a finanční zatížení.
Podle organizátora projektu Bioškoly se jídelny nejčastěji obávají zvýšení ceny pokrmů až o 50 %. „Při porovnání ceny potravin z nabídnutých ceníků (vyjma masa) se náklady zvýší asi o 25–30 %,“ říká Lenka Fofová.
Je stále možné se do projektu zapojit?
Do projektu Bioškoly se mohou zapojit pouze školní zařízení z Prahy, Středočeského, Královehradeckého a Jihomoravského kraje. Rozšíření do dalších krajů se neplánuje. „Objem vyčleněných prostředků to neumožňuje,“ vysvětluje Karel Merhaut.
Školy mají stále možnost se do projektu zapojit. „S přibývajícím časem se ale prostor pro formu závaznější účasti bude snižovat,“ upozorňuje Merhaut. Veškeré informace mohou zájemci (ať už ze strany ekozemědělců, výrobců biopotravin nebo škol) nalézt na oficiálních stránkách projektu. www.bioskoly.cz.