fbpx

Biopaliva zdražují potraviny. Jak moc?0

Diskuze o tom, jak výroba biopaliv ovlivňuje růst cen potravin na mezinárodních trzích, je silně kontroverzní. Experti používají nejrůznější ekonomické modely a statistické nástroje, avšak ve výsledcích se značně rozcházejí.

Názory, jak výroba biopaliv ovlivňuje ceny potravin, se značně různí. Například americké ministerstvo zemědělství udávalo číslo 3 %, Světová banka jednu dobu operovala s hodnotou 75 %, i když se následně ukázalo, že tyto propočty byly mylné. Uznávaný Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky IFPRI dospěl k číslu okolo 30 %, které valná většina odborníků považuje za reálné.

Reklama

Nekonečné lány řepky jsou přímým důsledkem výroby biopaliv. Zemědělská půda pak chybí na pěstování potravinových plodin. (Foto: Thinkstockphotos.com)

Existuje tedy konsenzus, že současné politiky EU a USA podporující rozšiřování výroby biopaliv jsou jedním z hlavních důvodů rostoucích světových cen potravin. Podpora biopaliv ze strany těchto států způsobila poptávkový šok, který v letech 2007/8 spolu odstartoval celosvětovou potravinou krizi, z velké míry zaviněnou raketovým nárůstem světových cen potravin. Na cenách potravin se dále podepisuje i špatné počasí a následná neúroda v hlavních pěstitelských zemích. Vliv má rovněž rostoucí populace a kvalitativní změna v jídelníčku (projevující se větší poptávkou po mase), svou roli hrají spekulace se zemědělskými komoditami a cena ropy.

Biopaliva a ceny potravin – klíčová fakta

USA použijí na výrobu bioethanolu zhruba třetinu produkce obilí (nejvíce kukuřici). Obilí použité jako palivo v amerických autech v roce 2011 by nakrmilo v průměru 400 milionů lidí.

Mezi deset největších producentů bioetanolu v roce 2011 patřilo: USA, Brazílie, Čína, Kanada, Francie, Německo, Indie, Thajsko, Španělsko, Belgie.

Mezi deset největších producentů biodieselu v roce 2011 patřilo: USA, Německo, Argentina, Brazílie, Francie, Indonésie, Španělsko, Itálie, Thajsko a Nizozemsko. V Americe se pro výrobu biodieselu využívá hlavně sója, v Evropě řepka olejná, v Asii pak palma olejná.

 

Výroba biopaliv má nicméně přímý vztah k potravinové bezpečnosti. Ta je definována jako stabilní přístup k dostatečnému množství potravin. Dnes však trpí hladem 870 milionů lidí, zhruba tedy každý osmý člověk na planetě. A proto se biopaliva dostala pod palbu kritiky. Nejen, že se vyrábějí ze stejných plodin jako potraviny, ale vedou s nimi také konkurenční boj o půdu a přírodní zdroje v době, kdy na jedné straně ubývá množství kvalitní půdy i vodních zdrojů, ale na druhé straně bude třeba v roce 2050 nasytit o další dvě miliardy více lidí.

Zemědělská půda v Evropě na biopaliva nestačí

Kamenem úrazu je kromě toho skutečnost, že dostupná zemědělská půda v Evropě nestačí k dosažení cílů stanovených ve směrnici o obnovitelných zdrojích, která vytyčuje povinný 10% podíl obnovitelných zdrojů v dopravním sektoru do roku 2020. Lákadlem pro producenty biopaliv se tak staly rozvojové země, kde vládne příhodnější klima a pracovní náklady jsou bezkonkurenčně nižší. Jenže investice velkého rozsahu, často označované za zábory půdy, s sebou v mnoha případech přinášejí převážně negativní dopady jako je porušování lidských práv, degradace životního prostředí (kvůli chemicky náročné intenzivní monokulturní produkci) nebo úplné znemožnění přístupu lokálních farmářů k přírodním produkčním zdrojům, de facto tedy ke zničení jejich obživy.

Obyvatelé rozvojového světa utratí za jídlo mezi 50 – 80 % svých příjmů

Podle Světové banky se přitom minimálně třetina všech těchto dohod uzavírá s cílem pěstovat plodiny určené k výrobě biopaliv. Jenže nižší lokální produkce základních potravin se rychle promítá do rostoucích lokálních cen, což pociťuje především domácí populace. Je třeba si uvědomit, že obyvatelé rozvojového světa utratí za jídlo mezi 50 – 80 % svých příjmů, na rozdíl od rozvinutého světa, kde za potraviny vydáme maximálně pětinu. Každý nárůst cen potravin pocítí právě ti nejchudší, kteří nemají jiné možnosti než třeba omezit počet jídel na jedno denně. Že vysoké ceny potravin způsobují sociální nepokoje a hladové bouře, jsme se mohli přesvědčit během posledních dvou potravinových krizí (2007/8, 2011) prakticky ve všech chudých zemích.

Globální trendy na Nazeleno.cz:

  • Břidlicový plyn – co to je?

  • Energetická politika Česka a Německa

  • Auta na vodík – nadějná technologie

Podíl biopaliv se nejspíš sníží

Nabízí se tedy otázka, jak dál. Evropská komise právě kvůli vlivu biopaliv na ceny potravin navrhla snížit 10% cíl na polovinu. V polovině července překvapivě výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí přijal hranici 5,5 %, která se původně zdála být neprůchozí. Rozhodovat budou ale všichni europoslanci až na plenárním zasedání v září. Je to zcela jistě krok správným směrem, ale bylo by třeba především přehodnotit „outsourcing“ produkce v rozvojových zemích a soustředit se na jiná biopaliv než ta, která jsou vyráběná z potravin.

Autorka článku: Dagmar Milerová Prášková.

Autorka působí v think-tanku Glopolis a zabývá se hlavně potravinovou bezpečností.  Analytické centrum Glopolis se zaměřuje na globální trendy a související politiku.  

Autor: Redakce Nazeleno.cz