fbpx

Partneři sekce

BioLPG, bioCNG, vodík – „zelené plyny“ jako budoucnost energetiky0

Slibnou energetickou technologií, která je navíc šetrná k životnímu prostředí, se zdají být takzvané zelené plyny. Pod tímto nepříliš vábným názvem se skrývá biometan (bioCNG), propan-butan (bioLPG) a také vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů. Budeme si ekologický zemní plyn kupovat podobně jako zelenou elektřinu?

Jako takzvané zelené plyny se označují plynná paliva, vyrobená synteticky. Nejde tedy o fosilní paliva, jejichž spalování má negativní vliv na zemské klima. Očekává se, že „zelené plyny“ budou jedním z klíčových prvků v přechodu k uhlíkově neutrální energetice. I Česku by mohly pomoci s větším využití obnovitelných zdrojů energie. Podívejme se blíže na některé dnes už využívávané zelené plyny podrobněji.       

Ekologický propan-butan neboli bioLPG

Jedná se o běžnou směs kapalného propanu-butanu, která ale nevznikla tradiční cestou rafinace ropy, ale speciálním technologickým procesem z organického odpadu. Tím jsou v současnosti hlavně rostlinné oleje. Co je ale zajímavější, je možná výroba bioLPG z celulózy – tedy běžného rostlinného odpadu. Technologie je už téměř zvládnutá a s touto výrobou se v blízké budoucnosti počítá.  

BioLPG se již několik let vyrábí a běžně dodává do distribučních sítí například v Holandsku a nedávno se začal nabízet také u nás. Obvykle se tento zelený plyn přidává do běžné směsi propan-butanu, dá se ale očekávat, že rozběhem výroby bioLPG z celulózy by opak mohl být nabízen i v čisté podobě jako ekologičtější palivo.

V roce 2030 by v Česku mělo z obnovitelných zdrojů pocházet až 6 % zemního plynu.

Hlavní výhodou bioLPG jsou výrazně nižší emise CO2. Podle údajů České asociace LPG je bioLPG z hlediska uhlíkové stopy o 40-70 % šetrnější k životnímu prostředí než běžná ropná varianta. Ve srovnání s benzinem jsou pak jeho emise CO2 více než pětkrát nižší. V těchto úvahách je ale samozřejmě počítán celý životní cyklus paliva. Podle společnosti Primagas je bioLPG s běžným LPG identické. Na výfuku automobilu proto budou stejné i jejich emise. Rozdíl ve prospěch bioLPG vznikne, vezmeme-li uhlíkovou stopu tohoto paliva od výroby až po jeho konečnou spotřebu – tedy v metodikou označovanou jako Well-To-Wheel.

Ekologický zemní plyn – bioCNG

Na rozdíl od bioLPG se ekologická varianta zemního plynu už v Česku vyrábí. Jedná se o biometan, který vzniká v bioplynových stanicích. Bioplynka musí být samozřejmě vybavená odpovídající technologií k filtraci biometanu jeho vtláčení o plynové distribuční soustavy. Právě bioCNG by mohlo mít v Česku velký potenciál k rozšíření. Podle Českého plynárenského svazu by do roku 2030 by tak mělo být do plynárenských sítí ročně dodáváno až 500 milionů m3 biometanu, tedy přibližně 6 % současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 % by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

Vodík a jeho využití pro akumulaci energie

Ačkoli existují plány na využití vodíku jako automobilového a leteckého paliva, daleko spíše se s ním asi setkáme jako s perspektivním „zeleným plynem“ pro akumulaci přebytků elektrické energie. Známým problémem větrných a solárních elektráren jsou totiž velké výkyvy ve výrobě a nesoulad produkce a spotřeby takto vyrobené elektřiny. Fotovoltaické panely a větrné turbíny vyrábí hodně elektřiny, když praží slunce, respektive fouká silný vítr. Elektřinu ale potřebujeme i v noci a za bezvětří.

Jedním z řešení by mohla být technologie s označením Power-To-Gas, kdy se z přebytků elektřiny vyrábí plyn – vodík nebo syntetický metan – který je pak možné skladovat v zásobnících. „Jak evropské, tak i české plynárenství počítá s postupnou náhradou zemního plynu rostoucím podílem zelených plynů, zejména biometanem, vodíkem nebo syntetickým metanem,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

BioLPG má ve srovnání s běžným LPG až o 70 % menší uhlíkovou stopu.

V roce 2030 bude 22 % spotřebované energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů a tento podíl by měl dále narůstat až do roku 2050. Tou dobou by již celá Evropská unie měla být klimaticky neutrální. A právě zelené plyny (hlavně bioCNG) by se na tomto přechodu měly velkou měrou podílet.  

Výhody – fungující infrastruktura

Velkou výhodou zelených plynů je fungující stávající infrastruktura, která s výjimkou vodíku nebude pro jejich využití vyžadovat větší úpravy. Prostě váš sporák bude spalovat bioCNG, aniž by se musely nějak přenastavovat jeho hořáky. Totéž platí třeba pro pohon aut a čerpací stanice nebo plynové kotle. V budoucnu tedy můžete čeká také prodej zeleného plynu podobným způsobem, jako se nyní prodává zelená elektřina. Tedy na ekonomickém principu s certifikací původu.       

Profilový obrázek

Autor: Michal Doležel

Pro Nazeleno.cz píše články hlavně s tematikou energetiky, obnovitelných energií, chytrých domácností a dalších nejrůznějších zajímavostí.