Slibnou energetickou technologií, která je navíc šetrná k životnímu prostředí, se zdají být takzvané zelené plyny. Pod tímto nepříliš vábným názvem se skrývá biometan (bioCNG), propan-butan (bioLPG) a také vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů. Budeme si ekologický zemní plyn kupovat podobně jako zelenou elektřinu?
Jako takzvané zelené plyny se označují plynná paliva, vyrobená synteticky. Nejde tedy o fosilní paliva, jejichž spalování má negativní vliv na zemské klima. Očekává se, že „zelené plyny“ budou jedním z klíčových prvků v přechodu k uhlíkově neutrální energetice. I Česku by mohly pomoci s větším využití obnovitelných zdrojů energie. Podívejme se blíže na některé dnes už využívávané zelené plyny podrobněji.
Ekologický propan-butan neboli bioLPG
Jedná se o běžnou směs kapalného propanu-butanu, která ale nevznikla tradiční cestou rafinace ropy, ale speciálním technologickým procesem z organického odpadu. Tím jsou v současnosti hlavně rostlinné oleje. Co je ale zajímavější, je možná výroba bioLPG z celulózy – tedy běžného rostlinného odpadu. Technologie je už téměř zvládnutá a s touto výrobou se v blízké budoucnosti počítá.
ReklamaBioLPG se již několik let vyrábí a běžně dodává do distribučních sítí například v Holandsku a nedávno se začal nabízet také u nás. Obvykle se tento zelený plyn přidává do běžné směsi propan-butanu, dá se ale očekávat, že rozběhem výroby bioLPG z celulózy by opak mohl být nabízen i v čisté podobě jako ekologičtější palivo.
Hlavní výhodou bioLPG jsou výrazně nižší emise CO2. Podle údajů České asociace LPG je bioLPG z hlediska uhlíkové stopy o 40-70 % šetrnější k životnímu prostředí než běžná ropná varianta. Ve srovnání s benzinem jsou pak jeho emise CO2 více než pětkrát nižší. V těchto úvahách je ale samozřejmě počítán celý životní cyklus paliva. Podle společnosti Primagas je bioLPG s běžným LPG identické. Na výfuku automobilu proto budou stejné i jejich emise. Rozdíl ve prospěch bioLPG vznikne, vezmeme-li uhlíkovou stopu tohoto paliva od výroby až po jeho konečnou spotřebu – tedy v metodikou označovanou jako Well-To-Wheel.
Ekologický zemní plyn – bioCNG
Na rozdíl od bioLPG se ekologická varianta zemního plynu už v Česku vyrábí. Jedná se o biometan, který vzniká v bioplynových stanicích. Bioplynka musí být samozřejmě vybavená odpovídající technologií k filtraci biometanu jeho vtláčení o plynové distribuční soustavy. Právě bioCNG by mohlo mít v Česku velký potenciál k rozšíření. Podle Českého plynárenského svazu by do roku 2030 by tak mělo být do plynárenských sítí ročně dodáváno až 500 milionů m3 biometanu, tedy přibližně 6 % současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 % by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.
Ale nejde jen o biometan. Někteří dodavatelé začínají nabízet také jinou formu zeleného plynu – běžný fosilní zemní plyn, s tím, že dodavatel se snaží jeho uhlíkovou stopu nějakým způsobem vyrovnat. Typicky se jedná o výsadbu stromů nebo tvorbu nových zelených ploch. Na českém trhu takto zelený plyn nabízí třeba společnost bezDodavatele.cz, ale dá se očekávat, že podobné produkty začnou nabízet také další dodavatelé energií.
Vodík a jeho využití pro akumulaci energie
Ačkoli existují plány na využití vodíku jako automobilového a leteckého paliva, daleko spíše se s ním asi setkáme jako s perspektivním „zeleným plynem“ pro akumulaci přebytků elektrické energie. Známým problémem větrných a solárních elektráren jsou totiž velké výkyvy ve výrobě a nesoulad produkce a spotřeby takto vyrobené elektřiny. Fotovoltaické panely a větrné turbíny vyrábí hodně elektřiny, když praží slunce, respektive fouká silný vítr. Elektřinu ale potřebujeme i v noci a za bezvětří.
Jedním z řešení by mohla být technologie s označením Power-To-Gas, kdy se z přebytků elektřiny vyrábí plyn – vodík nebo syntetický metan – který je pak možné skladovat v zásobnících. „Jak evropské, tak i české plynárenství počítá s postupnou náhradou zemního plynu rostoucím podílem zelených plynů, zejména biometanem, vodíkem nebo syntetickým metanem,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.
V roce 2030 bude 22 % spotřebované energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů a tento podíl by měl dále narůstat až do roku 2050. Tou dobou by již celá Evropská unie měla být klimaticky neutrální. A právě zelené plyny (hlavně bioCNG) by se na tomto přechodu měly velkou měrou podílet.
Výhody – fungující infrastruktura
Velkou výhodou zelených plynů je fungující stávající infrastruktura, která s výjimkou vodíku nebude pro jejich využití vyžadovat větší úpravy. Prostě váš sporák bude spalovat bioCNG, aniž by se musely nějak přenastavovat jeho hořáky. Totéž platí třeba pro pohon aut a čerpací stanice nebo plynové kotle. V budoucnu tedy můžete čeká také prodej zeleného plynu podobným způsobem, jako se nyní prodává zelená elektřina. Tedy na ekonomickém principu s certifikací původu.
