Obaly potravin lákají k nákupu nejen svým designem, ale stále více také výkřiky, které přesvědčují o jejich prospěšnosti lidskému zdraví. Co můžeme čekat od polotovaru „bez glutamátu“? Skutečně jsou některé potraviny „bez cukru“? Jak se v nálepkách na potravinách vyznat?
Trh je dnes přesycen potravinami, které na obalu mají razítko nejchutnější, nejvzhlednější, nejtrvanlivější. Jsou prostě nej. Společně s těmito potravinami ale přijímáme také látky – aditiva, která nemají zrovna nejlepší vliv na náš organismus. Přídatné látky mají za úkol zlepšit vlastnosti některých potravin. Prodlužují trvanlivost, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, mají zahušťovací vlastnosti, nebo dodávají potravinám sladkou chuť bez použití cukru.
„Věnujte pozornost především těm látkám uvedeným na obalu potravin, které nejsou přirozeného původu, ale vyrábí se uměle.“
ReklamaProtože aktuální trend zdravé výživy není těmto látkám nakloněn, výrobci na obalech potravin velkými písmeny upozorňují na to, že výrobek je bez glutamátu, konzervantů, lepku, bez cukru nebo tuku. Stejně tak často na potravinách najdeme nálepku, že je obohacena o některé vitamíny nebo minerály. Jak se v této smršti nápisů a nálepek orientovat? Vyznat se ve všech těch látkách a vzpomenout si při hektickém pátečním nákupu, co je vlastně dobré a co špatné, je nadlidský výkon. Navíc existuje tak dlouhý seznam „éček“, že je téměř nemožné si je zapamatovat.
Zdravé potraviny na Nazeleno.cz |
– Cukr, třtinový cukr nebo umělá sladidla?– Káva neškodí, ale léčí– Když nám chybí vitamín B– Umělé vitamíny? Šance nebo hrozba? |
Jak oklamat chuť? Glutamátem!
S výrazem glutamát (glutaman) se nejčastěji setkáváme na obalech polotovarů (polévky, omáčky), masných výrobků, bujónů (čistě zeleninových a houbových), dresinků atd. Ve všech těchto výrobcích najdeme látku s názvem glutamát sodný. Jedná se o látku, která má za úkol dochutit potraviny a často přebíjí jejich přirozenou chuť. Do jídelníčku gurmána určitě tato látka nepatří.
Glutamát se přirozeně vyskytuje v rostlinách i v živočišných organismech. Lidské tělo dokonce obsahuje asi 2 kg glutamátu. Volný glutamát se přirozeně nachází např. v rajčatech, houbách, kukuřici, parmazánu. Japonští kuchaři dokonce získávali chuť glutamátu z mořských řas. Tzv. volný glutamát ovlivňuje nervové buňky a vyvolává chuťový vjem.
K čemu jsou přídatné látky? |
|
Glutamát pochází z Asie
Glutaman sodný (E 621) se v potravinářském průmyslu vyrábí fermentací kukuřice, cukrové řepy a třtiny. Při jeho výrobě je využíváno hodně chemikálií a výsledkem je bílý prášek – sůl, která má mírně masovou chuť. Glutamát začali používat nejprve kuchaři asijských zemí, až později se rozšířil dál do světa. Často se o něm také hovoří jako o syndromu čínské restaurace.
Glutaman sodný obsahuje 12 % sodíku, který může při větším množství zvyšovat riziko vzniku rakoviny a odvápnění kostí. Kolik za den přijmeme soli, běžně nekontrolujeme. Přitom hlavně v polotovarech je jich víc než dost. Glutamátu bychom neměli přijmout více jak 2 g denně.
Glutamát je bílý prášek – sůl, která má mírně masovou příchuť
Pokud bude mít lidské tělo glutamátu nadbytek, může se projevit tzv. glutamátová intolerance. Může postihnout srdce, dýchací systém, kůži, oči, svaly, trávicí systém nebo nervové funkce. Pokud sníme dvakrát denně instantní polévku, může v krvi přetrvávat zvýšená koncentrace glutamátu a hrozí zmíněná intolerance.
Vypořádat se s glutamátem pomáhá dostatek vitaminů skupiny B, které napomáhají zpracovat tuto látku. Podstatné je, že glutamát výrazně ovlivňuje přirozenou chuť jídla, ale také čich. Nechcete-li se vzdávat různých instantních jídel, zkuste sáhnout alespoň po těch, které na obalu nesou nápis „Bez glutamátu.“
Umělá sladidla jsou horší než cukr!
Už od malička slýcháme, že sladkosti bychom měli jíst s mírou. Cukr a přehnané slazení není pro tělo nejlepší a někteří výrobci proto na trh dodávání potraviny „bez cukru.“ Tato nálepka však velmi často znamená, že výrobek obsahuje umělá sladidla.
Umělá sladidla jsou syntetické látky. Už slovo „ syntetické“ by nás mělo upozornit na to, že sladit umělým sladidlem není zrovna ideální. Mezi používaná nízkoenergetická umělá sladidla patří aspartam (E 951), acesulfam K (E 950), sacharin (E 954), cyklamát (E 952) a sukralóza (E 955). Tyto sladidla patří mezi zdraví škodlivé látky. Aspartam obsahuje například Coca cola, multivitamin Marťánci nebo Activia, známý kysaný výrobek s bifidokulturou.
Potraviny, u nichž je použití přídatných látek zakázáno |
|
S umělým sladidlem nezhubnete
Co v našem těle vyvede umělý cukr? Podle odborníků především podporuje chuť k jídlu. Paradoxně se ale náhradní sladidlo doporučuje i těm, kteří chtějí hubnout! Mnoho studií při testování na krysách dokázalo, že umělá sladidla podporují také vznik rakoviny.
Na trhu jsou ale podle lékařů k dispozici podle naprosto bezpečná sladidla: sorbitol, mannitol, xylitol, isomalt a maltitol. K hubnutí však také nejsou vhodná. Tato sladidla se používají hodně ve žvýkačkách a bonbonech. Při větší konzumaci mohou mít některé z nich projímavý účinek.
Pokud skutečně chceme omezit konzumaci cukru, je lepší se vyhnout i umělým sladidlům. Nálepka „bez cukru“ totiž neznamená, že v potravině není cukr, ale že je nahrazen umělým sladidlem. Stojí pak za úvahu, zda si raději nedopřát kvalitní kousek dortu oslazený přírodním cukrem, než velké sousto výrobků s umělými sladidly. Každá nepřirozená sloučenina v jídle se totiž později může projevit nežádoucími účinky.
Glutamát najdeme především v různých polotovarech, jakými jsou například instantní polévky
Jsou vitamíny v tabletách obohaceny ovocem?
Na různých letáčkách nebo v článcích o nových produktech často dočítáme, že získat dostatek důležitých vitamínů z ovoce a zeleniny je těžké. Naopak nacpat se různými preparáty farmaceutických firem je zdravé a člověku to zajistí potřebné množství vitamínů. Skutečně?
Vitamíny nás mají chránit před škodlivými vlivy prostředí a udržovat správné funkce našeho těla. Vitamíny ztrácíme především díky životnímu stylu bohatému na stres, nepravidelnou a nesprávnou životosprávu. Nepřidá nám ani znečištěné prostředí, používání antibiotik a nedostatek odpočinku.
Pokud se rozhodneme pravidelně polykat vitamíny v kapslích, musíme myslet na to, že jejich přebytek nám může uškodit. Průmyslově vyráběné preparáty mohou obsahovat sloučeniny, které pro náš organismus využitelné nejsou.Léčebný účinek mají vykazovat především látky s nálepkou „obohaceno o…“. Na trhu se objevují nejrůznější produkty jako např. sůl obohacená jodem, sirup obohacený vitamíny nebo jogurty s probiotiky. Neexistují však studie, že by tyto výrobky deklarovanou účinnost prokázaly.
