fbpx

Jak se vyhnout obezitě? Počátky jsou v dětství0

Obézních dětí neustále přibývá. Často jako příčinu obezity označujeme genetiku. Víme ale, čím je obezita skutečně způsobena a jak se jí vyvarovat? Proč přibývá obézních dětí? Jaké jsou možnosti léčení obezity? Zeptali jsme se obezitologa.

Celková změna životního stylu, více volného času, sedavá činnost a nedostatek pohybu. To jsou některé z důvodů, proč zhruba miliarda lidí na světě trpí nadváhou. Nemilým faktem je i to, že do tohoto čísla spadá také 15 milionů dětí do 5 let. A to není vše. Mnohé napoví skutečnost, že v současnosti umírá více lidí na nemoci spojené s nadváhou než lidí podvyživených. Jak to, že se nadváha a obezita staly celosvětovým problémem?

„V České Republice žije zhruba 5 – 10 % obézních dětí.“

Reklama

Největší zásluhy na velkém podílu lidí s nadváhou v populaci má nekvalitní stravování a nedostatek pohybu. Jak je to ale u dětí – mohou i zde za problémy s váhou stravovací návyky nebo je na vině spíše genetika? V České Republice žije zhruba 5 – 10 % obézních dětí. Alarmující je ale zpráva, že za poslední čtvrtstoletí se počet obézních dětí ztrojnásobil a dětská obezita se tak stala druhou největší skupinou s chronickým onemocněním hned za alergiemi.

Hubnutí na Nazeleno.cz

   – Cukr: bílý, třtinový nebo sladidlo?

   – Jak si hlídat hladinu cholesterolu?

   – Pět porcí ovoce a zeleniny denně

   – Nejlepší dieta? Pohyb!

Obezita: Nemoc blahobytu

Podle odborníků je příčin dětské obezity více. „V drtivé většině se v dětské populaci vyskytuje tzv. prostá obezita, což je typické civilizační onemocnění rozvinutých světových ekonomik,“ říká lékař dětské obezitologické ambulance při dětské poliklinice FN Motol MUDr. Zlatko Marinov. „Došlo k rozmachu civilizace s důsledky, kterým náš metabolismus nebyl během vývoje vystaven – volného a neomezeného přístupu k potravě. Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila smysl hlavního přemisťovacího prostředku,“ dodává.

Největší vliv má na dítě bezesporu rodina. U desetiletého dítěte s nadváhou a alespoň jedním obézním rodičem existuje zhruba 70% šance, že bude v dospělosti obézní. Dítě, které vychovávají štíhlí rodiče, je vystaveno pouze 10% riziku. Důvody spočívají nejen v genetice, ale především ve stejných stravovacích návycích a životním stylu. „Dítě je výkladní skříní své rodiny. Na něm se zrcadlí genetika a především životní styl. Obézní dítě je produktem konkrétního životního stylu své rodiny,“ upřesňuje MUDr. Marinov.

Navíc platí, že čím dříve se dítě počítá mezi obézní, tím pravděpodobnější je fakt, že si tyto problémy přenese s sebou i do dospělosti. Podle vědců se totiž počet tukových buněk v lidském těle stanovuje již v dětství – tělo pak má tendenci si tento počet udržet po celý život.

Nepravidelné a nekvalitní stravování = příčina obezity?

Mnohé z dětí, které trpí nadváhou, mají velké problémy se stravováním. Častokráte se totiž stravují zcela nepřiměřeným způsobem a to již od počátku dne. Téměř polovina českých dětí opomíjí snídani – před odchodem do školy nesnídá vůbec anebo zřídka. O to více se pak děti nají během oběda. S tím však souvisí další problém – mnoho z nich vůbec nechodí do školní jídelny. Peníze za obědy místo toho mnohdy utratí v prodejnách s rychlým občerstvením za stravu, která zdaleka neodpovídá energetickým nárokům.

Fastfoody a rychlá občerstvení jsou pro děti především velkým lákadlem, pro teenagery navíc i součástí životního stylu a kultury. Proto se tyto řetězce každodenně podílejí na stravovacích návycích dětí a mládeže na celém světě. Jaká rizika se ve „fasfoodovém“ stravování skrývají?

Běžné pokrmy z fastfood řetězců obsahují značné množství nasycených tuků, které i v dětském těle zvyšují hladinu cholesterolu. Další riziko se skrývá v nápojích – jednak obsahují příliš mnoho cukru, ale i kyselinu fosforečnou, jejíž pravidelná a nadměrná konzumace způsobuje nerovnováhu mezi obsahem fosforu a vápníku v kostech a úbytek kostní hmoty. To pak zapříčiňuje větší náchylnost ke zlomeninám.

Příklad jídelníčku školáka (11 – 14 let)

  • Snídaně: čaj, 1- 2 kusy celozrnného pečiva, rostlinný tuk, 50g eidam 30% t. v s., 1 kiwi
  • Svačina: 100 ml zakysaného mléčného nápoje
  • Oběd: Zeleninová polévka, přírodní kuřecí řízek s rýží, rajčatový salát
  • Svačina: jablko, rohlík s pomazánkou z polotučného tvarohu
  • Večeře: 1-2 plátky chleba, zeleninový salát se sýrem

Jak dětskou obezitu řešit?

Kam tedy směřují snahy dietologů při léčbě dětské obezity? „Léčba dětské obezity by měla začít v ordinaci praktického dětského lékaře, který nejlépe zná zázemí pacienta a může mu tak nejlépe poradit s možnostmi řešení,“ zdůrazňuje MUDr. Marinov. „Hlavní metodou léčby dětské obezity je dlouhodobá individuální kognitivně-behaviorální terapie, která zasahuje celou rodinnou jednotku. Bez podpory rodiny je léčba obezity naprosto neefektivní.“

Hlavním modelem by se tedy pro dítě měla stát rodina. Pokud si dítě zvykne jíst ovoce a zeleninu a pravidelně se hýbat, stávají se tyto návyky součástí i jeho pozdějšího života. Proto je podpora rodiny při účasti na hubnoucím programu zcela nezastupitelná. „Cílem této léčby není jen prostá redukce hmotnosti, ale záměna sebevnímání a hodnotového systému celé rodinné jednotky,“ podotýká MUDr. Marinov. Kromě úpravy výživy a celkové životosprávy, je podstatné také poskytnutí psychoterapeutické pomoci. Samozřejmě nechybí ani pohybová léčba, která koordinuje pohybové aktivity dětí.

Co se týká úpravy jídelníčku, musí být v každém případě přizpůsobena věku dítěte. Změny však zdaleka nemusí být nijak drastické, často stačí omezit příjem tučných jídel a sladkostí.

Na pohyb bychom neměli zapomínat - hlavní je, aby děti bavil
Na pohyb bychom neměli zapomínat – hlavní je, aby děti bavil

Pohyb by měl děti bavit

Pohyb by měl děti především bavit a ne být nepříjemný a nenáviděný, je proto dobré k němu děti pozitivně motivovat. „Pro dívky to bývá nejčastěji tanec, bruslení, plavání nebo aerobic (vhodný u nižšího stupně nadváhy). Chlapci dávají přednost fotbalu nebo jiným míčovým hrám. Doporučujeme jízdu na kole, rychlejší formu chůze, jogging. Nejdůležitější je pohyb „za všech okolností“ – chůze pěšky do školy, na autobus, do schodů (místo výtahem), pohyb při domácích pracích, atd.,“ upřesňuje MUDr. Zlatko Marinov.

Hodnocení výsledků redukční terapie by pak vždy mělo být individuálně interpretováno odborníkem v souvislosti s hmotností, výškou a věkem dítěte. „Jako úspěšnou hodnotíme dlouhodobou léčbu u rostoucích dětí při hmotnostním přírůstku 0,5 -0,9 kg na 1 cm nárůstu výšky,“ upřesňuje odborník.

Významnou organizací, která u nás pomáhá především obézním dospělým, je celosvětově unikátní terapeutické občanské sdružení STOB se zázemím prakticky ve všech regionech ČR. V Praze navíc funguje i jeho varianta pro děti s nadváhou STOBík . Tato iniciativa pořádá pro děti a jejich rodiče kurzy snižování hmotnosti, zdravého životního stylu a radí jak si váhové úbytky i nadále udržet.

Autor: Redakce Nazeleno.cz