Aditiva neboli éčka přijímáme ve většině potravin. Proč jsou přídatné látky v dnešní době nutností? Která éčka jsou nejškodlivější a v jakých výrobcích je najdeme? Jak potraviny plné přídatných látek poznáme? + Seznam nejškodlivějších éček!
Do většiny potravin, které dnes konzumujeme, se při jejich výrobě přidávají aditiva. Tyto přídatné látky plní různé funkce: některé z nich upravují chuť a barvu potravin, jiné ovlivňují trvanlivost výrobku. Všechna aditiva musí být uvedena v seznamu použitých látek na obalu výrobku a to v sestupném pořadí podle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy.
Na producentech pak je, zda aditiva do seznamu uvedou pod názvem nebo mezinárodním kódem, kterým je látka označována. Ten má podobu E+číslo a ve stejné formě ho využívá Evropská unie i Codex Alimentarius (sbírka mezinárodně uznávaných standardů, praktických postupů, směrnic a dalších doporučení, vztahujících se k bezpečnosti potravin). Od mezinárodních kódů byl odvozen dnes hojně využívaný název „éčka“. Kromě samotného označení přídatné látky musí být na obalu výrobku uvedeno i to, zda plní funkci antioxiandu, barviva, konzervantu, kyseliny apod.
ReklamaÉčka známá i neznámá
Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví, upravuje používání přídatných látek v České republice. Výrobky dovážené ze zahraničí však mohou obsahovat některé látky, které jsou při výrobě v tuzemsku zakázány.
Pokud je aditivum označeno E kódem, znamená to, že je evidováno Evropskou komisí pro zdravé potraviny a zařazeno jako zdravotně nezávadná látka, povolená za přesně definovaných podmínek k používání při výrobě potravin. Každá z těchto látek prošla sérií toxikologických testů, na jejichž základě bylo stanoveno, v jakém množství je pro lidský organismus zdravotně nezávadná. Přesto mají některá aditiva prokazatelně škodlivý vliv na lidský organismus.
Seznam éček, kterým se raději vyhnout
E110 – Žluť SY (Cl potravinářská žluť 3)
Toto žluto-oranžové barvivo se řadí do skupiny škodlivých aditiv. Kromě toho, že je nevhodné pro děti, může být také příčinou alergií. Synteticky vyráběnou látku najdeme i pod anglickými názvy Sunset Yellow, FCF Orange Yellow S nebo FD&C Yellow 6. V kombinaci s modročerveným barvivem E123 Amaranth (Cl potravinářská červeň 9) se používá pro vytvoření hnědé barvy. Také Amaranth patří mezi škodlivá, synteticky vyráběná aditiva. Najdeme ho hlavně v lihovinách. V USA je jako přísada zakázán, neboť byly prokázány jeho karcinogenní účinky a projevuje se i jako alergen.
Vraťme se ale k žluti SY, k jejíž výrobě byl dříve užíván uhelný dehet, o současném výrobním procesu nenajdeme bohužel mnoho veřejně dostupných informací. Barvivo se používá k dobarvování sladkostí, nealkoholických nápojů, ale i do hořčic a instantních polévek. Své využití má i ve farmacii a kosmetice, používá se také k netrvalému barvení vlasů.
Vzhledem k negativním vlivům, které může tato látka na člověka mít (může vyvolávat alergické a astmatické reakce, průjem, zvracení, u dětí negativně ovlivňuje hyperaktivitu), je v některých zemích zakázána, u nás je však její použití povoleno.
E132 – Indigotin (Cl potravinářská modř 1)
V pudincích, žvýkačkách, čokoládových tyčinkách a dalších sladkostech najdeme Indigotin – tmavě modré barvivo. V současné době se vyrábí synteticky, ale svůj název má z přírody, neboť původně se k jeho výrobě využívala rostlina indigovník. Nadměrná konzumace tohoto barviva může zapříčinit nevolnost, zvracení, vyšší krevní tlak, vyrážky a další alergické reakce.
E133 – Brilantní modř FCF (Cl potravinářská modř 2)
Ani druhá potravinářská modř nepatří mezi vhodná aditiva, neboť může způsobovat hyperaktivitu dětí a je podezření, že zvyšuje riziko vzniku rakoviny, což bylo potvrzeno na zvířatech. Obvykle se kombinuje s dalšími syntetickými barvivy a najdeme ji v sladkostech a džusech.
E210 – Kyselina benzoová
Kyselina benzoová patří mezi konzervanty a hojně ji nalezneme i v přírodě, např. ve švestkách nebo brusinkách. Působí proti bakteriím, kvasinkám a částečně i proti plísním, proto je hojně rozšířená nejen v potravinářství, ale i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu.
U citlivějších jedinců může vyvolat kopřivku, výjimečně i anafylaktický šok. V České republice se může do potravin přidávat jen v omezeném množství. Najdeme ji např. v kečupech.
E250 – Dusitan sodný
Dusitan sodný plní v potravinách roli konzervantu a stabilizátoru, někdy bývá označován jako dusitanová solicí směs. Najdeme ho ve špekáčcích, párcích, šunce nebo masových konzervách. Je nevhodný pro děti a těhotné ženy, neboť může způsobovat kožní problémy a bolení hlavy, může mít i karcinogenní účinky
E320 – Butylhydroxyanisol (BHA) a E321 – Butylhydroxytoluen (BHT)
Tyto antioxidanty, které jsou v České republice povoleny jen v omezeném množství, zpomalují žluknutí tuků a mají aromatické účinky. Působí též proti některým bakteriím a plísním, takže se používají i jako konzervanty. Najdeme je v margarínech, majonézách, tucích, olejích, pečivu, instatních výrobcích i žvýkačkách. Mohou vyvolat kopřivku a podle některých studií mohou být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávicího traktu nebo zesilovat rakovinotvorné účinky jiných karcinogenů.
E621 – L-glutaman sodný
Tato sodná sůl kyseliny glutamové je jedním z nejpoužívanějších aditiv, neboť má schopnost zvýrazňovat chuť. Používá se k dochucování mražených výrobků, instantních polévek, směsí koření, sojových omáček i hotových jídel. Hojně se používá jako kořenící přísada, převážně v čínské kuchyni. Nadměrná konzumace glutamanu sodného může způsobovat bolesti hlavy, kožní vyrážky, zvracení, nevolnost, astmatické potíže, ojediněle dokonce halucinace. U nás je jeho užívání povoleno jen v omezeném množství.
E952 – Cyklamáty
Cyklamáty patří k umělým sladidlům a ve volné přírodě se nevyskytují. Údajně jsou 50 x sladší než cukr a kromě výrobků pro diabetiky je najdeme i v multivitamínech. Nejnovější výzkumy ukazují, že tyto látky mohou zvyšovat účinek karcinogenů a tím násobit šanci na onemocnění rakovinou močového měchýře. Na rozdíl od USA, kde jsou cyklamáty zakázány, je jejich použití běžné nejen v ČR, ale i v celé Evropské unii.
K dobarvení „šmoulí“ zmrzliny se používají škodlivá modrá potravinářská barviva
E951 – Aspartam
Další ze skupiny syntetických sladidel, které patří mezi škodlivá aditiva, se jmenuje aspartam. Používá se jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, žvýkaček, jogurtů, dezertů, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce, ale i vitamínových doplňků. U citlivých osob může vyvolat závratě, bolení hlavy, vyrážky, u dětí dokonce poruchy chování. Aspartam není vhodný ani pro těhotné a kojící ženy. Používat se u nás může jen v omezeném množství.
Jak poznat potraviny plné éček?
Potravinu, při jejíž výrobě bylo použito nadměrné množství přídatných látek, poznáme podle toho, že je velmi levná, má podezřele dlouhou trvanlivost a často i nepřirozenou barvu (šmoulí modrou, zářivě červenou apod.). Varováním by mohla být i nepřirozená chuť či umělý lesk výrobku. Bohužel se však na tyto ukazatele nemůžeme zcela spoléhat, neboť zářivých barev můžeme dosáhnout i s pomocí některých přírodních barviv. Éčkám se v dnešní době nevyhneme, ale můžeme jejich konzumaci alespoň eliminovat, proto bychom vždy měli pečlivě zvážit, co chceme koupit, a zjistit si o výrobku co nejvíce informací.
