8 látek, kterým se v kosmetice vyhnout0

Především ženy na sebe denně nanesou několik kosmetických přípravků.Bez kosmetiky si dnes život dokážeme představit jen těžko. Víte ale, že některé chemikálie obsažené v kosmetice mohou více uškodit než prospět? Jakým kosmetickým přísadám se raději vyhnout?

V každé koupelně se to hemží nejrůznějšími kosmetickými přípravky. Především ženy jich za den použijí úctyhodné množství. Ráno na sebe naneseme krém, make-up, oční stíny, řasenku, rtěnku nebo lesk na rty. Večer se zase pečlivě odlíčíme, použijeme pleťovou masku a na noc výživný krém.

Kosmetické přípravky nás mají zkrášlovat nebo vyhladit vrásky a dodat pleti potřebné živiny. Některé z nich ale obsahují škodlivé látky, které nám mohou místo vysněné hebké tváři nemile zkomplikovat život.

Výrobci často přidávají do kosmetických produktů toxická barviva či konzervační látky, které sice výrobkům zajistí nízkou cenu a dobrou prodejnost, ale mohou mít nedozírné následky pro toho, kdo se je rozhodne dlouhodobě používat. Některé vědecké výzkumy už odhalily spojitost mezi používáním nevhodných chemikálií a některými nemocemi jako jsou například alergie, astma, cukrovka, ale i rakovina nebo neplodnost.

Nejnebezpečnější chemikálie v kosmetice

Asi málokdo z nás se kosmetických přípravků vzdá úplně. Nechceme-li přejít pouze na přírodní kosmetiku, můžeme se nechtěným chemikáliím vyhnout alespoň tím, že zvolíme výrobky, které neobsahují ty nejnebezpečnější z nich. Jaké to jsou?

1. Ftaláty

Ftaláty mají toxické účinky na reprodukční ústrojí, mohou narušit hormonální systém a jsou nevhodné hlavně pro malé děti, neboť mohou poškodit jejich reprodukční systém. I u dospělých ohrožují funkci jater a ledvin. Krom toho až trojnásobně zvyšují riziko vzniku alergií a astmatu. Najdeme je v kosmetice, šampónech a parfémech, ale i v některých hračkách či textiliích. Používají se i ke změkčování PVC. V kosmetice jsou využívány ke zvýraznění vůně, jako rozpouštědla nebo k denaturalizaci alkoholu.

2. Xylenové pižmo

Xylenové pižmo je syntetické pižmo, které se ukládá v organismu a je velmi obtížné se ho zbavit. V těle se chová jako „zlý“ hormon a může negativně ovlivnit reprodukci. Používá se jako aromatická látka v kosmetice, ale najdeme ho i v čistících prostředcích, textilních změkčovadlech a v osvěžovačích vzduchu.

Oční stíny mohou obsahovat toxická barviva

3. MDGN – Methyldibromo Glutaronitril

Jedná se o konzervační látku, která se nachází hlavně v kosmetice, ale najdeme ji i v barvách, lepidlech či leštidlech. Je to jedna z nejpoužívanějších konzervačních látek, neboť  výrobek chrání před bakteriemi, plísněmi a kvasinkami a tak prodlužuje jeho životnost. Setkáme se s ní v krémech, čistících pleťových mlécích, opalovacích přípravcích i sprchových gelech. MDGN je při požití jedovatý, může způsobit trvalé následky, pokud se dostane do očí a často způsobuje dermatitidu – zápal kůže spojený se svěděním kůže a otoky. Od 6.9.2005 nesmí být kosmetické výrobky obsahující MDGN v ČR prodávány.

4. Alkohol

S alkoholem se můžeme setkat nejen v nápojích, ale i v medicíně či kosmetice. Jde o bezbarvou prchavou hořlavinu, která se využívá jako rozpouštědlo či dezinfekce. Bylo prokázáno, že ústní vody s vyšším jak 25% obsahem alkoholu mají co do činění s rakovinou ústní dutiny, jazyka a jícnu.

5. Hliník

O škodlivosti hliníkového nádobí už toho bylo napsáno hodně, málokdo však ví, že se tento kovový prvek používá i v kosmetice a medicíně jako součást antiperspirantů, antacidů (léky stimulující obtíže trávicího ústrojí) a dezinfekčních látek. Mezi negativní důsledky zanesení organismu hliníkovými „usazeninami“ patří poškození nervového systému a Alzheimerova choroba.

Víte, jaké látky obsahuje vaše kosmetika?

6. Kolagen

Kolagen je protein, který pokožka nedokáže vstřebat, takže na ní vytváří vrstvu, která kůži nedovolí dýchat. Je obsažen ve většině přípravků pro péči o pleť a vyrábí se ze zvířecích kůží a rozmělněných kuřecích pařátů. Kromě jeho využití v kosmetickém průmyslu hraje důležitou roli i při výrobě želatiny, klihu a používá se i na obaly uzenin (střívka) či na úpravu cévních protéz.

7. Freony

Stále více se při výrobě kosmetiky opouští od používání freonů jako hnacích plynů ve sprejích. Důvodem je jejich negativní vliv na životní prostředí, neboť ničí ozónovou vrstvu a tím zvyšují pronikání UV záření na zemský povrch, čímž nepřímo ovlivňují rozvoj rakoviny kůže a poškození očí. Při přímém působení na člověka nejsou zvlášť toxické, v některých případech však mohou dráždit dýchací cesty, oči a kůži.

8. Formaldehyd

Jde o karcinogenní bezbarvý plyn s dráždivými účinky. V kombinaci s vodou slouží jako dezinfekce nebo konzervační prostředek. Bývá obsažen v kosmetických výrobcích a často se používá k péči o nehty. Formaldehyd prokazatelně vyvolává citlivost, a irituje pokožku, bohužel je ale nemožné se mu v běžném životě vyhnout, neboť je, byť v malém množství, součástí mnoha výrobků.

Proti chemii v kosmetice brojí Evropská unie

Občany Evropské unie má před nebezpečnými chemikálie ochránit REACH. Pod tímto pojmeme se skrývá chemická politika Evropské unie. Její název je zkratkou slov Registrace, Evaluace (hodnocení) a Autorizace (povolování) Chemických látek. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a snaží se zajistit ochranu životního prostředí a lidského zdraví tím, že registruje a zkoumá všechny chemikálie, které se na území EU dostanu ve větším množství, než je jedna tuna za rok.

Evropská agentura pro chemické látky v lednu 2009 vybrala sedm nejnebezpečnějších látek, patří mezi ně HBCD (hexabromcyklodekan), SCCPs (cholorvané parafíny s krátkým řetězcem), ftaláty (DEHP, DBP, BBP), xylenové pižmo a DMA (diaminodifenyletan).

Kosmetika, která neškodí

Přesto, že se Evropská unie snaží chránit zdraví svých občanů, je její snaha zatím spíše v začátcích. Proto je lepší převzít odpovědnost do vlastních rukou a výše zmíněným chemickým látkám se vyhnout. Řešením je nákup kvalitních výrobků. V kosmetice více než jinde platí, že vyšší cena automaticky neznamená vyšší kvalitu, proto bychom se měli při každém nákupu podívat na složení produktu a koupit si to, co nám a nejméně uškodí.

Chybu neuděláme, pokud sáhneme po kvalitní bio kosmetice vyrobené výhradně z přírodních surovin. Do některých produktů je samozřejmě nutné trochu „chemie“ přidat, aby se během několika dnů nezkazily, ale moderní výrobní postupy dokážou jejich poměr minimalizovat i na necelé 1 %.

Nemusíme se bát např. výrobků firmy Saloos Naturcosmetic (dříve Salus), jejíž hydrofilní odličovací olej s vůní růžového dřeva koupíte za 73 Kč (50ml). Pro prevenci mimických vrásek je vhodné použít například dvoufázovou čisticí pěnu Hydro Energy Cleanser z řady Hydro od firmy Laveré, jehož cena se pohybuje lehce na 300 Kč (50ml).

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora