Recenze knihy. Je nikotin jed, nebo lék? Jak nám může škodit kosmetika? Je hliník opravdu toxický? I na tyto otázky hledají odpovědi autoři knihy Doba jedová.
Po přečtení knihy Doba jedová bude pro mnohé překvapením, kde všude je možné se setkat se škodlivými látkami. Škodliviny do našeho organismu vstupují z potravin, léků, kosmetiky či například prostřednictvím očkování. Zdá se, že k těmto běžným věcem je mnohdy přistupováno s až příliš velkou důvěrou. Nebo jsou snad obavy přehnané?
„Škodlivé látky nalezneme i tam, kde bychom je nečekali.“
ReklamaAutoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie, se ve své knize zabývají zejména látkami, které se kolem nás vyskytují, a které významně ovlivňují naše zdraví. Publikace se velkou měrou opírá o výsledky vědeckých studií, výzkumů i lékařských statistik. Odkazy na ně nalezneme na konci každé kapitoly. Kniha obsahuje velké množství konkrétních příkladů a rovněž doporučení, jak nejlépe minimalizovat příjem škodlivé látky či jak se jí zcela vyhnout.
TÉMA: Éčka a škodliviny |
– 10 nejškodlivějších éček
|
Co doopravdy jíme a pijeme?
Éčka. Kódem, který začíná písmenem E, se na obalech běžně označují přídatné látky, které upravují vlastnosti daných potravin. Není bez zajímavosti, že ne všechny látky, které jsou pro toto používaní schváleny, jsou pro náš organismus prospěšné. Některé naopak mohou poškodit zdraví. Na tento fakt autoři knihy dobře poukazují mimo jiné v kapitole věnované umělému sladidlu aspartamu. Mnohé jistě překvapí, že tato látka byla před používáním v potravinářství vedena v USA v seznamu chemických bojových látek.
O čem se v knize dále píše
- Vitamíny, jak účinkují a z čeho je získávat
- Skrytá nebezpečí v domácnosti
- Toxiny v životním prostředí
- Hormony a jejich význam v našem organismu
Další skrytou hrozbu představuje glutamát, který obvykle nalezneme na výrobku pod označením E 620 – E 625. Nicméně glutamát ve větší míře mohou obsahovat i potraviny s obsahem hydrolyzovaných proteinů, kvasničného či sojového extraktu. Právě při jejich přípravě se vázaný glutamát uvolňuje do potravin. Nebezpečí glutamátu spočívá zejména v jeho neurotoxicitě. Zcela vyhnout by se mu měly děti a těhotné nebo kojící ženy.
Éčka v potravinách mohou být nebezpečná. Zdroj: Thinkstockphotos.com
V knize je věnován prostor pouze nejproblematičtějším přísadám do potravin. Zájemce o tuto problematiku bych ráda upozornila na knihu Tajemství výrobců potravin od Víta Syrového. Autor si detailně všímá všech éček, tedy i těch neškodných, a v přehledném seznamu uvádí jejich hodnocení z hlediska bezpečnosti pro naše zdraví.
Kosmetika jako zdroj nebezpečných látek
Autoři uvádějí, že 60 % toho, co aplikujeme na svoji kůži, se vstřebá do těla. Na tuto skutečnost bychom měli myslet již při nákupu kosmetických přípravků a sledovat informace na obalu. Dle předpisů EU zde musí být uvedeno složení produktu ve formě mezinárodního názvosloví INCI. Poté už není takový problém dohledat, co která látka přesně způsobuje, čím nám může být užitečná, nebo čím nám může naopak škodit.
Mezi nejčastěji se vyskytující škodlivé látky patří zejména rakovinotvorné parabeny, dráždivý polyethylene glycol (PEG) či sodium lauryl sulfate (SLS). Tyto látky naleznete téměř v každé kosmetice, ač jsou jejich negativní účinky dobře známy. Nebezpečí představují rovněž syntetické vůně, které bývají často doplněny toluenem či ftaláty, které způsobují neplodnost.
Nebezpečné látky najdete také v kosmetice. Zdroj: Thinkstockphotos.com
Velké diskuse se vedou kolem škodlivosti hliníku v antiperspirantech. Autoři knihy vycházejí z několika studií, které poukazují na to, že značný počet případu rakoviny prsu začíná u žen právě v místech, kam bývají nanášeny antiperspiranty. Tyto studie jsou dostupné na stránkách amerického Národního centra po biotechnologické informace. Na druhou stranu nejsou v knize zmíněny v médiích se často objevující argumenty, které toto popírají.
Očkování: Spása, nebo zhouba?
Očkování rozhodně nelze upřít významný podíl na vymýcení některých smrtelných nemocí, jako jsou např. pravé neštovice. Přesto dnes zaznívají názory proti očkování, poukazují na možná rizika s ním spojená. Zejména úplně malé děti dostávají do těla směsi očkovacích látek proti různým onemocněním doplněné řadou přídatných chemikálií. Působení řady těchto látek, natož jejich kombinací, není zcela prozkoumáno. Paradoxně tak dochází k tomu, že na jedno dítě prokazatelně uchráněné před nemocí připadá několik desítek dětí, kterým očkování způsobilo vážné zdravotní komplikace.
Není bez zajímavosti, že americké dítě dostane do tří let věku 36 vakcín. Autoři poukazují na četné diskuse lékařů a vědců, kteří poukazují na možnost podílu očkování na současné epidemii autismu v USA. Již dnes se řada amerických rodičů soudí z tohoto důvodu s farmaceutickými firmami. Problematické může být již jedno obyčejné očkování proti chřipce. Kniha popisuje celou řadu vedlejších nežádoucích účinků, jejichž výčet je zakončen prostou a účinnou radou: v případě onemocnění ulehněte do postele a zvyšte konzumaci vitamínů a bylinných čajů.
Autoři uvádějí, že očkovací systém v ČR je jeden z nejlepších na světě. Přesto i zde platí: důvěřuj, ale prověřuj. Rodiče dětí by se měli vždy seznámit s možnými neobvyklými reakcemi, které mohou po povinném očkování nastat. V případě nepovinných, v reklamách často doporučovaných, očkování bychom se měli mít na pozoru a zvážit případná rizika. Vedle této publikace jim k tomu může pomoci rovněž kniha Očkování – pro a proti, kterou napsal německý lékař Martin Hirte.
