fbpx

Vajíčko za tři koruny? Koupíte ho na farmářském dvoře0

Zapomeňte na vejce, mléko i maso ze supermarketů. Kvalitní a levné suroviny nakoupíte přímo u sedláka. Jak prodej ze dvora vypadá? Co vše vám farmář prodá? Zajeli jsme se podívat do hospodářství Romana Nolla ze Zvěřínku na Nymbursku.

Ve stáji bučí krávy, po dvoře pobíhá spousta různé drůbeže, v bedýnkách je naskládaná kořenová zelenina, brambory a cibule, které vydržely celou zimu. Farmář Noll se zkrátka snaží nabídnout zákazníkovi široký sortiment produktů, aby si z toho, co u něj nakoupí, bez problémů uvařil.

„Děti plnotučné sladké mléko přímo milují!“

Reklama

Noll dojí dvanáct krav, k tomu má několik jalovic, telat a býka. Krávy má čistě jen na mléko, masný skot nechová vůbec. Mléko je tučné a sladké a velmi oblíbené u dětí. Když se nechá odstát v hrnci, zůstane na hladině centimetr sladké smetany. Krávy krmí bio vojtěškou a trávami, které sám pěstuje. Nepoužívá žádná umělá hnojiva.

TÉMA: Biopotraviny

– Reportáž z farmářských trhů

– Kde koupit levné biopotraviny?

– VIDEO! Biopotraviny jsou hip

6 nej biopotravin ČR

Mléko prodává přes mlékomat, litr stojí dvanáct korun a mlékomat najdete na verandě domu. Mléko z dojírny teče rovnou do stroje a zákazník si jej sám úplně čerstvé natočí do PET lahve či konvičky. Častými zákazníky jeho mlékomatu jsou mladé rodiny s dětmi.


Mlékomat. Foto autorka

Původně stál mlékomat půl roku v Nymburku v jednom ze supermarkerů, ale horkokrevný Noll se jednoho dne nepohodl s ředitelem, automat odvezl traktorem a postavil si ho na verandu. Ještě do listopadu prodával litr za sedm korun do mlékárny, dnes už prodává jen ze dvora.

Kromě jedné cedule na kraji vesnice není o automatu na mléko nikde ani zmínka a přesto se podle Nolla za den veškeré mléko bez problému prodá. Zvěřínek leží na poměrně vytížené silnici u Nymburka, po které jezdí mnoho lidí do práce, takže se informace o domácím mléce rychle rozkřikla. Vychází dvakrát levněji než balené čerstvé plnotučné mléko v obchodě.

Slepice na vejce a prasata na maso

Stodolu na farmě obývá ještě 350 slepic. Žijí si volně na podestýlce, mohou chodit i ven. Jedno vajíčko stojí tři koruny. Vejce od nosnic chovaných na podestýlce nebo ve volném výběhu stojí v obchodě více než dvojnásobek. Přes zimu vajíček moc neměl, ale s jarním teplem a zelení by měly slepice zase začít snášet.

Prodává také vykrmená prasata na maso. Přes asociaci vyjednali domácí porážku, ale prozatím pouze pro soukromou spotřebu. Nicméně plánuje postavit si vlastní malá jatka a vyrábět uzeniny a další zabijačkové produkty. V prostorách farmy by měl otevřít také malý krámek.

Prodává i zeleninu a obiloviny

Kromě chovu domácích zvířat se Noll věnuje pěstování pšenice, ovsa a řepky. S několika dalšími sedláky si založili odbytové družstvo a obiloviny vozí do Německa, přímo do mlýna. Je to pro ně výhodnější než prodávat do výkupu, německý mlýn jim zaplatí více než místní výkupna.


Z bio zeleniny mají radost i děti. Foto autorka

Na statku je možné celoročně koupit také různou kořenovou zeleninu, brambory nebo cibuli. A to jak menší množství na aktuální spotřebu, tak pytel na uskladnění. Například pytel brambor vážící 25 kilogramů stojí 100 korun, čili kilogram brambor vyjde na čtyři koruny.

Chce mít své stálé zákazníky

Sedlák Noll je zároveň předsedou regionální asociace soukromých zemědělců, farmaří od roku 1991 a mimo jiné také spoluzakládal farmářské trhy. Dnes už se však trhů nezúčastňuje, snaží se prodat všechno přímo ze dvora.

Usiluje o vytvoření stálé sítě zákazníků, koncových spotřebitelů, kteří by k němu jezdili pravidelně nakoupit zásoby. Uvažuje, že by pro ně čas od času zorganizoval nějaký workshop, kde by se například naučili, jak z mléka vyrobit jogurt či kefír.

Zákazníci by si mohli prohlédnout farmu a viděli by, v jakých podmínkách zvířata žijí a jak celý proces výroby funguje. Získali by tak dobrý pocit z toho, že skutečně vědí, co jedí.


Kořenová zelenina, cibule, zelí. Z toho už je možné doma uvařit třeba dobrou polévku. Foto autorka

Kolik farmář může ze dvora prodat?

Množství živočišných produktů, které může farmář ze dvora prodat, je omezené a od určité výše je potřeba být zaregistrován krajskou veterinární správou.

 
Maximální prodané množství – bez registrace
Maximální prodané množství – s registrací
syrové mléko, smetana a mléčné výrobky
denní spotřeba jedné domácnosti (ale pouze mléka a smetany)
500 l kravského, 100 l kozího, 50 l ovčího denně
vejce
60 kusů za týden
60 kusů jednomu zákazníkovi
včelí produkty
2 tuny za rok
není stanoveno
živé ryby a rybí produkty
denní spotřeba jedné domácnosti (ale pouze živých ryb)
100 kilogramů týdně
čerstvé drůbeží maso
nelze prodávat
10 ks týdně
čerstvé králičí maso
nelze prodávat
10 ks týdně
porcovaná drůbež
nelze prodávat
1,5 tuny týdně
bourané maso vepřové, hovězí, skopové
nelze prodávat
3,5 tuny týdně
masné výrobky, uzeniny
nelze prodávat
4,5 tuny týdně

Jak probíhá registrace prodeje ze dvora?

Kontroly hospodářství prodávajících ze dvora jsou přísná a sedláci musejí být zaregistrováni. Určité množství produktů nemůže ze dvora prodávat každý ze dne na den. Farmář nejprve požádá o registraci a místně příslušná krajská veterinární správa přijde na farmu na kontrolu. Posoudí po hygienické a provozní stránce statek a poté pouze dočasně schválí a zaregistruje farmáře jako prodejce ze dvora.


Krávy jsou krmené bio vojtěškou. Foto autorka

Dočasná registrace je na tři měsíce a po tu dobu také veterinární správa sleduje, jak farma funguje. Teprve po skončení této zkušební lhůty po další kontrole může správa vydat konečné rozhodnutí o registraci a nadále provádí v podniku běžné kontroly.

Autor: Jana Poncarová