fbpx

Biomóda aneb oblečte se bez chemikálií!0

Stále více zákazníků při nákupu oblečení upřednostňuje tzv. „zelenou“ módu O co se jedná? Co musí biomateriály splňovat a jaké materiály se na trhu vyskytují? + CENOVÝ PŘEHLED BIOOBLEČENÍ

Biomateriály v textilním průmyslu představují vhodné řešení nejen pro alergiky. Jejich výběr může být zajímavou alternativou pro každého, kdo má obavy z desítek chemických hnojiv nebo jiných látek, které se při pěstování bavlny a dalších surovin používají. Předností přírodních materiálů je jejich ověřený způsob výroby a mnohé další vlastnosti vyplývající z technologie zpracování.

Reklama

„Nálepky jako 100% bavlna či 100% bavlna nemají s biomateriály nic společného.“

Jestliže se pro „zelenou“ módu rozhodnete, při nákupu byste si měli dát v prvé řadě pozor na označení. Nespojujte si nálepky „100% bavlna“, „100% hedvábí“ či „100% vlna“ s biomateriály. Nejedná se totiž o přirozené přírodní materiály a rozhodně ani nepatří k těm nejekologičtějším. Hledat musíte výrobky označované jako „bio“, „natur“ či „eko“. I u mezi nimi jsou však často nezanedbatelné rozdíly. Základním je rozlišení biotextilu či organického textilu, který vychází z principů ekologického zemědělství a tzv. sustainable textilu (ekologicky šetrného textilu), jenž sice splňuje mnohé ekologické standardy, ale nejde čistě o biomateriál v původním slova smyslu.

Než se však v některém z připravovaných článků pustíme do podrobného zkoumání značek a jejich předností, vysvětleme si, o jakých materiálech bude řeč:

Organické materiály ve zkratce

Biobavlna (organická bavlna)

Jedná se o bavlnu vypěstovanou pouze za použití přírodních metod, tedy bez pesticidů a chemických hnojiv. Přísná pravidla platí i pro samotnou výrobu, při které rovněž nesmí být užity žádné toxické chemikálie. Textilie z biobavlny procházejí navíc nižším stupněm zpracování, a proto jsou trvanlivější a zachovávají si přirozenou měkkost, nevýhodou může být menší rozptyl barev a nabízených vzorů.

Kvalitní výrobky z biobavlny eliminují možnost vzniku nejrůznějších alergií vznikajících působením chemických látek. Podle některých propočtů koupě každého trička ze stoprocentní biobavlny ušetří přibližně 150 gramů umělých hnojiv a pesticidů, které jsou jinak použity při pěstování a zpracování běžné bavlny. Biobavlna se v současné době pěstuje ve dvaadvaceti zemích světa, největšími producenty jsou Turecko, Indie, USA a Čína.  K nejoblíbenějším výrobkům z tohoto materiálu patří kromě běžného oblečení například osušky (300 – 800 Kč) a župany (1 800 Kč).

Biovlna (organická vlna)

Biovlna patří k přírodním materiálům živočišného původu a její produkce klade na producenty nemalé nároky. Jednak nesmí být použity žádné chemické pesticidy a také chov ovcí, koz či velbloudů, ze kterých je vlna získávána, se musí řídit podle daných norem. Dobrou volbou je například použití biovlny pro dětské pyžamové oblečení.

Organický len a konopí

Vlákna získávaná z lodyhy lnu jsou přirozeně odolná a tkaniny z nich vykazují poměrně dobrou pružnost a pevnost. Podobně jako len patří již po celá staletí k oblíbeným přírodním materiálům také konopné vlákno. Vlákna z konopí patří k nejsilnějším a nejdelším a v porovnání s bavlnou jsou konopné textilie až osminásobně pevnější a čtyřnásobně trvanlivější a také prokazují vynikající odolnost vůči vlhkosti a hnilobě. Jsou vhodné pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Z běžného oblečení lze z těchto materiálů pořídit například konopné kalhoty (1 700 Kč), košile ze 100% konopí (1 300 Kč) nebo nejrůznější úpletová trika a haleny (800–1600 Kč) kombinující konopí a len. Základním požadavkem organického lnu i konopí je produkce bez použití pesticidů.

Hedvábí

Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky žláz housenky motýla – bource morušového. Při zakuklení vypouští housenka ze dvou otvorů pod ústním ústrojím hustou tekutinu, která na vzduchu rychle tuhne a vytváří dvojice tenkých vláken, z nichž si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se tak získává následným rozvinutím kukly a jeho délka může dosáhnout délky tří až čtyř kilometrů. Z vlastností hedvábného vlákna vyniká především pevnost a pružnost, neboť bez přetržení jej lze natáhnout o sedminu až pětinu původní délky. Dodnes si hedvábí udržuje nezastupitelné místo na oděvním trhu, a to zejména díky svým užitným vlastnostem – saje pot, v létě příjemně chladí a v zimě naopak zahřívá.

Bambus

Bambus patří díky svým značným přírůstkům k nejrychleji rostoucím rostlinám světa. Během jediného dne může vyrůst o celý metr. Textilie z bambusových vláken získaly na oblibě zejména díky své jemnosti. K dalším výhodám patří také vynikající absorpční vlastnosti (dokáže zachytit a odvést až třikrát více vlhkosti než bavlna), prodyšnost, termoregulační a antibakteriální vlastnosti. Stejně jako ostatní přírodní materiály musí být i organický bambus pěstován na bambusových farmách bez použití pesticidů a chemických hnojiv. Z textilních výrobků, které obsahují bambus, získaly na oblibě soupravy spodního prádla (600 Kč).

Biotextilní standardy

Výroba biotextilu nepodléhá v současné době žádným mezinárodním legislativním opatřením. Existuje však mnoho tzv. privátních standardů a značek. K nejznámějším organizacím, které vytvořily systémy kontroly biotextilu, patří americká Organic Trade Association (OTA), britská Soil Association, International Association Natural Textile Industry (IVN) v Německu, skandinávský KRAV či japonská Japan Organic Cotton Association (JOCA). V České republice patří k nejrozšířenější značce právě již zmíněná IVN, jejíž certifikované výrobky nesou označení Naturtextil a Naturtextil Best.

Jednou z nejstarších bioznaček, kterou nesou certifikované textilní výrobky, je Demeter. Označuje produkty pocházející z biodynamického zemědělství a v současnosti se řadí mezi nejaktivnější činitele biozemědělského hnutí. Standardy pro certifikace textilu zavedla značka Demeter v roce 2002.

Nabídka výrobků z organických přírodních materiálů se neustále rozšiřuje a získává čím dál více příznivců. Na trh přichází nemálo značek, které ve svých kolekcích nabízí tzv. ekologickou „zelenou“ módu. O nich však zase příště.

   

Autor: Redakce Nazeleno.cz