4 německé jaderné elektrárny nevydrží náraz letadla0

Jsou všechny jaderné elektrárny v Německu zcela bezpečné? Jaká jsou největší bezpečnostní rizika? Zprovozní Německo letos v červnu 7 odstavených reaktorů? Nebo bude definitivní odklon Německa od jádra rychlejší, než se očekávalo?

Nedlouho poté, co se německá vláda po katastrofě v japonské Fukušimě rozhodla v březnu letošního roku dočasně uzavřít 7 nejstarších jaderných elektráren, byla zřízena komise expertů, která dostala za úkol prozkoumat bezpečnost všech 17 německých atomových elektráren. Jak vše dopadlo?

„9 atomových elektráren, které jsou nyní v provozu, pokryje cca 15,2 % hrubé výroby elektřiny.“

Celkem 100 expertů z Komise pro jadernou bezpečnost (Reaktor-Sicherheitskommission – RSK) prověřovalo jaderné elektrárny od dubna. Hodnotili zejména, jak by zařízení obstála v různých katastrofických scénářích, jako je například zemětřesení, povodně, výpadky elektrické energie či letecké havárie, nebo jak jsou na tom s bezpečností nouzového chladicího systému. Ze zprávy vyplývá, že základní odolnost mají všechna, avšak přesto se vyskytlo několik kritických bodů. Čtyři elektrárny by dokonce neodolaly ani nárazu malého letadla!

Německé atomové elektrárny: Bezpečnostní rizika

Při zátěžových testech jaderných elektráren vyvinula komise systém tří úrovní – od prvního stupně, kdy je jejich bezpečnost nejnižší, po třetí stupeň, kdy elektrárna splňuje nejvyšší bezpečnostní standardy. Například hodnocení bezpečnosti proti letecké havárii je následující: při prvním stupni odolá elektrárna nárazu vojenského letadla typu Starfighter, při stupni dvě vydrží i v případě pádu dopravního letadla a při stupni tři odolá také i nárazu velkého dopravního letadla při těžké letecké havárii.

Ze všech možných katastrofických scénářů by elektrárny dopadly nejhůře právě v případě letecké katastrofy či při teroristickém útoku letadlem. Na třetí bezpečnostní stupeň nedosáhla žádná z nich, do kategorie druhého bezpečnostního stupně spadá 10 reaktorů a nejnižší první stupeň ochrany mají 3 reaktory (Unterweser, Isar I a Neckarwestheim I). Zbývající 4 zařízení pak mají nulový stupeň ochrany. Konkrétně se jedná o elektrárny Biblis A, Biblis B, Brunsbüttel a Philippsburg I, které tak pravděpodobně budou muset být uzavřené již před jejich plánovaným odstavením.

Celkově pak podle předsedy komise Rudolfa Wielanda žádná z atomových elektráren nedosahuje nejvyšších bezpečnostních standardů a rozhodně ne všechny dosahují alespoň středního standardu. Zpráva tedy upozornila na možná bezpečnostní rizika, na něž by se měli Němci v případě výroby energie z jádra soustředit. Jedná se zejména o zlepšení ochrany proti povodni a proti pádu velkého letadla.

Kritikům vadí krátká doba testování

Po zveřejnění zprávy se v Německu zvedla vlna kritiky, která upozorňuje zejména na krátkou dobu provádění zátěžových testů. Na odhad bezpečnostních rizik měli totiž experti pouhých 6 týdnů. Například někdejší spolkový ministr životního prostředí a vůdce sociálních demokratů Sigmar Gabriel se domnívá, že pro opravdu objektivní výsledky měření by bylo zapotřebí nejméně rok až rok a půl času.

Podle kritiků také nedošlo k pořádné atomové dozorčí prohlídce. Testy kritizují nejen opoziční sociální demokraté či Zelení, ale i Šlesvicko-holštýnská dozorčí rada, která má dohled nad atomovými elektrárnami na starosti.

Německé jaderné elektrárny prošly během 6 týdnů mnoha zátěžovými zkouškami

Spustí Němci 7 odstavených jaderných zařízení?

Zpráva sice jasně nestanovuje, jestli se 7 reaktorů, které jsou pozastaveny od března, vrátí po tříměsíčním moratoriu opět do provozu, nicméně naznačuje, že by bylo zodpovědnější celou věc neuspěchat. Německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen pak k výsledkům zprávy dodal: „Není žádný důvod, abychom bezhlavě spěchali a přestali využívat jadernou energii přes noc. Nadále však platí, že je třeba najít způsob, jak opustit jadernou energii co nejdříve.“

Sám Röttgen pak před nedávnem také naznačil, že 7 nejstarších dočasně uzavřených reaktorů nemusí být již znovu uvedeno zpět do provozu. Podle některých analytiků již však trh s energiemi stejně započítal skutečnost, že odstavené jaderné elektrárny se do provozu nejspíš nevrátí.

Německo se tedy bude pravděpodobně snažit atomovou energii nahradit. Podle odborníků to však nebude tak snadné, neboť z jádra pochází zhruba čtvrtina německé elektřiny. Například v roce 2010 vyrobily nukleární zdroje v Německu 620,8 TWh elektřiny, čímž se na celkové výrobě elektrické energie podílely z 22 %. Zbývající elektrárny, které jsou nyní v provozu, pokrývají přibližně 15,2 % hrubé výroby elektřiny.

Atomové elektrárny vyrobí dohromady téměř čtvrtinu německé elektřiny

Odchod Německa od jádra: Možná už v roce 2021

Stávající právní předpisy vyžadují uzavření všech jaderných elektráren v Německu nejdéle do roku 2036, podle současných plánů by však mohlo jádro definitivně skončit mnohem dříve, už k roku 2021. Tento termín uvedla ve své závěrečné zprávě pro spolkovou vládu nedávno sestavená skupina expertů pod vedením bývalého ministra životního prostředí Klause Töpfera. V této době již podle nich bude možný úplný odklon Německa od jádra, což umožní alternativní zdroje energie. Vhodné jsou pak zejména plynové elektrárny.

Právě „Töpferova komise“ také nedoporučuje obnovovat provoz v celkem 8 atomových elektrárnách – 7 dočasně uzavřených a již dříve odstaveného reaktoru v severoněmeckém Krümmelu. O jejich budoucnosti rozhodne vláda kancléřky Angely Merkelové v nejbližších týdnech. Prozatím vláda též odložila jednání o prodloužení životnosti všech 17 nukleárních zdrojů. Vládní rozhodnutí ohledně dalšího směřování německého jaderného programu by mělo být známo 6. června.

Přehled jaderných elektráren (JE) v Německu

Zdroj: www.agenda21-treffpunkt.de a www.wikipedia.de

Nesouhlas se samostatným postupem Německa

S možným odklonem Německa od jádra během příštích deseti let nesouhlasí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle IEA by Německo nemělo v této věci postupovat samostatně, ale spíše se pokusit o dohodu s Evropskou unií – obzvlášť když žádný další evropský stát zatím o definitivním odklonu od jádra příliš nehovoří.

Samostatný postup Německa může mít negativní dopad na udržitelnost a bezpečnost dodávek elektřiny v celé Evropě. IEA předpovídá, že Německo bude muset v důsledku svých plánů dovážet nejen více elektřiny, ale také více plynu a uhlí, což povede k poklesu německé energetické bezpečnosti a ke vzrůstající závislosti na jiných zdrojích.

Autor: Redakce Nazeleno.cz

Více článků od autora