Slovníček

Změny klimatu

Změny klimatu jsou změny v zemském klimatu anebo v regionálních zemských klimatech, které jsou zaznamenávány z pohledu průměrných teplot. Klimatické změny podnebí jsou způsobeny jak přírodními změnami, tak i lidskou činností. Mezi nejvýznamnější klimatické změny, jimiž naše planeta prošla, patřily například doby ledové, které ovlivnily veškerý život na Zemi. V současnosti jsou změny klimatu často skloňovaným souslovím zejména v souvislosti s globálním oteplováním.

Klima

Slovo klima označuje průměrný dlouhodobý charakter v určitém regionu. Klimatické změny nastávají z přirozených důvodů, ať už jsou jeho příčinnou dílčí změny sluneční aktivity, sopečně erupce, kvůli nimž je Země pohlcena oblakem prachu, který má pak vliv na odrážení slunečního světla zpět do vesmíru. Anebo jde o přirozené kolísání samotného klimatického systému.

Změny klimatu však podle mnoha vědců nejsou pouze důsledkem přírodních změn. Často proklamovaným názorem odborníků je, že na změnách klimatu se nemalou měrou podílí i člověk, jehož činností se do atmosféry dostává velké množství skleníkových plynů, které zachycují teplo v atmosféře. Mezi skleníkové plyny řadíme vodní páru, oxid uhličitý, oxid dusný, metan či freony.

Klimatické změny a skleníkové plyny

Skleníkový efekt je pro Zemi a život na ní velmi důležitý. Sluneční záření zahřívá povrch Země, a když teplota Země vzroste, teplo se vyzařuje zpět do atmosféry. Část energie absorbují skleníkové plyny v atmosféře. Atmosféra se tedy chová podobně jako skleník, dovnitř propouští viditelné světlo a absorbuje odcházející tepelné záření. Díky tomu je na Zemi udržováno teplo vhodně pro život. Bez působení skleníkového efektu by celosvětová průměrná teplota Země byla -18°C, zatímco takto je to +15°C.

Nadměrné množství skleníkových plynů v atmosféře však může způsobovat zesilování skleníkového efektu, díky čemuž se Země ještě více ohřívá. Tuto skutečnost zjistil vědec John Tyndall v roce 1859. Množství skleníkových plynů se díky lidské činnosti začalo v atmosféře zvyšovat zejména v průběhu industrializace v 19. století. Průmysl a další antropogenní vlivy zapříčiňují spalování fosilních paliv jako uhlí, ropy a zemního plynu, díky čemuž se do atmosféry uvolňuje velké množství oxidu uhličitého.

Změny klimatu v čase

Klimatické změny byly během několika posledních století nepříliš výrazné. Docházelo sice k výkyvům, jako bylo např. středověké teplotní optimum nebo tzv. malá doba ledová zhruba v 17. až 19. století. Přesto změny klimatu na severní polokouli v posledním tisíciletí zřejmě nezaznamenaly výraznější výkyvy než o 2°C. K větším změnám docházelo v dávnější minulosti, kdy docházelo k opakování ledových dob.

Důsledky změny klimatu

Důsledkem změn klimatu jsou jevy, které lze pozorovat již dnes. Patří mezi ně např. tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů, častější bouře a záplavy. Prohlubováním těchto nepříznivých vlivů by pak mohlo docházet k ovlivnění života člověka na zemi, ať už ke škodám v zemědělství, získávání surovin a k celkovému narušení světového hospodářství a destabilizaci. Změny klimatu tak mohou zapříčinit nejen ztráty ekonomické, ale především i lidské.

Konkrétními důsledky změn klimatu je např. tání ledovců ve Švýcarských Alpách, anebo třikrát větší výskyt přírodních katastrof během posledních desetiletí. Šlo zejména o vlny veder, povodně, období sucha a lesní požáry. Dochází také k vymizení některých živočišných druhů, které nejsou schopny se na klimatické změny adaptovat.

Změny klimatu – další vývoj

Aktuální vědecké důkazy ukazují, že dopady klimatických změn budou pro lidstvo zvládnutelné pouze tehdy, pokud nevzroste průměrná světová teplota o více než 2°C oproti předprůmyslovému období. Abychom toho dosáhli, měly by světové emise dosáhnout roku 2020 vrcholu a poté bude nutné do roku 2050 snížit jejich množství o polovinu oproti hodnotám z roku 1990.

Globální rámec boje proti změně klimatu představuje Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol. Uvádí cíle a postupy, jak proti negativnímu antropogennímu vlivu na klima bojovat. UNFCCC zavazuje státy k tomu, aby vytvořily národní plán ke snížení skleníkových plynů a pravidelně o něm informovaly. Na začátku roku 2009 byly vydány návrhy, jedním z nich je například investice do nízkouhlíkových technologií, moderní zdroje mezinárodního financování nebo otevření mezinárodního uhlíkového trhu do roku 2015.