![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Komentáře k článku: Miscanthus: energetický zázrak? Proč máme topit biomasou?
Miscanthus, známý také jako ozdobnice čínská, je některými odborníky označován za nejekonomičtější plodinu, kterou lze pěstovat ve střední Evropě, a za energetickou rostlinu budoucnosti. Je takové označení oprávněně? Jaká je výhřevnost ozdobnice? Vyplatí se vůbec topit biomasou?
Vložil: Jindřich , splácanina, 19.8.2009 20:59
Ten článek je naprosto chybný, autorka se v tématu vůbec neorientuje. Jen slepuje kusé informace. Je to postaveno a vykopírováno z článku na Biomu: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-energeticke-plodiny-miscanthus-gigantheus-je-rentabilni
nesmysly:
1) Miscanthus má mezi neergetickými plodinami asi nejdražší osivo, nejekonomičtější plodina to rozhodně nebude
2) 5% obsah vody nelze v provozních podmínkách bez dosoušení dosáhnout
3) Miscanthus má v našich podmínkách problém s vymrzáním, chladnější podnebí mu nesvědčí
4) Výška 3 - 4 metry není v žádném případě průměrná ale nadlimitní
5) Bylo by záhodno napsat, že rostlinné pelety (jež jsou oproti normovaným dřevním peletám nekvalitní) mohou některé kotle nenávratně poškodit. Je jasné, ž ejsou levnější, protože nejsou kvalitní a výrobci kotlů jejich používání v některých automatických kotlích zakazují.
6) "Kotel na rostlinné pelety má výhřevnost až kolem 90 %" - autorka si asi spletla účinnost s výhřevností. U agropelet určitě takovou účinnost nedosáhne žádný kotel.
7) "Odpad, který vzniká spálením pelet, tvoří asi 3 % objemu paliva " - asi myšleno popel. Miscanthus má mezi energetickými plodinami jeden z největších obsahů popele, což v provozech dělá problémy. Je to kolem 6-10 % popele.
Teda to je úroveň, kozel zahradníkem ...
Vložil: Jana Poncarova, reakce, 20.8.2009 20:43
Dobrý den,
děkuji za Váš komentář a názor. Nevím, zda máte s pěstováním ozdobnice konkrétní zkušenosti, ale údaje uvedené v článku vycházejí z českých i zahraničních studií a odborných článků. Pokud budete mít zájem, mohu vám některé z nich zaslat v elektronické podobě na Váš e-mail.
S pozdravem
Jana Poncarová
Vložil: Jiří Čermák, obhajoba, 4.9.2009 11:10
Dobrý den,
dovolím si k Vašemu článku a kritickému příspěvku říci pár slov.
Kritik Jindřich nemá pravděpodobně příjmení, pokud to není potomek slavného hudebního sběratele Jindřicha Jindřicha.
Přesto si dovolím několik výhrad:
1. Sklizeň jedenkrát za 3 roky si nedovedu představit. Roslina zmrzne s prvními většími mrazy. Z vlastní zkušenosti vím, i několik výhonů po prvním roce, které zůstanou v porostu brání následnému obrůstání. Toto jste asi převzala stejně jako kalkulaci za stránek pana Sováka z Valašského Meziříčí.
2. Vlhkost není rozhodující pro výhřevnost, ta je rozhodující pro skladování, protože porost sklidíte v březnu a skladujete až do zimy. Vlhkost by neměla překročit bezpečnou skladovací vlhkost. V obřích balících může být vyšší.
3. Hmotu není nutné rozhodně dosoušet, většina kotlů opatřených retortovým hořákem je schopna spalovat při dosti rozdílné vlhkosti, pokud jsou opatřeny lambda sondou. Výhřevnost je snížena o teplo potřebné k odpaření vody.
4. Rozhodně k přednostem patří, že se pozemek nemusí v následujících letech po založení kypřit , tedy obdělávat, což přináší úsporu nákladů a samozřejmě i nárust humusu. V souvislosti s tím je třeba si uvědomit, že podstatná část listů odpadne na pole, zajistí neodvážení živin , samozřejmě stupeň opadu listů rozhoduje o tom jaké množství popelovin zůstane ve sklizené hmotě. Rozdíl mezi šťovíkem a konopím.
5.Srovnávat Miscanthus se slámou nebo řepkovou slámou, případně kukuřičnou slámou považuji z agronomického hlediska za naprosto zvrhlé Při současném stavu hovězího dobytka a vysokém zastoupení obilovin je naprosto nezbatné, aby všechny organické odpady se vrátily bezprostředně zpět do půdy, Jinak asi dlouho hospodařit nebudeme.
6. S rezervou je nutné brát i náklady na založení porostu. Zde rozhoduje schopnost si sadbu předpěstovat. Rozhodující je rychlost s jakou po vyorání rhizomů .je opět dostanete do půdy. Jakékoliv zaschnutí sníží schopnost obrůstat. Mě se osvědčila taková drobná "vychytávka" která díky zkušenostem ze 70. let s odrůdou pšenice Mironovská umožnila dosáhnout v druhém roce cca 25-30 výhonů z jedné rostliny. Tento faktor také rozhoduje o nástupu plné plodnosti.
7. Všem zájemcům i diskutérům bych rád doporučil práci VUZT a VURV : Energetické plodiny, kde jsou publikovány výsledky v různých stanicích. Zajímavé jsou i výsledky ze stanice Lukavec, t.j. cca 600 m n.m.
8. Problematické je jistě skladování, protože výstavba RD ani možná rekonstrukce zemědělských usedlostí nevyhovuje nízké objemové hmotnosti, která je při sklizni řezačkou cca 120 kg na m3.
9. Jedná se o plodinu vhodnou pro střední zemědělce, kteří jsou vybaveni již nějakou mechanizací, lis na obří balíky a vhodné rozdružovadlo. Pak by to mohla být i vhodná tržní plodina . Cena v Rakousku je 105 eur za tunu do 5ti kilometrů od farmy.
10. Kotle, které by dokázaly zpracovat hmotu patří bezpochyby Froling, Gunthamatik ale i náš Benekov S 25, který včetně podavače stojí zatím bez dotace 135 tis. , samozřejmě i automatický kotel po inovaci podávání ATOMA.
S pozdravem
Čermák
Vložil: Osika, rada nad zlato, 18.3.2010 12:27
Kolegochtěl bych se Vás zeptat
jaká vychytávka se Vám osvědčila abyste
dosáhl v druhém roce cca 25-30 výhonů z jedné rostliny
Děkuji
Zdraví Osika Petr
Vložil: Jiří Čermák, vychytávka, 20.3.2010 11:13
Tento způsob ošetření předpokládám ochránit jako průmyslový vzor, prokazatelně odzkoušet s pracovištěm Vysoké školy zemědělské a vpřípadě, že se prokáže správnost, bude to jistě dobrá věc v okamžiku masivního rozšíření.
Z jiného soudku: o vymrznutí jistě rozhoduje hloubka založení matečného "dřevěného koláče". Ukazuje se, že je jeho hloubka závislá na hloubce výsadby Rhizomů. Čím jsou mělčeji zasazeny, tím dříve raší a samozřejmě brzy vyrašené rostliny jsou mrazem zranitelnější.
Z tohoto pohledu by jistě bylo zajímavé odzkoušet výsadbou mladých rostlin, které by si správnou hloubku našly přesněji.
http://www.mattesb.biznisweb.sk/
S pozdravem
Vložil: Holub, Vázná chyba, 11.10.2010 17:18
Protoze se touto rostlinou zabývým uz 20 let, tak chci poukázat na zásadní chybu, kterou tu spáchal pán Sovák, tvrzením ze se Miscanthus sklízí kazdé tri roky. To samozrejme není pravda, protoze stéblová hmota se vytvorí kazdým rokem. To by ji musel nechat dva roky za sebou schnít. Co se tíce vymrzání, tak uvedu dúvod proc se tak dríve stalo. Pokud se hnojí, v dobrém úmyslu, pred vysázením dusíkem, tak rostlina na podzim zavcas nezastaví rúst a neulozí ziviny v korenech. To vede pozdeji k vymrznutí. Jinak mohu Miscanthus z vlastních zkuseností vrele doporucit jako bezproblemovou energ. rostlinu. Kde jsou píscité púdy a málo srázek, tam se hodí spís Switchgras.
