fbpx

Partneři sekce

Řepka olejná: Biomasa, díky níž česká pole zežloutla0

Řepka olejná opět zaplavila mnohá česká pole. Proč je poslední dobou tak oblíbená? Je oprávněné nazývat ji energetickou plodinou budoucnosti? Vyplatí se vytápět peletami z řepky? Nahradí methylester řepkového oleje naftu? Jak nejlépe využít řepku pro energetické účely?

Té žluté záplavy si nelze nevšimnout. Řepka olejná je pěstována na řadě českých polích. Uplatňuje se jako surovina pro získávání oleje, který je využíván nejen v potravinářství (methylester řepkového oleje se například používá k výrobě bionafty). S řepkou se můžeme setkat i v podobě pelet, jimiž si doma můžeme zatopit v kotli na biomasu.

„Řepkové pelety mají větší výhřevnost než dřevo, zhruba 16 MJ/kg, a po dřevě patří k nejlevnějším způsobům vytápění.“

Reklama

To ale zdaleka není vše. Řepka olejná se používá  také k výrobě mazacích a hydraulických olejů, fermeží, kosmetických produktů, mýdel, pracích prostředků a masážních olejů. Výlisky ze semen se dají využít jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako palivo. Podívejme se dnes blíže na jednotlivé produkty řepky coby energetické plodiny.

Biomasa a biopaliva na Nazeleno.cz

   – Spalování biomasy: Příklad konopí

   – Ozdobnice čínská: Energetický zázrak?

   – Biomasa v ČR: Kolik vyrábíme elektřiny?

   – Biopaliva: Urychlují skleníkový efekt?

Bionafta z řepky: Škodí, nebo ne?

Jednou z možností energetického využití řepky olejné je její zpracování na biopalivo, resp. na bionaftu. Bionafta se vyrábí transesterifikací nenasycených mastných kyselin rostliny. Nejpoužívanějším olejem k výrobě bionafty v České republice je právě řepkový olej. Jeho methylester může být používán jako čisté palivo bez jakýchkoli příměsí nebo se přidává  (minimálně 5 %) do běžné nafty vyrobené z ropy.

Bionafta při spalování lépe hoří, méně kouří, má vysokou mazací schopnost, téměř nulový obsah oxidů síry a polycyklických aromatických uhlovodíků ve výfukových plynech a je ekologicky snadno odbouratelný. Zásadní nevýhodou ovšem je, že při samotném pěstování rostlin k výrobě biopaliv vzniká víceskleníkových plynů než při spalování bionafty. Dochází k tomu především díky používání dusíkatých hnojiv. Ve srovnání s tradiční naftou, při jejímž spalování vzniká 85 % skleníkových plynů, je bionafta ekologičtější. Při její produkci vzniká šestkrát méně plynů, které přispívají ke vzniku skleníkového efektu.

Řepka má široké využití. Vyrábí se z ní olej i pelety
Řepka má široké využití. Vyrábí se z ní olej i pelety

Kontroverzní bionafta: Přinese hlad?

Názory na používání biopaliv se různí. Odpůrci biopaliv argumentují tím, že při pěstování rostlin potřebných k výrobě biopaliv se vyprodukuje mnohem více CO2, než se spotřebuje při fotosyntéze rostlin, a vzhledem k používání dusíkatých hnojiv se při jejich spalování uvolňuje oxid dusný.

Oba plyny přispívají k vytváření skleníkového efektu, ovšem oxid dusný je při tomto procesu až třistakrát úspěšnější než oxid uhličitý. K dalším nevýhodám patří vysoké náklady na výrobu biopaliv, které převyšují náklady na zpracování ropy, kácení deštných pralesů z důvodu rozšiřování ploch pro pěstování energetických rostlin nebo obavy z potravinové krize pramenící z nedostatku potravin, jež budou využívány k energetickým účelům.

Názory na biopaliva se různí
Názory na biopaliva se různí

V kotli na biomasu topte řepkou

Řepka olejná slouží také pro výrobu biomasy, kterou lze topit v ekologických kotlích. Při jejím spalování nevznikají žádné emise skleníkových plynů. Oxid uhličitý, který se při spalování uvolňuje, je opět pohlcován rostlinami (hovoříme o tzv. uzavřeném koloběhu).

Pelety z biomasy se vyrábějí lisováním na peletovacím lisu a mají výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím nebo dřevěnými briketami tedy přibližně 15–19 MJ/kg. Obecně platí, že dřevěné pelety mají větší výhřevnost než pelety rostlinné.

Co dáváme do kotle na biomasu?

Biomasa je hmota organického původu, která se používá pro energetické účely (výroba tepla, elektřiny, biopaliv). Jedná se o účelně pěstované hospodářské plodiny – například dřeviny, obiloviny, olejniny, škrobové a cukernaté plodiny, travní porosty, len, kukuřice a další rostliny jako je konopí, šťovík či křídlatka. Pojem biomasa zahrnuje také zemědělské, lesnické  a průmyslové odpady, jako je sláma, dřevo, kůra, piliny, melasa, zbytky krmiv, hnůj nebo zvířecí trus.

Pelety z řepky: Ideální pro vytápění?

Pelety z řepky jsou klasické lisované granule nenáročné na transport i skladování. Jejich spotřeba je během jedné topné sezóny ve standardním rodinném domku kolem 4–5  tun, což odpovídá asi 13 000–16 000 Kč.

Výhřevnost řepky závisí na množství hořlaviny, v tomto případě celulózy, hemicelulózy a ligninu. Řepkové pelety mají větší výhřevnost než dřevo, zhruba 16 MJ/kg, a po dřevě patří k nejlevnějším způsobům vytápění. Pořízení kotle na pelety, je naopak poměrně nákladnou záležitostí. Na některá zařízení však lze získat dotace, aktuálně například z programu Zelená úsporám. Ceny kotle na pelety se pohybují kolem 100 000 Kč a ceny peletovacích lisů kolem 80 000 Kč. Krbová kamna  na peletky pořídíte přibližně za 60 000 Kč.

Semena řepky olejné
Semena řepky olejné

Pěstování řepky je bez chemie nemožné

V České republice se konvenční řepka pěstuje zhruba na ploše 265 000 ha. Řepka olejná je náročná na kvalitu půdy a na poli by měla být sázena jednou za čtyři roky. Nejvíce používaná dvounulová odrůda je často napadána škůdci a chorobami a ekologické pěstování bez používání chemických přípravků k hubení škůdců je téměř nemožné.

Ekologické pěstování řepky je velice náročné, nákladné a nevýhodné a v České republice se zatím zkouší v několika lokalitách. V letech 2001–2008 byly prováděny pokusy v Uhříněvsi, při kterých se zjistilo, že při ekologickém pěstování řepky je nejdůležitější její ochrana před přirozenými škůdci (například slunéčko sedmitečné) a včasné očištění sklizené řepky, které zamezí plesnivění.

Kdyby se skutečně podařilo pěstovat řepku ekologicky (bez používání dusíkatých hnojiv) neunikalo by při spalování bionafty do vzduchu tolik skleníkových plynů (oxid dusný). Ze semen bychom mohli lisovat  bio olej a krávy krmené peletami by dojily bio mléko. Vraťme se však zpátky na zem. I konvenční řepka může být přínosnou a všestranně využívanou energetickou plodinou.

Autor: Redakce Nazeleno.cz