![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Energetický průkaz budov – povinná součást novostaveb
Jestliže plánujete v roce 2009 stavět rodinný dům či rozsáhleji rekonstruovat panelák, počítejte s tím, že bude nutné si k projektové dokumentaci opatřit i průkaz energetické náročnosti budov. Jedná se jen o další papírování a byrokracii? K čemu energetický průkaz bude?
07. 01. 2009 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Od 1. ledna 2009 začínají v České republice platit průkazy energetické náročnosti budov. Tato novinka má za cíl snížit energetickou spotřebu domů a budov. Bez energetického průkazu nebude možné stavět ani provádět rozsáhlejší rekonstrukci.S pravidelným zdražováním cen energií se vyplatí uvažovat o energetické náročnosti domu či bytu, v němž bydlíme. Statistiky ukazují, že budovy se významným způsobem podílejí na spotřebě energie. V České republice budovy (resp. vytápění) zkonzumují asi 30 % energie. Průměr Evropské unie se pohybuje dokonce kolem 40 %. Stavebnictví je proto vhodným oborem, kde lze uvažovat o redukci energetické spotřeby.
„Energetická náročnost domu bude pravděpodobně stále více ovlivňovat jeho cenu na trhu.“
Nově zaváděný průkaz energetické náročnosti budov (PENB) má posloužit k tomu, aby bylo možné objektivně a bez hlubších znalostí zhodnotit energetickou spotřebu budov. V budoucnu by se toto, dnes paradoxně docela opomíjené kritérium (byť jsou náklady na energie v řádů desetitisíců a například u automobilů je spotřeba základním údajem), mohlo stát důležitým klíčem při rozhodování o koupi domu. Energetická náročnost konkrétního domu bude ovlivňovat i jeho cenu na trhu. Princip bude obdobný jako u domácích elektrospotřebičů, které na sobě mají štítek popisující energetickou spotřebu.
Iniciativa Evropské unie
Podle Miroslava Urbana, odborníka na energetické průkazy z ČVUT, je zavedení energetického průkazu jedním z kroků, který přispěje k úspoře energie v budovách. Urban poukázal na to, že tyto průkazy jsou jedním z původních záměrů energetické certifikace, které si stanovila Evropská unie.
Seriál Stavíme nízkoenergetický dům |
– Vhodná lokalita, zdroje a tvar domu– Stěny domy (cihly, dřevo, beton)– Okna domu (umístění, rámy, trojskla, rolety) |
Energetické průkazy začínají od Nového roku platit v rámci celé Evropské unie. V některých zemích je bude nutné předložit i při pronájmu bytu či domu. Cílem projektu je snížení celkové spotřeby energií a emisí CO2, proti nimž země EU bojují. Do roku 2020 se země Evropské unie zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 20 %.
Koho se energetický průkaz týká?
V České republice začala povinnost energetického průkazu oficiálně platit od 1. ledna 2009. Od tohoto data musí mít každá nově postavená budova svůj vlastní průkaz energetické náročnosti. Ten si bude nutné opatřit i v případě rekonstrukce budovy, jejíž podlahová plocha má více než 1000 m2.
Vhodnou izolací se zmenší tepelné ztráty. Nově zateplený dům by byl zařazen do kategorie C
Neznamená to však, že je nutné si průkaz obstarat kvůli každé drobné rekonstrukci, ale pouze v případě, kdy se úpravy dotknou energetické náročnosti budovy. Podle vyhlášky 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov tak bude zapotřebí učinit, pokud rekonstrukce zasáhne do více než 25 % pláště budovy či se změní vytápění budovy.
Energetický průkaz je povinnou součástí při tvorbě každého projektu na výstavbu nového domu či budovy a bude tedy nedílnou součástí projektové dokumentace. Bez jeho vyřízení nebude možné získat stavební povolení. Příprava stavebního projektu tak podraží asi o dvacet až padesát tisíc korun. Výjimku budou tvořit samostatné budovy do 50 m2, výrobní haly, zemědělské stavby či kostely.
Co znamená „energetická náročnost“?
Výpočet energetické náročnosti budov se v případě PENB nebude omezovat pouze na problematiku vytápění, ale bude brát v potaz i spotřebu energie na ohřev vody, na větrání, chlazení, osvětlení a na pohon čerpadel či ventilátorů. Ve výpočtu však nebude zahrnuta spotřeba energie na běžný provoz domácích elektrospotřebičů.
Budova bude zařazena do příslušné kategorie A – G, definující její energetickou náročnost, na základě spotřeby (kWh) na metr čtvereční a také v závislosti na typu budovy. Výpočet se bude dosazovat do tabulky, jež je součástí Vyhlášky 148/2007 Sb. Zjednodušeně řečeno, pokud postavíme rodinný dům, bude do kategorie A zařazen v případě, že jeho roční spotřeba na metr čtvereční bude méně než 51 kWh. Aby budova vyhovovala a dostala stavební povolení, bude se muset vejít do kategorie C.
Energetický průkaz ukazuje energetickou náročnost domu. Nové budovy se musí vejít do kategorie „C“
Dnes běžné novostavby by podle expertů měly dosáhnout hodnocení C. Miroslav Urban dodává, že do vyšší kategorie B mohou být budovy zařazeny v případě komplexněji řešených projektů využívajících obnovitelných zdrojů energie nebo při realizaci složitějších systémů pro úpravu vnitřního prostředí.
Tabulka kategorizující energetickou náročnost. Údaje ukazují spotřebu budovy v kWh/ m2
. | Kategorie energetické náročnosti | ||||||
Druh budovy | A | B | C | D | E | F | G |
Rodinný dům | < 51 | 51-97 | 98-142 | 143 - 191 | 192 - 240 | 241-286 | 286 |
Bytový dům | < 43 | 43 - 82 | 83 - 120 | 121 - 162 | 163 - 205 | 206 - 245 | > 245 |
Hotel/restaurace | <102 | 102 - 200 | 201 - 294 | 295 - 389 | 390 - 488 | 489 - 590 | > 590 |
Administrativní | < 62 | 62 - 123 | 124 - 179 | 180 - 236 | 237 - 293 | 294 - 345 | > 345 |
Nemocnice | <109 | 109 - 210 | 211 - 310 | 311 - 415 | 416 - 520 | 521 - 625 | > 625 |
Vzdělávací | < 47 | 47 - 89 | 90 - 130 | 131 - 174 | 175 - 220 | 221 - 265 | > 265 |
Sportovní | < 53 | 53 - 102 | 103 - 145 | 146 - 194 | 195 - 245 | 246 - 297 | > 297 |
Obchodní | < 67 | 67 - 121 | 122 - 183 | 184 - 241 | 242 - 300 | 301 - 362 | > 362 |
Zdroj: Vyhláška 147/2007 Sb. o energetické náročnosti budov
Slovní vyjádření jednotlivých kategorií (nová budova se musí vejít do kategorie C)
A – Mimořádně úsporná
B – Úsporná
C – Vyhovující
D – Nevyhovující
E – Nehospodárná
F – Velmi nehospodárná
G – Mimořádně nehospodárná
Jak bude průkaz vypadat a kdo ho obstará?
Samotný průkaz se bude skládat ze dvou částí. Písemné, v níž bude uveden podrobný popis objektu a soustav TZB, a grafické. V dokumentaci budou také zaneseny návrhy na snížení energetické náročnosti budovy a předpokladu jejího možného posunu do „výhodnější kategorie“.
Průkaz energetické náročnosti budov bude sloužit především jako informace pro kupující. Povinnost viditelně ho vyvěsit však budou mít tzv. veřejné budovy jako například školy, nemocnice a kulturní, ubytovací či stravovací zařízení, jejichž zastavěná plocha je větší než 1000 m2. Informace o spotřebě veřejných budov mohou ve společnosti probudit povědomí o jejich energetické náročnosti a vyvinout tlak na větší šetrnost a úspornost.
Komentář Okénko Nazeleno |
| Život přináší spoustu paradoxů. Lidé kontrolují letáky, aby sehnali rohlíky o pár desetníků lacinější. Přitom v otázce takřka celoživotní investice – koupě rodinného domu nebo bytu – se spokojí s několika informacemi a idealizovanými obrázky. A vůbec se nedostane na docela podstatnou otázku: Jak je vlastně vysněný dům energeticky náročný? Více o problému se dozvíte zde. |
Energetický průkaz může obstarat kdokoli, kdo bude zajišťovat projekt, tedy projektant, architekt či stavební firma. Průkaz energetické náročnosti vypracovávají pouze firmy a odborníci, kteří dostali osvědčení od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Seznam energetických expertů je možné nalézt zde.
Tepelnou ztrátu budov lze dnes snadno změřit speciálními přístroji, např. pomocí termovize
Staré budovy budou ušetřeny
Většina v minulosti postavených budov by se do kategorie C nevešla. Pro tyto budovy nebude platit povinnost rychle od úřadů získat vyhovující hodnocení.
Jak uvedl Miroslav Urban z ČVUT: „Většina panelových domů, které nebyly doposud rekonstruovány, se nachází cca ve třídě energetické náročnosti E či F. Pokud by byla provedena jejich komplexní rekonstrukce (zateplení, výměna oken a především adaptace otopné soustavy a zdroje tepla na tento nový stav), pak by se tyto objekty dostaly do třídy C.“
Podle Urbana by paneláky do třídy B mohly spadnout pouze výjimečně a to za předpokladu, že by u nich byly provedeny pilotní projekty rekonstrukce, kterých se však zatím chystá pouze několik málo.
Záleží i na typu paliva a přírodě
Přestože budeme moci na základě energetického průkazu spotřebu budov porovnávat v širších souvislostech, je třeba upozornit na to, že zde existují faktory, které mohou spotřebu energie každé konkrétní budovy ovlivňovat a měnit.
Nerekonstruované panelové domy by energetický průkaz nedostaly. Spadly by do třídy E – F
Jak uvádějí experti ze společnosti EkoWATT, z energetického průkazu nelze do detailu poznat jaké budou náklady na provoz budovy. „Úsporná budova bude mít vždy nižší náklady než budova neúsporná za předpokladu, že obě spotřebovávají stejný typ energie.“ Zjednodušeně řečeno, jiné budou náklady v případě vytápění plynem, jiné v případě vytápění elektřinou. Průkaz totiž nezohledňuje to, z jakého zdroje energie pochází. Stejně tak se v něm nepočítá s vlivem přírodních podmínek. Spotřeba energie se přirozeně bude odvíjet i od toho, kolik osob se bude v dané budově pohybovat.
Související články
Komentáře ke článku