![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Dřevěná ekopaliva: Pelety a brikety místo uhlí a plynu?
Finanční úspory, čistota, výhřevnost a především komfort moderního způsobu vytápění – to vše charakterizuje paliva založená na zpracování dřeva a dřevěného odpadu (tzv. ekopaliva - pelety a dřevěné brikety). Pro zákazníky, kteří jsou zvyklí na tuhá paliva, představuje tato varianta perspektivní alternativu ke starým surovinám v podobě hnědého nebo černého uhlí, jež v mnohém předčí i klasické dřevo.
11. 09. 2008 | Michael Stern
Ve zkratce:
Ekopaliva, biopaliva nebo konkrétně dřevěné brikety a pelety mohou být zajímavou alternativou při hledání vhodného zdroje pro vytápění. Vzhledem k rostoucím cenám fosilních paliv začíná být jejich pořízení zajímavé nejen ekologicky, ale také ekonomicky.O biopalivech se hodně mluví nejen na stránkách našeho serveru. Nejčastější tuzemská představa, zahrnující široké lány vysázené řepky olejky a jejich následné záhadné přetransformování do podoby příměsi benzínu či nafty, není zdaleka jedinou možností získávání energie z biomasy. Mnohem přirozenější a tradičnější variantou je používání biomasy k výrobě tepla. Moderní metody a ekologické ohledy ovšem již nepočítají s osekáním smrku z nedalekého lesa a jeho následným rychlým spálení v kamnech. Doba si žádá pokrok – specializovaná ekopaliva vyráběná z odpadů při zpracování dřeva.
„Atraktivita ekopaliv stoupá kvůli rostoucím cenám fosilních paliv a také zavedení ekologické daně.“
Ekopaliva jsou výsledkem rapidního slisování, a tak lze jako přednost brát již jejich skladovatelnost. „1 paleta/tuna ekopaliva nahradí zhruba 4 m3 dřeva,“ říká Marek Řebíček ze společnosti CDP Ekopaliva a dodává: „Skladovatelnost je neomezená, pokud jsou brikety či pelety uloženy v suchu.“ Normativně daná míra slisování má za důsledek dlouhou dobu hoření, tudíž se příjemně prodlužují intervaly mezi plněním kotlů či kamen.
Přednosti použití dřevěných paliv
- šetrnost k životnímu prostředí
- vysoká výhřevnost
- nízký obsah popelovin
- nízký obsah vody
- nízké nároky na skladovací prostory
- u pelet možnost automatizace procesu spalování a komfort srovnatelný s plynovým vytápěním
Spojujícím prvkem ekopaliv na bázi dřeva, mezi něž lze zařadit ekopelety i ekobrikety, je výroba. V první linii je biomasa (proto je možné hovořit o „eko“peletách či „eko“briketách) strojně vysušena a následně se do práce zapojí výkonný lis, který piliny zpracuje ve válcovou briketu nebo mnohem menší peletu. Pro spojení částic se nepoužívá žádných aditiv, vše zprostředkovává proces lisování spolu s látkami přirozeně obsaženými ve dřevě. Stlačením se biomasa podstatně zahřívá, což způsobuje částečné roztavení ligninu, jenž působí jako pojivo. V případě pelet se drť protlačuje matricí s otvory o standardním průměru 6, výjimečně 8 mm nebo větším, přičemž výsledkem je jejich charakteristický tvar podlouhlých granulí.
S peletami za čistým vzduchem
Popularita pelet roste především v kontextu s jejich šetrností k životnímu prostředí a příznivé ceně. Ta však nebyla vždy pravidlem. Podle Zdeňka Černého ze společnosti Biomac byla pozice ekopaliv v porovnání s alternativami nesmírně složitá. V dobách nízkých cen energií nebyla dřevěná paliva konkurenceschopná, později navíc přišel přesun do 22% sazby DPH. Dnes už jsou sice zpět ve snížené sazbě, přesto jejich atraktivita roste až se zvýšenou cenou plynu a elektřiny a také se zavedením tzv. ekologické daně (viz graf v druhé kapitole článku).
Pelety patří k ekologickým palivům díky velmi nízké produkci nebezpečných exhalací. Při jejich spalování je vyprodukováno stejné množství oxidu uhličitého, jaké dokáže zdrojová rostlina spotřebovat během svého života. Rovněž oxidy uhlíku spolu s těkaavými organickými látkami se drží na velmi nízkých úrovních. Pro srovnání: Při spotřebování 1 000 litrů topného oleje namísto 2,2 tun pelet (výhřevností odpovídají stejnému množství) vznikne o 2 tuny oxidu uhličitého víc.
Základní charakteristika ekopaliv
|
Pelety jsou navíc přírodním výrobkem v absolutním měřítku. Dle platných norem se při jejich produkci nesmí zpracovávat dřevotřísky ani recyklované materiály, jež by mohly být původci přítomnosti laků, barev, lepidel a jiných přídavných látek. Výhodou je zpracovávání dřevního odpadu, jenž v rámci jednotlivých průmyslových odvětví vzniká v obrovském množství. Kvůli peletám se nekácejí vzrostlé stromy, využívá se odpadové dříví, jež by jinak skončilo bez využití nebo jako mnohem méně efektivní palivo starého typu (účinnost spalování pelet je přes 90 %).
Cena? Kotle na pelety jsou drahé
Nevýhodou pelet jsou nároky na spalovací technologii. Speciální kotle oscilují pořizovací cenou v intervalu 50 000 Kč až 150 000 Kč, nicméně za danou částku nabízejí komfort plné automatiky. Přikládání, regulace, odvod spalin a popela – to vše je řízeno nezávisle na uživateli. Na kotel vybavený na levé či pravé straně peletovým hořákem navazuje zásobník o standardní velikosti 250, 500 nebo 1 000 litrů. „Často bývá jako zásobník paliva použita část kotelny – zásoba pak vystačí na celou topnou sezónu,“ prozradil Řebíček. „Existují ale také interiérová kamna na pelety, které spotřebují jeden 15kg pytel denně a vypadají designově velmi dobře,“ doplnil Řebíček. Doplňování zásobníků bývá rovněž čisté a pohodlné. Realizuje se například prostřednictvím pojízdných cisteren, které vyfouknou ekopelety přímo do zásobníků. Jak naložit s odpadem? Popel nejprve dokonale dohoří ve vyhřívaném popelníku, načež je zhutněn a dopraven do externí nádoby. Tu postačí vyčistit jen několikrát do roka.
Dřevěné pelety mají vysokou výhřevnost, nutná je však investice do nového automatizovaného kotle
Pelety nicméně nejsou pouze otázkou technicky pokročilých kotlů. Na trhu jsou i kotle, které mají charakter krbových kamen. Viditelné sálavé teplo v obytné místnosti případně s vodním výměníkem, který zajišťuje přenos tepla i do radiátorů či podlahového topení.
Dřevěné pelety jsou skutečně schopny zásobovat teplem klasickou otopnou soustavu rodinného domu, školy a administrativní budovy. Mají výhřevnost 18 až 19 MJ/kg, což je v žebříčku paliv řadí mezi hnědé a černé uhlí. Kromě nižší produkce exhalací navíc vědou k nižší míře pevného odpadu – uhlí vyprodukuje až 30 % popela z původního objemu, pelety pouze 0,5 až 1,5 %. Na rozdíl od obyčejného dřeva, které má po dvouletém spalování vlhkost 15 až 20 % s výhřevností kolem 15 MJ/kg, nepřesahuje obsah vody v peletách 8 až 10 %, čímž je zajištěna rovněž delší životnost spalovacích zařízení.
 |
Kapitoly článku
Související články
Komentáře ke článku