fbpx

Partneři sekce

Biomasa jako fotovoltaika: Stop elektrárnám na biomasu?0

Nedávná krize solárních elektráren vyvolává obavy kolem využívání dalšího obnovitelného zdroje energie – biomasy. Pro výrobu elektřiny má biomasa v tuzemsku nastaveny výhodné podmínky. Není tedy divu, že biomasa mizí především ve velkých elektrárnách. Hrozí nedostatek biomasy?

Obnovitelné zdroje energie se skloňují v tuzemsku i v Evropě ve všech pádech a evropská i státní kasa je štědrá. Zdá se však, že dotování obnovitelných zdrojů získává povážlivé trhliny. Po solárních elektrárnách také v případě biomasy volají představitelé zainteresovaných ministerstev a úřadů po omezeních. Dočkáme se novely zákona o obnovitelných zdrojích? Jsou plánovaná omezení na místě?

„Pro bezproblémové využití biomasy v energetice není v ČR založeno dostatek porostů energetických bylin a dřevin.“

Reklama

Biomasa se v ČR podstatným způsobem podílí na získávání energie z obnovitelných zdrojů, má dokonce potenciál stát se mezi obnovitelnými zdroji jedničkou. Hlavní výhodou biomasy je, že ji lze využívat mnoha způsoby – vedle výroby elektřiny (v roce 2009 mezi OZE 30 %, pro srov. vodní elektrárny 52 %) také výroba tepla (v roce 2009 mezi OZE 88 %) a pohonných hmot. Další nespornou předností je zužitkování domácích zdrojů, a tedy relativní nezávislost na importovaných palivech. Kde se vzaly obavy a proč na elektřinu z biomasy zbyl černý Petr?

 Biomasa a fotovoltaika

    – Výkupní ceny elektřiny 2011

    – Výroba elektřiny z biomasy

    – Spalování biomasy

    – Konec fotovoltaiky v ČR?

Biomasa: Omezení jen pro velké elektrárny

Pokud se uskuteční plánované kroky ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu, měla by být prozatím omezena výroba elektřiny, popř. tepla z biomasy ve velkých zařízeních. Omezení by se neměla týkat domácností.

Jaká omezení biomasu čekají? Hovoří se o snížení dotací a nastavení hranice účinnosti elektráren. Pravděpodobně bude požadována účinnost na hranici 70 %, čímž by se zcela omezila podpora zařízením, která nevyrábějí elektřinu společně s teplem (kogenerace).

Biomasa má v ČR velký potenciál
Biomasa má v ČR velký potenciál

Nutno podotknout, že pro domácnosti v tuzemsku není typické, aby získávaly elektřinu z biomasy. Malá kogenerační zařízení na biomasu jsou příliš drahá a v konkurenci dalších možností výroby elektřiny a tepla pro vlastní potřebu neobstojí. Domácnosti využívají především teplo z biomasy (spalování pelet, briket nebo palivového dřeva).

Výroba elektřiny z biomasy

Výhody:

  • dotace (výkupní cena, zelené bonusy; výstavba nových provozů)
  • spalování čisté biomasy – nízké emise
  • využití odpadní biomasy (dřevozpracující průmysl, potravinářství apod.)
  • energetické plodiny – náhrada zemědělských komodit s nadprodukcí

Nevýhody:

  • tuhý odpad (popel)
  • odpadní teplo (nízká účinnost)
  • velký objem biomasy pro spalování
  • energetické plodiny – vytlačení potravinářských komodit

Zaměřme proto pozornost na stávající elektrárny, elektrárny spuštěné nově do provozu, popř. plánované projekty. Donedávna se ve velkých provozech spalovala biomasa pouze s uhlím (elektrárny skupiny ČEZ v Poříčí, Tisové a Hodoníně). V minulém roce došlo k posunu a hodonínská elektrárna disponuje blokem, který je určen výhradně ke spalování biomasy. Elektrický výkon může stoupat až na hranici 30 MW, čemuž odpovídá spotřeba 1 200 tun biomasy denně. Vedle toho byly spuštěny i menší provozy (např. v Čáslavi výkon 5,5 MW) a připravují se nové projekty (např. v Nepomuku 5 MW, u Sušice 11 MW a další).

Výroba elektřiny z biomasy v elektrárnách ČEZ

Elektrárna
výroba 2009
spotřeba biomasy
 
MWh
tuny
Hodonín
177 348
208 749
Poříčí
92 418
100 988
Tisová
45 956
47 265
Dvůr Králové (teplárna)
11 944
6 277
Celkem
327 666
363 279

Výroba elektřiny z biomasy a spotřeba biomasy v elektrárnách Skupiny ČEZ v roce 2009. Zdroj: www.allforpower.cz

Cena biomasy: Půjde nahoru?

Po špatných zkušenostech se solárními elektrárnami se začíná k biomase přistupovat obezřetněji. Situace je zatím únosná, ale zprovozněním plánovaných projektů by s největší pravděpodobností došlo k vyčerpání biomasy a ruku v ruce s tím by vzrostla cena všech biopaliv z biomasy (vedle štěpky pro velké provozy i cena pelet a briket pro domácnosti). Postihlo by to zejména všechny domácnosti, které si pořídily moderní kotle na ekopaliva.

Biomasu velké provozy využívají pouze, pokud je dotovaná, protože za elektřinu dodanou do rozvodné sítě získají více peněz a také zelené bonusy. Vedle finanční výhodnosti padá volba na biomasu také kvůli limitům pro těžbu uhlí (podrobněji v článku o budoucnosti energetiky v ČR), které zatím nebyly prolomeny, a tak je biomasa zajímavá a dostupná alternativa.

Pěstování energetických plodin na zemědělské půdě se může negativně promítnout do potravinářství
Pěstování energetických plodin na zemědělské půdě se může negativně promítnout do potravinářství

Elektřina z biomasy – výhodná investice

Pro využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie lze v ČR získat dotace na několika úrovních. Největší pozornost přitahují zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Při dotacích je rozhodující jednak to, jaký typ zařízení biomasu spaluje, ale také to, o jakou biomasu se jedná, zda je spalována pouze biomasa nebo jde o spoluspalování biomasy s fosilním palivem.

Pro výkup elektřiny z nových provozů (uvedeny do provozu po 1. lednu 2008) spalujících čistou biomasu, která byla cíleně vypěstovaná pro energetické účely (tzv. energetické plodiny a dřeviny), jsou dotace nejvyšší (letos cca 4,6 Kč/kWh) a nejvyšší jsou také tzv. zelené bonusy (při stejných podmínkách cca 3,6 Kč/kWh). Při spoluspalování a paralelním spalování biomasy a fosilních paliv lze získat pouze tzv. zelené bonusy, výkupní cena v takovém případě dotována není. Orientační přehled výkupních cen a zelených bonusů pro výrobny elektřiny najdete v následující tabulce.

Orientační přehled výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu z biomasy

Výrobna elektřiny
Druh biomasy
Výkupní cena
v Kč/MWh
Zelené bonusy
v Kč/MWh
v provozu od 1. 1. 2008
cíleně pěstovaná biomasa – energetické rostliny
4 580
3 610
v provozu od 1. 1. 2008
dřevní odpad z prořezávek, kůra i odpad rostlinné výroby
3 530
2 560
v provozu od 1. 1. 2008
piliny a hobliny, biopaliva z biomasy, ostatní biomasa
2 630
1 660
v provozu před 1. 1. 2008
cíleně pěstovaná biomasa – energetické rostliny
3 900
2 930
v provozu před 1. 1. 2008
dřevní odpad z prořezávek, kůra i odpad rostlinné výroby
3 200
2 230
v provozu před 1. 1. 2008
piliny a hobliny, biopaliva z biomasy, ostatní biomasa
2 530
1 560
stávající zařízení
cíleně pěstovaná biomasa – energetické rostliny
2 830
1 860
stávající zařízení
dřevní odpad z prořezávek, kůra i odpad rostlinné výroby
2 130
1 160
stávající zařízení
piliny a hobliny, biopaliva z biomasy, ostatní biomasa
1 460
490
společné spalování
směs biomasy a fosilních paliv
50 – 1 370
paralelní spalování
biomasa, fosilní paliva
320 – 1 640

Orientační přehled výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu z biomasy (2010). Zdroj: www.czrea.org

Kromě výkupních cen je možné získat i dotace na výstavbu zařízení, které bude spalováním biomasy vyrábět elektřinu, popř. elektřinu a teplo (kogenerační zařízení). Konkrétně jde například o program EKO-energie, kde uspěl projekt bioelektrárny v Mostku u Dvora Králové nad Labem. Pro výstavbu kogeneračního zařízení se podařilo získat dotaci 120 miliónů korun (celkové náklady jsou zhruba 4násobné).

Kde vzít potřebnou biomasu

Pro spalování v elektrárnách je vhodná zejména biomasa označená jako štěpka, v domácnostech se spalují moderní ekopaliva (pelety, brikety) a palivové dřevo. Pro stanovení výkupní ceny elektřiny se paliva z biomasy rozlišují podle toho, zda byla biomasa cíleně vypěstovaná (energetické plodiny a dřeviny) nebo jde o odpady (těžební a dřevozpracující průmysl, rostlinná výroba). Rezervy jsou především v pěstování energetických bylin, travin i dřevin. Využívání odpadní biomasy lze zlepšit, ale pro potřeby elektrárenství je nezbytně nutné dodat na trh dostatek cíleně vypěstované biomasy.

Dělení biomasy pro výrobu elektřiny

  • Čistá biomasa (kategorie O, skupina 1 – 3), biomasa pro spoluspalování (kategorie S, skupina 1 – 3), biomasa pro paralelní spalování (kategorie P, skupina 1 – 3).
  • Skupina 1 – cíleně pěstované energetické plodiny (jednoleté, dvouleté a víceleté byliny a zemědělské plodiny) a energetické dřeviny vypěstované mimo lesní půdu
  • Skupina 2 – sláma, znehodnocené zrno a ostatní rostlinná pletiva, rostliny a části rostlin (včetně zbytkové biomasy ze zpracování), travní hmota z údržby travních porostu a veřejné či soukromé zeleně, zbytková dřevní hmota (dřevo do průměru 7 cm, zelená štěpka, použité dřevo atd.)
  • Skupina 3 – piliny, hobliny, bílá a hnědá štěpka, palivové dřevo

Cíleně pěstovaná biomasa je dostupná v relativně krátkém časovém horizontu – čtyři až deset let. Včasné založení zejména vytrvalých porostů energetických bylin (např. ozdobnice čínská) či tzv. energetických lesů (v tuzemsku např. topoly a vrby) je podmínkou pro bezproblémové využití biomasy v energetice. Zatímco výzkumné projekty týkající se cíleně pěstované biomasy existují, jejich výsledky jsou do praxe zaváděny minimálně. Dostatečně výnosné porosty energetických rostlin, které by zásobovaly velké provozy, v ČR založeny nejsou a bez dotací založeny s největší pravděpodobností ani nebudou.

Řepka je energetická plodina, která je v ČR cíleně pěstovaná
Řepka je energetická plodina, která je v ČR cíleně pěstovaná

Budoucnost biomasy a obnovitelných zdrojů

Nesporné je, že biomasa je obnovitelný zdroj energie, který by mohl mít v našich podmínkách velkou budoucnost. Rezervy existují ve využívání již vyprodukované biomasy (odpadní biomasa), ale především v cíleném pěstování biomasy. Bez dotací se ale nemůže trh s biomasou rozvíjet, pro biomasu platí stejně jako pro ostatní obnovitelné zdroje energie, že pouze s finanční podporou jsou projekty pro investory zajímavé.

U biomasy je problém složitější o to, že kromě oblasti energetiky a životního prostředí se využívání biomasy promítá do oblasti zemědělství a potažmo potravinářství. Neuvážené pěstování energetických plodin na zemědělské půdě by mohlo znamenat zdražení potravin, biomasu lze ale pěstovat smysluplně bez katastrofických dopadů. Například v horských a podhorských oblastech může být efektivně pro energetické účely využito trvalých travních porostů.

Obnovitelné zdroje energie v roce 2009

Obnovitelný zdroj
Podíl na zelené elektřině
Podíl na hrubé výrobě elektřiny
Biomasa (celkem)
30 %
1,7 %
Štěpka
13,96 %
Celulózové výluhy
10,75 %
Rostlinné materiály
1,57 %
Pelety, brikety
3,53 %
Ostatní biomasa
0,18 %
 
 
 
Vodní elektrárny
52,19 %
2,95 %
Bioplyn
9,48 %
0,54 %
Větrné elektrárny
6,19 %
0,35 %
Fotovoltaické systémy
1,91 %
0,11 %

Obnovitelné zdroje energie – podíl na výrobě elektřiny v roce 2009. Zdroj: www.mpo.cz 

Dokud budou v rámci Evropské unie obnovitelné zdroje podporovány a pro Českou republiku z toho budou vyplývat příslušné závazky, nemůže biomasa z energetického „koktejlu“ zmizet. Stejně tak platí, že biomasa není schopna nahradit fosilní paliva, a tak je její význam omezen právě na postavení mezi obnovitelnými zdroji energie a nelze ho přeceňovat. V loňském roce se biomasa mezi obnovitelnými zdroji energie podílela na výrobě elektřiny z jedné třetiny a v letošním roce pravděpodobně podíl ještě vzroste.

Autor: Redakce Nazeleno.cz