![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Vodní energie
Energie vody neboli vodní energie vzniká při koloběhu vody na Zemi působením sluneční energie a gravitační síly Země. Vodní energie je využívána pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách na základě jejího proudění (kinetická energie – rychlost a spád toku) a tlaku (potenciální energie – gravitace a výškový rozdíl hladin), popř. spolupůsobením těchto veličin.
Podle výkonu rozlišujeme tzv. velké vodní elektrárny a malé vodní elektrárny (instalovaný výkon do 10 MW v ČR, pod 5 MW v EU). Potenciál velkých vodních elektráren je v ČR prakticky vyčerpán. Síť malých vodních elektráren je možné rozšiřovat zejména v místě bývalých mlýnů, jezů, popř. pil.
Pro výstavbu malé vodní elektrárny jsou rozhodujícími ukazateli dva základní parametry konkrétní lokality: využitelný spád (výškový rozdíl vodních hladin) a průtok, resp. průtočné množství vody v daném profilu, který má být využit. Údaje o průtoku lze zjistit v Českém hydrometeorologickém ústavu. Pro využití energie vody hrají nejdůležitější úlohu tzv. M-denní průtoky, které udávají zaručený průtok v daném počtu dní (obvykle členění po 30 dnech).
Vodní elektrárny
Vodní elektrárny jsou v tuzemsku v současnosti mezi obnovitelnými zdroji dominantním zdrojem elektřiny. Rozhodující podíl na tom mají především stavby tzv. vltavské kaskády (tři největší elektrárny - Orlík, Slapy a Lipno) – přehradové elektrárny, které patří k akumulačním elektrárnám. Mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie se podle metodiky Evropské unie nezahrnují tzv. přečerpávací vodní elektrárny se dvěma vodními nádržemi (např. Dalešice).
Přečerpávací vodní elektrárna je speciální typ vodní elektrárny, která využívá tlaku vody – potenciální energie dané zemskou gravitací a výškovým rozdílem hladin dvou nádrží. Elektrárna akumuluje elektřinu, aby mohla být využita k pokrytí špičkových spotřeb energie (výkonové spotřební špičky bývají především ráno a v podvečer). Nezastupitelné místo mají přečerpávací vodní elektrárny zejména proto, že výkon jaderných a velkých tepelných elektráren je možné během dne měnit jen velmi omezeně.
Malé vodní elektrárny
Malá vodní elektrárna je zařízení, které má v našich podmínkách instalovaný výkon do 10 MW. V rámci Evropské unie je hranice výkonu stanovena na 5 MW, nicméně elektrárny do 10 MW jsou podle metodiky EU zařazeny mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Malé vodní elektrárny lze dále členit podle několika kritérií (výkonu, spádu či využívání vlastností vody). Podstatným faktem je to, že jsou oproti velkým elektrárnám prostorově rozptýleny na celém území ČR a snižují ztráty v rozvodech.
Malých vodních elektráren je v současnosti na našem území více než 500, potenciál těchto zařízení není vyčerpán, ale zprovoznění nových malých elektráren je omezeno ekonomickou nevýhodností projektů a dlouhou návratností vložených financí. Situaci zlepšuje možnost využít dotačních programů.
Provoz malé vodní elektrárny
Provozování malé vodní elektrárny je podmíněno získáním licence pro podnikání v energetice a omezeno některými podmínkami – např. dodržování odběru sjednaného množství vody, odstraňování zachycených naplavenin apod. Elektřinu z malé vodní elektrárny je možné využívat k pokrytí vlastní potřeby elektřiny nebo ji dodávat do sítě. Výkupní cenu stanovuje Energetický regulační úřad a je zákonem garantována.
Průtočné malé vodní elektrárny dodávají elektřinu do sítě v průběhu celého dne za jednotnou cenu. U akumulačních vodních elektráren lze dodávku rozdělit na intervaly energetické špičky, kdy je cena vykupované elektřiny vyšší. Při provozu malé vodní elektrárny mohou být využity i tzv. zelené bonusy, které vyplácí lokální distributor elektřiny.
Nevýhody vodních elektráren
Mezi hlavní nevýhody velkých elektráren patří problémy spojené s výstavbou. Každá velká vodní elektrárna zasáhne výrazně do životního prostředí. Ať už jde o stavbu přehradní hráze, zatopení rozsáhlých oblastí či změnu vodního režimu v krajině. Jistou kompenzaci představuje využití přehrad k rekreačním účelům, popř. mohou vodní nádrže sloužit jako zdroje pitné nebo užitkové vody.
Malé vodní elektrárny krajině spíše prospívají a nevýhody jsou spojeny především s ekonomickými parametry. Stávající malé vodní elektrárny by bylo zapotřebí rekonstruovat, což vyžaduje velké investice. Na rekonstrukci malých vodních elektráren se vztahují některé dotace. Dotace je možné získat samozřejmě i na výstavbu nových elektráren.
Vodní energie u nás a ve světě
Vodní energie poskytuje celosvětově největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vedle pevné biomasy je nejpoužívanějším zdrojem energie. Na celosvětových dodávkách elektřiny se elektřina z vodní energie podílí 16,6 %. Mezi obnovitelnými zdroji energie je to celých 92 %. Prvenství patří ve využívání vodní energie Norsku. Vysokou produkci elektřiny z vodní energie vykazují Švýcarsko či Kanada. Největší instalovaný výkon má vodní elektrárna na přehradě Tři soutěsky v Číně (více než 18 000 MW).
V tuzemsku nejsou přírodní podmínky pro budování velkých vodních elektráren ideální. Naše řeky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody, proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký – cca 3 %. Přesto má zatím v rámci obnovitelných zdrojů elektřina z vodních elektráren hlavní postavení. Význam vodních elektráren v ČR spočívá ve schopnosti operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v distribuční síti. Elektřina z vodní energie je tedy jako doplňkový zdroj nezastupitelná.
Další informace o vodní energii:
