fbpx

Tloustnete? Možná za to může fruktóza0

Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy způsobuje tloustnutí. Zejména v USA, ale částečně také v Evropě jsou jím ochucovány mnohé nealkoholické nápoje, džusy, hamburgery, koláčky, chléb, sušenky, jogurty, pizza a mnoho dalších potravin. Souvislost s tloustnutím dokazuje nová americká studie, která také upozorňuje na výrazný nárůst spotřeby tohoto umělého sladidla.

Není cukr jako cukr. Složení potravin se postupem času mění, ať už kvůli tlaku na cenu (a s tím související použití levnějších ingrediencí) nebo v důsledků technologického pokroku. Ne vždy je to ale změna bezproblémová a pro všechny prospěšná. Příkladem je kukuřičný sirup, který se rozšířil zejména ve Spojených státech, ale je součástí i mnoha výrobků v Evropě.

„Podle britského deníku Guardian se však v takovém běžném jahodovém koktejlu z prodejen rychlého občerstvení skrývá až 59 dalších umělých složek včetně již zmiňovaného HFCS.“

Reklama

Složení mnoha potravin totiž spoléhá na levný ovocný cukr, tzv. škrobový sirup s vysokým obsahem fruktózy (HFCS = high fructose corn syrup), který se vyrábí z kukuřičného škrobu. Toto průmyslové sladidlo se užívá z několika důvodů. Za prvé je stejně sladké jako cukr, je proto užitečné pro výrobce jako možná náhražka stolního cukru v dietních nápojích a jiných zpracovaných potravinách. Za druhé je levnější a je snadnější ho míchat a dopravovat, protože jde o tekutinu. V neposlední řadě také prodlužuje trvanlivost výrobků.

Když se začal poprvé v časných sedmdesátých létech používat v USA, byla jeho spotřeba na hlavu asi 450 gramů za rok. Dnes každý Američan ročně zkonzumuje téměř 27 kilogramů za rok. Kukuřičný sirup se vyrábí i v Evropě a částečně se k nám dováží. Díky přísné zemědělské politice však není jeho rozšířenost taková jako za oceánem.

Stolní cukr vs. HFCS

Nové americké studie ukazují, že nápoje oslazené vysoce ovocným cukrem mají podobný dopad na hlad a přesycení jako stolní cukr. Výzkumníci z washingtonské univerzity požádali 37 dospělých, aby v libovolném pořadí konzumovali kolu oslazenou stolním cukrem, dále kolu oslazenou kukuřičným sirupem HFCS 42 (obsahuje 42 % ovocného cukru) a HFCS 55 (obsahuje 55 % ovocného cukru). Úrovně kalorií byly totožné. Zkoumané osoby také dostávaly standardní snídaně a obědy, aby se zjistilo, jaký mají různě slazené koly vliv na chuť. Vědci také zjišťovali pocity hladu a přesycení.


Ta za to může (kukuřice setá) Zdroj: Michal Maňas

Výsledky výzkumu nedoložily žádné významné rozdíly v tom, jak zkoumaní reagovali na různě slazené nápoje. Studium neposkytlo důkazy, že by kolové nápoje oslazené HFCS měly rozdílné dopady na hlad, přesycení a krátkodobý energetický příjem než koly oslazené stolním cukrem.

Může mít ale HFCS negativní dopady na lidské tělo?

Profesor George Bray studoval mnoho let, jaké účinky má HFCS na lidské tělo. Důležité je uvědomit si, že ovocný cukr (fruktóza) je absorbován v lidském těle jinak než glukóza. Z výzkumu vyplývá, že zvýšeným příjmem fruktózy může docházet k tloustnutí. Proč?

Když začneme trávit glukózu, naše tělo zvýší hladinu leptinu (hormon řídící chuť a ukládání tuku) a sníží hladinu ghrelinu (hormon redukující pocit hladu). Glukóza je pak spotřebována jako energie.

Fruktóza a HFCS

Fruktóza (neboli ovocný cukr) je součástí cukru sacharózy, používá se též jako sladidlo, ale je asi o 20–50 % sladší než sacharóza. Sirupy s vysokým obsahem fruktózy (HFCS) se získávají ze zásobních polysacharidů, ze škrobu a inulínu (přírodní rostlinná vláknina). Získává se z kukuřice, ale třeba také čekanky či palmy ságové.

V našich podmínkách je nejrozšířenější výroba vysokofruktózních sirupů z kukuřice. Výrobní náklady jsou snižovány využitím vedlejších produktů, jako je kukuřičný olej a krmivo s vysokým obsahem bílkovin. První výrobky obsahovaly 42 % fruktózy a dosahovaly stejné sladkosti jako cukr. Dále byly získány sirupy s koncentrací 55, 60 a 90 %, které jsou sladší než cukr až o 60 %.  Největším výrobcem i spotřebitelem těchto sirupů označovaných HFCS jsou USA. Pozadu ale není ani Japonsko, na které připadalo v roce 1989 10 % světové spotřeby. Základní oblastí využití kukuřičných sirupů v Japonsku stejně jako v USA je výroba nealko nápojů. Mezi zeměmi EU je největším producentem Španělsko.

Ale s HFCS se stane opak. Úroveň ghrelinu se nesníží a leptin není zvýšený, proto máme pocit hladu brzy poté, co jsme se najedli. HFCS se dostává do našich buněk bez toho, aniž by se vyvolala sekrece inzulínu. Tím pádem není tělo aktivováno k tomu, aby zpracovávalo kalorie.  Pokud je tedy přísun tohoto sladidla velký, může tělo fruktózu uložit jako přebytečný tuk. Minnesotská univerzita našla také určitou spojitost mezi stravou s vysokým obsahem ovocného cukru a otylostí a nemocemi srdce.


Podobní označení Coca-cola v České republice nemá. Místo HFCS výrobce uvádí pouze cukr. Zdroj:  Photobucket

Kde se s HFCS setkáme?

Nejčastěji se HFCS u nás vyskytuje ve slazených nealkohoolických nápojích, často od zahraničních firem. Kámen úrazu je však s etiketami. Nápoje mohou obsahovat mnoho různých typů rafinovaných cukrů (hnědý cukr, koncentrát ovocné šťávy, glukózu (dextrózu), kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a další). Je-li některý z cukrů přítomen, měl by být uveden na obalu. Často se však setkáme s tím, že výrobci uvádí na etiketách pouze označení cukr.

Stejné je to i v prodejných rychlého občerstvení. I když se třeba McDonald´s pyšní svými podrobnými tabulkami nutričních hodnot, dozvíte se však pouze to, že například jahodový shake obsahuje 85 % cukrů, ale přesné složení vám zůstane skryto. „Cukry celkově zahrnují jednoduché cukry, které se vyskytují v potravinách přirozeně (například ty, které se nacházejí v ovoci)“ říká moudře popisek. Podle britského deníku Guardian se však v takovém běžném jahodovém koktejlu z prodejen rychlého občerstvení skrývá až 59 dalších umělých složek včetně již zmiňovaného HFCS.

Jak se vyhnout HFCS?

Ne vždy se na etiketách objevuje označení HFCS, mnohdy je kukuřičný sirup označen prostě jako ovocný cukr. Vyhnout se tak konkrétním látkám příliš nejde (byť mnohé firmy plánují zvýšit informovanost zákazníků a přidávat i tyto detailní informace. V České republice naštěstí není spotřeba kukuřičného sirupu tak výrazná (sladidla se tradičně vyrábějí z cukrové řepy), přesto se vyplatí být při nákupu na pozoru a kupovat ověřené potraviny s jasným složením. A hlavně – dodržovat správný jídelníček. Na fruktózu se vše svést nedá.

Autor: Redakce Nazeleno.cz