Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Jak na zelenou

Vše o dotacích Nová zelená úsporám!

Partneři sekce

Městská cyklistika: V Evropě trend, v ČR utopie?

Co takhle vyměnit přecpanou tramvaj za kolo? Troufli byste si na to v českých městech? Městská cyklistika jako alternativa hromadné dopravy nebo jízdy autem je běžnou záležitostí v západní Evropě. Proč se v ČR kolu jako dopravnímu prostředku vyhýbáme? Jaké jsou plány na rozvoj cyklistiky v ČR a jak to vypadá s českými cyklostezkami?

08. 09. 2010 | Radoslava Krylová

Ve zkratce:

Cyklistická doprava je alternativou MHD nebo jízdy autem a stává se důležitou strategií evropských měst, která se snaží zlepšit životní prostředí. Příkladem města, které cyklistiku výrazně podporuje, je Kodaň, jejíž zkušenosti mohou inspirovat urbánní plánování i u nás. Cyklistika může být podporována investicemi do infrastruktury nebo vhodnou prezentací cyklistické kultury.

Hluk, špatné ovzduší a nefunkční veřejné prostory. To jsou jedny z důsledků městské automobilové dopravy, které ovlivňují životní prostředí i život obyvatel. Trendem urbánního plánování v západní Evropě je v posledních letech důraz na princip udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. Zklidňování a odklon dopravy z městských center se tedy stává cílem stále většího počtu velkých evropských měst.

„Nejrozsáhlejší síť cyklostezek je na území hlavního města Prahy (168 km) a ve Zlínském kraji (166 km).“

Tyto snahy je možné podpořit nejen inteligentním systémem městské hromadné dopravy, ale také motivací k pěší chůzi a k jízdě na kole. O tom, že se cyklistická doprava skutečně stává evropskou dopravou budoucnosti, svědčí i to, že 39 evropských měst (např. Brusel, Mnichov, Budapešť nebo Krakov) podepsalo v roce 2009 tzv. Bruselskou chartu, v níž se zavazují dosáhnout 15% podílu cyklistů na dopravě do roku 2020.

Elektrokola a skládací kola

   – TEST skládacího kola Foldy

   – Jak vybrat elektrokolo?

   – Skládací kolo nejen do města

   – Elektrokolo - doprava budoucnosti?

Podle studie European Green City Index z roku 2009 je mistrem v oblasti podpory pěší a cyklistické dopravy Stockholm, kde 68 % obyvatel dojíždí do práce na kole nebo chodí pěšky. Úspěšná byla i Kodaň, která se v oblasti dopravy umístila na třetím místě. Město si vytklo za cíl stát se cyklistickou metropolí světa – do roku 2015 chce zvýšit počet lidí, kteří pravidelně používají kolo na cesty do školy nebo do práce ze současných 36 % na 50 %. Kodaň má za sebou již 30 let snah o podporu cyklistické dopravy a její metody mohou být pro česká města cennou inspirací. To si myslí také ministerstvo dopravy, které v dubnu uspořádalo ve spolupráci s dánskou ambasádou další ročník cyklokonference, na které experti z Dánska předávali své know-how, jak obyvatele k městské cyklistice motivovat.

Kolo ve městě: Proč lidé šlapou do pedálů?

Při snaze o podporu cyklistiky přitom zdaleka nejde jen o ekologii. Podle výzkumu Univerzity Karlsruhe z roku 2004 stojí silniční doprava evropské země 650 miliard eur ročně. Zdravotní a environmentální externí náklady dopravy v zemích EU, Švýcarsku a Norsku dosahovaly v roce 2000 výše 10 % hrubého domácího produktu. Nepřekvapuje proto, že podle dánského experta Mikaela Colville-Andersena z iniciativy Copenhagenize Consulting město Kodaň na každém kilometru ujetém na kole vydělá 1,1 dolaru.

Problémem často je, kde ve městě kolo
Problémem často je, kde ve městě kolo "zaparkovat". Zdroj: Istockphoto.com

Ani samotní kodaňští cyklisté nejsou motivovaní pouze ekologií, naopak. Životní prostředí označuje za hlavní důvod, proč šlapou po městě do pedálů, pouze 1 % oslovených. Většina jezdců, celých 56 %, volí kolo prostě pro to, že je to jednoduché a rychlé. 19 % považuje jízdu na kole za dobré tělesné cvičení a 6 % jezdí na kole kvůli nízkým finančním nákladům.

Jak se ale k jednoduchosti a nízkým nákladům dopracovat? Snahy o podporu cyklistické dopravy mohou být podpořeny řadou postupů. Prvním z nich je tvorba kvalitní infrastruktury: stezek propojujících vhodně celé město, světelné signalizace, jasného značení apod. Colville-Andersen zdůrazňuje levný a účinný princip viditelnosti. Výraznými barvami, zřetelně vymezeným prostorem a podobně je třeba dát najevo, že cyklisté jsou vítaní. Zásadní vliv mohou mít i další prvky, jako dostatečné množství vhodně řešených stojanů.

Česká republika cyklistům nepřeje

Jak je to s infrastrukturou u nás? Dá se říct, že situace se stále zlepšuje. Státní fond dopravní infrastruktury podpořil v letech 2001-2008 na 242 akcí výstavby cyklostezek částkou ve výši 671 milionů, v roce 2009 pak celými 436 miliony Kč – finanční investice tedy v posledních letech rychle narůstají. K 1. lednu 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty, toho 821 km v intravilánu a 780 km v extravilánu. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci ČR nachází na území hlavního města Prahy (168 km) a ve Zlínském kraji (166 km).

Situace však zdaleka není ideální. Například v Praze není podle občanské iniciativy Automat podpora cyklistické dopravy zdaleka dostatečná – některé cyklostezky nikam nevedou nebo dokonce končí na frekventované silnici a jízda Prahou v dopravní špičce je velmi riskantním podnikem. Chybí možnosti parkování kol na veřejných místech a úřadech. To, že česká města mají stále rezervy, odhaluje také srovnání se zbytkem Evropy: v cyklisticky významných městech ČR (Pardubice, Hradec Králové, České Budějovice) tvoří doprava na kole podíl 10–20 % na dělbě přepravní práce. To je proti 20–50 % lidí v nizozemských městech a 30–40 % v německých městech stále málo.

Rozvinutá cyklistická infrastruktura je jedním z předpokladů pro rozvoj městské cyklistiky
Rozvinutá cyklistická infrastruktura je jedním z předpokladů pro rozvoj městské cyklistiky. Zdroj: Istockphoto.com

Není to ale pouze infrastruktura, která cyklisty motivuje. Colville-Andersen hovoří např. o tzv. cyklistické kultuře. Městská cyklistika by se neměla plést se sportem nebo rekreací, protože na rozdíl od nich není náročná, drahá ani nebezpečná a člověk se u ní nezapotí. Naopak, jedná se o levnou, nenamáhavou a elegantní záležitost pro každého. Takto prezentovaná cyklistika láká mnohem více lidí. Jasným motivačním prvkem je vždy i finanční hledisko. Z tohoto důvodu mohou hrát velkou roli nejrůznější ekonomické strategie, např. vracení peněz za nevyužívání parkovacích míst v okolí pracoviště nebo dotace na koupi elektrokola, které před nedávnem zavedla Vídeň.

Doprava ve městě

   – Ekologická MHD? Utopie! 

   – Skútry na elektřinu

   – Skládací kolo nejen do města

   – 7 alternativ benzínu

Možností je tedy mnoho a iniciativa zdaleka nemusí vycházet jen ze strany státu nebo měst. Kromě zmíněného Automatu je v ČR mnoho sdružení, která se snaží situaci zlepšit. Své internetové stránky „Na kole“ má například Praha, Brno, Pardubice nebo Plzeň. V Praze, Brně, Ostravě a Liberci se organizují pravidelné cyklojízdy. 52 českých měst se také zapojuje do zářijového Evropského týdne mobility 2010, v rámci kterého chystají týdenní program pod heslem „cestuj chytře, žij lépe.“ Nezbývá než doufat, že chytrých způsobů dopravy bude v ČR v příštích letech pod vlivem těchto aktivit rychle přibývat.

Související články

Tagy: NazelenoPlus, Emise CO2, Technologie, Elektrokola

Komentáře ke článku

terensinerA08. 09. 2010 08:19
městská cyklistika není sport...Véronique21. 09. 2010 14:50
 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

Citybikes s.r.o.

Firma Citybikes s.r.o. se zabývá prodejem a výrobou městských kol, elektrokol, a příslušenství pro městskou…

<!-- -->
Citybikes s.r.o.

Firma Citybikes s.r.o. se zabývá prodejem a výrobou městských kol, elektrokol, a příslušenství pro městskou…

<!-- -->
Citybikes s.r.o.

Firma Citybikes s.r.o. se zabývá prodejem a výrobou městských kol, elektrokol, a příslušenství pro městskou…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!