Komentáře k článku: Kontroverzní biopaliva: Urychlují skleníkový efekt, tvrdí výzkum

Nárůst cen potravin v první řadě souvisí s nárustem cen ropy a ten zase souvisí s pádem dolaru na burze (a ten zase souvisí s válčením USA v Iráku). Koneckonců - proč by měla být zrovna Bushova vláda zainteresovaná na udržení nízkých cen ropy, když Bushova rodina je petrolejářská dynastie? V situaci, kdy důvěra v měnu klesá investoři skupují materiální statky a zvyšují tak jejich ceny - jako jsou nemovitosti. Ty sice vydrží nejdéle, takže je o ně největší zájem a jejich trh se zhroutil nejdříve. Pak jsou na řadě zásoby ropy a dalších strategických surovin a nakonec potraviny, které lze skladovat omezeně.

Ceny potravin tudíž rostou kvůli cenám ropy, stejně jako v 70. letech. Pro Američany výdaje na potraviny představovaly 6%, na dopravu 36% příjmů. Zatímco my v Evropě utrácíme za jídlo 22%, za dopravu 18%. Čili je logicke, že američané pujdou cestou zdražování potravin a nikdo nás nenutí být závislý na ropě jako oni. Tyto teze lze snadno dokumentovat historicky, protože podobná ropná krize zde už jednou byla v polovině 70. let:

http://public.deloitte.com/media/0457/dtt_inflation_062507.gif

http://burnickblog.sovereignsociety.com/images/2007/12/14/food.jpg

Na prvním obrázku jsou ceny ropy, očistěné od inflace apod.. Na spodním jsou ceny potravin. A hádejte, kolik potravin šlo asi na výrobu bionafty v 70. letech? Je názorně vidět, že biopaliva jsou v cenách potravin zcela nevinně - pouze kopírují ceny ropy

univerzalne riesenie nie je, nutna je kombinacia - http://econoir.blogspot.com/2008/04/alternatvne-paliv-olej-z-fritzy-alebo.html

Aby vzniklo biopalivo ze zemědělské plodiny, musí traktor zorat, hnojit, vláčet, zasít, sklidit a pokaždé dojet na pole a zpět. Nějaký náklaďák musí na pole dovézt semeno a odvozit úrodu ke zpracování. Nakonec vyrobené biopalivo rozvézt na čerpací stanice. Všechny tyto operace vyžadují palivo. Už se někomu někdy podařilo toto provést s menším objemem paliva, než při tom vyrobil? Zatím vím jen o případech, kdy zemědělci jezdí na naftu z ropy. A bez hnojiv z ropy by nic nevypěstovali, jelikož půda je intenzivním zemědělstvím vyčerpaná. Energii potřebnou ke zpracování úrody do podoby biopaliva jsme schopni vyrobit čistě, i když se v takovýchto provozovnách zatím používá směs elektřiny z různých zdrojů. Tu jedinou proto neberu v úvahu. Pokud je výroba a distribuce biopaliv vůbec možná s kladnou bilancí (energeticky soběstačná), s jakým přebytkem biopaliv lze počítat a jaký je čistý výnos z hektaru?