![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Kontroverzní biopaliva: Urychlují skleníkový efekt, tvrdí výzkum
Biopaliva vždy vyvolávala vášnivé debaty. Jsou opravdu přínosem? Nebo páchají víc škody než užitku? Dosavadní studie věřily spíše první variantě. Nedávno se ale skupina vědců podívala na biopaliva ze širšího ekologického a ekonomického pohledu. Výsledky nejsou příznivé. Jsou ekopaliva správnou alternativou?
08. 09. 2008 | Martin Archalous
Ve zkratce:
Skupina vědců z prestižních amerických univerzit tvrdí, že rozšiřování zemědělské půdy za účelem výroby biopaliv výrazně poškozuje životní prostředí a přispívá k globálnímu oteplování. Jejich oponenti však tvrdí, že následky nejsou zdaleka tak výrazné. Vzhledem ke složitosti světového trhu s biopalivy si však musíme na přesná čísla ještě pár let počkat.Když byla spuštěna výroba biopaliv, spousta vědců i politiků nešetřila optimismem. Vždyť slibovala možnost úspory ropy a dalších fosilních poliv. Dokonce bychom se mohli zbavit závislosti na ropě úplně, což by v dnešním politickém klimatu spoustu věcí usnadnilo. Kromě toho zastavíme skleníkový efekt, protože rostliny během růstu spotřebují tolik oxidu uhličitého (CO2) jako se uvolní při jejich spalování v motorech.
„Stále větší plochy luk a lesů jsou přeměňovány na zemědělskou půdu.“
Brzy se ale začaly ozývat i skeptické hlasy. Někdo spočítal, že k výrobě biopaliv je potřeba poměrně velké množství ropy. Nejen na zemědělskou mechanizaci, ale i na výrobu hnojiv, přepravu… K tomu se přidávají i další náklady, energie potřebná např. k urychlení kvašení, destilaci a dalšímu zpracování. Stále se ovšem držíme v plusu. Pak si někdo všiml, že s výrobou biopaliv podezřele rostou ceny potravin, jelikož nezvládneme vyrábět obojí. Špatná zpráva pro země trpící potravinovou krizí. K těmto hlasům se nedávno připojil další. A to velice výrazný: Rozšiřování zemědělské půdy k výrobě biopaliv pravděpodobně ničí životní prostředí více než užívání ropy.
Z čeho se biopaliva vyrábí
Není biopalivo jako biopalivo. Asi nejznámějším je bionafta, tedy nafta, do které je přidáno určité procento rostlinných látek (u nás se používá metylester řepkového oleje, v Americe především produkty ze soji). Dalším druhem biopaliva je líh neboli etanol. Ten se pro změnu přidává do benzínu. Dá se vyrobit z kterékoliv rostliny obsahující cukry nebo škroby, nejběžněji se používá kukuřice. Právě ta se stala terčem kritiky, jelikož výroba kukuřičného etanolu je sama o sobě energeticky náročná. Všechny suroviny mají jedno společné, při pěstování vyžadují poměrně velké plochy.
Továrna na výrobu etanolu. Technologicky i energeticky náročná. Zdroj:Wikipedia.org
Za Zemi teplejší…
Zemědělce žene do výroby biopalivových surovin prostá ekonomická výhodnost. Nejen, že biopaliva dotuje stát. Farmáři mají dokonce zajištěný odbyt – sen každého podnikatele. Zisk z plochy oseté např. řepkou je tak vyšší než z jiných plodin. Většina zemědělců proto zcela logicky osela pole touto plodinou. Nemusím připomínat nekonečné lány, které během letošního léta pokryly žluté květy řepky (k velké nelibosti alergiků).
Stejná situace panuje i v zámoří, kde se používá hlavně kukuřice. Tyto „biopalivové rostliny“ vytlačují tradiční potravinářské plodiny. Bohužel se ukázalo, že pšenice a ječmen je také potřeba – na burzách stoupla jejich cena. Co udělá farmář? Vzdá se byznysu s biopalivy a vrátí se k méně výnosným obilninám? Kdepak! Farmáři v USA i dalších zemích se pochopitelně budou chovat ekonomicky. Není nic snadnějšího, než vykácet část lesa nebo zorat louku a rozšířit obdělávanou plochu.
Ceny kukuřice za poslední rok. Stojí za nárůstem hlavně biopaliva? Zdroj:ino.com
Zemědělci mohou pěstovat jak biopalivové, tak i ostatní plodiny. Jednoduché a výnosné. Takové jednání ovšem přináší vedlejší účinky. Stále větší plochy luk a lesů jsou přeměňovány na zemědělskou půdu. Co to znamená pro životní prostředí? Právě tuhle otázku si položili vědci z univerzit v Princetonu a v Iowě a jejich práci publikoval prestižní magazín Science. Výsledky jsou alarmující: Změnou využití a rozšiřováním zemědělských ploch dochází k uvolňování velkého množství CO2. Pokácené lesy se spálí, rostliny se rozkládají. Už to je samo o sobě nežádoucí. Navíc tak mizí porosty, které by zachytily velké množství skleníkového plynu.
Dosud se při výpočtech porovnávalo množství CO2 uvolněného při používání nafty proti množství CO2 při užití biopaliv. Výpočet zahrnuje i energii nutnou na samotnou výrobu a zpracování biopaliv. Zjistilo se, že biopaliva vytvářejí o 20% (etanol) až 60% (bionafta) nižší emise oxidu uhličitého než jejich „nebio“ protějšky. Pokud ale zohledníme výše popsaný celkový vliv na krajinu a zemědělství, zjistíme, že množství CO2 dokonce vzroste. Pokud by současný trend pokračoval, emise by během 30 let stouply o 50–100%.
 |
Kapitoly článku
Související články
Komentáře ke článku