Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

Partneři sekce

Biopaliva – posel ekologie nebo hladomoru?

Hledání alternativních zdrojů energie je dnešní prioritou. Ovšem kam až může lidstvo dovést při neuváženém hospodaření se základními surovinami, jakými jsou potraviny? Biopaliva patří k prvním důkazům – co jsou a v čem spočívají jejich rizika?

03. 07. 2008 | Michael Stern

Ve zkratce:

Biopaliva bývají zpravidla spojována s pokrokem, a jakožto světlý záblesk moderního hospodářství obecně představují vidinu lepších zítřků. Kdo by nesáhl po obnovitelném zdroji energie, který je navíc ve srovnání s naftou stejně efektivní a dokáže bez problému pohánět kupříkladu dnešní spalovací motory automobilů? Proč tuto zelenou energii neuchopit a nepokusit se s její pomocí vyřešit stagnující produkci fosilních paliv? Lidé budou navíc termín s předponou „bio“ milovat. Takto v minulých letech smýšlela vláda Spojených států amerických, jež patří k největším znečišťovatelům ovzduší a zároveň k největším spotřebitelům ropy, společně s lídry Evropské unie. Důsledky jejich direktiv však ukázaly temnou stránku biopaliv, která je paradoxně transformuje v akutní hrozbu – potravinovou krizi.

„Dle předpovědí se ceny potravin nevrátí na nedávnou úroveň dříve než kolem roku 2015.“

Ropná krize s potravinovou ruku v ruce


USA v loňském roce použily jednu třetinu veškeré produkce obilí na výrobu biopaliv. EU se mezitím rozhodla do roku 2020 nahradit 10 % spotřeby ropných produktů právě pohonnými hmotami s původem v zemědělských plodinách. Důsledek? Ačkoliv v České republice není situace díky silné koruně a omezení biopaliv ze strany vlády tak citelný, světový trh s potravinami bije na poplach. Jak potvrdila zpráva Světové banky z 9. dubna 2008, za poslední tři roky vzrostla globálně cena pšenice o 181 %. Potraviny jako celek k březnu 2008 zdražily o 83 %, což mělo přímý dopad na některé rozvojové země a takřka všechny země třetího světa.


 

Odborníci na výživu ze Světového potravinového programu Spojených národů vydali počátkem května prohlášení: „Světový růst cen potravin znamená, že bereme jídlo z úst hladových dětí, jejichž rodiče si již nemohou dovolit, aby je řádně nakrmili.“ Důkazem nebyly pouze egyptské protesty proti zdražování, které vedly k usmrcení chlapce armádním projektilem, ale rovněž fyzické hladovění občanů na Haiti, v Nigeru a celé Indonésii. „Plná automobilová nádrž biopaliv by dokázala sytit průměrného muže po dobu jednoho roku,“ hlásali Egypťané. Oprávněně, strádání nedostatkem jídla vede především u dětí k ohrožení růstu, kondice a intelektuálního potenciálu.

 

 

Co jsou to biopaliva a jaký je jejich vliv?

Biopalivy jsou označovány zdroje energie, které pocházejí z rostlin, jež byly vypěstovány a sklizeny v krátkodobém časovém měřítku. Člověk je tak má možnost produkovat opakovaně na rozdíl od živočišných paliv fosilních, které ke svému vzniku potřebovaly milióny let. Nejefektivněji se biopaliva uplatňují v automobilovém průmyslu, kde dokážou zcela nahradit ropné produkty. Klasicky se získávají výrobou etanolu fermentací z kukuřice, cukrové třtiny či řepy a dalších rostlin. Dalším typem jsou rostlinné oleje. V jejich případě stačí zahřátí, čímž se sníží viskozita, a již v této formě mohou být spalovány v motorech.

Diskutabilní je vliv biopaliv na životní prostředí. Ačkoliv ve výsledku je bezesporu kladný, hodnoty účinnosti se liší. Vědci se v zásadě snaží porovnat, o kolik méně uhlíku se dostane do atmosféry v porovnání se spalováním fosilních paliv. Měří se metodikou zvanou analýza životního cyklu, která operuje s principem, kdy by každá rostlina měla při svém růstu spotřebovat tolik dusíku, kolik jej vydá při spalování biopaliva z ní vyrobeného. První generace biopaliv tak naznačuje 60% snížení emisí uhlíku, zatímco druhá generace až 80%. Je to však relativní číslo, protože nepočítá s emisemi zemědělské techniky nutné k obdělávání půdy, znečištěním hnojivy, kácením lesů, pralesů apod.


 

Dvakrát měř, jednou biopaliva čeř

Za úbytek obilí a dalších produktů v potravinářství údajně mohou rovněž velcí producenti a jejich spekulace. Společnosti jako Cargill, která kontroluje až čtvrtinu produkce všech obilnin, si chtěli logicky zajistit dobrý odbyt podporovaný světovými vládami, jež se v dobré víře snažily řešit ropnou krizi zařazením biopaliv. Jsou však skutečně viníky vzniklé situace? Z části jistě, nicméně Toni Nuernberg z organizace pro podporu výroby etanolu z agrárních plodin tvrdí, že na výrobu biopaliv se je využíváno pouze krmné obilí pro dobytek. Zejména se pak zužitkovává škrob, zatímco látky bohaté na minerály a vitamíny jsou dále zpracovávány potravinářským průmyslem.

Úbytek obilí je však přesto znatelný a navíc v druhé linii nastupují rostlinné oleje (typicky palmový, kukuřičný apod.), které jsou používány jako biopaliva přímo a jsou odebírány z potravinářství absolutně. Stejně tak mluví v neprospěch paliv výsledky relativně jednoduchých výpočtů a prognóz – Evropa nemá tolik zemědělské půdy, aby mohla biopalivy dokonale pokrýt zmíněných 10 % současné potřeby ropy, nemluvě o nedostatečně vyvinutém zemědělství v řadě členských států.

 

Díky dnešní potravinové krizi strádá přibližně 100 miliónů lidí. Světový potravinový program má s rozpočtem 3,4 miliardy dolarů v plánu nasytit 73 miliónů hladovějících, ovšem díky neustálému růstu potravin je již nyní ve finančním schodku 500 miliónů dolarů. Zareagují světové vlády?

 

Pomalý ozdravný proces

Intervence Ameriky v oblasti biopaliv je zřejmá – USA utratí každý den za import ropy miliardu dolarů. Ačkoliv biopaliva představují podle Nuernberga pouze malý krůček k jejímu totálnímu nahrazení alternativním zdrojem, finanční úspory jsou při takových objemech černé kapaliny obrovské. Přesto se země skupiny G8 rozhodli k nouzovému zasedání plánovanému na červenec 2008, kde by měly vyřešit následky současné krize a navrhnout další postupy a limity v oblasti biopaliv.

Dle předpovědí by se ceny potravin měly držet na vysoké úrovni celý tento i příští rok, ovšem návratu na úroveň před čtyřmi lety se veřejnost nedočká dříve než rolem roku 2015. Světový potravinový program vyzval státy k několika stupňům protiopatření. V krátkodobém měřítku by měly pomoci postiženým zemím, zavádět školní výživové programy a zaměřit se na nejkritičtější případy hladovění. Cesty se zde nabízejí – snížení cel na dovoz potravin nebo politika „jídlo za práci“ jsou jen jedny z mnoha. Střednědobý plán zahrnuje budování logistických stezek pro distribuci potravin. Světový program sám operuje denně se 30 loděmi, 5 tisíci nákladními automobily a 70 letadly, ovšem i to je málo. Dlouhodobě je pak nutné rozvíjet zemědělství v rámci jednotlivých států světa, což zahrnuje podporu drobných agrárníků, zprostředkování přístupu k zemědělské půdě a v neposlední řadě rovněž zásobení moderní mechanizací.


Pomáhají problémům třetího světa i biopaliva?

 

Dokud nebude produkce biopaliv podléhat přísné kontrole, je jejich úloha při nahrazování fosilních zdrojů energie ohrožena. V České republice již dostala červenou. Ačkoliv vláda koncem února schválila jejich podporu (biosložky pohonných hmot bohatých na biopaliva měly být osvobozeny od spotřební daně), krize na světových trzích donutila politiky přehodnotit situaci a program počátkem příštího roku neuvede do provozu. Bohužel, další alternativní zdroj je na čas pohřben, přičemž dokázal jednu pravdu: Lidé si mohou nechat sáhnout na peníze, na svobodu, ale na jídlo ne.

Související články

Tagy: Energie, Doprava, Ze světa, Události, Věda, Energetika, Biopaliva, Slovník, Technologie, Biopaliva

Komentáře ke článku

Nedivim sePetr05. 07. 2008 20:24
 hehznalec09. 07. 2008 09:56
alternativnes07. 07. 2008 11:24
NadpisTom08. 01. 2009 13:42
 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Slovníček

Biomasa

Zní to hodně ekologicky, ale biomasa je v podstatě cokoliv organického. V protikladu k fosilním palivům tak při spalování dřeva topíte biomasou. Abyste dostáli ekologickým standardům, vyrábí se speciální lisované dřevěné brikety či pelety, jež mají maximální účinnost.

Biopaliva

Jako biopaliva jsou označovány zdroje energie, které pocházejí z rostlin, jež byly vypěstovány a sklizeny v krátkodobém časovém měřítku.

Biopotraviny

Chcete-li zakusit, jaká je opravdová chuť jablka či čokolády, vyzkoušejte biopotraviny. Jejich zemědělská výroba i následné zpracování podléhá přísným pravidlům, která nedovolují použití chemikálií. Nepleťte si je s diapotravinami, s nimiž mají společný často jen regál v obchodě.

Ekologické zemědělství

Zemědělství, v jehož středu vznikají potraviny bez kontaktu s chemikáliemi. Povoleny jsou pouze přírodní materiály a hnojiva. Výsledkem jsou tzv. biopotraviny.

Energetický štítek

Běžná výbava domácích elektrospotřebičů, které musí mít na viditelném místě povinně uvedené základní údaje o spotřebě, účinnosti či hlučnosti (záleží na typu spotřebiče). Stupnice je A-F, u chladniček se objevuje i A+ a A++. Podobná stupnice se používá i u budov.

Fixace elektřiny

Všichni hlavní operátoři nabízejí možnost uzavření dlouhodobé smlouvy, po níž vám garantují nezměněnou cenu silové elektřiny. Pokud cena elektřiny vzroste, ušetříte, pokud naopak klesne, budete muset platit více než ostatní.

Hybridní auta

Vozy, které kombinují klasický spalovací motor s elektromotorem. Elektromotor pomáhá při startu a nízkých rychlostech, při vyšších se přidává benzín a nabíjí akumulátor elektromotoru.

Infrapanely

Moderní způsob vytápění pomocí infrapanelů má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu dokáže ušetřit peníze, protože ohřívá primárně objekty (tedy i vás), na druhou stranu se nehodí všude, jelikož jeho paprsky odcloní první překážka na přímé trase.

LPG

Dnes asi jediná rozšířená alternativa pohonných hmot k benzinu a naftě. Je to systém, kdy rezervu nebo prostor v kufru vašeho automobilu, nahradí nádrž na zkapalněné rafinérské plyny. Cena plynu je přitom takřka poloviční.

Nízkoenergetické domy

Není nálepkou, kterou může každý developer bezstarostně používat. Pravidla nařizují přesnou maximální míru měrné spotřeby tepla 50 kWh/m2a, běžná norma je přitom 180 kWh/m2a.

Nulové domy

Nejlépe energeticky vyřešené budovy. Domy, které prakticky nepotřebují přídavné zdroje a mnohdy vyprodukují více tepla než stačí spotřebovat.

Pasivní domy

Jsou úspornější variantou než nízkoenergetické stavby. Pravidla nařizují maximální míru měrné spotřeby tepla 12 kWh/m2a, nízkoenergetické domy musí mít nejvýše 50 kWh/m2a, běžná norma je 180 kWh/m2a.

Přírodní kosmetika

Kosmetika bez chemikálií, vyrobená čistě z přírodních surovin. K dispozici je široký sortiment zboží. Oproti běžným přípravkům účinkuje pomaleji a může mít specifickou vúni, na niž nejste zvyklí.

Solární panely

Solární energie patří mezi nejslibnější zdroje alternativní energie v České republice. Konkrétní využití slunečního záření může vést k solárnímu ohřevu vodu, výrobě elektřiny (fotovoltaické články) nebo třeba i chlazení.

Standby režim

Zdánlivě vypnuté elektronické spotřebiče ve skutečnosti nejsou zcela bez proudu. Odebírají určitou energii, aby například mohlo fungovat dálkové ovládání či hodiny. U starých typů mnohdy dosahovala spotřeba v tomto pohotovostním režimu i 10 W. Dnešní přístroje se drží na 1 W.

Větrná energie

Jeden z možných obnovitelných zdrojů. Větrných elektráren existuje mnoho druhů, některé z nich jsou vhodné i pro domácí použití. V České republice však nejsou zcela ideální podmínku pro zisk energie z větru.

Změny klimatu

V obecné rovině jde o přirozené dlouhodobé procesy, při nichž se klima na Zemi mění. V současnosti se však hovoří o změnách klimatu spíše s ohledem na předpokládané výrazné ovlivňování teploty a klimatu v důsledku lidské činnosti.

Katalog firem

Firma: ekolo.cz - 622, true
ekolo.cz

ekolo.cz dodává a zajišťuje servis pro elektrokola, elektroskútry. Zabývá se propagací čisté městské dopravy.…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!