Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Slovníček

Stavební zákon


   183/2006 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 14. března 2006

   o územním plánování a stavebním řádu

   (stavební zákon)

   Změna: 68/2007 Sb.

   Změna: 191/2008 Sb.

   Změna: 223/2009 Sb.

   Změna: 345/2009 Sb.

   Změna: 379/2009 Sb.

   Změna: 227/2009 Sb.

   Změna: 424/2010 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Změna: 420/2011 Sb.

   Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět úpravy

   (1)  Tento  zákon  upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a
   úkoly  územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje
   územního  plánování,  vyhodnocování  vlivů  na udržitelný rozvoj území,
   rozhodování  v  území,  možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s
   postupy  posuzování  vlivů  záměrů  na  životní prostředí, podmínky pro
   výstavbu,  rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci
   územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
   činnost.

   (2)  Tento  zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování
   staveb   a   jejich   změn,  terénních  úprav  a  zařízení,  užívaní  a
   odstraňování  staveb,  dohled  a  zvláštní  pravomoci stavebních úřadů,
   postavení  a  oprávnění  autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních
   úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.

   (3)  Tento  zákon  dále  upravuje  podmínky  pro  projektovou činnost a
   provádění  staveb,  obecné  požadavky  na  výstavbu, účely vyvlastnění,
   vstupy  na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další
   věci související s předmětem této právní úpravy.

   § 2

   Základní pojmy

   (1) V tomto zákoně se rozumí

   a)  změnou  v  území  změna  jeho využití nebo prostorového uspořádání,
   včetně umisťování staveb a jejich změn,

   b)  stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený
   a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,

   c)   zastavěným   stavebním   pozemkem  pozemek  evidovaný  v  katastru
   nemovitostí  jako  stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
   pod   společným   oplocením,   tvořící  souvislý  celek  s  obytnými  a
   hospodářskými budovami,

   d)  zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle
   tohoto   zákona;  nemá-li  obec  takto  vymezené  zastavěné  území,  je
   zastavěným  územím  zastavěná  část  obce  vymezená  k  1.  září 1966 a
   vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),

   e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,
   která nemá vydaný územní plán, a to

   1. pozemek veřejné zeleně a parku^1) sloužící obecnému užívání;

   2.   v   intravilánu   zemědělský   pozemek   nebo  soubor  sousedících
   zemědělských  pozemků  o  výměře  větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto
   souboru  zemědělských  pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než
   0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků;

   3.  v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků
   o výměře větší než 0,5 ha,

   f)  nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do
   zastavitelné plochy,

   g)  plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je
   vymezena  v  politice  územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo
   územním  plánu,  popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na
   stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam,

   h)  plochou  nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která
   svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více
   městských  částí  na  území  hlavního města Prahy, popřípadě území více
   krajů,

   i)  koridorem  plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické
   infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,

   j)  zastavitelnou  plochou  plocha vymezená k zastavění v územním plánu
   nebo v zásadách územního rozvoje,

   k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to

   1.  dopravní  infrastruktura,  například  stavby  pozemních komunikací,
   drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

   2.  technická  infrastruktura,  kterou  jsou  vedení  a stavby a s nimi
   provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,
   vodojemy,  kanalizace,  čistírny  odpadních  vod, stavby a zařízení pro
   nakládání  s  odpady,  trafostanice,  energetické  vedení,  komunikační
   vedení  veřejné  komunikační  sítě  a elektronické komunikační zařízení
   veřejné komunikační sítě, produktovody;

   3.  občanské  vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící
   například  pro  vzdělávání  a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
   zdravotní  služby,  kulturu,  veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4.
   veřejné prostranství^1),

   zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,

   l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená
   k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané
   územně plánovací dokumentaci,

   m)  veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke
   snižování  ohrožení  území  a  k  rozvoji  anebo  k ochraně přírodního,
   kulturního  a  archeologického  dědictví,  vymezené  ve  vydané  územně
   plánovací dokumentaci,

   n) územně plánovací dokumentací

   1. zásady územního rozvoje;

   2. územní plán;

   3. regulační plán.

   (2) V tomto zákoně se dále rozumí

   a)  pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro
   místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který
   pořizuje  územně  plánovací  podklady,  územně  plánovací  dokumentaci,
   vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,

   b)  stavebním  podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
   montážních  prací  jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních
   předpisů^2),

   c)  stavebníkem  osoba,  která pro sebe žádá vydání stavebního povolení
   nebo  ohlašuje  provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i
   její  právní  nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo
   zařízení  provádí,  pokud  nejde o stavebního podnikatele realizujícího
   stavbu  v  rámci  své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též
   investor a objednatel stavby,

   d)  stavebním  dozorem  odborný  dozor  nad prováděním stavby svépomocí
   vykonávaný  osobou,  která  má  vysokoškolské  vzdělání stavebního nebo
   architektonického  směru  nebo  střední  vzdělání  stavebního  směru  s
   maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,

   e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a
   technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a
   dále  obecné  technické  požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
   pokročilého  věku,  těhotnými  ženami,  osobami  doprovázejícími dítě v
   kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo
   osobami   s   omezenou   schopností  pohybu  nebo  orientace  stanovené
   prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").

   (3)  Stavbou  se  rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební
   nebo  montážní  technologií,  bez  zřetele na jejich stavebně technické
   provedení,  použité  stavební  výrobky, materiály a konstrukce, na účel
   využití  a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad
   předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům,
   je stavba pro reklamu.

   (4)  Pokud  se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle
   okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

   (5) Změnou dokončené stavby je

   a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

   b)  přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně
   provozně propojena s dosavadní stavbou,

   c)  stavební  úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové
   ohraničení  stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště
   stavby.

   (6)  Změnou  stavby  před  jejím dokončením se rozumí změna v provádění
   stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním
   úřadem.

   § 3

   (1)  Terénní  úpravou  se  pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
   změny  terénu,  jimiž  se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové
   poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se
   o   hornickou  činnost  nebo  činnost  prováděnou  hornickým  způsobem,
   například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků
   pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

   (2)  Zařízením  se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní
   panel,  tabule,  deska  či  jiná konstrukce a technické zařízení, pokud
   nejde  o  stavbu  podle  §  2  odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o
   stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení
   o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.

   (3)  Staveništěm  se  rozumí  místo,  na  kterém se provádí stavba nebo
   udržovací   práce;   zahrnuje  stavební  pozemek,  popřípadě  zastavěný
   stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
   vymezeném  stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
   jiné stavby.

   (4)  Údržbou  stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý
   stavební  stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce
   se prodloužila její uživatelnost.

   ČÁST DRUHÁ

   VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY

   HLAVA I

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   § 4

   (1)  Orgány  územního  plánování  a stavební úřady přednostně využívají
   zjednodušující  postupy  a  postupují  tak,  aby  dotčené osoby byly co
   nejméně  zatěžovány  a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona
   vydat   v  dané  věci,  zejména  u  jednoduchých  staveb,  pouze  jedno
   rozhodnutí,  upustily  od  dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
   stavbou  hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební
   úřad  všechny  stavby  projedná  v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak
   tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s
   žadatelem  veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím
   nesmí  být  dotčena  práva  a  oprávněné  zájmy  dotčených osob a zájmy
   dotčených orgánů^3).

   (2)  Orgány  územního  plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
   součinnosti   s   dotčenými   orgány  chránícími  veřejné  zájmy  podle
   zvláštních právních předpisů^4). Dotčené orgány vydávají

   a)  pro  vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska^5) na
   základě   zvláštních   právních   předpisů,  která  nejsou  samostatným
   rozhodnutím  ve  správním  řízení,  nestanoví-li  tyto  zvláštní právní
   předpisy jinak,

   b)  pro  postupy  podle  tohoto  zákona, které nejsou správním řízením,
   stanoviska,  která  nejsou  samostatným rozhodnutím ve správním řízení,
   nestanoví-li  zvláštní  právní  předpis jinak; stanoviska jsou závazným
   podkladem  pro  politiku  územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
   vydávaná podle tohoto zákona.

   Závazná  stanoviska dotčených orgánů pro potřeby správních řízení podle
   tohoto  zákona  a  stanoviska  dotčených  orgánů,  která  jsou závazným
   podkladem  pro  potřeby  jiných  postupů podle tohoto zákona, uplatňují
   dotčené  orgány  podle  zvláštních  právních  předpisů  a  podle tohoto
   zákona.

   (3)  Dotčený  orgán  je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným
   stanoviskem.  Navazující  stanoviska nebo navazující závazná stanoviska
   mohou  dotčené  orgány  v  téže  věci  uplatňovat pouze na základě nově
   zjištěných  a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve
   a  kterými  se  podstatně  změnily  podmínky,  za  kterých bylo původní
   stanovisko  vydáno,  nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
   pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo
   jiný  úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
   zákona, jinak se k nim nepřihlíží.

   (4)  V  řízeních  podle  části  čtvrté  tohoto  zákona  se nepřihlíží k
   závazným  stanoviskům  dotčených  orgánů  ve  věcech,  o  kterých  bylo
   rozhodnuto  ve  vydaném  regulačním  plánu, v územním rozhodnutí nebo v
   územním  opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci
   území,   nejde-li  o  závazné  stanovisko  uplatněné  na  základě  nově
   zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 3.

   (5)   Stanoví-li  dotčené  orgány  ve  svém  stanovisku  nebo  závazném
   stanovisku  podmínky,  a  stanou-li  se tyto podmínky součástí výrokové
   části  rozhodnutí,  nebo  součástí  opatření  obecné povahy nebo jiného
   úkonu  orgánu  územního  plánování  nebo  stavebního úřadu podle tohoto
   zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.

   (6)  Je-li  dotčeným  orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž
   orgán  veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
   závazné  stanovisko,  zahrnující  požadavky  na ochranu všech dotčených
   veřejných  zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované
   závazné  stanovisko  lze  vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
   ochranu  dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu
   o společném řízení^6) se použijí přiměřeně.

   (7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
   stanoviska   nebo  protichůdná  závazná  stanoviska  dotčených  orgánů.
   Dojde-li  k  rozporu  mezi  příslušnými  orgány  podle  tohoto zákona a
   dotčenými  orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
   podle správního řádu.

   HLAVA II

   PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

   § 5

   Působnost ve věcech územního plánování

   (1)   Působnost  ve  věcech  územního  plánování  podle  tohoto  zákona
   vykonávají  orgány  obcí  a  krajů,  ministerstvo a na území vojenských
   újezdů Ministerstvo obrany.

   (2)  Orgány  obce  a  kraje  vykonávají  působnost  ve  věcech územního
   plánování  podle  tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
   zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.

   (3)  Orgány  obce  zajišťují  ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
   nejsou  svěřeny  působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům
   kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.

   (4)  Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
   mohou  zasahovat  do  činnosti  orgánů  obcí  jen v zákonem stanovených
   případech,  a  to  pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují
   přitom v součinnosti s orgány obcí.

   (5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v
   zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se
   rozvoje  území  státu;  postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a
   dotčených obcí.

   (6)  Obce  a  kraje  jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
   plánovací  dokumentace  a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
   ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
   vydána,   jsou   povinny   pořídit  změnu  příslušné  územně  plánovací
   dokumentace.

   § 6

   Orgány obce

   (1)  Obecní  úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního
   plánování") v přenesené působnosti

   a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,

   b) pořizuje územně plánovací podklady,

   c)  pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce
   ve svém správním obvodu,

   d)  pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním
   obvodu,

   e)  je  dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů
   územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,

   f)  je  dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v
   němž se rozhoduje o změnách v území,

   g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,

   h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (2)  Obecní  úřad,  který  zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro
   výkon  územně  plánovací  činnosti  podle  §  24,  vykonává  přenesenou
   působnost  podle  odstavce  1  písm.  a),  d), g), h) a pořizuje územní
   studii;  na  základě  veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro
   obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.

   (3) Stavební úřad

   a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,

   b) vydává územní souhlas,

   c)  poskytuje  informace  pro  pořizování územně plánovacích podkladů a
   územně plánovací dokumentace,

   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (4)  Obecní  úřad,  který  nevykonává  působnost podle odstavců 1 až 3,
   poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
   plánovací dokumentace.

   (5) Zastupitelstvo obce

   a)  rozhoduje  v  samostatné  působnosti  o  pořízení  územního plánu a
   regulačního plánu,

   b)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zadání,  případně  pokyny pro
   zpracování návrhu územního plánu,

   c) vydává v samostatné působnosti územní plán,

   d) vydává regulační plán,

   e)  projednává  v  samostatné  působnosti zprávu o uplatňování územního
   plánu,

   f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce

   a) vydává vymezení zastavěného území,

   b)  schvaluje  žádost  obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo
   podle  odstavce  2  anebo  uzavření  smlouvy s právnickou nebo fyzickou
   osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),

   c)  vydává  územní  opatření  o  asanaci  a  územní opatření o stavební
   uzávěře,

   d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje
   a připomínky k územnímu plánu sousední obce,

   e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   § 7

   Orgány kraje

   (1) Krajský úřad v přenesené působnosti

   a)  pořizuje  zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech
   regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,

   b) pořizuje územně plánovací podklady,

   c)  je  dotčeným  orgánem  v územním řízení a v řízení podle zvláštních
   právních  předpisů,  v  nichž  se rozhoduje o změnách v území, které se
   dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

   d)  je  dotčeným  orgánem  v  územním řízení o záměrech, které vyžadují
   posouzení vlivu na životní prostředí,

   e) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,

   f)   určuje  stavební  úřad  příslušný  k  územnímu  řízení  v  zákonem
   stanovených případech,

   g)  vkládá  data  do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
   obvod,

   h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (2) Zastupitelstvo kraje

   a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,

   b)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zadání,  případně  pokyny pro
   zpracování návrhu zásad územního rozvoje,

   c)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zprávu  o  uplatňování  zásad
   územního rozvoje,

   d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,

   e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (3) Rada kraje

   a)  uplatňuje  v  samostatné  působnosti  stanovisko  k návrhu politiky
   územního rozvoje,

   b)  vydává  v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a
   územní opatření o stavební uzávěře.

   § 8

   Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy

   Pořizuje-li  územní  plán  pro  území  hlavního  města  Prahy Magistrát
   hlavního   města   Prahy^7),   vykonává   působnost   krajského   úřadu
   ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního
   města  Prahy  úřad  městské  části,  vykonává působnost krajského úřadu
   Magistrát hlavního města Prahy.

   § 9

   Rada obcí pro udržitelný rozvoj území

   (1)  Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může
   její  starosta,  se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako
   zvláštní  orgán  této  obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (dále
   jen  "Rada  obcí").  Předsedou  Rady obcí je starosta obce s rozšířenou
   působností,  který  současně  vydává její Jednací řád. Členem Rady obcí
   vždy  jmenuje  na  návrh  obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s
   rozšířenou  působností jednoho zástupce každé obce. K jednání Rady obcí
   se vždy přizve zástupce kraje.

   (2)  Rada  obcí projednává územně analytické podklady pro správní obvod
   obecního  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností  a  vyhodnocení  vlivů
   územních  plánů  na  udržitelný  rozvoj území a vydává k nim na základě
   výsledků  projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě
   své vyjádření.

   § 10

   Ministerstvo obrany

   (1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

   a) vydává územní plán a regulační plán,

   b) projednává územně analytické podklady a územní studie,

   c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.

   (2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu

   a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,

   b) pořizuje územně analytické podklady,

   c) poskytuje územně plánovací informace,

   d)  připravuje  návrh  na  vložení  dat  do  evidence  územně plánovací
   činnosti.

   Ministerstvo

   § 11

   (1)  Ministerstvo  je  ústředním  správním  úřadem  ve  věcech územního
   plánování a

   a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,

   b)  pořizuje  politiku  územního  rozvoje  a  k  tomu  potřebné  územně
   plánovací podklady,

   c) vede evidenci územně plánovací činnosti,

   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

   (2)  Ministerstvo  zajišťuje  metodickou  podporu uplatňování soudobých
   poznatků   územního   plánování,  urbanismu,  architektury  a  poznatků
   stavebně   technických,   jakož   i   veřejných  zájmů  ve  výstavbě  a
   stavebnictví,  zejména  v  ochraně  životů  a  zdraví, v péči o životní
   prostředí   a   v  ochraně  kulturního,  archeologického  a  přírodního
   dědictví.

   (3)  Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních
   otázek   teorie  a  praxe  v  oboru  územního  plánování,  urbanismu  a
   architektury.  Touto  činností  může  pověřit  již  existující  odborně
   způsobilou organizační složku státu.

   § 12

   (1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu
   a

   a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,

   b)  sleduje  a  analyzuje  závažné  nebo opakující se vady ve výstavbě,
   kterým  je  třeba  ve  veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k
   zabránění jejich opakování,

   c)  sleduje  účinnost  technických  předpisů  pro stavby a dbá o jejich
   rozvoj,

   d)  navrhuje  úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a
   stavební  výrobky  a  může  dávat  podněty k úpravě Českých technických
   norem  nebo  certifikace  stavebních  výrobků  anebo  k  jiným stavebně
   technickým opatřením,

   e)  koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a
   jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,

   f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.

   (2) Ministerstvo

   a)  může  pro  sebe  vyhradit  zjišťování  stavebně  technických příčin
   havárií  staveb  nebo  účast  při  něm,  pokud  se  svým  rozsahem nebo
   opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,

   b)  může  v  součinnosti  s  jinými  stavebními  úřady a autorizovanými
   inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb.

   Touto   činností   může   pověřit  již  existující  odborně  způsobilou
   organizační složku státu.

   (3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování
   technických  požadavků  na  stavby,  k jejich soustavné aktualizaci a k
   vyhodnocování příčin havárií staveb.

   § 13

   Obecné stavební úřady

   (1) Obecným stavebním úřadem je

   a)   ministerstvo,   které  je  ústředním  správním  úřadem  ve  věcech
   stavebního řádu,

   b) krajský úřad,

   c)  Magistrát  hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města
   Prahy určený statutem,

   d)  magistrát  územně  členěného  statutárního města a úřad jeho obvodu
   nebo městské části určený statutem,

   e) magistrát statutárního města,

   f) pověřený obecní úřad^8),

   g)  městský  a  obecní  úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.
   prosince 2006.

   (2)  Kraj  může  na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením
   určit  obecní  úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost
   vykonávat  pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být
   určen  jen  obecní  úřad,  který  bude  s ohledem na rozsah a složitost
   výstavby  v  uvažovaném  správním  obvodu  způsobilý  vykonávat správní
   agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný
   stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.

   (3)   Kraj  může  po  projednání  s  ministerstvem  nařízením  odejmout
   působnost  stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.
   g)  nebo  určenému podle odstavce 2, pokud nebude splňovat podmínky pro
   řádný  výkon  této  působnosti.  Zároveň určí, který stavební úřad bude
   vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.

   (4)  Působnost  podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v
   odstavci 1 písm. b) až g) a v odstavci 2 jako působnost přenesenou.

   (5)  Jde-li  o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním
   obvodu   dvou  nebo  více  stavebních  úřadů,  provede  řízení  a  vydá
   rozhodnutí   nejbližší  společně  nadřízený  stavební  úřad.  Ten  může
   stanovit,  že  řízení  provede  a rozhodnutí vydá některý ze stavebních
   úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

   (6)  Kraj  je  povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů
   správci    základního    registru    územní   identifikace,   adres   a
   nemovitostí^59).

   § 14

   Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm. a),
   stavební   úřad  a  správní  orgány  zúčastněné  na  šetření  poskytují
   zaměstnancům   ministerstva   nebo   osobám   ministerstvem   pověřeným
   součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.

   § 15

   Speciální stavební úřady

   (1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
   rozhodování, vykonávají u

   a) staveb leteckých,

   b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,

   c)  staveb  dálnic,  silnic,  místních komunikací a veřejně přístupných
   účelových komunikací,

   d) vodních děl

   orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních
   právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").

   (2)  Speciální  stavební  úřady  postupují  podle  tohoto zákona, pokud
   zvláštní  právní  předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.
   Povolení  pro  stavby  mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního
   úřadu  příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
   jeho  podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
   územní  rozhodnutí  ani  územní  souhlas,  postačí  vyjádření  obecného
   stavebního  úřadu  o  souladu  navrhované  stavby  se  záměry  územního
   plánování.

   (3)  V  pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
   odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí
   stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.

   § 16

   Vojenské a jiné stavební úřady

   (1)  Působnost  stavebních  úřadů na území vojenských újezdů vykonávají
   újezdní úřady.

   (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
   rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále

   a)  Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území
   vojenských  újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany
   státu  a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím
   zřízenou nebo založenou,

   b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí
   stavby  nebo  jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra,
   organizačních  složek  státu  zřízených  Ministerstvem  vnitra, Policie
   České   republiky,   Policejní  akademie  České  republiky,  Hasičského
   záchranného  sboru  České  republiky,  Úřadu  pro  zahraniční  styky  a
   informace  a  Bezpečnostní  informační  služby  s  výjimkou staveb nebo
   jejich  částí  převážně  užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u
   staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,

   c)  Ministerstvo  spravedlnosti  u  staveb  sloužících  k  plnění úkolů
   Ministerstva  spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby
   a jejích organizačních složek,

   d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,
   transportu  a  ukládání  radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro
   tyto účely a u staveb jaderných zařízení^10).

   (3) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby
   v  uzavřených  prostorech  existujících  staveb bez územního rozhodnutí
   nebo  územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U
   ostatních  staveb  zajistí  stavební úřad vyjádření obecného stavebního
   úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

   (4)  V  pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
   odstavce  2,  platí  stanovisko příslušného ústředního správního úřadu,
   jehož působnosti se stavba týká.

   § 17

   Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu

   (1)  Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
   prvního   stupně   u   jednotlivých  technicky  zvlášť  obtížných  nebo
   neobvyklých  staveb  nebo  u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní
   prostředí,  kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu
   v  jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
   čtvrté  hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123,
   124 a 126.

   (2)  Vyhradí-li  si  krajský  úřad  podle  odstavce 1 pravomoc k vydání
   územního  rozhodnutí  v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na
   životní  prostředí  podle  zvláštních  právních  předpisů^11), vykonává
   rovněž  pravomoc  podle  části čtvrté § 120, 122, 123, 124 a 126 tohoto
   zákona.

   (3)  Ministerstvo  si  může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání
   územního  rozhodnutí  u  staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s
   mimořádnými  negativními  vlivy  na  životní  prostředí nebo u staveb s
   vlivem na území sousedních států.

   ČÁST TŘETÍ

   ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

   HLAVA I

   CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

   § 18

   Cíle územního plánování

   (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
   udržitelný  rozvoj  území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
   příznivé  životní  prostředí,  pro  hospodářský rozvoj a pro soudržnost
   společenství   obyvatel  území  a  který  uspokojuje  potřeby  současné
   generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

   (2)  Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
   soustavným   a  komplexním  řešením  účelného  využití  a  prostorového
   uspořádání  území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných
   a  soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský
   a hospodářský potenciál rozvoje.

   (3)  Orgány  územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují
   veřejné  i  soukromé  záměry  změn  v  území,  výstavbu a jiné činnosti
   ovlivňující   rozvoj  území  a  konkretizují  ochranu  veřejných  zájmů
   vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

   (4)  Územní  plánování  ve  veřejném  zájmu  chrání a rozvíjí přírodní,
   kulturní   a   civilizační   hodnoty   území,   včetně  urbanistického,
   architektonického  a  archeologického  dědictví.  Přitom chrání krajinu
   jako  podstatnou  složku  prostředí  života  obyvatel  a  základ jejich
   totožnosti.  S  ohledem  na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
   zastavěného   území   a   zajišťuje   ochranu   nezastavěného  území  a
   nezastavitelných  pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na
   potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

   (5)  V  nezastavěném  území  lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
   stavby,  zařízení,  a  jiná  opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
   vodní  hospodářství,  těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro
   veřejnou  dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
   ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
   a  dále  taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
   využití  pro  účely  rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické
   stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.

   (6)  Na  nezastavitelných  pozemcích  lze  výjimečně umístit technickou
   infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

   § 19

   Úkoly územního plánování

   (1) Úkolem územního plánování je zejména

   a)  zjišťovat  a  posuzovat  stav  území,  jeho  přírodní,  kulturní  a
   civilizační hodnoty,

   b)  stanovovat  koncepci  rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s
   ohledem na hodnoty a podmínky území,

   c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich
   provedení,  jejich  přínosy,  problémy,  rizika  s ohledem například na
   veřejné  zdraví,  životní  prostředí, geologickou stavbu území, vliv na
   veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

   d)  stanovovat  urbanistické,  architektonické a estetické požadavky na
   využívání  a  prostorové  uspořádání  území a na jeho změny, zejména na
   umístění, uspořádání a řešení staveb,

   e)  stanovovat  podmínky  pro  provedení  změn v území, zejména pak pro
   umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty
   území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

   g)  vytvářet  v  území  podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a
   přírodních  katastrof  a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě
   blízkým způsobem,

   h)   vytvářet  v  území  podmínky  pro  odstraňování  důsledků  náhlých
   hospodářských změn,

   i)  stanovovat  podmínky  pro  obnovu  a rozvoj sídelní struktury a pro
   kvalitní bydlení,

   j)  prověřovat  a  vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání
   prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

   k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,

   l)  určovat  nutné  asanační,  rekonstrukční  a  rekultivační zásahy do
   území,

   m)  vytvářet  podmínky  pro  ochranu  území  podle  zvláštních právních
   předpisů^4),  ^12)  před  negativními vlivy záměrů na území a navrhovat
   kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

   n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

   o)   uplatňovat  poznatky  zejména  z  oborů  architektury,  urbanismu,
   územního plánování a ekologie a památkové péče.

   (2)  Úkolem  územního  plánování  je  také  vyhodnocení  vlivů politiky
   územního  rozvoje,  zásad  územního  rozvoje  nebo  územního  plánu  na
   vyvážený  vztah  územních  podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
   hospodářský  rozvoj  a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále
   jen  "vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je
   posouzení  vlivů  na  životní  prostředí^11) zpracované podle přílohy k
   tomuto  zákonu  a  posouzení  vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo
   ptačí  oblast,  pokud  orgán  ochrany přírody svým stanoviskem takovýto
   vliv nevyloučil^12).

   HLAVA II

   OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

   § 20

   Zveřejňování písemností

   (1)  Písemnosti  ve  věcech územního plánování se v zákonem stanovených
   případech  doručují  veřejnou  vyhláškou.  Zveřejňuje-li  se  písemnost
   vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve
   kterém  byla  písemnost  vyvěšena  nejpozději.  V  případě  potřeby  se
   písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým.

   (2)  Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit
   na  úřední  desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý
   její  obsah,  vyvěsí příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní
   způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji
   o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout.
   Možnost  nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit
   po  celou  dobu  vyvěšení  písemnosti  nebo  oznámení  a v průběhu lhůt
   stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

   (3) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.

   § 21

   Územně plánovací informace

   (1)  Krajský  úřad,  úřad  územního plánování, obecní úřad pověřený pro
   výkon  činnosti  pořizovatele  a  stavební  úřad  poskytují v rámci své
   působnosti jako předběžné informace^13) územně plánovací informace o

   a)  podmínkách  využívání území a změn jeho využití, zejména na základě
   územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

   b)  podmínkách  vydání  regulačního  plánu, územního rozhodnutí, včetně
   seznamu dotčených orgánů,

   c)  podmínkách  vydání  územního souhlasu v případech, kdy je možno jím
   nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,

   d)  podmínkách  provedení  jednoduchých  staveb  (§  104  odst.  1) bez
   předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

   (2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
   požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a
   konkrétní  údaje  o  svém  záměru,  zejména  účel a technické provedení
   stavby nebo jiného opatření v území.

   (3)  Poskytnutá  územně  plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího
   vydání,  pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že
   došlo  ke  změně  podmínek,  za kterých byla vydána, zejména na základě
   provedení   aktualizace   příslušných   územně  analytických  podkladů,
   schválení  zprávy  o  uplatňování  zásad  územního  rozvoje  a zprávy o
   uplatňování územního plánu.

   (4)  Obsahové  náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví
   prováděcí právní předpis.

   § 22

   Veřejné projednání

   (1)  Veřejné  projednání  při  pořizování  územně plánovací dokumentace
   nařizuje  pořizovatel.  Je-li  to  účelné  nebo  vyžaduje-li  to rozsah
   řešeného  území,  nařídí  pořizovatel  více veřejných projednání na jím
   určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den
   konání posledního veřejného projednání.

   (2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.

   (3)  Při  veřejném  projednání  se  stanoviska,  námitky  a  připomínky
   uplatňují  písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem
   osoby,  která  je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného
   projednání.  Stanoviska,  námitky  a  připomínky  podané  písemně  před
   veřejným  projednáním  se  v  záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,
   které se k záznamu připojí.

   (4)  Pořizovatel  vždy  při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s
   fyzickou   osobou  oprávněnou  podle  zvláštního  právního  předpisu  k
   projektové  činnosti  ve  výstavbě^14)  (dále  jen "projektant") výklad
   územně plánovací dokumentace.

   § 23

   Zástupce veřejnosti

   (1) Veřejnost může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně
   plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.

   (2)  Zástupcem  veřejnosti  může  být fyzická nebo právnická osoba plně
   způsobilá  k  právním  úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
   jedna  desetina  občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200
   občanů  příslušné  obce,  kteří  uplatňují  věcně  shodnou připomínku k
   návrhu,  popřípadě  konceptu  územně  plánovací  dokumentace.  Zástupce
   veřejnosti  může  zmocnit  rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně
   jedna  desetina  občanů  kterékoli  obce na území kraje s méně než 2000
   obyvateli  nebo  nejméně  200  občanů obce na území kraje, pokud podali
   věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje.

   (3)  Zmocnění  zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo
   kraje  nebo  obyvatel  podle  zvláštních  právních  předpisů^15), kteří
   uplatňují  věcně  shodnou  připomínku,  a podpisovou listinou, v níž je
   uvedeno  jméno  a  příjmení,  trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa
   místa  pobytu  v  zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného
   zástupce  veřejnosti  zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
   připomínky   a  k  projednání  této  námitky  podle  tohoto  zákona,  a
   prohlášením  zástupce  veřejnosti.  Toto  prohlášení  obsahuje  jméno a
   příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že
   toto zmocnění přijímá.

   (4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v
   případě   pochybností  správní  orgán  postupem  podle  správního  řádu
   usnesením^16),  které  se  oznamuje  pouze  této osobě; do pravomocného
   rozhodnutí  o  této  věci má tato osoba všechna procesní práva zástupce
   veřejnosti.

   § 24

   Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost

   (1)  Krajský  úřad  a úřad územního plánování vykonává územně plánovací
   činnost  úředníky  splňujícími  kvalifikační požadavky pro výkon územně
   plánovací  činnosti.  Pořizovatelem  je  obecní úřad, který v souladu s
   tímto  zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací
   činnost  úředníkem  splňujícím  kvalifikační požadavky pro výkon územně
   plánovací  činnosti  nebo  zajišťuje  tuto činnost na základě smlouvy s
   fyzickou  osobou  anebo  právnickou  osobou,  jejíž  pracovníci splňují
   kvalifikační  požadavky  pro výkon územně plánovací činnosti kladené na
   úředníky  obecních  úřadů.  Kvalifikační  požadavky  pro  výkon  územně
   plánovací  činnosti  splňuje  úředník  nebo  fyzická  osoba,  která  má
   osvědčení  zvláštní  odborné  způsobilosti  podle  zvláštního  právního
   předpisu^17)  a  splňuje  kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle
   tohoto zákona.

   (2)  Kvalifikační  požadavky  vzdělání  a  praxe  splňuje  autorizovaný
   architekt,  kterému  byla  udělena autorizace pro obor územní plánování
   nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu^14).

   (3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,
   která má

   a)   vysokoškolské  vzdělání  uznané  pro  autorizaci  v  oboru  územní
   plánování  a  nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti
   ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo

   b)  vysokoškolské  vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v
   oboru   územní  plánování  nebo  vysokoškolské  vzdělání  se  stavebním
   zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.

   HLAVA III

   NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

   Díl 1

   Územně plánovací podklady

   § 25

   Územně  plánovací  podklady  tvoří  územně  analytické  podklady, které
   zjišťují  a  vyhodnocují  stav  a  vývoj  území  a územní studie, které
   ověřují  možnosti  a  podmínky  změn  v  území;  slouží  jako podklad k
   pořizování  politiky  územního  rozvoje,  územně plánovací dokumentace,
   jejich změně a pro rozhodování v území.

   § 26

   Územně analytické podklady

   (1)  Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a
   vývoje  území,  jeho  hodnot,  omezení  změn  v  území z důvodu ochrany
   veřejných  zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na
   základě  zvláštních  právních  předpisů nebo vyplývajících z vlastností
   území  (dále  jen  "limity  využití území"), záměrů na provedení změn v
   území,  zjišťování  a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
   problémů  k  řešení  v  územně  plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
   udržitelného rozvoje území").

   (2)  Náležitosti  obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí
   právní předpis.

   § 27

   Pořizování územně analytických podkladů

   (1)  Úřad  územního  plánování  pořizuje územně analytické podklady pro
   svůj  správní  obvod  v  podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
   územních  plánů  a  regulačních  plánů.  Krajský  úřad  pořizuje územně
   analytické  podklady  pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném
   pro pořizování zásad územního rozvoje.

   (2)  Územně  analytické  podklady  pořizuje  příslušný  pořizovatel  na
   základě  průzkumů  území  a  na  základě  údajů  o  území, kterými jsou
   informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních,
   která   se  váží  k  určité  části  území,  například  ploše,  pozemku,
   přírodnímu  útvaru  nebo  stavbě,  a  která  vznikla nebo byla zjištěna
   zejména  na  základě  právních  předpisů  a  dále informace nebo data o
   záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace
   o  jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí
   platnosti  a  účinnosti  (dále  jen  "údaje  o  území").  Podkladem pro
   pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.

   (3)  Údaje  o  území  poskytuje  pořizovateli orgán veřejné správy, jím
   zřízená  právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
   (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně
   po  jejich  vzniku  nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich
   správnost,  úplnost  a  aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
   použít  jen  pro  územně plánovací činnost, založení a vedení technické
   mapy  a  pro  činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
   studie.

   (4)   Vlastník   technické   infrastruktury  poskytuje  úřadu  územního
   plánování   v   grafickém  vyhotovení  polohopisnou  situaci  technické
   infrastruktury  dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona   v   souřadnicovém   systému   Jednotné   trigonometrické  sítě
   katastrální^18)   v   měřítku  katastrální  mapy,  případně  v  měřítku
   podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
   dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu
   dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   (5)  Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
   na  pořizovateli  úhradu  nákladů spojených s poskytnutím údajů o území
   podle  tohoto  zákona,  nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
   kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.

   § 28

   Aktualizace územně analytických podkladů

   (1)  Pořizovatel  průběžně  aktualizuje  územně  analytické podklady na
   základě  nových  údajů  o  území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
   jejich úplnou aktualizaci.

   (2)  Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo
   od  jejich  poslední  úplné  aktualizace  pořizovatel pořídí návrh nové
   úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a
   vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů
   o  území  ve  lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v
   této  lhůtě,  má  se  za  to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost
   potvrdil.

   (3)  Poskytovatel  údajů,  který  nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,
   nebo  prokáže-li  se,  že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost
   údajů  o  území  použitých  podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho
   vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace
   a na aktualizaci územně analytických podkladů.

   § 29

   Projednání územně analytických podkladů

   (1)  Územně  analytické  podklady  pro  správní obvod obce s rozšířenou
   působností a jejich aktualizace předkládá pořizovatel v rozsahu a formě
   stanovené prováděcím právním předpisem k projednání Radě obcí, která do
   60   dnů   sdělí   pořizovateli   své  stanovisko,  zejména  k  rozboru
   udržitelného  rozvoje  území.  Pokud Rada obcí nesdělí své stanovisko v
   této lhůtě, platí, že s rozborem udržitelného rozvoje území souhlasí.

   (2)  Nesouhlasí-li  pořizovatel  se  stanoviskem  Rady  obcí  k rozboru
   udržitelného  rozvoje  území,  zašle  bezodkladně  poté, kdy stanovisko
   obdržel, územně analytické podklady spolu s tímto stanoviskem krajskému
   úřadu, který posoudí rozpor a dá případně pořizovateli pokyn k úpravě.

   (3)  Pořizovatel  upraví  územně  analytické  podklady  podle  výsledku
   projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.

   (4)  Územně  analytické  podklady  pro území kraje a jejich aktualizace
   pořizuje  krajský  úřad  s  využitím  územně  analytických podkladů pro
   správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání
   zastupitelstvu  kraje  v  rozsahu  a formě stanovené prováděcím právním
   předpisem.  Krajský  úřad  zašle  ministerstvu a Ministerstvu životního
   prostředí  územně  analytické  podklady  pro území kraje do 6 měsíců od
   lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.

   § 30

   Územní studie

   (1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
   problémů,  případně  úprav  nebo  rozvoj  některých funkčních systémů v
   území,  například  veřejné  infrastruktury, územního systému ekologické
   stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a
   uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

   (2)  Pořizovatel  pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
   územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání
   územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.

   (3)  Pořízení  územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
   úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.

   (4)  Pořizovatel  územní  studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
   využití  jako  podkladu  pro  zpracování, aktualizaci nebo změnu územně
   plánovací  dokumentace,  návrh na vložení dat o této studii do evidence
   územně plánovací činnosti.

   Díl 2

   Politika územního rozvoje

   § 31

   (1)  Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
   konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a
   mezinárodních  souvislostech,  zejména  s  ohledem na udržitelný rozvoj
   území,  a  určuje  strategii  a základní podmínky pro naplňování těchto
   úkolů.

   (2)  Politika  územního  rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
   tvorbu   a   aktualizaci   zásad   územního  rozvoje,  tvorbu  koncepcí
   schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
   na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto
   koordinaci.

   (3)  Politiku  územního  rozvoje  pořizuje  ministerstvo pro celé území
   republiky  a  schvaluje  ji  vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
   zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a
   celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (4)  Politika  územního  rozvoje  je  závazná pro pořizování a vydávání
   zásad  územního  rozvoje,  územních  plánů,  regulačních  plánů  a  pro
   rozhodování v území.

   § 32

   Obsah politiky územního rozvoje

   (1) Politika územního rozvoje

   a)  stanoví  republikové  priority  územního  plánování  pro  zajištění
   udržitelného rozvoje území,

   b)  vymezuje  oblasti  se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů
   soustředění  aktivit  mezinárodního  a republikového významu nebo které
   svým  významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a
   rozvojové osy,

   c)  vymezuje  oblasti  se  specifickými  hodnotami  a  se  specifickými
   problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
   přesahují území jednoho kraje,

   d)  vymezuje  plochy  a  koridory  dopravní  a technické infrastruktury
   mezinárodního   a   republikového  významu  nebo  které  svým  významem
   přesahují území jednoho kraje,

   e)  stanoví  ve  vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a
   podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v
   území  a  pro  jejich  posuzování,  zejména s ohledem na jejich budoucí
   význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,

   f) stanoví úkoly podle § 31.

   (2)  Součástí  politiky  územního  rozvoje  je  i  vyhodnocení vlivů na
   udržitelný  rozvoj  území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
   popíšou  a  vyhodnotí  zjištěné  a předpokládané závažné vlivy politiky
   územního   rozvoje   na  životní  prostředí  a  přijatelné  alternativy
   naplňující cíle politiky územního rozvoje.

   § 33

   Návrh politiky územního rozvoje

   (1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci
   s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo
   životního  prostředí  stanoví  své  požadavky  na  vyhodnocení vlivů na
   životní prostředí.

   (2)  Návrh  politiky  územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na
   základě

   a) územně plánovacích podkladů,

   b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje^19),

   c)  podkladů  a  dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a
   republikových  souvislostech  vliv  na využívání území státu, například
   politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,

   d) zprávy o stavu životního prostředí^20),

   e)  mezinárodních  závazků  České  republiky vztahujících se k územnímu
   rozvoji.

   (3)   Ministerstvo  zašle  návrh  politiky  územního  rozvoje  spolu  s
   vyhodnocením  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území ministerstvům, jiným
   ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska
   do  90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům
   podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

   (4)  Ministerstvo  zveřejní  způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
   politiky  územního  rozvoje,  včetně  vyhodnocení  vlivů  na udržitelný
   rozvoj  území,  a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která
   nesmí  být  kratší  než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají přímo
   ministerstvu.

   (5)  Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
   návrh  politiky  územního  rozvoje sousedním státům, jejichž území může
   být  uplatňováním  politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne
   jim  konzultace.  Pokud  sousední  stát  o  konzultace  projeví  zájem,
   ministerstvo   se  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  zahraničních  věcí
   konzultací účastní.

   (6)  Ministerstvo  zohlední  výsledky  vyhodnocení  vlivů na udržitelný
   rozvoj  území,  stanoviska,  připomínky veřejnosti a případná vyjádření
   sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního
   rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných
   ústředních správních úřadů a krajů.

   § 34

   Schválení politiky územního rozvoje

   (1) Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
   návrh  politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se
   zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu
   s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá

   a)  zpráva  o  projednání  návrhu  politiky územního rozvoje obsahující
   vyhodnocení  stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
   a krajů, připomínek veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a
   výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,

   b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

   c)  stanovisko  Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
   životní prostředí^11) se sdělením, jak bylo zohledněno,

   d)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
   území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.

   (2)  Pokud  Ministerstvo  životního  prostředí  ve  svém  stanovisku  k
   vyhodnocení  vlivů  na  životní  prostředí  určí,  že politika územního
   rozvoje  má  negativní  vliv  na  území evropsky významné lokality nebo
   ptačí  oblasti  a  neexistuje  alternativní  řešení s menším negativním
   vlivem  nebo  bez  něj,  lze  politiku  územního rozvoje schválit jen z
   naléhavých  důvodů  převažujícího  veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li
   přijata  kompenzační  opatření  k zajištění ochrany a celistvosti území
   evropsky   významné   lokality   nebo   ptačí   oblasti,   dohodnutá  s
   Ministerstvem   životního   prostředí;  to  informuje  o  kompenzačních
   opatřeních Evropskou komisi (dále jen "Komise")^12). Jde-li o negativní
   vliv  na  lokalitu  s  prioritními  typy  stanovišť  nebo s prioritními
   druhy^12),   lze  politiku  územního  rozvoje  schválit  jen  z  důvodů
   veřejného   zdraví,   veřejné  bezpečnosti,  nebo  příznivých  důsledků
   nesporného   významu   pro  životní  prostředí.  Jiné  naléhavé  důvody
   převažujícího  veřejného  zájmu  mohou  být důvodem ke schválení jen na
   základě stanoviska Komise.

   § 35

   Aktualizace politiky územního rozvoje

   (1)  Ministerstvo  zpracovává  ve  spolupráci  s  ministerstvy,  jinými
   ústředními  správními  úřady  a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování
   politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.
   První  zprávu  ministerstvo  zpracuje  do  4  let  od prvního schválení
   politiky územního rozvoje vládou.

   (2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména

   a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,

   b)  vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly
   zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s
   návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,

   c)  posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
   a  dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik,
   strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky
   územního rozvoje,

   d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,
   popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,

   e)  návrh  opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti
   krajů  a  obcí,  v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních
   úřadů.

   (3)  Na  základě  zprávy  o uplatňování politiky územního rozvoje vláda
   rozhodne  o  její  aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky
   územního  rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a
   34.

   Díl 3

   Územně plánovací dokumentace

   Oddíl 1

   Zásady územního rozvoje

   § 36

   (1)  Zásady  územního  rozvoje  stanoví  zejména  základní požadavky na
   účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory
   nadmístního  významu  a  stanoví  požadavky  na jejich využití, zejména
   plochy  nebo  koridory  pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
   opatření,  stanoví  kritéria  pro rozhodování o možných variantách nebo
   alternativách  změn  v  jejich  využití.  Zásady územního rozvoje mohou
   vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití,
   jejich  dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil
   nebo  podstatně  ztížil  prověřované  budoucí využití (dále jen "územní
   rezerva").  Součástí  zásad  územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na
   udržitelný  rozvoj  území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
   popíšou  a  vyhodnotí  zjištěné  a  předpokládané  závažné  vlivy zásad
   územního   rozvoje   na  životní  prostředí  a  přijatelné  alternativy
   naplňující cíle zásad územního rozvoje.

   (2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
   uložit  prověření  změn  jejich  využití  územní  studií,  nebo  uložit
   pořízení  a  vydání  regulačního  plánu jako podmínky pro rozhodování o
   změnách  ve  využití  vybraných  ploch  nebo  koridorů; v tomto případě
   stanoví  podmínky  pro  jeho  pořízení  a  pro  jeho vydání, které jsou
   zadáním  regulačního  plánu.  Zásady  územního  rozvoje  mohou stanovit
   podmínku  vydání  regulačního plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení
   jen v dohodě s dotčenými obcemi.

   (3)  Zásady  územního  rozvoje  v nadmístních souvislostech území kraje
   zpřesňují  a  rozvíjejí  cíle  a  úkoly  územního plánování v souladu s
   politikou  územního  rozvoje,  určují strategii pro jejich naplňování a
   koordinují územně plánovací činnost obcí.

   (4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají
   se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

   (5)  Zásady  územního  rozvoje  jsou  závazné pro pořizování a vydávání
   územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

   (6)  Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní
   předpis.

   § 37

   Návrh zásad územního rozvoje

   (1)  Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
   (§  187  odst.  4)  nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K
   návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na
   udržitelný rozvoj území.

   (2)  Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
   územního  rozvoje  jednotlivě  nejméně  15 dnů předem dotčeným orgánům,
   ministerstvu  a  sousedním  krajům.  Dotčené  orgány  vyzve k uplatnění
   stanovisek  ve  lhůtě  30  dnů  ode  dne jednání, ve stejné lhůtě mohou
   sousední   kraje  uplatnit  své  připomínky.  Doloží-li  dotčený  orgán
   nejpozději  při  společném  jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění
   stanoviska  se  prodlužuje  nejdéle  o  30  dnů.  K  později uplatněným
   stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží.

   (3)  Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
   návrh  zásad  územního  rozvoje  příslušným  orgánům  sousedních států,
   jejichž  území  může  být  uplatňováním  zásad  územního  rozvoje přímo
   ovlivněno,  a  nabídne  jim  konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace
   projeví   zájem,   krajský   úřad  se  ve  spolupráci  s  Ministerstvem
   zahraničních věcí konzultací účastní.

   (4)  Vyhodnocení  podle  odstavce  1  projedná krajský úřad se zástupci
   Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,
   Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
   dopravy,    Ministerstva    kultury,   Ministerstva   zdravotnictví   a
   ministerstva. Na základě vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a
   jeho  projednání  a  v  souladu  se  stanovisky  dotčených  orgánů nebo
   výsledkem  řešení  rozporů  krajský  úřad zajistí upravení návrhu zásad
   územního  rozvoje.  Krajský  úřad  návrh  zásad územního rozvoje upraví
   rovněž  s  ohledem  na  případná  vyjádření  orgánů  sousedních států a
   výsledky konzultací s nimi.

   (5)  Pokud  Ministerstvo  životního  prostředí  ve  svém  stanovisku  k
   vyhodnocení  vlivů  na  životní  prostředí  stanoví, že zásady územního
   rozvoje  mají  negativní  vliv na území evropsky významné lokality nebo
   ptačí  oblasti  a  neexistuje  alternativní  řešení s menším negativním
   vlivem  nebo  bez  něj, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z
   naléhavých  důvodů  převažujícího  veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li
   přijata  kompenzační  opatření  k zajištění ochrany a celistvosti území
   evropsky   významné   lokality   nebo   ptačí   oblasti,   dohodnutá  s
   Ministerstvem   životního  prostředí.  Toto  ministerstvo  informuje  o
   kompenzačních   opatřeních  Komisi^12).  Jde-li  o  negativní  vliv  na
   lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy^12), lze
   návrh  zásad  územního  rozvoje přijmout jen z důvodů veřejného zdraví,
   veřejné  bezpečnosti,  nebo  příznivých důsledků nesporného významu pro
   životní  prostředí.  Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu
   mohou být důvodem k přijetí návrhu jen na základě stanoviska Komise.

   § 38

   Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem

   (1)   Návrh   zásad  územního  rozvoje  posuzuje  před  jejich  vydáním
   ministerstvo,  kterému  krajský  úřad  předloží  návrh  zásad  územního
   rozvoje a zprávu o jejich projednání.

   (2)  Ministerstvo  posoudí  návrh  zásad  územního  rozvoje  z hlediska
   zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní
   vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s politikou územního
   rozvoje.

   (3) Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadu do 30 dnů ode dne
   předložení  všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve
   stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem zásad územního rozvoje
   souhlasí.

   (4)  V  případě, že ministerstvo ve stanovisku upozorní krajský úřad na
   nedostatky  z  hledisek  uvedených  v  odstavci 2, lze zahájit řízení o
   vydání  zásad  územního  rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o
   odstranění nedostatků.

   (5) Orgánem příslušným k řešení rozporů je ministr pro místní rozvoj.

   (6)  Obsahové  náležitosti  zprávy  o  projednání návrhu zásad územního
   rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.

   Řízení o zásadách územního rozvoje

   § 39

   (1)  O  upraveném  a  posouzeném  návrhu zásad územního rozvoje se koná
   veřejné projednání^21). Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
   doručení  veřejné  vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k
   veřejnému  nahlédnutí. K veřejnému projednání přizve jednotlivě dotčené
   orgány,  obce  v  řešeném  území  a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů
   předem.

   (2)  Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce
   v  řešeném  území  a  obce  sousedící s tímto územím (dále jen "dotčené
   obce")  a  zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání může
   každý  uplatnit  své  připomínky  a  dotčené obce a zástupce veřejnosti
   námitky  s  jejich  odůvodněním  a  současně musí vymezit území dotčené
   námitkou.  Dotčené  orgány  uplatní  na  závěr veřejného projednání svá
   stanoviska  k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům,
   připomínkám   a   námitkám  se  nepřihlíží.  Dotčené  obce  a  zástupce
   veřejnosti  oprávněné  k  podání  námitek  musí  být na tuto skutečnost
   upozorněny.

   (3)  Ke  stanoviskům,  námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
   rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

   (4)  Krajský  úřad  vyhodnotí  výsledky  projednání  a  zpracuje  návrh
   rozhodnutí  o  námitkách.  Pokud  je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu
   zásad  územního  rozvoje  v  souladu  se  stanovisky  dotčených orgánů,
   popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

   (5)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   zásad  územního  rozvoje,  posoudí  se  přiměřeně  podle § 38 a koná se
   opakované  veřejné  projednání  za  účasti dotčených orgánů. Stanoviska
   dotčených  orgánů,  námitky  a  připomínky  lze uplatnit nejpozději při
   opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

   (6)  Je-li  na  základě  projednání  nutné  část  návrhu zásad územního
   rozvoje   zcela   přepracovat,   zahrne   krajský   úřad  požadavky  na
   přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé
   období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání,
   je možné vydat samostatně.

   § 40

   (1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména

   a) s politikou územního rozvoje,

   b) s cíli a úkoly územního plánování,

   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

   d)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů^4), popřípadě s výsledkem
   řešení rozporů.

   (2)  Součástí  odůvodnění  zásad územního rozvoje zpracovaného krajským
   úřadem je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména

   a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,

   b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

   c)  stanovisko  Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
   životní prostředí^12) se sdělením, jak bylo zohledněno,

   d) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty.

   (3)  Dojde-li  však  pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
   zásad  územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými
   v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.

   (4)  Náležitosti  obsahu  vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území
   upraví prováděcí právní předpis.

   § 41

   Vydání zásad územního rozvoje

   (1)  Krajský  úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad
   územního rozvoje s jejich odůvodněním.

   (2)  Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
   zda-li  nejsou  v  rozporu  s politikou územního rozvoje, se stanovisky
   dotčených  orgánů  nebo  výsledkem  řešení  rozporu  a  se  stanoviskem
   ministerstva.

   (3)  Dojde-li  ke  změně  nebo  zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
   povinen  uvést  zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím;
   do  té  doby  nelze  rozhodovat  a  postupovat  podle  těch částí zásad
   územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí
   o námitkách.

   (4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
   schválenou  politikou  územního  rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a
   postupovat  podle  částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s
   následně schválenou politikou územního rozvoje.

   (5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
   správního řádu.

   § 42

   Aktualizace zásad územního rozvoje

   (1)  Krajský  úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po
   vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o
   jejich  uplatňování  v  uplynulém  období.  Návrh  zprávy musí být před
   předložením  zastupitelstvu  kraje  ke  schválení  konzultován s obcemi
   kraje a s dotčenými orgány.

   (2)  Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy
   o  jejich  uplatňování  se  v  měněných částech postupuje obdobně podle
   ustanovení  §  36 až 41. Krajský úřad zajistí vyhotovení zásad územního
   rozvoje  zahrnující  právní  stav po vydání poslední aktualizace a toto
   vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.

   (3)  Na  základě  požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový
   návrh zásad územního rozvoje.

   (4)  Obsahové  náležitosti  zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
   stanoví prováděcí právní předpis.

   Oddíl 2

   Územní plán

   § 43

   (1)  Územní  plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
   jeho   hodnot,  jeho  plošného  a  prostorového  uspořádání  (dále  jen
   "urbanistická   koncepce"),   uspořádání  krajiny  a  koncepci  veřejné
   infrastruktury;  vymezí  zastavěné  území,  plochy  a koridory, zejména
   zastavitelné  plochy  a  plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k
   obnově  nebo  opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha
   přestavby"),  pro  veřejně  prospěšné  stavby,  pro  veřejně  prospěšná
   opatření  a  pro  územní  rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
   ploch a koridorů.

   (2)  Územní  plán  může  ve  vybraných  plochách  a  koridorech  uložit
   prověření  změn  jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního
   plánu  jako podmínku pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě
   stanoví  podmínky  pro  jeho  pořízení  a  pro  jeho vydání, které jsou
   zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro
   rozhodování  pozbývá  pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud
   nedojde  k  vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v
   souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu.

   (3)  Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a
   rozvíjí  cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního
   rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

   (4)  Územní  plán  se  pořizuje  a vydává pro celé území obce, pro celé
   území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.
   Na  pořizování  územního  plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
   ustanovení  § 43 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a vydán též
   pro  vymezenou  část  území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává
   formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

   (5)  Územní  plán  je  závazný  pro pořízení a vydání regulačního plánu
   zastupitelstvem  obce,  pro  rozhodování  v území, zejména pro vydávání
   územních  rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle
   zvláštních  právních  předpisů  na  provedení  změn v území nesmí být v
   rozporu  s  vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je
   závazný  též  pro  územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního
   města Prahy.

   (6)  Náležitosti  obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání
   území stanoví prováděcí právní předpis.

   § 44

   Pořízení územního plánu

   O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce

   a) z vlastního podnětu,

   b) na návrh orgánu veřejné správy,

   c) na návrh občana obce,

   d)  na  návrh  fyzické  nebo  právnické osoby, která má vlastnická nebo
   obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

   § 45

   Úhrada nákladů na pořízení územního plánu

   (1) Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která
   rozhodla o pořízení.

   (2)  Pokud  pořízení  změny  územního  plánu  vyplývá ze zásad územního
   rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s
   výjimkou   případů,  kdy  příslušná  část  aktualizace  zásad  územního
   rozvoje,  která  změnu  územního plánu vyvolala, byla vydána na základě
   výhradní potřeby dotčené obce.

   (3)  Náklady  spojené  s  projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
   Náklady  na  nezbytné  mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje
   územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.

   (4)  Pokud  je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
   navrhovatele,  může  obec  podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
   úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem.

   § 46

   Návrh na pořízení územního plánu

   (1)  Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území
   se územní plán pořizuje, a obsahuje

   a)  údaje  umožňující  identifikaci  navrhovatele,  včetně uvedení jeho
   vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,

   b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,

   c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,

   d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,

   e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.

   (2)  Pořizovatel  po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
   úplnost  návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků
   vyzve  navrhovatele,  aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li
   navrhovatel  nedostatky  požadovaným  způsobem  a  ve  stanovené lhůtě,
   pořizovatel   návrh  odmítne,  sdělí  tuto  skutečnost  navrhovateli  a
   předloží  o  tom  informaci  zastupitelstvu  obce  příslušnému k vydání
   územního plánu.

   (3)  Splňuje-li  návrh  všechny  stanovené náležitosti, pořizovatel jej
   posoudí  a  se  svým  stanoviskem  bezodkladně  předloží  k  rozhodnutí
   zastupitelstvu  obce  příslušné  k  vydání  územního  plánu. O výsledku
   jednání  zastupitelstva  informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad
   územního plánování.

   § 47

   Zadání územního plánu

   (1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu
   pořizovatel  ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání
   územního  plánu.  V  návrhu  zadání  stanoví hlavní cíle a požadavky na
   zpracování  návrhu  územního  plánu,  případně  vymezí  řešené  území u
   územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

   (2)  Pořizovatel  zašle  návrh  zadání územního plánu dotčeným orgánům,
   sousedním  obcím  a  krajskému  úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání
   územního  plánu  a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů
   ode  dne  vyvěšení  oznámení  o  projednávání zadání na úřední desce. V
   uvedené  lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě pořizování
   územního  plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci,
   pro  kterou  územní  plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání
   mohou  dotčené  orgány  a  krajský  úřad  uplatnit  u  pořizovatele své
   požadavky  na  obsah  územního plánu vyplývající ze zvláštních právních
   předpisů,  a  požadavek  na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
   prostředí,  včetně  jeho  obsahu  a  rozsahu  podle zvláštního právního
   předpisu^12); ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty
   i  sousední  obce.  K  požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k
   podnětům  sousedních  obcí  nebo  k připomínkám uplatněným po uvedených
   lhůtách se nepřihlíží.

   (3)  Pokud  dotčený  orgán  ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil
   požadavek  na  posouzení  územního  plánu  z  hlediska vlivů na životní
   prostředí^12)  nebo  pokud  dotčený  orgán  nevyloučil významný vliv na
   evropsky  významnou  lokalitu  či ptačí oblast^11), uvede pořizovatel v
   návrhu  zadání  požadavek  na  vyhodnocení  vlivů  na udržitelný rozvoj
   území.

   (4)   Na   základě  uplatněných  požadavků  a  podnětů  pořizovatel  ve
   spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke
   schválení.

   (5)  Zadání  územního  plánu  schvaluje  zastupitelstvo obce, pro jejíž
   území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu
   dotčeného   orgánu^11),   ^12)   zastupitelstvo  obce  uloží  v  zadání
   zpracování   konceptu   územního  plánu  ověřujícího  variantní  řešení
   územního plánu.

   (6)  Náležitosti  obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní
   předpis.

   Koncept územního plánu

   § 48

   (1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel
   pro  obec  zpracování  konceptu  územního  plánu a vyhodnocení vlivů na
   udržitelný rozvoj území.

   (2)  O  konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel
   oznámí  místo a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou
   vyhláškou  nejméně  15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne
   doručení  veřejné  vyhlášky  byl  koncept  územního  plánu  vystaven  k
   veřejnému  nahlédnutí  u  pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán
   pořizuje.  Do  15  dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
   své  připomínky.  Ve  stejné  lhůtě  mohou  vlastníci  pozemků a staveb
   dotčených  návrhem  veřejně  prospěšných  staveb,  veřejně  prospěšných
   opatření  a  zastavitelných  ploch  a  zástupce veřejnosti uplatnit své
   námitky. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

   (3)  Pořizovatel  oznámí  místo  a  dobu  veřejného projednání dotčeným
   orgánům,  krajskému  úřadu  a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30 dnů
   předem.  Dotčené  orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději
   do  15  dnů  ode  dne  veřejného  projednání.  Doloží-li  dotčený orgán
   nejpozději  při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění
   stanoviska  se  prodlužuje  nejdéle  o  30  dnů.  K  později uplatněným
   stanoviskům se nepřihlíží.

   (4)  Sousední  obce  mohou  uplatnit  své připomínky z hlediska využití
   navazujícího  území  do  15  dnů  ode dne veřejného projednání. O svých
   připomínkách   ve  stejné  lhůtě  informují  krajský  úřad.  K  později
   uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

   (5)  Krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne veřejného projednání konceptu
   územního   plánu  stanovisko  s  podmínkami  pro  zajištění  koordinace
   využívání  území,  zejména  z  hlediska  širších  územních  vztahů, pro
   zajištění  souladu  obsahu územního plánu s politikou územního rozvoje,
   územně  plánovací  dokumentací  kraje, tímto zákonem a jeho prováděcími
   právními  předpisy. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136 odst. 6
   správního řádu přiměřeně.

   (6)  Vyhodnocení  vlivů  na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí.
   Své  vyjádření  k  vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území  s
   doporučením  jedné  varianty sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení
   podkladů, jinak se k němu nepřihlíží.

   (7)  Pokud  krajský  úřad  ve  svém  stanovisku  k vyhodnocení vlivů na
   životní  prostředí  stanoví,  že územní plán má negativní vliv na území
   evropsky  významné  lokality  nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
   posouzení  vydaných  zásad  územního  rozvoje  z hlediska těchto vlivů,
   postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.

   (8)  Náležitosti  obsahu  vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území
   stanoví prováděcí právní předpis.

   § 49

   (1)  Na  základě  výsledku  projednání konceptu územního plánu zpracuje
   pořizovatel  ve  spolupráci  s  určeným  zastupitelem  návrh pokynů pro
   zpracování  návrhu  územního  plánu,  včetně návrhu rozhodnutí o výběru
   výsledné varianty řešení.

   (2)  K  návrhu  pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel
   připojí odůvodnění, které obsahuje zejména

   a) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

   b)  vyhodnocení  souladů  se  stanovisky  dotčených orgánů, stanoviskem
   krajského   úřadu,  popřípadě  s  výsledky  řešení  rozporů,  politikou
   územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

   c) zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů
   variant na udržitelný rozvoj území,

   d) vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky.

   (3)   Pokyny   pro   zpracování   návrhu   územního   plánu   schvaluje
   zastupitelstvo obce.

   § 50

   Návrh územního plánu

   (1)  Na  základě  schváleného  zadání  územního  plánu nebo schválených
   pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec
   zpracování  návrhu  územního  plánu;  vyhodnocení  vlivů  na udržitelný
   rozvoj  území  není součástí návrhu územního plánu, pokud bylo součástí
   konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování.

   (2)  Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
   územního  plánu  nejméně  15  dnů  předem  jednotlivě dotčeným orgánům,
   krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním
   obcím.  Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode
   dne   jednání.  Ve  stejné  lhůtě  mohou  sousední  obce  uplatnit  své
   připomínky.  Po  tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet
   do  návrhu  územního  plánu.  Doloží-li  dotčený  orgán  nejpozději při
   společném  jednání  závažné  důvody,  lhůta pro uplatnění stanoviska se
   prodlužuje  nejdéle  o  30  dnů.  K  později  uplatněným stanoviskům se
   nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel
   též příslušné rozhodnutí.

   (3)  Vyhodnocení  vlivů  na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí.
   Své  vyjádření  k  tomuto  vyhodnocení  sdělí pořizovateli do 30 dnů od
   předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. Od projednání návrhu v
   Radě  obcí  je možné upustit, pokud projednala koncept územního plánu a
   návrh územního plánu obsahuje variantu řešení, kterou doporučila.

   (4)  Pokud  krajský  úřad  ve  svém  stanovisku  k vyhodnocení vlivů na
   životní  prostředí  stanoví,  že územní plán má negativní vliv na území
   evropsky  významné  lokality  nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
   posouzení  vydaných  zásad  územního  rozvoje  z hlediska těchto vlivů,
   postupuje  se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak nebylo učiněno u
   konceptu územního plánu.

   § 51

   Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem

   (1)  Návrh  územního  plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský
   úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu a zprávu o jeho
   projednání.

   (2) Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska

   a)  zajištění  koordinace  využívání  území, zejména s ohledem na širší
   územní vztahy,

   b)   souladu   s  politikou  územního  rozvoje  a  s  územně  plánovací
   dokumentací vydanou krajem.

   (3)  Krajský  úřad  sdělí své stanovisko pořizovateli do 30 dnů ode dne
   předložení  všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve
   stanovené  lhůtě,  platí,  že  s  předloženým  návrhem  územního  plánu
   souhlasí.   V   případě,   že   krajský  úřad  upozorní  ve  stanovisku
   pořizovatele  na  nedostatky  z  hledisek  uvedených  v odstavci 2, lze
   zahájit  řízení  o  vydání  územního  plánu  až  na  základě  potvrzení
   krajského   úřadu  o  odstranění  nedostatků.  Při  řešení  rozporů  se
   postupuje podle § 136 odst. 6 správního řádu.

   (4)  Obsahové  náležitosti  zprávy  o  projednání návrhu územního plánu
   stanoví prováděcí právní předpis.

   Řízení o územním plánu

   § 52

   (1)  O  upraveném  a  posouzeném  návrhu územního plánu se koná veřejné
   projednání^21).  Pořizovatel  zajistí,  aby  po  dobu  30  dnů  ode dne
   doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému
   nahlédnutí  u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K
   veřejnému  projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán
   pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.

   (2)  Námitky  proti  návrhu  územního plánu mohou podat pouze vlastníci
   pozemků  a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně
   prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti.

   (3)   Nejpozději  při  veřejném  projednání  může  každý  uplatnit  své
   připomínky  a  dotčené  osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí
   uvést  odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená
   práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr
   veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později
   uplatněným  stanoviskům,  připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené
   osoby   oprávněné   k  podání  námitek  musí  být  na  tuto  skutečnost
   upozorněny.

   (4)  Ke  stanoviskům,  námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
   rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, se nepřihlíží.

   § 53

   (1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
   projednání  a  zpracuje  návrh  rozhodnutí  o  námitkách uplatněných ke
   konceptu  i  návrhu  územního  plánu. Pokud je to nezbytné, zajistí pro
   obec  úpravu  návrhu  územního  plánu v souladu se stanovisky dotčených
   orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

   (2)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   územního  plánu,  posoudí  se  přiměřeně podle § 50 a koná se opakované
   veřejné  projednání  za  účasti  dotčených orgánů. Stanoviska dotčených
   orgánů,  námitky  a  připomínky  lze uplatnit nejpozději při opakovaném
   veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

   (3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
   zpracuje  pořizovatel  ve  spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro
   zpracování   návrhu   územního   plánu   a  předloží  je  ke  schválení
   zastupitelstvu  obce,  pro  kterou  je  územní plán pořizován. Na obsah
   pokynů se vztahuje přiměřeně ustanovení § 49.

   (4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména

   a)  s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
   krajem,

   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
   architektonických  a  urbanistických  hodnot  v  území  a  požadavky na
   ochranu nezastavěného území,

   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

   d)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů4),  popřípadě s výsledkem
   řešení rozporů.

   (5) Součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je

   a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,

   b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

   c)   stanovisko   krajského   úřadu  k  vyhodnocení  vlivů  na  životní
   prostředí^12) se sdělením, jak bylo zohledněno,

   d) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
   vymezení zastavitelných ploch.

   (6)  Dojde-li  pořizovatel  v  průběhu  řízení  k  závěru,  že je návrh
   územního  plánu  v  rozporu  se  zákonem  nebo  s požadavky uvedenými v
   odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.

   § 54

   Vydání územního plánu

   (1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání
   územního plánu s jeho odůvodněním.

   (2)  Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu
   s  politikou  územního  rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou
   krajem  nebo  výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
   nebo stanoviskem krajského úřadu.

   (3)  V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
   územního  plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh
   pořizovateli  se  svými  pokyny  k  úpravě a novému projednání nebo jej
   zamítne.

   (4)  Dojde-li  ke  změně  nebo  zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
   povinna  uvést  územní  plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
   nelze  rozhodovat  a  postupovat podle těch částí územního plánu, které
   jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.

   (5)  Obec  je  povinna  uvést do souladu územní plán s územně plánovací
   dokumentací  následně  vydanou  krajem  a následně schválenou politikou
   územního  rozvoje.  Do  té  doby  nelze rozhodovat podle částí územního
   plánu,  které  jsou  v  rozporu s územně plánovací dokumentací následně
   vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.

   (6)  Územní  plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního
   řádu.

   § 55

   Vyhodnocování územního plánu a jeho změny

   (1)  Pořizovatel  předloží  zastupitelstvu  obce nejpozději do 4 let po
   vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu
   o  uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být
   před   předložením  zastupitelstvu  obce  ke  schválení  konzultován  s
   dotčenými  orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny
   pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém
   vyjádření  uplatní  požadavek  na  posouzení vlivů na životní prostředí
   nebo  nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
   oblast,  pořizovatel  návrh  pokynů  doplní  o požadavek na vyhodnocení
   vlivů na udržitelný rozvoj území.

   (2)  Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně
   podle  §  43  až  46  a  §  50  až  54  a  přiměřeně  podle § 47 až 49.
   Zastupitelstvo  obce  může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu
   upustit  od  zadání  i  konceptu  územního  plánu  v  případech, kdy se
   nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a pokud jsou
   pokyny  pro  zpracování  návrhu změny územního plánu součástí schválené
   zprávy o uplatňování územního plánu.

   (3)  Další  zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze
   na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy
   a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

   (4) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
   právní  stav  po  vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o
   účinnosti.

   (5)  Obsahové  náležitosti  zprávy  o uplatňování územního plánu a jeho
   změny stanoví prováděcí právní předpis.

   § 56

   Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu

   Je-li  při  zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě konceptu
   nebo  návrhu  územního  plánu  překročena  lhůta  1 roku od předchozího
   rozhodnutí  zastupitelstva  obce, a činnost pořizovatele je zajišťována
   podle  §  6  odst.  1  písm.  c) nebo podle § 6 odst. 2, je pořizovatel
   povinen  bez  zbytečného  odkladu  předložit  zastupitelstvu  obce, pro
   kterou  je  územní  plán  pořizován,  návrh rozhodnutí o dalším postupu
   pořizování   územního  plánu,  pokud  zastupitelstvo  obce  při  zadání
   územního plánu neurčí delší lhůtu.

   § 57

   Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu

   V  odůvodněných  případech  je  možno  z rozhodnutí zastupitelstva obce
   spojit  pořízení  územního  plánu  a regulačního plánu. Spojené veřejné
   projednání  musí  splňovat  požadavky  pro  projednání územního plánu i
   regulačního plánu.

   § 58

   Zastavěné území

   (1)  Na  území  obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
   Hranici  jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,
   ve  výjimečných  případech  ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících
   hranic nebo bodů na těchto hranicích.

   (2)  Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
   vinic,  chmelnic,  pozemků  zemědělské  půdy  určených  pro zajišťování
   speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k
   hranici  intravilánu  navrácených  do  orné  půdy^22)  nebo  do lesních
   pozemků^22), a dále pozemky vně intravilánu, a to

   a) zastavěné stavební pozemky,

   b) stavební proluky,

   c)  pozemní  komunikace  nebo  jejich  části, ze kterých jsou vjezdy na
   ostatní pozemky zastavěného území,

   d) ostatní veřejná prostranství^1),

   e)  další  pozemky,  které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného
   území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.

   (3)  Zastavěné  území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho
   změnou.

   Vymezení zastavěného území

   § 59

   (1)  Není-li  vydán  územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení
   zastavěného  území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii
   katastrální   mapy   příslušného   území  a  kopii  mapy  s  vyznačeným
   intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální mapě.

   (2)  Zastavěné  území  se  vymezuje  podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
   formou opatření obecné povahy^23).

   (3) Úřad územního plánování do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných
   mapových  podkladů  navrhne  vymezení  zastavěného území a svolá místní
   šetření  za  účasti  dotčené  obce  a dotčených orgánů hájících veřejné
   zájmy  na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního
   fondu,  ochrany  lesa  a státní památkové péče; konání místního šetření
   oznámí nejméně 15 dnů předem.

   (4)  Dotčené  orgány  uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního
   šetření, jinak se k nim nepřihlíží.

   (5)  Úřad  územního plánování upraví návrh vymezení zastavěného území v
   souladu  se  stanovisky  dotčených  orgánů, popřípadě s výsledky řešení
   rozporů.

   § 60

   (1)   Úřad   územního   plánování   vede  o  návrhu  zastavěného  území
   projednaného  s  dotčenými  orgány  řízení o jeho vydání; námitky mohou
   podat  pouze  vlastníci  pozemků  uvedených  v § 58 odst. 2 a vlastníci
   sousedících pozemků.

   (2)  Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné
   obce.

   (3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví úřad
   územního  plánování  návrh  zastavěného území, včetně odůvodnění, které
   vždy obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.

   (4)  Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná úřad územního
   plánování  tuto  změnu  s  dotčenou  obcí a dotčenými orgány na místním
   šetření;  konání  místního  šetření  oznámí  nejméně  15  dnů předem. O
   projednání  sepíše  zápis,  ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá
   stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.

   (5)  Vymezení  zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s
   výsledky  projednání.  V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým
   návrhem   nebo   s   výsledky   jeho  projednání,  schválí  pokyny  pro
   přepracování  návrhu  a  vrátí  jej úřadu územního plánování k úpravě a
   novému  projednání.  Pokyny  pro přepracování musí být v souladu s § 58
   odst. 1 a 2.

   (6)  Dojde-li  ke  zrušení  rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v
   jehož  důsledku  je  nutné  změnit  vymezené  zastavěné  území, pozbývá
   vymezení   zastavěného  území  platnosti.  Vymezení  zastavěného  území
   pozbývá  platnosti  vydáním  územního plánu, který toto zastavěné území
   převzal.  Vymezení  zastavěného  území nelze změnit v přezkumném řízení
   podle správního řádu.

   Oddíl 3

   Regulační plán

   § 61

   (1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
   pozemků,  pro  umístění  a  prostorové  uspořádání  staveb, pro ochranu
   hodnot   a  charakteru  území  a  pro  vytváření  příznivého  životního
   prostředí.  Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
   pozemků,   pro   umístění   a   prostorové  uspořádání  staveb  veřejné
   infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
   opatření.

   (2)  Regulační  plán  nahrazuje  v  řešené  ploše ve schváleném rozsahu
   územní  rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán
   vydaný  krajem  je  dále  závazný  pro  územní  plány a regulační plány
   vydávané   obcemi.  Regulační  plán  nenahrazuje  územní  rozhodnutí  v
   nezastavěném území.

   (3)  Regulační  plán může nahradit plán společných zařízení komplexních
   pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu^24).

   (4)  Náležitosti  obsahu  regulačního  plánu  stanoví  prováděcí právní
   předpis.

   § 62

   Pořízení regulačního plánu

   (1)  Regulační  plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření
   obecné povahy podle správního řádu.

   (2)  O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního
   nebo jiného podnětu

   a)  zastupitelstvo  kraje  v  ploše  nebo  koridoru  vymezeném zásadami
   územního rozvoje,

   b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,

   c)  zastupitelstvo  obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území
   nebo  v  nezastavěném  území  jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter
   nebo  pokud  nahrazuje plán společných zařízení komplexních pozemkových
   úprav podle zvláštního právního předpisu,

   d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na
   pořizování  a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení
   § 61 až 75.

   (3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
   osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li
   jejich součástí zadání regulačního plánu.

   § 63

   Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu

   (1)  Náklady  na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí
   obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování regulačního
   plánu   vyvoláno   výhradní   potřebou   jiné   osoby,  může  příslušné
   zastupitelstvo  v  rozhodnutí  podmínit  jeho  pořízení  částečnou nebo
   úplnou   úhradou   nákladů   na  zpracování  návrhu  regulačního  plánu
   projektantem.

   (2)  Při  pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
   zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel.

   (3)  Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
   Obec,  pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad územního plánování,
   uhradí  náklady  spojené  s  označením  řešené plochy tabulí a nezbytné
   mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak.

   Pořízení regulačního plánu z podnětu

   § 64

   (1)  Podnět  k  pořízení  regulačního  plánu  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  podání  základní  údaje o požadovaném záměru, identifikaci
   pozemků,  údaje  o  dosavadním  využití  vymezené plochy, důvody a účel
   pořízení  regulačního  plánu,  návrh, která územní rozhodnutí regulační
   plán  nahradí,  a  návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
   dokumentace.  Podnět  se  podává  u  kraje nebo obce příslušné k vydání
   regulačního   plánu.   Příslušné  zastupitelstvo  rozhodne  o  pořízení
   regulačního  plánu  a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků
   pořizovateli, jinak podnět odloží.

   (2) Návrh zadání pořizovatel

   a)  vystaví  nejméně  po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí v obci, pro
   jejíž  území  má být regulační plán pořízen; vystavení oznámí na úřední
   desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup,

   b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je úřad územního
   plánování,  jež  byl  požádán o pořízení regulačního plánu, zašle návrh
   zadání regulačního plánu též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.

   (3) Každý může uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění požadavky na
   obsah  zadání, do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány
   uplatnit  u  pořizovatele  své  požadavky na obsah zadání vyplývající z
   právních předpisů. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží.

   (4)  Na  základě  uplatněných požadavků pořizovatel upraví návrh zadání
   regulačního   plánu   a  předloží  jej  příslušnému  zastupitelstvu  ke
   schválení.  Spolu s návrhem zadání předloží zastupitelstvu vyhodnocení,
   jak byly uplatněné požadavky do jeho návrhu zapracovány.

   (5)  Zadání  schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o
   pořízení  regulačního  plánu,  není-li  zadání  součástí  vydané územně
   plánovací dokumentace.

   (6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.

   § 65

   (1)  Na  základě  schváleného  zadání  pořizovatel  pro  obec nebo kraj
   zajistí zpracování

   a)  návrhu  regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o
   jeho  nárocích  na  veřejnou  dopravní  a  technickou  infrastrukturu a
   vyjádření vlastníků této infrastruktury,

   b)  dokumentace  vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak
   stanoví zvláštní právní předpis^11),

   c)  posouzení  vlivu  záměru  na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
   oblast^12),  pokud  orgán  ochrany  přírody ve svém stanovisku k návrhu
   zadání takovýto vliv nevyloučil.

   (2)  Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
   regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační
   plán  pořizuje,  a  to  nejméně  15  dnů předem. Dotčené orgány vyzve k
   uplatnění  stanovisek  ve  lhůtě  30  dnů ode dne jednání. Po tuto dobu
   umožní   dotčeným   orgánům   nahlížet  do  návrhu  regulačního  plánu.
   Vyžaduje-li  to  zvláštní  právní  předpis^11),  nebo doloží-li dotčený
   orgán  nejpozději  při  společném  jednání  závažné  důvody,  lhůta pro
   uplatnění  stanoviska  se  prodlužuje  nejdéle  o  30  dnů.  K  později
   uplatněným  stanoviskům  se  nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní
   předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí.

   (3)  Pokud  posouzení  podle odstavce 1 prokáže negativní vliv na území
   evropsky  významné  lokality  nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
   posouzení  vydaných zásad územního rozvoje nebo vydaného územního plánu
   z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně.

   § 66

   Pořízení regulačního plánu na žádost

   (1)   Žádost   o  vydání  regulačního  plánu  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  podání  základní  údaje o požadovaném záměru, identifikaci
   pozemků,  údaje  o  dosavadním  využití  vymezené plochy, důvody a účel
   pořízení  regulačního  plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
   plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.

   (2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky
   pozemků  a  staveb,  které  jsou  dotčeny  navrhovaným  záměrem, jejímž
   obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů
   a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen "dohoda o parcelaci").
   Obec  nebo  kraj  mohou  podmínit  vydání  regulačního  plánu uzavřením
   smlouvy  o  spoluúčasti  žadatele  na  vybudování nové nebo na úpravách
   stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").

   (3) K žádosti žadatel připojí

   a)  stanoviska,  popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních
   právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru
   na  životní  prostředí^11),  pokud  záměr řešený regulačním plánem toto
   posouzení vyžaduje,

   b)   posouzení   vlivu   na  evropsky  významnou  lokalitu  nebo  ptačí
   oblast^12),  pokud  orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah
   zadání takovýto vliv nevyloučil,

   c)  návrh  regulačního  plánu  upravený na základě stanovisek dotčených
   orgánů,

   d) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,

   e) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní
   a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,

   f)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  doklad o právu
   založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám
   v  řešené  ploše,  nelze-li  tato  práva ověřit v katastru nemovitostí,
   anebo  souhlas  vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o
   parcelaci,  k  nimž  žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o
   parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,

   g) návrh plánovací smlouvy.

   (4)   Pořizovatel  posoudí  úplnost  podané  žádosti,  vzájemný  soulad
   předložených  stanovisek  a zajistí řešení případných rozporů. Současně
   zajistí  předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu
   ke schválení.

   (5) Pokud posouzení podle odstavce 3 písm. b) prokáže negativní vliv na
   území  evropsky  významné  lokality  nebo  ptačí  oblasti,  který nebyl
   předmětem  posouzení  vydaných  zásad  územního  rozvoje  nebo vydaného
   územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5
   obdobně.

   (6)  Obsahové  náležitosti  žádosti  a  jejích příloh stanoví prováděcí
   právní předpis.

   Řízení o regulačním plánu

   § 67

   (1)  O  návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná
   veřejné  projednání^21)  za  účasti dotčených orgánů a obce, pro niž se
   regulační  plán  pořizuje,  které  pořizovatel  vyrozumí  o jeho konání
   jednotlivě  nejméně  30  dnů  předem.  Námitky  a  připomínky  k návrhu
   regulačního  plánu  a  stanoviska  dotčených orgánů k němu lze uplatnit
   nejpozději  při  veřejném  projednání;  k později uplatněným námitkám a
   připomínkám  se  nepřihlíží.  Dotčené  osoby oprávněné k podání námitek
   musí být na tuto skutečnost upozorněny.

   (2)  Pořizovatel  v  součinnosti  s příslušnou obcí nebo krajem zajistí
   označení  dotčené  plochy  tabulí  se  základními  informacemi o návrhu
   regulačního  plánu  nejméně  30  dnů přede dnem veřejného projednání. V
   případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel. Je-li
   řešená  plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí
   se informace na místě určeném pořizovatelem.

   (3)  Návrh  regulačního  plánu  pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a
   vystaví  k  veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15 dnů
   přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů.

   (4)  Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou podat osoby
   uvedené  v  §  85  odst. 1 a 2. Nejpozději při veřejném projednání může
   každý  podat  své  připomínky.  K  námitkám  a připomínkám uplatněným k
   věcem,  o  kterých  bylo  rozhodnuto  v  územním  plánu nebo v zásadách
   územního rozvoje, se nepřihlíží.

   (5) Na základě výsledků projednání návrhu regulačního plánu pořizovatel
   zajistí úpravu návrhu nebo jej předá žadateli k úpravě.

   (6)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   regulačního  plánu,  koná  se  opakované  veřejné  projednání za účasti
   dotčených  orgánů  a obce, pro jejíž území je regulační plán pořizován.
   Stanoviska   dotčených   orgánů,  námitky  a  připomínky  lze  uplatnit
   nejpozději   při   opakovaném  veřejném  projednání,  jinak  se  k  nim
   nepřihlíží.

   § 68

   (1) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu regulačního plánu

   a) s vydanou územně plánovací dokumentací,

   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s
   požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

   d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

   e)   se   stanovisky   dotčených   orgánů   podle  zvláštních  právních
   předpisů^4),  popřípadě  s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a
   právem chráněných zájmů dotčených osob.

   (2) Výsledek přezkoumání musí být uveden v odůvodnění.

   (3)  Dojde-li  však  pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
   regulačního  plánu  na  žádost  v  rozporu  se zákonem nebo s požadavky
   uvedenými v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.

   § 69

   Vydání regulačního plánu

   (1)  Pořizovatel  předkládá  zastupitelstvu  příslušné  obce nebo kraje
   (dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu
   s  jeho  odůvodněním,  v  případě  pořizování  návrhu  na žádost též se
   schválenou plánovací smlouvou.

   (2)  Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v
   rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 1.

   (3)  V  případě,  že  příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
   návrhem  regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí
   s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.

   (4)  Dojde-li  ke  změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
   nebo  kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést
   jej  do  souladu  s  tímto  rozhodnutím;  do  té  doby nelze podle jeho
   dotčených částí postupovat.

   (5)  Práva  a  povinnosti  z  regulačního  plánu vydaného na žádost lze
   převést  písemnou  veřejnoprávní  smlouvou, jejíž přílohou je regulační
   plán.  Pro  tyto  veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení
   správního řádu o veřejnoprávních smlouvách^25).

   (6)  Regulační  plán  nelze  změnit  rozhodnutím  podle  §  97  odst. 3
   správního řádu.

   § 70

   Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu

   Zastupitelstvo   obce   může  v  odůvodněných  případech  rozhodnout  o
   souběžném  pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a
   změny  územního  plánu,  která  je  vyvolána  tímto  regulačním plánem.
   Regulační  plán  nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního
   plánu,  které  jsou  měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu.
   Vydání  změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,
   který změnu vyvolal.

   § 71

   Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu

   (1)  Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho
   účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán pořízený
   na  žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná
   žádost  o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto
   zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím
   území  pro  stanovený  účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací
   řízení   zastaveno   nebo  žádost  zamítnuta  po  uplynutí  lhůty  jeho
   platnosti.

   (2)  Regulační  plán  pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu
   přísluší  vykonávat  práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze
   měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání, pokud
   zákon  nestanoví  jinak.  Při  změně  regulačního  plánu  se  postupuje
   přiměřeně podle ustanovení § 61 až 69.

   (3)  Obec  je  povinna  uvést  regulační  plán  z  podnětu do souladu s
   následně  vydanou  územně  plánovací  dokumentací  kraje  nebo následně
   vydaným  územním  plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně prospěšné
   stavby  nebo  veřejně  prospěšná  opatření, do té doby nelze podle jeho
   dotčených  částí postupovat. Při této změně regulačního plánu postupuje
   obec jako při změně z vlastního podnětu.

   (4)  Kraj  je  povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z podnětu
   kraje  s  následně  vydanými  zásadami  územního  rozvoje  a  politikou
   územního  rozvoje,  do  té  doby  nelze  podle  jeho  příslušných částí
   postupovat.

   Posouzení vlivů regulačního plánu na životní prostředí

   § 72

   Pořizování  regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů
   na  životní prostředí podle zvláštního právního předpisu^11) v případě,
   že  příslušným úřadem^26) je krajský úřad. V tomto případě se postupuje
   podle zvláštního právního předpisu a tohoto zákona.

   § 73

   Posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu

   (1)   Při  posuzování  regulačního  plánu  pořizovaného  z  podnětu  je
   oznamovatelem^26) pořizovatel. Pořizovatel v dohodě s příslušným úřadem
   zašle  oznámení záměru^26) k vyjádření dotčeným orgánům spolu s návrhem
   zadání.  Současně  zveřejní^27) informaci o oznámení záměru. Každý může
   zaslat pořizovateli vyjádření k oznámení záměru ve stejné lhůtě, v jaké
   lze  uplatnit požadavky na obsah zadání. Pořizovatel neprodleně seznámí
   příslušný úřad s vyjádřeními a požadavky veřejnosti a dotčených orgánů.

   (2)  Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení^28) pořizovateli do
   45  dnů  ode  dne  zveřejnění  oznámení  záměru. Na základě uplatněných
   požadavků a závěru zjišťovacího řízení pořizovatel návrh zadání upraví.

   (3)  Je-li  zadání  regulačního  plánu  součástí  návrhu zásad územního
   rozvoje  nebo  návrhu územního plánu, postupuje se podle odstavců 1 a 2
   přiměřeně;  vyjádření  k  oznámení se uplatňuje ve lhůtě 20 dnů ode dne
   zveřejnění  oznámení  záměru  a příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího
   řízení  ve  lhůtě  pro  uplatnění  stanovisek dotčených orgánů k návrhu
   zásad územního rozvoje nebo návrhu územního plánu.

   (4)   Pořizovatel   předloží   dokumentaci   vlivů  záměru  na  životní
   prostředí^28)   (dále   jen  "dokumentace  vlivů")  příslušnému  úřadu.
   Příslušný  úřad  zajistí zpracování posudku o vlivech záměru na životní
   prostředí^29)   (dále   jen   "posudek"),   avšak   dokumentaci   vlivů
   nezveřejňuje.

   (5)  Pořizovatel zašle v dohodě s příslušným úřadem dokumentaci vlivů s
   oznámením  o  společném  jednání  o  návrhu  regulačního plánu dotčeným
   orgánům. Dotčené orgány se mohou k dokumentaci vlivů vyjádřit ve stejné
   lhůtě, v jaké mohou uplatnit svá stanoviska k návrhu regulačního plánu.
   Pořizovatel s jejich vyjádřeními neprodleně seznámí příslušný úřad.

   (6)  Zpracovatel posudku předá posudek příslušnému úřadu a pořizovateli
   do 60 dnů ode dne, kdy mu byla dokumentace vlivů doručena.

   § 74

   Posuzování regulačního plánu pořizovaného na žádost

   Žadatel  připojí  k  žádosti  o  vydání  regulačního  plánu  posudek  a
   dokumentaci  vlivů.  Stanovisko  k  posouzení vlivů provedení záměru na
   životní prostředí^30) v tomto případě k žádosti nepřikládá.

   § 75

   Řízení o posuzovaném regulačním plánu

   (1)  Pořizovatel  v dohodě s příslušným úřadem zveřejní^27) informaci o
   posudku  a o dokumentaci vlivů. Současně zveřejní posudek a dokumentaci
   vlivů způsobem umožňujícím dálkový přístup a vystaví je spolu s návrhem
   regulačního plánu.

   (2)   Každý^31)   může   zaslat  pořizovateli  vyjádření  k  posudku  a
   dokumentaci  vlivů  ve  stejné  lhůtě,  v  jaké  lze uplatnit námitky a
   připomínky  k  návrhu  regulačního  plánu.  Pořizovatel  s  vyjádřeními
   neprodleně seznámí příslušný úřad.

   (3)  Posudek,  dokumentace  vlivů a vyjádření podle odstavce 2 musí být
   projednány   na   veřejném  projednání  za  účasti  příslušného  úřadu.
   Pořizovatel  oznámí  konání veřejného projednání nejméně 15 dnů předem.
   Pořizovatel  může  toto  projednání  sloučit  s  veřejným projednáním o
   návrhu regulačního plánu.

   (4) Příslušný úřad nejdéle do 15 dnů ode dne veřejného projednání zašle
   stanovisko  k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí^30)
   pořizovateli.  Pořizovatel  zohlední  toto  stanovisko  způsobem  podle
   zvláštního  právního  předpisu^30).  Stanovisko  je součástí odůvodnění
   návrhu regulačního plánu.

   Díl 4

   Územní rozhodnutí

   § 76

   (1)  Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na
   využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze
   jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li
   zákon jinak.

   (2)  Každý,  kdo  navrhuje  vydání  územního  rozhodnutí  nebo územního
   souhlasu,  je  povinen  dbát  požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k
   zájmům  vlastníků  sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může
   vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území
   a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.

   § 77

   (1) Územním rozhodnutím je rozhodnutí o

   a)  umístění  stavby  nebo  zařízení  (dále  jen "rozhodnutí o umístění
   stavby"),

   b) změně využití území,

   c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,

   d) dělení nebo scelování pozemků,

   e) ochranném pásmu.

   (2)  Územní  rozhodnutí  se  nevydává  pro  území,  pro  které je vydán
   regulační  plán,  a  to  v  rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní
   rozhodnutí.

   § 78

   (1)  Stavební  úřad  může podle správního řádu spojit územní a stavební
   řízení,  jsou-li  podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území
   schválen územní plán nebo regulační plán.

   (2)  Stavební  úřad  může  v  územním rozhodnutí u jednoduchých staveb,
   terénních  úprav  a  zařízení uvedených v § 104 odst. 2 písm. d) až m),
   jestliže  to  nevylučuje  povaha  věci,  ochrana  veřejných zájmů podle
   zvláštních  právních  předpisů  nebo  ochrana  práv a oprávněných zájmů
   účastníků  řízení,  stanovit  na  žádost,  že k jejich provedení nebude
   vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.

   (3)  Se  souhlasem  dotčeného  orgánu  může  stavební  úřad  uzavřít se
   žadatelem  veřejnoprávní  smlouvu  o  umístění  stavby, o změně využití
   území  a  o  změně  vlivu stavby na využití území, která nahradí územní
   rozhodnutí,  a  to  za  podmínek  podle  §  161  až 168 správního řádu;
   ustanovení § 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

   (4)  Náležitosti  obsahu  veřejnoprávní  smlouvy,  která nahradí územní
   rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.

   (5)  Stavební  úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy
   oznámí postup podle odstavce 3 osobám, které by byly účastníky územního
   řízení podle zvláštního zákona.

   § 79

   Rozhodnutí o umístění stavby

   (1)  Rozhodnutí  o  umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
   navrhovanou  stavbu,  stanoví  její  druh  a  účel,  podmínky  pro její
   umístění,  pro  zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního
   povolení,  pro  ohlášení  stavby  a pro napojení na veřejnou dopravní a
   technickou infrastrukturu.

   (2)  Stavební  úřad  může  vydání  územního  souhlasu sloučit s vydáním
   souhlasu s provedením ohlášené stavby, přitom postupuje přiměřeně podle
   ustanovení § 105 až 107.

   (3) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

   a)  informační  a  reklamní  zařízení  o celkové ploše menší než 0,6 m2
   umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

   b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

   c)  povrchová  zařízení  pro  rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
   nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

   d)  sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení
   do celkové výšky 1,5 m,

   e) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

   f) bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást,

   g) informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích,

   h)  opěrné  zdi  do  výšky  1  m, které nehraničí s veřejně přístupnými
   pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

   i) propustky na účelových komunikacích,

   j)  přenosné  stavby,  zařízení  a konstrukce, jejichž doba umístění na
   pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce,

   k) signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách,

   l)  důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
   a  skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy
   podle horních předpisů,

   m)  cirkusové  stany  pro  nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film,
   televizi nebo divadlo,

   n) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

   o)  označení  budov  státních  orgánů a orgánů veřejné správy, označení
   veřejně   prospěšných  staveb,  staveb  právnických  a  fyzických  osob
   podnikajících  podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých
   kulturních  památek  podle  zvláštního právního předpisu^32), popřípadě
   značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

   (4)   Ustanovení  odstavce  3  se  nevztahuje  na  kulturní  památky  a
   ustanovení  odstavce  3  písm.  a),  b),  h)  a  i)  se  nevztahuje  na
   nemovitosti,  které  nejsou  kulturní  památkou,  ale  jsou v památkové
   rezervaci,  památkové  zóně  nebo  v  ochranném pásmu nemovité kulturní
   památky,  nemovité  národní  kulturní památky, památkové rezervace nebo
   památkové zóny^32).

   (5)  Pokud stavby uvedené v odstavci 3 vyžadují provedení zemních prací
   nebo  terénních  úprav,  je  stavebník  povinen zajistit si informace o
   existenci  podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich
   ochranu.

   § 80

   Rozhodnutí o změně využití území

   (1)  Rozhodnutí  o  změně  využití  území  stanoví  nový způsob užívání
   pozemku a podmínky jeho využití.

   (2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují

   a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,

   b) stanovení dobývacího prostoru,

   c) manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště,

   d) hřbitovy,

   e)  změny  druhu  pozemku přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování,
   rušení  a  úpravy  vinic,  chmelnic,  lesů, parků, zahrad a sadů, pokud
   podmínky  nejsou  stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným
   územním rozhodnutím,

   f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

   (3)  Rozhodnutí  o  změně  využití  území ani územní souhlas nevyžadují
   sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.

   (4)  Ustanovení  odstavce  3  se  nevztahuje  na  území,  na kterých se
   prokazatelně nalézají archeologické nálezy.

   § 81

   Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území

   (1)  Rozhodnutí  o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území
   (dále jen "rozhodnutí o změně stavby") stanoví podmínky pro požadovanou
   změnu  stavby  a  její  nové  využití  nebo podmínky upravující vliv na
   životní   prostředí   a   nároky  na  veřejnou  dopravní  a  technickou
   infrastrukturu.

   (2) Rozhodnutí o změně stavby vyžadují

   a) nástavby,

   b) přístavby,

   c)  změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby
   na okolí.

   (3) Rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují a) stavební
   úpravy, b) udržovací práce.

   (4)  Rozhodnutí  o  změně stavby může stavební úřad sloučit s řízením o
   změně v užívání stavby podle § 126 a 127.

   § 82

   Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

   (1)  Rozhodnutí  o  dělení  nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro
   nové rozdělení nebo scelení pozemků.

   (2)  Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
   žádost  podanou  všemi  vlastníky  všech  dotčených pozemků a staveb na
   nich, které jsou předmětem rozhodnutí.

   (3)  Rozhodnutí  o  dělení  nebo  scelování  pozemků se nevydává, pokud
   podmínky  pro  dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,
   jiným  rozhodnutím  stavebního  úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního
   právního  předpisu^33),  popřípadě  není  důvodné stanovit podmínky pro
   dělení nebo scelování pozemků.

   § 83

   Rozhodnutí o ochranném pásmu

   (1)  Rozhodnutí  o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
   před  negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo
   pozemku před jejich negativními účinky.

   (2)  Rozhodnutí  o  ochranném  pásmu  se  vydává zpravidla současně při
   rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.

   (3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany
   jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^34) nebo na jeho základě.

   Díl 5

   Územní řízení

   § 84

   Příslušnost k územnímu rozhodnutí

   (1)  Územní  rozhodnutí  vydává  příslušný  stavební  úřad  na  základě
   územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

   (2)  Je-li  k  územnímu  řízení,  kterým  se  vydává rozhodnutí o změně
   využití  území  nebo  o  ochranném  pásmu,  příslušný  podle zvláštních
   právních  předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento
   orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.

   § 85

   Účastníci územního řízení

   (1) Účastníky územního řízení jsou

   a) žadatel,

   b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.

   (2) Účastníky územního řízení dále jsou

   a)  vlastník  pozemku  nebo  stavby, na kterých má být požadovaný záměr
   uskutečněn,  není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k
   tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

   b)  osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám
   anebo  sousedním  pozemkům  nebo  stavbám  na  nich  může  být  územním
   rozhodnutím přímo dotčeno,

   c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,

   d)   společenství   vlastníků   jednotek   podle   zvláštního  právního
   předpisu^35);  v  případě,  že  společenství  vlastníků  jednotek podle
   zvláštního  právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož
   spoluvlastnický  podíl  na  společných částech domu činí více než jednu
   polovinu.

   (3)  Účastníky  řízení  nejsou  nájemci  bytů,  nebytových prostor nebo
   pozemků.

   § 86

   Žádost o vydání územního rozhodnutí

   (1)  Žádost  o  vydání  územního  rozhodnutí  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  základní  údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje
   pozemků a staveb.

   (2) K žádosti žadatel připojí

   a)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  doklad o právu
   založeném  smlouvou  provést  stavbu  nebo  opatření  k  pozemkům  nebo
   stavbám;  tyto  doklady  se  připojují,  nelze-li  tato  práva ověřit v
   katastru nemovitostí,

   b)  rozhodnutí  dotčených  orgánů  podle  zvláštních právních předpisů,
   závazná   stanoviska,  pokud  byla  obstarána  před  zahájením  řízení,
   nejde-li  o  koordinované  závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané
   správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,

   c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,

   d) dokumentaci záměru.

   (3)  Jestliže  žadatel  nemá  vlastnické  právo  nebo  doklad  o  právu
   založeném  smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě,
   předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci; to neplatí,
   lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo vyměnit.

   (4)  Vyžaduje-li  záměr  posouzení  vlivu na životní prostředí, připojí
   žadatel   k  žádosti  stanovisko  příslušného  úřadu  podle  zvláštního
   právního  předpisu^11), ^36). Bude-li toto hodnocení prováděno souběžně
   s  územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní
   prostředí.

   (5)  Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
   záměr  svými  negativními  vlivy  překračovat limitní hodnoty stanovené
   zvláštními  právními  předpisy  za  hranicí  pozemku  určeného  k  jeho
   realizaci,  předloží  žadatel  současně  žádost  o  vydání rozhodnutí o
   ochranném pásmu.

   (6)  Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
   příloh stanoví prováděcí právní předpis.

   § 87

   Zahájení územního řízení

   (1)  Stavební  úřad  oznámí  zahájení  územního  řízení  a k projednání
   žádosti  nařídí  veřejné  ústní  jednání,  je-li to účelné, spojí jej s
   ohledáním  na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15
   dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se
   oznámení  o  zahájení územního řízení účastníkům řízení uvedeným v § 85
   odst.  1  a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení uvedeným v §
   85 odst. 2 veřejnou vyhláškou.

   (2)  Žadatel  zajistí,  aby  informace  o jeho záměru a o tom, že podal
   žádost  o  vydání  územního  rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo
   nařízeno  veřejné  ústní  jednání,  vyvěšena na místě určeném stavebním
   úřadem  nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku,
   na  nichž  se  má  záměr  uskutečnit,  a  to  do doby veřejného ústního
   jednání.  Součástí  informace  je  grafické vyjádření záměru, popřípadě
   jiný  podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou
   podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost
   nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání.

   (3) Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad veřejnosti
   a mohlo-li by to vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání, vyzve
   je  stavební  úřad,  aby  zvolili  společného  zmocněnce.  Ustanovení o
   společném  zmocněnci  a  společném  zástupci  podle  správního  řádu se
   použije obdobně.

   (4)  Obsahové  náležitosti  informace  uvedené  v  odstavci  2  stanoví
   prováděcí právní předpis.

   § 88

   Přerušení územního řízení

   Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
   řádu,  také  v  případě,  že  záměr  klade takové požadavky na veřejnou
   dopravní  a  technickou  infrastrukturu,  že  jej  nelze bez vybudování
   příslušných   nových   staveb   a   zařízení  nebo  úpravy  stávajících
   realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy.

   § 89

   Stanoviska, námitky a připomínky

   (1)  Závazná  stanoviska  dotčených  orgánů, námitky účastníků řízení a
   připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním
   jednání,  jinak  se k nim nepřihlíží. Účastníci řízení musí být na tuto
   skutečnost upozorněni.

   (2)  K  závazným  stanoviskům  a  námitkám  k  věcem,  o  kterých  bylo
   rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.

   (3)  Účastník  řízení  ve  svých  námitkách  uvede  skutečnosti,  které
   zakládají  jeho  postavení  jako  účastníka  řízení,  a  důvody  podání
   námitek; k námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.

   (4)  Obec  uplatňuje  v  územním  řízení námitky k ochraně zájmů obce a
   zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2
   písm.  a), b) a d), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru
   v  rozsahu,  jakým  je  její  právo  přímo  dotčeno.  Osoba,  která  je
   účastníkem  řízení  podle  § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení
   uplatňovat  námitky,  pokud  je  projednávaným  záměrem  dotčen veřejný
   zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá.

   (5) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
   úřad  rozhodne  na  základě  obecných  požadavků  na výstavbu, obecných
   požadavků  na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo
   technických   norem,  pokud  taková  námitka  nepřesahuje  rozsah  jeho
   působnosti.  Nedošlo-li  k  dohodě  o  námitce  občanskoprávní  povahy,
   stavební  úřad  si  o  ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v
   případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických
   práv.

   § 90

   Posuzování záměru žadatele

   V  územním  řízení  stavební  úřad  posuzuje,  zda  je záměr žadatele v
   souladu

   a) s vydanou územně plánovací dokumentací,

   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s
   požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,

   c)  s  požadavky  tohoto  zákona  a jeho prováděcích právních předpisů,
   zejména s obecnými požadavky na využívání území,

   d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

   e)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů^4), popřípadě s výsledkem
   řešení  rozporů  a  s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
   řízení.

   § 91

   Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení

   (1)  Územní  řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů
   na  životní prostředí podle zvláštního právního předpisu^11) v případě,
   že  příslušným  úřadem^26)  je  krajský úřad a varianty řešení záměru z
   hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se postupuje podle
   zákona  upravujícího  posuzování  vlivů  na  životní prostředí a tohoto
   zákona;  jde-li  o  veřejné  projednání,  postupuje  se podle § 22 a 23
   obdobně.

   (2)  Žadatel  připojí  k žádosti o vydání územního rozhodnutí posudek a
   dokumentaci  vlivů.  Stanovisko  k  posouzení vlivů provedení záměru na
   životní prostředí^30) se v tomto případě k žádosti nepřikládá.

   (3)  Oznámení o zahájení územního řízení společně s informací o posudku
   a  dokumentaci  vlivů  stavební  úřad bezodkladně zveřejní^27) a doručí
   účastníkům  řízení  a  dotčeným  orgánům  způsobem podle § 87 odst. 1 a
   zvláštního právního předpisu. Posudek a dokumentaci vlivů stavební úřad
   současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (4)  Každý^31)  může  stavebnímu  úřadu  zaslat  vyjádření  k posudku a
   dokumentaci  vlivů  ve stejné lhůtě, v jaké mohou být uplatněna závazná
   stanoviska,  námitky a připomínky. Pořizovatel s vyjádřeními neprodleně
   seznámí příslušný úřad.

   (5)  Posudek,  dokumentace  vlivů a vyjádření podle odstavce 4 musí být
   projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu. Stavební
   úřad  oznámí  konání veřejného projednání nejméně 15 dnů předem; přitom
   může toto projednání sloučit s veřejným ústním jednáním.

   (6) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne veřejného projednání zašle
   stanovisko  k  posouzení  vlivů  provedení  záměru na životní prostředí
   stavebnímu   úřadu.   Stavební   úřad   toto   stanovisko   bezodkladně
   zveřejní^27) a pokračuje v řízení podle § 92.

   § 92

   Územní rozhodnutí

   (1)  Územním  rozhodnutím  stavební  úřad  schvaluje  navržený  záměr a
   stanoví  podmínky  pro  využití  a  ochranu  území,  podmínky pro další
   přípravu  a  realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;
   vyžaduje-li  to  posouzení  veřejných  zájmů  při provádění stavby, při
   kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu,
   může  uložit  zpracování  prováděcí  dokumentace  stavby.  V rozhodnutí
   stavební  úřad  rozhodne  o  námitkách  účastníků  řízení, v odůvodnění
   vyhodnotí  připomínky  veřejnosti  a stanoví dobu platnosti rozhodnutí,
   má-li  být  delší,  než  stanoví tento zákon. U staveb dočasných nebo v
   rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro
   odstranění  stavby  nebo  ukončení  činnosti  a  následný způsob úpravy
   území.  V  případech  podle  §  78  odst. 2 stanoví v potřebném rozsahu
   podmínky pro provedení záměru.

   (2)  Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
   jestliže  by  umístěním  a  realizací  záměru  mohly být ohroženy zájmy
   chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad
   žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.

   (3)  Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se územní
   rozhodnutí účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům
   jednotlivě.  Účastníkům  řízení  uvedeným  v  §  85 odst. 2 se doručuje
   územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou.

   (4)  Po  dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá
   žadateli  jedno  vyhotovení  územního  rozhodnutí  opatřené  záznamem o
   účinnosti  spolu  s  ověřenou  grafickou přílohou v měřítku katastrální
   mapy;  územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci,
   pokud  není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu,
   který povede stavební řízení.

   (5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví
   prováděcí právní předpis.

   § 93

   Doba platnosti územního rozhodnutí

   (1)  Územní  rozhodnutí  o  umístění stavby, změně využití území, změně
   stavby  a  o  dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí
   právní  moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu
   delší.

   (2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
   nebo  změně stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání
   území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci.

   (3)   Dobu   platnosti   územního  rozhodnutí  může  stavební  úřad  na
   odůvodněnou  žádost  prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti
   rozhodnutí  staví.  Na řízení o prodloužení lhůty se vztahují přiměřeně
   ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a
   závazná  stanoviska,  námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů
   ode dne doručení, jinak se k nim nepřihlíží.

   (4)  Územní  rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti
   podána  úplná  žádost  o  stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné
   rozhodnutí  podle  tohoto  zákona  nebo  zvláštních  právních předpisů,
   nebylo-li  započato  s  využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li
   stavební  nebo  jiné  povolovací  řízení zastaveno anebo byla-li podaná
   žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí.

   (5)  Územní  rozhodnutí  pozbývá  platnosti též dnem, kdy stavební úřad
   obdržel   sdělení  žadatele,  že  upustil  od  záměru,  ke  kterému  se
   rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

   (6)  Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
   nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.

   § 94

   Změna a zrušení územního rozhodnutí

   (1)  Územní  rozhodnutí  lze  změnit na žádost oprávněného, jestliže se
   změnila  územně  plánovací  dokumentace  nebo  jiné podklady pro územní
   rozhodnutí  nebo  podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část
   nahradí  novým  územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí
   projedná stavební úřad v rozsahu této změny.

   (2)  Rozhodnutí  o  ochranném  pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
   toho,  komu  z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze
   rozhodnutí  o  ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného
   orgánu  podle  zvláštního  právního  předpisu. Z rozhodnutí o ochranném
   pásmu  může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
   povolit  časově  omezenou  výjimku  za  účelem  uskutečnění jednorázové
   činnosti.

   (3)  Územní  rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o
   umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

   (4)  Při  změně  nebo  zrušení  územního  rozhodnutí anebo při povolení
   výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.

   (5)  Dojde-li  ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního
   povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní
   rozhodnutí se již nevydává.

   § 95

   Zjednodušené územní řízení

   (1)  Stavební  úřad  může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití
   území,  o  změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném
   územním řízení, jestliže

   a) záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

   b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,

   c) žádost má všechny předepsané náležitosti a

   d) žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem
   účastníků  řízení,  kteří  mají  vlastnická  nebo  jiná  věcná  práva k
   pozemkům,  jež  jsou  předmětem  územního  řízení  nebo  mají společnou
   hranici  s  těmito  pozemky,  a  stavbám  na nich; závazná stanoviska a
   souhlasy   účastníků   řízení   musí   obsahovat  výslovný  souhlas  se
   zjednodušeným řízením.

   (2)  Pokud  žádost  nesplňuje  podmínky pro zjednodušené územní řízení,
   stavební  úřad  rozhodne  usnesením  o provedení územního řízení, jinak
   zveřejní  návrh  výroku  rozhodnutí;  návrh  výroku  doručí  žadateli a
   dotčeným orgánům jednotlivě.

   (3)  Žadatel  zajistí,  aby  byl  návrh  výroku  bezodkladně vyvěšen na
   vhodném  veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má
   záměr  uskutečnit,  po  celou  dobu  zveřejnění návrhu výroku. Součástí
   informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož
   lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho
   vlivu na okolí.

   (4)   Výhrady   dotčených   orgánů   nebo   námitky   účastníků   proti
   zjednodušenému  územnímu  řízení  lze podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode
   dne  zveřejnění návrhu, připomínky veřejnosti lze podat ve stejné lhůtě
   pouze  za předpokladu, že by mohla být ohrožena ochrana veřejného zájmu
   podle  zvláštních právních předpisů^4). Po podání výhrady, námitky nebo
   připomínky  postupuje  stavební  úřad  obdobně  podle odstavce 2. Pokud
   nebyly  ve lhůtě uplatněny výhrady, námitky nebo připomínky, rozhodnutí
   se pokládá za vydané a nabývá právní moci.

   (5)  Po  dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá
   žadateli  jedno  vyhotovení  územního  rozhodnutí  opatřené  záznamem o
   účinnosti  spolu  s  ověřenou  grafickou přílohou v měřítku katastrální
   mapy;  územní rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti zašle také obci,
   pokud  není stavebním úřadem, a popřípadě speciálnímu stavebnímu úřadu,
   který povede stavební řízení.

   (6)  Obsahové  náležitosti  informace  uvedené  v  odstavci  3  stanoví
   prováděcí právní předpis.

   § 96

   Územní souhlas

   (1)  Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas,
   a  to  na  základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území
   nebo  v  zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr
   nevyžaduje    nové   nároky   na   veřejnou   dopravní   a   technickou
   infrastrukturu.   Územní   souhlas  nelze  vydat,  obsahuje-li  závazné
   stanovisko  dotčeného  orgánu  podmínky,  nebo  je-li  takovým závazným
   stanoviskem  vyjádřen  nesouhlas,  nebo pokud záměr podléhá posouzení z
   hlediska   vlivů   na   životní  prostředí  podle  zvláštního  právního
   předpisu^11).

   (2) Územní souhlas postačí v případech

   a)  staveb,  jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení
   ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2,

   b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

   c) staveb pro reklamu,

   d)  staveb  umisťovaných  v  uzavřených prostorech existujících staveb,
   nemění-li se vliv stavby na okolí,

   e)  úprav  terénu,  násypů  a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud
   nejsou  větší  než  300  m2  a  nehraničí  s  veřejnými  komunikacemi a
   veřejnými prostranstvími nebo nedochází-li k nakládání s odpady,

   f)  skladových,  výstavních  a  manipulačních  ploch  do  200  m2  mimo
   vrakovišť a skládek odpadu,

   g) změn druhu pozemku o výměře do 300 m2,

   h) změn staveb.

   (3) Oznámení o záměru v území obsahuje kromě obecných náležitostí údaje
   o  požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb.
   K oznámení žadatel připojí

   a)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  doklad o právu
   založeném  smlouvou  provést  stavbu  nebo  opatření  k  pozemkům  nebo
   stavbám,  které  jsou  předmětem  řízení;  tyto  doklady  se připojují,
   nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí,

   b)  závazná  stanoviska,  popřípadě  rozhodnutí  dotčených orgánů podle
   zvláštních právních předpisů,

   c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury,

   d) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy,

   e)  souhlasy  osob  uvedených  v  §  85 odst. 2 písm. a) a b) vyznačené
   rovněž v situačním výkresu.

   (4)  Je-li  záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební
   úřad územní souhlas se záměrem, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení, a
   opatří  situační výkres ověřovací doložkou. Dojde-li však stavební úřad
   k  závěru,  že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li
   třeba  stanovit  podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením, které
   vydá  ve lhůtě 30 dnů od oznámení záměru, o projednání záměru v územním
   řízení. Usnesení se doručuje oznamovateli a příslušné obci.

   (5)  Žadatel  zajistí, aby informace o jeho záměru bezodkladně poté, co
   jej  oznámil,  byla  vyvěšena na veřejně přístupném místě u stavby nebo
   pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po dobu nejméně 30 dnů.

   (6)  Dojde-li  ke  zrušení  územního souhlasu po právní moci stavebního
   povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1), územní
   souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.

   (7)  Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Územní souhlas
   pozbývá  platnosti,  nebyla-li  v  této  lhůtě podána žádost o stavební
   povolení,  ohlášení  nebo  žádost o jiné rozhodnutí podle tohoto zákona
   nebo  podobné  rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, nebylo-li
   započato  s  využitím  území  pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební
   nebo  jiné  povolovací  řízení  po  lhůtě  platnosti  územního souhlasu
   zastaveno anebo byla-li žádost zamítnuta. Územní souhlas s dělením nebo
   scelováním  pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení
   nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí.

   (8)  Obsahové  náležitosti  oznámení  o  záměru  a  jeho příloh stanoví
   prováděcí právní předpis.

   Díl 6

   Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území

   § 97

   (1)  Územní  opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
   obecné  povahy  podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném
   rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo
   znemožnit  budoucí  využití  území  podle připravované územně plánovací
   dokumentace,  jestliže  bylo  schváleno  její zadání, nebo podle jiného
   rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územním
   opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.

   (2)  Územní  opatření  o  asanaci  území, které se vydává jako opatření
   obecné  povahy  podle  správního  řádu,  se  vydává na území postiženém
   živelní  pohromou  nebo  závažnou  havárií,  v  jejímž důsledku došlo k
   podstatnému  zásahu  do  využití území, a je nezbytné stanovit podmínky
   pro  odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití
   území.  Územní  opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
   území,   ve   kterém   jsou  závadné  stavby,  z  důvodů  hygienických,
   bezpečnostních,  požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u
   nichž  je  ve  veřejném  zájmu  nutné nařídit odstranění závad staveb a
   úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.

   § 98

   (1)  Územní  opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
   území  vydává  v  přenesené  působnosti  rada obce. Dotýká-li se územní
   opatření  o  stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více
   obcí  anebo  v  případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v
   přenesené působnosti rada kraje.

   (2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o
   asanaci  území  se  písemně  projednává s dotčenými orgány, které mohou
   uplatnit  svá  stanoviska  do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později
   uplatněným   stanoviskům  se  nepřihlíží.  S  dotčenými  orgány,  které
   uplatnily  svá  stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební
   uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.

   (3)  Námitky  proti  návrhu  územního  opatření o stavební uzávěře nebo
   územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §
   172  odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak
   stanoví zvláštní právní předpis^12).

   § 99

   (1)  Územní  opatření  o  stavební  uzávěře  stanoví omezení nebo zákaz
   stavební  činnosti  ve  vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební
   uzávěry.  Součástí  územního  opatření  o  stavební uzávěře je grafická
   příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

   (2)  Náležitosti  obsahu  územního  opatření o stavební uzávěře, včetně
   grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.

   (3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
   stavební  činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže
   povolení  výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce
   se nelze odvolat.

   § 100

   (1)  Územní  opatření  o  asanaci  území  se vydává na základě průzkumu
   dotčeného  území  a  vyhodnocení  stavu  staveb  a  pozemků  z hlediska
   ohrožení  života  nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití
   území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.

   (2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
   podmínky  pro  odstraňování  dopadů  živelní pohromy nebo havárie anebo
   závad  v  území  a  stanoví  podmínky  pro  budoucí  využití vymezeného
   dotčeného  území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které
   musí  být  odstraněny  nebo  zabezpečeny  z důvodu ohrožení života nebo
   zdraví  osob  nebo  hrozby značných majetkových škod. Součástí územního
   opatření  o  asanaci  je  grafická příloha v měřítku katastrální mapy s
   vyznačením dotčeného území.

   (3)  Náležitosti  obsahu  územního  opatření  o  asanaci  území, včetně
   grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.

   (4)  Dnem  nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v
   dotčeném  území  účinnosti  vydaná územně plánovací dokumentace do doby
   vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní
   opatření  o  asanaci  území  pozbývá  účinnosti dnem vydání nové územně
   plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

   Díl 7

   Úprava vztahů v území

   Oddíl 1

   Předkupní právo

   § 101

   (1)  K  pozemku  určenému  územním  plánem  nebo  regulačním plánem pro
   veřejně  prospěšnou  stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má obec
   nebo  kraj,  který je vymezil v územně plánovací dokumentaci, nebo stát
   podle  příslušnosti  k  vlastnictví  v  souladu  se zvláštními právními
   předpisy^37)předkupní  právo.  Obec  má  též  předkupní právo k pozemku
   určenému   územním   plánem   nebo   regulačním   plánem   pro  veřejné
   prostranství^1).   Vymezení   veřejně  prospěšné  stavby  nebo  veřejně
   prospěšného opatření v územním plánu nebo regulačním plánu se po vydání
   opatření   obecné  povahy  zasílá  příslušnému  katastrálnímu  úřadu  k
   vyznačení předkupního práva v katastru nemovitostí.

   (2)  Vlastník  pozemku  uvedeného  v  odstavci  1  je povinen v případě
   zamýšleného  převodu  pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi
   za  cenu  obvyklou  zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního
   předpisu^38).  Nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku se doručuje
   na  příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro zastupování státu
   ve věcech majetkových.

   (3)  Předkupní  právo  může  být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení
   nabídky.  Uplynutím  této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná obec,
   kraj  nebo  stát  se  může  předkupního  práva  výslovně  vzdát  i před
   uplynutím uvedené lhůty.

   (4)  Je-li  územním  plánem  nebo  regulačním plánem určena ve veřejném
   zájmu  podle  odstavce  1  část pozemku, je předmětem nabídky příslušná
   část  pozemku  oddělená  v  souladu  s  požadavky  zvláštních  právních
   předpisů^22).  V  případě  pochybností o určení příslušné části pozemku
   vydá na návrh vlastníka pozemku úřad územního plánování rozhodnutí.

   (5)  Vlastník  pozemku  je  oprávněn  nabídnout  pozemek určený územním
   plánem nebo regulačním plánem pro účely podle odstavce 1 ke koupi obci,
   kraji  nebo  státu  za  podmínek  podle  odstavců  2  až  4.  V případě
   neuzavření  kupní  smlouvy  na základě této nabídky do 6 měsíců ode dne
   jejího doručení předkupní právo obce, kraje nebo státu podle odstavce 1
   zanikne.

   Oddíl 2

   Náhrady za změnu v území

   § 102

   (1)  Vlastníkovi  pozemku  nebo  stavby,  jehož  práva byla při užívání
   pozemku  nebo  stavby  na  základě územního opatření o stavební uzávěře
   omezena, náleží náhrada.

   (2)  Vlastníkovi  pozemku,  jehož  určení  k  zastavění bylo zrušeno na
   základě  změny  územního  plánu  nebo  regulačního plánu, anebo vydáním
   nového  územního  plánu  nebo  regulačního plánu nebo zrušením územního
   rozhodnutí  podle  §  94 odst. 3, náleží náhrada. Náhrada se stanoví ve
   výši  rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a
   cenou  obvyklou  zjištěnou  posudkem  znalce  podle zvláštního právního
   předpisu^38)  pozemku,  který  není  určen  k  zastavění, v případě, že
   vlastník  tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti
   územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí jako pozemek
   určený  k  zastavění.  Náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží, jestliže k
   uvedené změně došlo na základě jeho návrhu. Osoba, která byla oprávněna
   realizovat  regulační  plán,  který byl změněn nebo zrušen, nebo územní
   rozhodnutí,  které bylo zrušeno, má nárok na náhradu skutečných nákladů
   vynaložených  při  uplatňování  práv  z regulačního plánu nebo územního
   rozhodnutí,  a  to ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo
   zrušení.

   (3)  Povinnost  poskytnout  náhradu  podle  odstavců  1  a 2 na základě
   písemné  žádosti  vlastníka  má  obec  nebo kraj, jejichž orgány vydaly
   územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci
   nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí.

   (4)  Náhrada  se  poskytuje  v  penězích.  Návrh  výše náhrady musí být
   doložen  posudkem  znalce.  Obec  nebo  kraj  vyrozumí  žadatele o svém
   stanovisku  k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne podání.
   V  případě  uznání  nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do 2 měsíců
   ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě rozhoduje o nároku soud.
   V  případě  uznání nároku poskytnou náhradu v penězích, pokud nedojde k
   dohodě  o  poskytnutí  náhradního  pozemku.  V  případě neuznání nároku
   rozhoduje o něm soud.

   (5)  V  případě,  že  dojde k následné změně územního plánu a příslušný
   pozemek,   za   který  byla  vyplacena  náhrada,  se  vrátí  do  režimu
   zastavitelného  území, je vlastník pozemku povinen vyplacenou náhradu v
   plné  výši  vrátit  poskytovateli  náhrady  do 2 měsíců od vyrozumění o
   změně územního plánu a vzniku povinnosti náhradu vrátit.

   ČÁST ČTVRTÁ

   STAVEBNÍ ŘÁD

   HLAVA I

   STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE

   Díl 1

   Povolení a ohlášení

   § 103

   Stavby,   terénní  úpravy,  zařízení  a  udržovací  práce  nevyžadující
   stavební povolení ani ohlášení

   (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

   a) budovy, a to

   1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m
   výšky,   nepodsklepené,   jestliže   neobsahují   pobytové   místnosti,
   hygienická  zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o
   sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

   2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné
   plochy  a  do  5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení
   zvířat,  pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro
   skladování  a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady
   hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

   3.  stavby  pro  plnění  funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m
   výšky, bez podsklepení;

   4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
   do 16 m2 a do 5 m výšky;

   5.  zimní  zahrady  o  jednom  nadzemním  podlaží  a  skleníky do 40 m2
   zastavěné plochy a do 5 m výšky;

   6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
   a  jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m
   výšky;

   Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,

   b)  technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod
   vody,  energií,  tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací,
   pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to

   1.   nadzemní   a   podzemní  komunikační  vedení  sítí  elektronických
   komunikací,  včetně  jejich  opěrných  a vytyčovacích bodů, a telefonní
   budky,  včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě
   a  přípojných  energetických  vedení,  zejména  pro  veřejné  telefonní
   automaty a jejich stavební úpravy;

   2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;

   3.  povrchová  zařízení  pro  rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě
   nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;

   4.  zařízení,  která  jsou  součástí  nebo  příslušenstvím  energetické
   soustavy;

   5.  stavební  úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich
   parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;

   6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;

   7.  stavební  úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud
   se nemění jejich trasa;

   8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m,

   c) stožáry, antény a jiná zařízení, a to

   1. konstrukce chmelnic, vinic a sadů;

   2.   antény,   včetně   jejich   nosných   konstrukcí  a  souvisejících
   elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;

   3. sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení
   do celkové výšky 1,5 m;

   4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

   5. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy
   a  slouží  pro  nákladní  dopravu,  pro  které bylo vydáno rozhodnutí o
   umístění stavby;

   6. stožáry pro vlajky;

   7. bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;

   8. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2;

   9.  informační  a  reklamní  zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím
   nebo  územním  souhlasem  omezena  doba  trvání  nejvýše  na 3 měsíce a
   jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2;

   10. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

   11.  označení  budov  státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení
   veřejně  prospěšných  staveb,  staveb právnických osob a fyzických osob
   podnikajících  podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých
   kulturních  památek  podle  zvláštního právního předpisu^32), popřípadě
   značkou stanovenou mezinárodní smlouvou,

   d)  zásobníky,  nádrže  na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné
   zdi, oplocení, a to

   1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3
   určené výhradně pro odběr plynné fáze;

   2.  zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do
   výšky 3 m;

   3.  zásobníky  na  uskladnění  zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do
   objemu  50  m3  a  do  výšky  3  m  mající doklad o shodě s technickými
   požadavky podle zvláštního právního předpisu^39);

   4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov
   s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

   5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

   6. ploty;

   7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

   8.  opěrné  zdi  do  výšky  1  m, které nehraničí s veřejně přístupnými
   pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

   e)  udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
   osob,  požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí
   a  bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je
   kulturní památkou,

   f) terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to

   1.  úpravy  terénu,  násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud
   nejsou  větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi
   a veřejnými prostranstvími^1);

   2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;

   3.  skladové,  výstavní  a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží
   pro  skladování  a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami,
   které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

   4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;

   5. stavby mostních vah,

   g) ostatní stavby a zařízení, a to

   1.  důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
   a  skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské
   správy podle horních předpisů;

   2.  cirkusové  stany  pro  nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film,
   televizi a divadlo;

   3. přenosná zařízení, konstrukce a lešení;

   4. propustky na účelových komunikacích;

   5. výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně,
   nepodsklepené,  pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení
   zvířat,

   h)  stavební  úpravy,  pokud  se  jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
   stavby,  nemění  se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují
   posouzení  vlivů  na  životní  prostředí^11)  a jejich provedení nemůže
   negativně ovlivnit požární bezpečnost.

   (2)  Stavební  úpravy  pozemních  komunikací a udržovací práce na nich,
   které  nevyžadují  stavební  povolení  ani  ohlášení, vymezuje zvláštní
   právní předpis^40).

   § 104

   Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích
   prací

   (1)  K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm. a) až
   d),  jejichž  návrh  je  v  souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s
   územně  plánovací  informací (§ 21), které jsou umisťovány v zastavěném
   území  nebo  v  zastavitelné  ploše,  poměry  v území se jimi podstatně
   nemění  a  které  nevyžadují  nové  nároky  na  dopravní  a  technickou
   infrastrukturu,  postačí  ohlášení  bez předchozího územního rozhodnutí
   nebo  územního  souhlasu.  Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu
   doloží,  že  o  svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky
   sousedních  pozemků  a  staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu
   úřadu  oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy
   byli stavebníkem informováni.

   (2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

   a)  stavby  pro  bydlení  a  pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s
   jedním  podzemním  podlažím  do  hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními
   podlažími a podkrovím,

   b)  podzemní  stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud
   nejsou vodním dílem,

   c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb
   pro  bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud
   tyto   stavby  a  haly  budou  nejvýše  s  jedním  nadzemním  podlažím,
   nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

   d)  stavby  do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
   podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

   e) větrné elektrárny do výšky 10 m,

   f) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1,

   g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),

   h) přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,

   i)  stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d)
   bodě 8,

   j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v
   §  103  odst.  1  písm.  c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3
   odst. 2,

   k)  výrobky,  které  plní  funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103
   odst. 1 písm. g) bodě 5,

   l) cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2,

   m)   antény,   včetně   jejich   nosných   konstrukcí  a  souvisejících
   elektronických  komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm.
   c) bodě 2,

   n)  stavební  úpravy  pro  změny  v  užívání  části  stavby, kterými se
   nezasahuje  do  nosných  konstrukcí  stavby,  nemění  se  její vzhled a
   nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^11),

   o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

   p) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e).

   (3) Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u
   kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil.

   (4)  Stavební  úpravy  pozemních  komunikací a udržovací práce na nich,
   které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis^40).

   Ohlášení

   § 105

   (1)  Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené
   stavbě, jejím rozsahu a účelu, o způsobu a době provádění stavby a její
   jednoduchý  technický popis, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2; u
   dočasné  stavby  rovněž  dobu  jejího  trvání a návrh úpravy pozemku po
   jejím  odstranění.  K ohlášení se připojí doklad prokazující vlastnické
   právo  nebo  právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo
   právo  odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, pokud stavební
   úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

   (2)  U  staveb  uvedených  v § 104 odst. 2 písm. a) až d) se k ohlášení
   dále  připojí  projektová  dokumentace.  U  staveb  a  terénních  úprav
   uvedených  v  §  104  odst. 2 písm. e) až i) a n) se k ohlášení připojí
   projektová  dokumentace,  kterou tvoří situační náčrt podle katastrální
   mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy
   staveb   na   nich   a   jednoduché   stavební  nebo  montážní  výkresy
   specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy.

   (3)  Projektová  dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. Není-li
   obecní  úřad  obce,  na  jejímž  území  stavba  bude, stavebním úřadem,
   předkládá  se  trojmo,  vyjma  staveb  v působnosti vojenských a jiných
   stavebních  úřadů  (§  16);  pokud  stavebník  není  vlastníkem stavby,
   připojuje  se  jedno  další  vyhotovení.  K ohlášení se připojí závazné
   stanovisko    dotčeného    orgánu    vyžadované    zvláštním    právním
   předpisem^4),^12),^32).

   (4)  Podání,  které  nemá  náležitosti  podle  odstavců  1  až  3, není
   ohlášením  podle  tohoto  zákona  a  stavební úřad je usnesením odloží.
   Usnesení o odložení zašle stavebníkovi do 15 dnů ode dne učinění podání
   spolu  s  poučením o správném postupu při ohlašování staveb a o tom, že
   se stavbou nelze započít.

   (5)  Náležitosti  ohlášení  a  obsah  a rozsah projektové dokumentace u
   staveb  uvedených  v  §  104  odst.  2 písm. a) až d) stanoví prováděcí
   právní předpis.

   § 106

   (1)  Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2
   může  stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu;
   u  dočasné  stavby  souhlas  obsahuje  dobu  jejího  trvání.  Nebude-li
   stavebníkovi  souhlas  doručen  do  40  dnů ode dne, kdy ohlášení došlo
   stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107,
   platí, že stavební úřad souhlas udělil.

   (2) Jestliže stavební úřad s provedením ohlášené stavby souhlasí, ověří
   předloženou  projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá,
   druhé zašle stavebníkovi.

   (3)  Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v
   této  době  bylo  s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet dnem
   následujícím  po  dni,  kdy byl stavebníkovi doručen souhlas, nebo dnem
   následujícím po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení.

   § 107

   (1)  Pokud  by  ohlášená  stavba  podle  §  104 odst. 1 byla navržena v
   rozporu  s  územně  plánovací  informací  nebo  s obecnými požadavky na
   výstavbu  nebo  umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se
   závazným  stanoviskem  dotčeného  orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad
   rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby
   zakáže.  Toto  rozhodnutí  musí  být  vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení
   stavby.

   (2)  Pokud by ohlášená stavba, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104
   odst. 2 písm. d) až p) byly v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu,
   s  regulačním  plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo
   se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad
   rozhodnutím,  které je prvním úkonem v řízení, jejich provedení zakáže.
   Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.

   (3)  Odvolání  proti  rozhodnutí,  jímž stavební úřad zakázal provedení
   ohlášené stavby, nemá odkladný účinek.

   § 108

   Výrobky, které plní funkci stavby

   (1)  U  výrobku,  který  plní  funkci stavby, se k ohlášení podle § 105
   připojí doklad podle zvláštního právního předpisu^39) prokazující shodu
   jeho  vlastností  s požadavky na stavby podle § 156. Pokud nelze takový
   doklad získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo
   dovozce,  popřípadě  další  doklad,  z  něhož  je možné ověřit dodržení
   požadavků na stavby.

   (2)  Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže
   umístění  nebo  užívání výrobku, který plní funkci stavby, pokud nebylo
   prokázáno  splnění  požadavků  podle  odstavce  1  nebo  pokud  by bylo
   narušeno  životní  prostředí  v  jeho  okolí;  ze  stejných důvodů může
   nařídit i jeho odstranění podle § 129 odst. 1 písm. a).

   Stavební řízení

   § 109

   (1) Účastníkem stavebního řízení je

   a) stavebník,

   b)  vlastník  stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce,
   není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),

   c)  vlastník  pozemku,  na  kterém  má  být  stavba  prováděna, není-li
   stavebníkem,

   d)  vlastník  stavby  na  pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a
   ten,  kdo  má  k  tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému
   břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,

   e)  vlastník  sousedního  pozemku  nebo stavby na něm, může-li být jeho
   vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

   f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,
   může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

   g)   společenství   vlastníků   jednotek   podle   zvláštního  právního
   předpisu^35)  ve  stavebním  řízení, které se týká domu nebo společných
   částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek
   podle  zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník,
   jehož  spoluvlastnický  podíl  na společných částech domu činí více než
   jednu polovinu.

   (2)  Účastníkem  řízení  není  nájemce  bytu,  nebytového prostoru nebo
   pozemku.

   § 110

   (1)  Žádost  o  stavební  povolení  obsahuje kromě obecných náležitostí
   základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a
   stavbách.

   (2) K žádosti stavebník připojí

   a)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  právo založené
   smlouvou  provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
   břemenu  k  pozemku  nebo  stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci
   takového   práva  ověřit  v  katastru  nemovitostí;  je-li  stavebníkem
   společenství  vlastníků  jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo
   rozhodnutí  shromáždění  vlastníků  jednotek  přijaté  podle zvláštního
   právního předpisu,

   b) projektovou dokumentaci,

   c) plán kontrolních prohlídek stavby,

   d)   závazná   stanoviska,   popřípadě  stanoviska  nebo  jiné  doklady
   vyžadované zvláštními právními předpisy^4), pokud je stavebník obstaral
   předem.

   (3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
   obecní  úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
   vojenských  a  jiných  stavebních  úřadů,  předkládá  se  trojmo. Pokud
   stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.

   (4)  Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou
   osobou, stavební úřad řízení zastaví.

   (5)  Obsahové  náležitosti  žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah
   projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.

   (6)  Stavebník  podzemních  staveb  podléhajících  tomuto  zákonu  není
   povinen  prokazovat  vlastnické  právo  nebo  právo  založené  smlouvou
   provést  stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k
   pozemku  nebo  stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně
   ani  svou  konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem
   na  něm  a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,
   pro který je určen.

   § 111

   (1)  Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho
   hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda

   a)  projektová  dokumentace  je zpracována v souladu s územně plánovací
   dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

   b)   projektová   dokumentace  je  úplná,  přehledná,  byla  zpracována
   oprávněnou  osobou^14)  a  zda  jsou  v odpovídající míře řešeny obecné
   požadavky na výstavbu,

   c)  je  zajištěn  příjezd  ke  stavbě,  včasné  vybudování technického,
   popřípadě   jiného   vybavení   potřebného  k  řádnému  užívání  stavby
   vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

   d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.

   (2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

   (3) Zjistí-li stavební úřad, že

   a)  v  projektové  dokumentaci  nejsou  dodrženy  obecné  požadavky  na
   výstavbu,

   b)  projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů,
   s  územně  plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo
   územního souhlasu,

   vyzve  stavebníka  k  odstranění  uvedených nedostatků a stanoví k tomu
   přiměřenou lhůtu.

   § 112

   (1)  Stavební  úřad  oznámí  účastníkům  řízení, kteří jsou mu známi, a
   dotčeným  orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním
   jednáním,  které  spojí  s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň
   upozorní  dotčené  orgány  a  účastníky řízení, že závazná stanoviska a
   námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
   jinak že k nim nebude přihlédnuto.

   (2)  Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
   úřad  upustit,  jsou-li  mu  dobře  známy  poměry  staveniště  a žádost
   poskytuje   dostatečný   podklad  pro  posouzení  navrhované  stavby  a
   stanovení  podmínek  k  jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání,
   určí  lhůtu,  která  nesmí  být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené
   orgány  uplatnit  závazná  stanoviska  a  účastníci řízení své námitky,
   popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným
   stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.

   § 113

   (1)  Stavební  úřad  může  ve  stavebním  řízení na svůj náklad přizvat
   autorizovaného  inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného
   inspektora, hradí jeho náklady.

   (2)  Stavební  úřad  může  ve  stavebním  řízení přizvat na svůj náklad
   projektanta,    kterého   stavebník   pověřil   koordinací   projektové
   dokumentace   stavby  zpracovávané  více  projektanty  nebo  koordinací
   autorského  dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník
   přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.

   (3)  Doručuje-li  se  účastníkům  řízení  oznámení  o  zahájení  řízení
   veřejnou  vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
   provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.

   § 114

   Námitky účastníků řízení

   (1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
   způsobu  provádění  a  užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,
   pokud  je  jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené
   smlouvou  provést  stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému
   břemenu k pozemku nebo stavbě.

   (2)  K  námitkám  účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny
   při  územním  řízení,  při pořizování regulačního plánu nebo při vydání
   územního  opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci
   území, se nepřihlíží.

   (3) O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
   úřad  rozhodne  na  základě  obecných  požadavků na výstavbu, závazných
   stanovisek  dotčených  orgánů  nebo  technických  norem,  pokud  taková
   námitka  nepřesahuje  rozsah  jeho  působnosti.  Nedošlo-li  k dohodě o
   námitce  občanskoprávní  povahy,  stavební  úřad si o ní učiní úsudek a
   rozhodne  ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence
   práva nebo rozsahu vlastnických práv.

   § 115

   Stavební povolení

   (1)  Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
   stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách
   účastníků  řízení.  Podmínkami  zabezpečí  ochranu  veřejných  zájmů  a
   stanoví  zejména  návaznost  na  jiné  podmiňující  stavby  a zařízení,
   dodržení   obecných   požadavků   na   výstavbu,  včetně  požadavků  na
   bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby
   stanoví,  které  fáze  výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení
   kontrolních  prohlídek  stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat
   jen na základě kolaudačního souhlasu.

   (2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
   způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení
   nebo  integrovaného  povolení  podle  zvláštního  právního  předpisu9),
   stavební  úřad  může  uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního
   provozu.  V  takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání
   zkušebního provozu.

   (3)  Po  dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
   stavebníkovi  jedno  vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se
   štítkem  obsahujícím  identifikační  údaje  o  povolené  stavbě.  Další
   vyhotovení  ověřené  projektové  dokumentace  zašle vlastníkovi stavby,
   pokud není stavebníkem.

   (4)   Stavební  povolení  pozbývá  platnosti,  jestliže  stavba  nebyla
   zahájena  do  2  let  ode  dne,  kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti
   stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost
   stavebníka  podanou  před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh
   lhůty platnosti stavebního povolení.

   (5)   Účastníkům  řízení,  kteří  byli  o  zahájení  stavebního  řízení
   uvědoměni  veřejnou  vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením
   veřejnou  vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
   provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.

   (6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními
   údaji stanoví prováděcí právní předpis.

   § 116

   (1)  Se  souhlasem  dotčených  orgánů  může  stavební  úřad  uzavřít se
   stavebníkem  veřejnoprávní  smlouvu  o  provedení stavby nebo terénních
   úprav, která nahradí stavební povolení, a to za podmínek podle § 161 až
   168  správního  řádu;  ustanovení  §  167  odst.  3  správního  řádu se
   nepoužije.  Náležitosti  obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí
   právní předpis.

   (2)  Stavební  úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy
   oznámí  postup  podle  odstavce  1  osobám,  které  by  byly  účastníky
   stavebního řízení podle zvláštního zákona.

   Zkrácené stavební řízení

   § 117

   (1) Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení
   kontroly  projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může
   takovou  stavbu  pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena
   souhlasná  závazná  stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které
   by byly účastníky stavebního řízení (§ 109), a nejde o stavbu, která je
   zvláštním   právním   předpisem,   územně  plánovací  dokumentací  nebo
   rozhodnutím  orgánu  územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá
   pro zkrácené stavební řízení.

   (2)   Stavebník  k  oznámení  stavby  připojí  projektovou  dokumentaci
   stanovenou   prováděcím   právním   předpisem   a   certifikát   vydaný
   autorizovaným   inspektorem.   Dokumentace   se   předkládá  ve  dvojím
   vyhotovení;  není-li  obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není
   vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.

   (3) Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou
   dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a
   2  a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci
   tuto  skutečnost  vyznačí,  uvede  své  jméno  a příjmení, datum vydání
   certifikátu  a  opatří  ji  svým  podpisem a razítkem se státním znakem
   České   republiky.   K  certifikátu  připojí  návrh  plánu  kontrolních
   prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob,
   které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).

   (4)  Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti
   provádění  stavby,  autorizovaný  inspektor  je  posoudí  a  projedná s
   osobami,  které  je  uplatnily.  Způsob  vypořádání  námitek  a závěry,
   popřípadě  podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k
   certifikátu  podle  odstavce  3.  Nepodaří-li se při vypořádání námitek
   odstranit  rozpory  mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení,
   předloží  jejich  vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými
   stanovisky  dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání
   námitek  podle  §  114  nebo  usnesením  rozhodne  o  námitkách  ve své
   působnosti   anebo  usnesením  rozhodne  o  nezpůsobilosti  stavby  pro
   zkrácené řízení.

   (5)  Certifikát,  ověřenou  dokumentaci  s  vyznačenými údaji a přílohy
   podle  odstavce  3  příslušný  stavební  úřad  eviduje  a  využívá  pro
   kontrolní prohlídky stavby.

   (6)  Náležitosti  oznámení  podle odstavce 1, jakož i obsah a strukturu
   certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

   § 118

   Změna stavby před jejím dokončením

   (1)  Stavební  úřad  může  na  odůvodněnou  žádost stavebníka nebo jeho
   právního  nástupce  povolit  změnu stavby před jejím dokončením. Žádost
   obsahuje  kromě  obecných  náležitostí popis změn a jejich porovnání se
   stavebním  povolením  a  s  projektovou  dokumentací ověřenou stavebním
   úřadem,  popřípadě  autorizovaným  inspektorem  ve  zkráceném stavebním
   řízení.  K  žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo
   kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.

   (2)  Žádost  o  změnu  stavby  před dokončením stavební úřad projedná s
   účastníky  řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká
   práv  účastníků  stavebního,  případně  územního  řízení, jakož i zájmů
   chráněných  zvláštními  právními předpisy, a rozhodne o ní. Na řízení a
   povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním
   řízení.   Změnu  stavby  lze  projednat  a  povolit  též  ve  zkráceném
   stavebním, případně územním řízení.

   (3)  Změnu  stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení,
   stavební úřad, popřípadě autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno
   zkrácené  stavební  řízení,  schválí při kontrolní prohlídce zápisem do
   stavebního  deníku  nebo jednoduchého záznamu o stavbě; podle okolností
   vyznačí  změnu  též  v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,
   jen  pokud  se  změna  nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných
   zájmů  chráněných  zvláštními  právními  předpisy  nebo  když příslušný
   dotčený   orgán  písemně  anebo  prohlášením  do  protokolu  se  změnou
   souhlasí.

   (4)  Změnu  ohlášené  stavby lze provést na základě souhlasu stavebního
   úřadu  s  jejím ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až
   107.

   Díl 2

   Užívání staveb

   § 119

   Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání,
   pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle
   §  104  odst.  2  písm.  a)  až  e)  a n) anebo pokud byla prováděna na
   podkladě  veřejnoprávní  smlouvy  (§  116)  nebo  certifikátu  vydaného
   autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním, lze
   užívat  na  základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního
   souhlasu.  Stavebník  zajistí,  aby  byly před započetím užívání stavby
   provedeny   a   vyhodnoceny   zkoušky  předepsané  zvláštními  právními
   předpisy^41).

   § 120

   (1)  Stavebník  je  povinen  oznámit  stavebnímu  úřadu záměr započít s
   užíváním  stavby  nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §
   122. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být
   započato,  pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které
   je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

   (2)  Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné
   kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a
   zdraví  osob  nebo  zvířat  anebo životního prostředí nezbytné pro její
   užívání,  že  stavba  ohrožuje  bezpečnost  nebo nejsou dodrženy obecné
   požadavky  na výstavbu, včetně zajištění bezbariérového užívání stavby,
   pokud  je právním předpisem vyžadováno. Obdobně postupuje stavební úřad
   u  stavby  provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo
   užívané  bez  předchozího  oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu
   užívání stavby nemá odkladný účinek.

   (3)  Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu
   stavby  prováděla  jako  stavebník  jiná  osoba  na  základě  dohody  s
   vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.

   (4)  Po  odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání
   stavby  zakázáno,  může  být  s  jejím užíváním započato jen na základě
   písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.

   (5)  Náležitosti  oznámení  podle  odstavce  1 stanoví prováděcí právní
   předpis.

   § 121

   (1)  Stavebník  předloží  stavebnímu  úřadu spolu s oznámením o užívání
   stavby  podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního
   souhlasu,  údaje  určující  polohu  definičního bodu stavby a adresního
   místa^41a),  dokumentaci  skutečného  provedení stavby, pokud při jejím
   provádění  došlo  k  nepodstatným  odchylkám oproti vydanému stavebnímu
   povolení,   ohlášení   stavebnímu   úřadu   nebo   ověřené   projektové
   dokumentaci.  Jde-li  o  stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,
   předloží  dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba
   předmětem   evidence  v  katastru  nemovitostí,  doloží  stavebník  též
   vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu.

   (2)  Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné
   nebo  evidenční^41b)  ,  případně  číslo  orientační,  stavební úřad po
   předložení  podkladů  uvedených  v  odstavci 1 vyzve písemně příslušnou
   obec   o   přidělení   čísla   popisného   nebo  evidenčního,  případně
   orientačního.

   § 122

   Kolaudační souhlas

   (1)  Stavba,  jejíž  vlastnosti  nemohou  budoucí  uživatelé  ovlivnit,
   například  nemocnice,  škola,  nájemní  bytový dům, stavba pro obchod a
   průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a
   občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,
   dále  stavba,  u  které  bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a
   změna  stavby,  která  je  kulturní památkou, může být užívána pouze na
   základě  kolaudačního  souhlasu.  Souhlas  vydává  na žádost stavebníka
   příslušný  stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje
   o   stavbě   a   předpokládaný  termín  jejího  dokončení.  Pro  vydání
   kolaudačního  souhlasu  stavebník  opatří  závazná stanoviska dotčených
   orgánů  k  užívání  stavby  vyžadovaná zvláštními právními předpisy^4).
   Pokud  je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22), zajistí
   stavebník geometrický plán.

   (2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
   termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,
   které doklady při ní stavebník předloží.

   (3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda
   byla  stavba  provedena  v  souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle
   vydaného  stavebního  povolení  a  ověřené projektové dokumentace a zda
   jsou  dodrženy  obecné  požadavky  na  výstavbu,  včetně bezbariérového
   užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda
   skutečné  provedení  stavby  nebo její užívání nebude ohrožovat život a
   veřejné  zdraví,  život  a  zdraví  zvířat,  bezpečnost  anebo  životní
   prostředí.  Jestliže  stavební  úřad nezjistí závady bránící bezpečnému
   užívání  stavby  nebo  rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1,
   vydá  do  15  dnů  ode  dne  provedení  závěrečné  kontrolní  prohlídky
   kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
   Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím.

   (4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání
   nebo  rozpor  se  závaznými  stanovisky podle odstavce 1, stavební úřad
   kolaudační  souhlas  nevydá  a  rozhodnutím,  které  je prvním úkonem v
   řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník
   stavby,  popřípadě  budoucí  uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí
   nemá  odkladný  účinek.  Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků
   stavebnímu  úřadu,  který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti,
   vydá  kolaudační  souhlas  do  15  dnů  ode  dne, kdy mu došlo oznámení
   stavebníka.

   (5)  Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
   odstavce   1   též   odborným  posudkem  (certifikátem)  autorizovaného
   inspektora.  V  takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné
   kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto
   posudku.

   (6)  Obsahové  náležitosti  žádosti  o  vydání  kolaudačního souhlasu a
   náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

   § 123

   Předčasné užívání stavby

   (1)  Stavební  úřad  může  na  žádost  stavebníka  vydat časově omezené
   povolení  k  předčasnému  užívání  stavby před jejím úplným dokončením,
   pokud  to  nemá  podstatný  vliv  na  uživatelnost  stavby, neohrozí to
   bezpečnost  a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby
   prováděné   dodavatelsky   stavebník   k   žádosti  připojí  dohodu  se
   zhotovitelem   stavby,  obsahující  jeho  souhlas,  popřípadě  sjednané
   podmínky   předčasného  užívání  stavby;  u  ostatních  staveb  navrhne
   stavebník  podmínky  předčasného  užívání  stavby v žádosti. Účastníkem
   řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.

   (2)  Stavebník  k  žádosti  o  předčasné  užívání  stavby  doloží údaje
   určující  polohu  definičního bodu stavby a adresního místa^41a). Pokud
   stavební úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad
   postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.

   (3)   Nejsou-li   splněny   podmínky  podle  odstavce  1  pro  povolení
   předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.

   (4)  Po  dokončení  stavby  se  podle  okolností postupuje podle § 122,
   popřípadě podle § 120 nebo 124.

   (5)  Náležitosti  žádosti  o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí
   právní předpis.

   § 124

   Zkušební provoz

   (1)  Zkušebním  provozem  stavby  se  ověřuje  funkčnost  a  vlastnosti
   provedené  stavby  podle projektové dokumentace. Pokud nebylo provedení
   zkušebního  provozu  uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na
   podkladě  požadavku  dotčeného  orgánu  nebo žádosti stavebníka anebo v
   jiném  odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem
   v  řízení,  že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního
   provozu.  V  rozhodnutí  uvede  zejména  dobu trvání zkušebního provozu
   stavby,  a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky
   pro  plynulý  přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení
   výsledků  zkušebního  provozu  stavebník  připojí  k  žádosti  o vydání
   kolaudačního souhlasu.

   (2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.

   § 125

   Dokumentace skutečného provedení stavby

   (1)  Vlastník  stavby  je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
   ověřenou  dokumentaci  odpovídající  jejímu  skutečnému provedení podle
   vydaných  povolení.  V  případech,  kdy dokumentace stavby nebyla vůbec
   pořízena,  nedochovala  se  nebo  není  v  náležitém stavu, je vlastník
   stavby  povinen  pořídit  dokumentaci  skutečného provedení stavby. Při
   změně  vlastnictví  ke  stavbě  odevzdá  dosavadní vlastník dokumentaci
   novému vlastníkovi stavby.

   (2)  Nejsou-li  zachovány  doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,
   pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro
   který  je  svým  stavebně  technickým  uspořádáním  vybavena.  Jestliže
   vybavení  stavby  vyhovuje  několika  účelům, má se za to, že stavba je
   určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

   (3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
   mu  nařídí,  aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud
   není  nezbytná  úplná  dokumentace  skutečného  provedení stavby, uloží
   stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),
   pokud ji stavebník nepořídil sám.

   (4)  Není-li  třeba  dokumentaci  pořízenou  podle  odstavce  1  nebo 3
   doplnit,  změnit  nebo  jinak  přepracovat, stavební úřad ji ověří a po
   jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v
   jehož  správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem.
   To  platí  i  pro  dokumentaci  skutečného provedení stavby předloženou
   stavebnímu  úřadu  spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst.
   1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

   (5)   Za  vlastníka  stavby  podle  odstavců  1,  3  a  4  se  považuje
   společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu^35).

   (6)  Rozsah  a  obsah  dokumentace  skutečného provedení stavby stanoví
   prováděcí právní předpis.

   Změna v užívání stavby

   § 126

   (1)  Stavbu  lze  užívat  jen  k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
   rozhodnutí,  v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu
   autorizovaného  inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání
   stavby nebo v kolaudačním souhlasu.

   (2)  Změna  v  účelu  užívání  stavby,  v  jejím provozním zařízení, ve
   způsobu  výroby  nebo  v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti,
   jejíž  účinky  by  mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví
   zvířat,  bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě
   písemného  souhlasu  stavebního úřadu. Ustanovení § 81 odst. 2 písm. c)
   tím není dotčeno.

   (3)  Změna  v  užívání  stavby  musí  být  v souladu se záměry územního
   plánování,  s  veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními
   právními předpisy.

   (4)  Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
   která  vyžaduje  ohlášení  nebo stavební povolení, postupuje se podle §
   105  až  117.  Po  dokončení  změny stavby se podle okolností postupuje
   podle § 120 nebo 122.

   § 127

   (1)  Stavební  úřad  vydá souhlas se změnou v užívaní stavby na základě
   oznámení  osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo
   změnit  užívání  stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené
   změny,  její  rozsah  a  důsledky.  K  oznámení  se  připojí  doklad  o
   vlastnickém  právu  ke  stavbě,  pokud  stavební  úřad nemůže existenci
   takového   práva  ověřit  v  katastru  nemovitostí,  popřípadě  souhlas
   vlastníka  stavby  se  změnou v užívání, a závazná stanoviska dotčených
   orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy^4).

   (2)  Jestliže  stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle
   do  30  dnů  ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. V
   opačném případě rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, ve stejné
   lhůtě  změnu  v  užívání stavby zakáže. Pokud stavební úřad ve lhůtě 30
   dnů  ode  dne oznámení nevyjádří se změnou v užívání stavby souhlas ani
   ji nezakáže, má se za to, že se změnou v užívání stavby souhlasí.

   (3)   Jestliže   se  změna  dotýká  práv  třetích  osob  nebo  vyžaduje
   podrobnější  posouzení  jejích účinků na okolí, stavební úřad do 30 dnů
   od  oznámení  změny písemně vyrozumí osobu, která ji oznámila, že změna
   podléhá  rozhodnutí  a  zároveň určí podklady nezbytné pro řízení. Dnem
   jejich předložení je zahájeno řízení o změně v užívání stavby.

   (4)  Náležitosti  obsahu  oznámení,  souhlasu  a  rozhodnutí  o změně v
   užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis.

   Díl 3

   Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

   § 128

   Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

   (1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
   stavbu,  s  výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž
   je  přítomen  azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení
   nebo  ohlášení  podle  § 104 odst. 2 písm. a) až e), připojí k ohlášení
   dokumentaci  bouracích  prací  a doklad prokazující vlastnické právo ke
   stavbě,  pokud  stavební  úřad nemůže existenci takového práva ověřit v
   katastru nemovitostí.

   (2)  Stavbu  lze  odstranit,  pokud  stavební  úřad  do  30 dnů ode dne
   ohlášení  takového  záměru  nesdělí, že k odstranění je třeba povolení.
   Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními
   předpisy^4), nejsou dotčeny.

   (3) Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen
   na  základě  povolení,  určí  současně, jaké podklady je třeba doplnit.
   Dnem  jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno řízení. Povolení k
   odstranění  stavby  podle  odstavce 2 vydá stavební úřad rozhodnutím po
   projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.

   (4) Vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude provedeno
   stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební
   povolení,   může  její  vlastník  odstranit  svépomocí,  pokud  zajistí
   provádění  stavebního  dozoru.  U  staveb,  v nichž je přítomen azbest,
   zajistí  provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení
   provádění stavby podle zvláštního právního předpisu^14).

   (5)  Odstranění  terénních  úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení, pokud
   stavební úřad ve stavebním povolení nestanovil jinak. V takovém případě
   se použije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně.

   (6)  Pokud  se  ohlášený  záměr  odstranit  stavbu, terénní úpravy nebo
   udržovací  práce  týkají nemovitosti, která není kulturní památkou, ale
   je  v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité
   kulturní   památky,   nemovité   národní  kulturní  památky,  památkové
   rezervace  nebo  památkové zóny^32), a závazné stanovisko orgánu státní
   památkové  péče  stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, stavební
   úřad  ve  lhůtě podle odstavce 2 stavebníkovi sdělí, že stavbu, terénní
   úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na základě povolení.

   (7)  Náležitosti  ohlášení,  dokumentace  bouracích  prací  a  povolení
   stanoví prováděcí právní předpis.

   § 129

   Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

   (1)  Stavební  úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem
   jiné osobě, odstranění stavby

   a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat,
   bezpečnost,  životní  prostředí  anebo  majetek  třetích  osob  a  její
   vlastník   přes   rozhodnutí   stavebního   úřadu  ve  stanovené  lhůtě
   neodstranil  závadný  stav stavby; jde-li o stavbu nebo zařízení, které
   jsou   kulturní   památkou,  postupuje  se  podle  zvláštního  právního
   předpisu^32),

   b)  prováděné  nebo  provedené  bez rozhodnutí nebo opatření stavebního
   úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, nebo

   c)  u  níž  bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 a stavbu
   nelze zachovat.

   (2)  Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud
   stavebník nebo její vlastník prokáže, že

   a)  není  umístěna  v  rozporu  se záměry územního plánování, zejména s
   územně  plánovací  dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře
   nebo s územním opatřením o asanaci území,

   b)  není  prováděna  či  provedena  na  pozemku, kde to zvláštní právní
   předpis zakazuje nebo omezuje,

   c)  není  v  rozporu  s  obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
   zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

   (3)  U  stavby  prováděné  či  provedené  bez  rozhodnutí nebo opatření
   stavebního  úřadu  vyžadovaného  tímto  zákonem  anebo v rozporu s ním,
   stavební  úřad  zahájí  řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu
   uvedenou  v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné
   povolení  a  předloží  podklady  ve  stejném  rozsahu  jako k žádosti o
   stavební  povolení,  stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a
   vede  řízení  o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až
   115.  Bude-li  stavba  dodatečně  povolena,  řízení o odstranění stavby
   zastaví.

   (4) Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může v
   něm  stavební  úřad  vyjádřit  souhlas  s  jejím  užíváním. U dokončené
   stavby,  kterou  lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, vyzve
   stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho vydání.

   (5)  Stavební  úřad  nařídí odstranění dočasné stavby, u které uplynula
   stanovená   doba   jejího   trvání.  Pokud  vlastník  stavby  požádá  o
   prodloužení  doby  trvání stavby nebo o změnu v jejím užívání, stavební
   úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti;
   na  řízení  se  přiměřeně  vztahuje  ustanovení  § 127. Bude-li žádosti
   vyhověno, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví.

   (6)  Pokud  je  třeba  nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
   které  byly  bez  stavebního  povolení  nebo sdělení stavebního úřadu k
   ohlášení  anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v
   odstranění některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavce
   3.

   (7)   U   terénních  úprav,  staveb,  které  podléhají  pouze  územnímu
   rozhodnutí,  a  u  zařízení se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně.
   Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.

   § 130

   (1)  V  povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
   zařízení  stanoví  stavební  úřad  podmínky  vyplývající  z technických
   požadavků  na  stavby,  podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě
   požadavky  k  úpravě  pozemku  po  odstranění  stavby.  Může též uložit
   vlastníku  stavby  povinnost  předložit  návrh  technologického postupu
   prací  při  odstraňování  stavby,  včetně nutných opatření k vyloučení,
   omezení  či  ke  kompenzaci  případných negativních důsledků na životní
   prostředí v okolí stavby.

   (2)  Jestliže  o  odstranění  stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
   stavební  úřad  o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,
   kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.

   § 131

   (1)  Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby
   nařízeno.

   (2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která
   v  souvislosti  s  odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo
   pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných
   zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední
   stavby, nese vlastník této stavby.

   § 131a

   Vlastník  stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí
   tuto  skutečnost  do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu
   úřadu.

   HLAVA II

   STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU

   § 132

   Společné zásady

   (1)  Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
   veřejných  zájmů,  ochrany  práv  a  oprávněných  zájmů  právnických  a
   fyzických  osob  a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto
   zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.

   (2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu

   a) provádět kontrolní prohlídky stavby,

   b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,

   c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,

   d)  nařizovat  nezbytné  úpravy  na  stavbě,  stavebním pozemku nebo na
   zastavěném stavebním pozemku,

   e) nařizovat provedení udržovacích prací,

   f) nařizovat vyklizení stavby,

   g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.

   (3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby

   a)  stavba  byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
   stavebního úřadu,

   b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,

   c)  stavba  neohrožovala  život  a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
   životní  prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
   sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,

   d)  se  při  výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
   důsledkům  živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
   nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,

   e)   byly   odstraněny   stavebně  bezpečnostní,  požární,  hygienické,
   zdravotní  nebo  provozní  závady na stavbě anebo na stavebním pozemku,
   včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

   (4)  Ustanovení  odstavce  2  se  vztahuje  obdobně na terénní úpravy a
   zařízení.

   (5)  Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který
   zásah vyžaduje.

   Kontrolní prohlídka stavby

   § 133

   (1)  Stavební  úřad  provádí  kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve
   fázi  uvedené  v  podmínkách  stavebního  povolení, v plánu kontrolních
   prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy
   má  být  nařízeno  neodkladné  odstranění  stavby,  nutné zabezpečovací
   práce,  nezbytné  úpravy  nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní
   prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v
   jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.

   (2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména

   a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího
   se stavby anebo pozemku,

   b)  zda  je  stavba  prováděna  technicky správně a v náležité kvalitě,
   popřípadě   použití   stanovených   stavebních   výrobků,  materiálů  a
   konstrukcí,

   c)  stavebně  technický  stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví
   osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,

   d)  zda  prováděním  nebo  provozem  stavby  není  nad  přípustnou míru
   obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden
   stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,

   e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,

   f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,

   g) zda je řádně prováděna údržba stavby,

   h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

   (3)   Kontrolní   prohlídka  probíhá  na  podkladě  ověřené  projektové
   dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro
   provedení stavby.

   (4)  Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
   se  kontrolní  prohlídky  vedle  stavebníka  též projektant nebo hlavní
   projektant,  stavbyvedoucí  a  osoba  vykonávající  stavební  dozor. Ke
   kontrolní  prohlídce  stavební  úřad  podle  potřeby přizve též dotčené
   orgány,  autorizovaného  inspektora  nebo  koordinátora  bezpečnosti  a
   ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

   (5)  Stavební  úřad  vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
   prohlídkách  jednotlivých  staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy
   byla  kontrolní  prohlídka  provedena, které stavby se týkala a jaký je
   její výsledek.

   (6)  Na  provádění  prohlídek  stavby  se  nevztahují  zvláštní  právní
   předpisy  o  státní  kontrole^42). Pro vstup na pozemek a do stavby při
   kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.

   § 134

   (1)  Stavební  úřad  může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby
   před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).

   (2)  Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
   vyžaduje-li  to  přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve
   podle  povahy  věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení
   provádění  stavby  a  má  pro  tuto  činnost oprávnění podle zvláštního
   právního   předpisu^14)   (dále   jen   "stavbyvedoucí")   nebo   osobu
   vykonávající  stavební  dozor  anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené
   lhůtě  zjednali  nápravu.  Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat,
   aby  předložily  potřebné  doklady,  například  certifikáty o vhodnosti
   použitých stavebních výrobků.

   (3)  Nebude-li  výzvě  ve  stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
   rozhodnutí,  kterým  zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může
   rozhodnout   o   přerušení   prací   a  stanovit  podmínky  pro  jejich
   pokračování.  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení,  rozhodne bez předchozí
   výzvy.  Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání
   proti němu nemá odkladný účinek.

   (4)  Pokud  je stavba prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního
   úřadu  anebo  v  rozporu  s  ním,  vyzve  stavební  úřad  stavebníka  k
   bezodkladnému  zastavení  prací  a  zahájí  řízení podle § 129 odst. 3.
   Není-li  výzvě  vyhověno,  stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí
   zastavení  prací  na  stavbě.  Rozhodnutí  je  prvním  úkonem v řízení,
   odvolání proti němu nemá odkladný účinek.

   (5)  Ustanovení  §  133  a  §  134  odst.  1 až 4 platí přiměřeně i pro
   kontrolní  prohlídku  staveb  podle  §  103  a 104, výrobku, který plní
   funkci  stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na
   stavebním pozemku.

   (6)  Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy
   a  rozsah  zjišťování  prováděného  při kontrolní prohlídce rozestavěné
   stavby stanoví prováděcí právní předpis.

   Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce

   § 135

   (1)  Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby
   a  zabezpečí  její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat
   tím, že stavba hrozí zřícením.

   (2)   Stavební   úřad   nařídí   vlastníku   stavby  provedení  nutných
   zabezpečovacích  prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje
   zdraví   a  životy  osob  nebo  zvířat,  není-li  nutné  ji  neodkladně
   odstranit.

   (3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
   zabezpečovací  práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím
   stavebního  podnikatele,  který  je k jejich provedení odborně vybaven;
   takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.

   (4)  V  případech  uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
   prohlídkou  stavby,  na  kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze
   její  skutečný  stav  a  rozhodne  o  nařízení  neodkladného odstranění
   stavby,  nutných  zabezpečovacích  prací,  popřípadě  vyklizení stavby.
   Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (5)  Odstranění  stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
   stavby  může  stavební  úřad  nařídit  i  bez  předchozího projednání s
   vlastníkem stavby.

   (6)  Náklady  vynaložené  na  neodkladné  odstranění  stavby a na nutné
   zabezpečovací  práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil
   provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s
   tímto   podnikatelem  nedohodl  na  úhradě  nákladů,  uhradí  je  a  na
   vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.

   § 136

   (1)  Neodkladné  odstranění  stavby,  provedení nutných zabezpečovacích
   prací,  popřípadě  vyklizení  stavby může stavební úřad nařídit i ústně
   při   kontrolní   prohlídce,   pokud   jsou   závadným   stavem  stavby
   bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.

   (2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
   protokol,   který   obsahuje  zjištěné  skutečnosti  a  má  náležitosti
   potvrzení  o  ústně  vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží
   jej  účastníci  kontrolní  prohlídky.  Písemné  vyhotovení  vyhlášeného
   rozhodnutí  doručí  stavební  úřad  účastníkům  řízení  bez  zbytečného
   odkladu dodatečně.

   (3)  Zvláštní  právní předpisy upravující postup při řešení havarijních
   stavů a zabezpečovacích prací^43) nejsou dotčeny.

   § 137

   Nezbytné úpravy

   (1)  Stavební  úřad  může  nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
   nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy

   a)   jimiž   se   docílí,  aby  užívání  stavby  nebo  jejího  zařízení
   neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele
   a  okolí  hlukem,  exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky
   neionizujícího záření anebo světelným zářením,

   b)  jimiž  se  odstraňují  jiné  hygienické,  bezpečnostní,  požární  a
   provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,

   c)  jimiž  bude  vyhověno  požadavkům  obrany,  bezpečnosti  a  ochrany
   obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),

   d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

   e)  spočívající  v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále
   úpravy,  jimiž  se  stavba  vybavuje  sociálním  nebo jiným hygienickým
   zařízením,

   f)  k  zajištění  účinného  odvádění  a  zneškodňování  odpadních vod v
   souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k
   zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

   g)  spočívající  v  konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo
   přerušeno nebo zastaveno,

   h)  jimiž  se  zajišťuje  bezbariérový  přístup  a užívání pozemku nebo
   stavby,

   i)  jimiž  se  zajišťuje  ochrana  architektonického  a archeologického
   dědictví.

   (2)  Ustanovení  odstavce  1  platí  přiměřeně  i  pro terénní úpravy a
   zařízení podle tohoto zákona.

   (3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v
   případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s
   podmínkami  danými  povolením  stavebního  úřadu.  Jsou-li  stavba nebo
   zařízení  postaveny  a  užívány v souladu s podmínkami danými povolením
   stavebního  úřadu,  může  stavební  úřad  nařídit nezbytné úpravy podle
   odstavce  1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu
   újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.

   (4)  Nevyžaduje-li  nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
   dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a
   stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

   (5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
   jiné  podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku
   stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a
   stanoví  lhůtu  k  jejich  předložení.  Současně  rozhodne o poskytnutí
   zálohy   stavebního  příspěvku  na  úhradu  nákladů  na  pořízení  této
   dokumentace  a  o  podmínkách  jejího  vyplacení.  Nesplní-li  vlastník
   uloženou  povinnost,  opatří  potřebné  podklady  stavební úřad na jeho
   náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.

   (6)  Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
   obdobně  jako  v  odstavci  4.  Ukončení  prací  spojených s nezbytnými
   úpravami  vlastník  stavby  nebo  stavebního  pozemku oznámí stavebnímu
   úřadu.

   § 138

   Stavební příspěvek

   (1)  Vlastníku  stavby,  stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
   pozemku,  kterému  bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137
   odst.  1  písm.  c)  až  i)  nebo  nezbytných opatření podle zvláštního
   právního  předpisu^44),  náleží  na  úhradu nákladů stavební příspěvek,
   pokud  o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části
   nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.

   (2)  V  žádosti  o  poskytnutí  příspěvku  musí  být uvedeno, pro které
   nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.

   (3)  Stavební  příspěvek  se  poskytuje  v  penězích.  S výjimkou úprav
   nařízených  podle  §  137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební
   úřad,  který  nezbytné  úpravy  nařídil.  O poskytnutí příspěvku vydává
   rozhodnutí,  ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.
   Účastníkem řízení je pouze žadatel.

   (4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
   úpravami  odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností
   vlastníka,  stanovených  tímto  zákonem  či  jiným  právním  předpisem.
   Příspěvek   se  též  neposkytne,  lze-li  zajistit  úhradu  nákladů  na
   provedení  nařízených  nezbytných  úprav  nebo na zpracování projektové
   dokumentace podle zvláštních právních předpisů.

   (5)  Obsahové  náležitosti  rozhodnutí  o  poskytnutí příspěvku stanoví
   prováděcí právní předpis.

   § 139

   Údržba stavby

   (1)  Není-li  stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy
   stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí
   zjednání  nápravy.  Náklady  udržovacích  prací  nese  vlastník stavby.
   Nájemci  bytů  a  nebytových  prostor  jsou  povinni  umožnit provedení
   nařízených udržovacích prací.

   (2)  U  stavby  určené  k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
   jejímu  vlastníkovi,  aby  mu předložil časový a věcný plán udržovacích
   prací  na  jednotlivých  částech  stavby  a  na technologickém či jiném
   zařízení.

   § 140

   Vyklizení stavby

   (1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
   zdraví  osob  či  zvířat,  anebo  má být nařízeno neodkladné odstranění
   stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební
   úřad  nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně
   vyklidily.  Podle  okolností  též  nařídí,  aby ze stavby byla vyvedena
   zvířata.

   (2)  Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné
   osobě^2),  která  je  způsobilá  vyklizení provést. Může jí též nařídit
   odstranění  přenosných  věcí  nebo  i částí stavby a zařízení, které je
   možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.

   (3)  Nařizuje-li  stavební  úřad  vyklizení  stavby a hrozí nebezpečí z
   prodlení,  omezí  řízení  na  zjištění  stavu kontrolní prohlídkou a na
   vydání  ústního  nařízení  vyklizení;  o  jeho  obsahu  musí být sepsán
   protokol,  který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí
   podle   správního   řádu.  Písemné  vyhotovení  rozhodnutí  o  nařízení
   vyklizení  stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
   stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.

   (4)  Má-li  být  nařízeno  vyklizení  bytu  nebo  místnosti  sloužící k
   bydlení,   musí   být   pro   vyklizované   osoby   zajištěno   alespoň
   přístřeší^45);  obce  jsou  povinny  v  mezích  své působnosti na výzvu
   stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.

   (5)   Zvláštní   právní  předpisy  upravující  vyklizování  staveb  pro
   bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob^43) nejsou dotčeny.

   § 141

   Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

   (1)  Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
   zabezpečovacích   prací,   nezbytných  úprav,  udržovacích  prací  a  k
   odstranění  stavby  nebo  zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří
   mají  vlastnická  nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám
   na  nich,  aby  umožnili  provedení prací ze svých pozemků nebo staveb,
   pokud  mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je
   ten,  v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku
   nebo stavby mají být práce prováděny.

   (2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
   dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
   prováděnými  pracemi  nevznikly  škody,  kterým  je  možno zabránit. Po
   skončení  prací  je  povinen  uvést  sousední  pozemek  nebo  stavbu do
   předchozího  stavu;  nesplní-li  tuto  povinnost  nebo  nedojde  k jiné
   dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.

   § 142

   Účastníci řízení

   (1)  Účastníkem  řízení  podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
   vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na
   nich,  včetně  sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo
   může být rozhodnutím přímo dotčeno.

   (2)  Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
   jejich  práva  vyplývající  z  nájmu  mohou být přímo dotčena realizací
   nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.

   (3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
   provedení  neodkladného  odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích
   prací  podle  §  135 odst. 3, a oprávněná osoba^2), které bylo nařízeno
   provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.

   (4)   Uplatní-li   účastník  řízení  podle  odstavce  1  až  3  námitku
   občanskoprávní  povahy,  o  které  stavební  úřad  nemůže rozhodnout na
   základě  obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených
   orgánů  nebo  technických  norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z
   prodlení,  učiní  si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.
   Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.

   HLAVA III

   AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR

   § 143

   (1)   Autorizovaným  inspektorem  jmenuje  ministr  pro  místní  rozvoj
   fyzickou osobu, která

   a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,

   b)  dosáhla  magisterského  vzdělání  architektonického nebo stavebního
   směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu^14),

   c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném
   vedení  provádění  staveb  anebo  na stavebním úřadu, má-li osvědčení o
   zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17),

   d)  prokázala  svou  bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne
   starším 3 měsíců,

   e)  prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon
   funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává
   ministr pro místní rozvoj,

   f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.

   (2)  Za  podmínek  stanovených  v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po
   vyjádření  České  komory  architektů  nebo  České komory autorizovaných
   inženýrů  a  techniků  činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být
   autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,
   výzkumného   pracoviště   nebo   vědeckého  ústavu,  i  když  nesplňuje
   předepsanou praxi.

   (3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
   povinen   zaplatit   správní   poplatek   podle   zvláštního   právního
   předpisu^46).

   (4)  Autorizovaný  inspektor  je pro výkon funkce jmenován s působností
   pro  celé  území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho
   žádost  prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže
   prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.

   (5)  Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem
   stanoví prováděcí právní předpis.

   (6)  Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
   postupuje    ministerstvo    podle    zákona    o    uznávání   odborné
   kvalifikace^45a).  V  případě  zjištění  podstatného  rozdílu  v obsahu
   vzdělávání  a  přípravy  podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se
   úroveň   teoretických  a  praktických  znalostí  potřebných  pro  výkon
   povolání   autorizovaného   inspektora   ověřuje   rozdílovou  zkouškou
   vykonanou v českém nebo slovenském jazyce.

   § 144

   (1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká

   a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

   b)  písemným  prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
   doručeným ministru pro místní rozvoj,

   c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo

   d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor
   zbaven  způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost
   k právním úkonům omezena.

   (2)  Ministr  pro  místní  rozvoj  rozhodne  o  odvolání autorizovaného
   inspektora,

   a)  jestliže  při  své  činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné
   zájmy,  které  měl  chránit,  nebo se dopustil jednání neslučitelného s
   postavením autorizovaného inspektora, nebo

   b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.

   (3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného
   inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.

   (4)  Činnost  autorizovaného  inspektora není živností podle zvláštního
   právního předpisu^2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.

   (5)  Právnické  osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost
   autorizovaného  inspektora,  jen  pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí
   její  výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o
   souhlas  je  žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
   právního  předpisu^46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky
   jsou  výlučně  osoby  uvedené  v  §  143  odst.  1  a  2,  může činnost
   autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.

   (6)  Vykonávají-li  autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,
   upraví  si  vzájemné  vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení^46a)
   mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení
   jsou  povinni  vykonávat  povolání  pod společným jménem a ve společném
   místě podnikání.

   (7)  Právnická  osoba  prokazuje  svou  bezúhonnost  výpisem z evidence
   Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.

   § 145

   (1)  Za  bezúhonnou  se  pro  účely jmenování autorizovaným inspektorem
   nepovažuje osoba,

   a)  která  byla  pravomocně  odsouzena za trestný čin, který spáchala v
   souvislosti  s  přípravou  nebo  prováděním  stavby  anebo  s  činností
   autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,

   b)  které  byla  Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření
   pokuta  nebo  pozastavení  či  odnětí  autorizace,  nebylo-li  k návrhu
   autorizované osoby zrušeno soudem^47).

   (2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
   uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.

   § 146

   (1)  Autorizovaný  inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se
   sjednává  písemnou  smlouvou.  Ve  smlouvě  může  být sjednána i úhrada
   vynaložených nákladů.

   (2)  Autorizovaný  inspektor  odpovídá  za škodu způsobenou výkonem své
   činnosti.  Před  započetím  činnosti a po celou dobu jejího trvání musí
   mít  uzavřeno  pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se
   kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,
   na kterou je pojištěn.

   (3)  Autorizovaný  inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a
   uchovávat  ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního
   právního předpisu^48).

   § 147

   Autorizovaný  inspektor  odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a
   vydaných   certifikátů,   stanovisek,   jakož   i  jiných  dokumentů  a
   prováděných   úkonů,   za   řádné   a  nestranné  posouzení  zjištěných
   skutečností,  dokumentace  stavby  a  dalších  podkladů podle požadavků
   stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních
   prohlídek stavby.

   § 148

   Autorizovaný  inspektor  nesmí  svoji  činnost  vykonávat  u staveb, na
   kterých  se  podílel,  podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo
   provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona
   rozumí

   a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,

   b) osoby, s nimiž je ve vztahu

   1.  obchodním  jako  společník  společnosti nebo jako účastník sdružení
   anebo jako člen družstva;

   2. pracovním nebo služebním.

   § 149

   (1)   Autorizovaný   inspektor   je  oprávněn  na  základě  smlouvy  se
   stavebníkem a na jeho náklad

   a)  osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba může být
   provedena,

   b)  zpracovat  odborný  posudek  (certifikát)  pro  vydání kolaudačního
   souhlasu nebo pro jiné účely podle tohoto zákona,

   c) dohlížet na provádění stavby.

   (2)  Autorizovaný  inspektor  je povinen na výzvu stavebního úřadu a na
   jeho  náklad  poskytnout  v  rozsahu  své  odborné kvalifikace expertní
   součinnost.

   (3)  Autorizovaný  inspektor  je  povinen dbát soustavným vzděláváním o
   prohlubování  svých  odborných a právních znalostí potřebných pro řádný
   výkon   funkce.  K  tomu  vedle  samostatného  studia  využívá  zejména
   vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.

   § 150

   (1)   Provádění   přípravy   a   zkoušek   uchazečů,   vedení  evidence
   autorizovaných  inspektorů a další úkony s tím související, organizačně
   zajišťuje  Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný
   koordinační  orgán  schvalovaný  na  návrh  Komory ministrem pro místní
   rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese
   uchazeč.

   (2)  Komora  shromažďuje,  eviduje,  aktualizuje  a poskytuje informace
   nezbytné  pro  činnost  autorizovaného  inspektora.  Na  úhradu nákladů
   spojených  s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí
   příspěvkem  ve  prospěch  Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem
   určeným členům Komory.

   (3)  Postup  při  jmenování  členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
   přípravu,  provádění  a  obsah  zkoušek  a  náležitosti a způsob vedení
   evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.

   § 151

   (1)  Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
   provádění   zkoušek,   na   podklady   pro   jmenování   a   odvolávání
   autorizovaných  inspektorů,  na  činnost  Komory  a  výkon agendy s tím
   související.  V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad
   činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle §
   144 odst. 2.

   (2)  Na  provádění  zkoušek  autorizovaných  inspektorů  se  nevztahuje
   správní řád.

   HLAVA IV

   POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

   § 152

   Stavebník

   (1)  Stavebník  je  povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;
   tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na
   zřeteli  zejména  ochranu  života  a  zdraví  osob nebo zvířat, ochranu
   životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti
   má  i  u  staveb  a  jejich  změn  nevyžadujících stavební povolení ani
   ohlášení  nebo  u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního
   zařízení.  U  staveb  prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen
   uvést  do  souladu  prostorové  polohy  stavby  s  ověřenou projektovou
   dokumentací.  O  zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je
   povinen  v  dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo
   dotčené.

   (2)  Stavebník  je  povinen  pro  účely  projednání záměru podle tohoto
   zákona  opatřit  předepsanou  dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování
   projektové  dokumentace  osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen
   zajistit  zpracování  projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá
   potřebné oprávnění sám.

   (3)  Při  provádění  stavby,  pokud  vyžadovala  stavební povolení nebo
   ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen

   a)  oznámit  stavebnímu  úřadu  předem  termín zahájení stavby, název a
   sídlo  stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné
   formy  výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude
   vykonávat   stavební   dozor;   změny  v  těchto  skutečnostech  oznámí
   neprodleně stavebnímu úřadu,

   b)  před  zahájením  stavby  umístit  na  viditelném  místě u vstupu na
   staveniště  štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení
   stavby,  případně  do  vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se
   mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

   c)  zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená
   dokumentace  stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo
   její změny, popřípadě jejich kopie,

   d)  ohlašovat  stavebnímu  úřadu  fáze výstavby podle plánu kontrolních
   prohlídek  stavby,  umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu
   nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

   e)  ohlásit  stavebnímu  úřadu  neprodleně po jejich zjištění závady na
   stavbě,  které  ohrožují  životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
   tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.

   (4)  U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
   podnikatel  jako  zhotovitel,  je  stavebník povinen zajistit technický
   dozor  stavebníka  nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci
   pro  tuto  stavbu  může  zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního
   právního   předpisu,  zajistí  stavebník  autorský  dozor  projektanta,
   popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou
   projektovou dokumentací.

   § 153

   Stavbyvedoucí a stavební dozor

   (1)  Stavbyvedoucí  je  povinen  řídit  provádění  stavby  v  souladu s
   rozhodnutím   nebo  jiným  opatřením  stavebního  úřadu  a  s  ověřenou
   projektovou  dokumentací,  zajistit  dodržování  povinností  k  ochraně
   života,  zdraví,  životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících
   ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a
   provoz  na  něm  a  dodržení  obecných  požadavků  na výstavbu (§ 169),
   popřípadě  jiných  technických  předpisů a technických norem. V případě
   existence  staveb  technické  infrastruktury  v místě stavby je povinen
   zajistit  vytýčení  tras technické infrastruktury v místě jejich střetu
   se stavbou.

   (2)  Stavbyvedoucí  je  dále  povinen  působit  k  odstranění závad při
   provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se
   nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní
   prohlídku  stavby,  spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor
   stavebníka  nebo  autorský  dozor  projektanta, pokud jsou zřízeny, a s
   koordinátorem  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci, působí-li na
   staveništi.

   (3)  Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
   soulad  prostorové  polohy  stavby  s ověřenou dokumentací, za dodržení
   obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných
   technických  předpisů  a  za  dodržení  rozhodnutí  a  jiných  opatření
   vydaných k uskutečnění stavby.

   (4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
   stavby,  zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na
   staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a
   konstrukcí  a  vedení  stavebního  deníku  nebo  jednoduchého záznamu o
   stavbě;  působí  k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí
   nepodaří  takové  závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je
   neprodleně stavebnímu úřadu.

   § 154

   Vlastník stavby a zařízení

   (1) Vlastník stavby je povinen

   a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,

   b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
   životy či zdraví osob nebo zvířat,

   c)  umožnit  kontrolní  prohlídku  stavby,  a  pokud tomu nebrání vážné
   důvody, této prohlídky se zúčastnit,

   d)  uchovávat  stavební  deník  po  dobu  10 let od vydání kolaudačního
   souhlasu,  popřípadě  od  dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas
   nevyžaduje,

   e)  uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného
   provedení,   rozhodnutí,   osvědčení,  souhlasy,  ověřenou  projektovou
   dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.

   (2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen

   a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,

   b)  neprodleně  ohlásit  stavebnímu  úřadu  závady  na  zařízení, které
   ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,

   c)  umožnit  kontrolní  prohlídku  zařízení, a pokud tomu nebrání vážné
   důvody, této prohlídky se zúčastnit,

   d)  uchovávat  dokumentaci  skutečného  provedení zařízení, rozhodnutí,
   souhlasy  a  jiné  důležité  doklady týkající se zařízení po celou dobu
   jeho existence.

   § 155

   Právnické  a  fyzické  osoby podnikající ve výstavbě a vlastníci staveb
   jsou   povinni   bezodkladně   ohlašovat   ministerstvu  a  příslušnému
   stavebnímu úřadu havárie a často se opakující poruchy staveb a výsledky
   šetření  jejich  příčin,  došlo-li  při  nich ke ztrátám na životech, k
   ohrožení životů osob nebo ke značným škodám.

   § 156

   Požadavky na stavby

   (1)  Pro  stavbu  mohou  být  navrženy  a  použity  jen takové výrobky,
   materiály  a  konstrukce,  jejichž  vlastnosti  z hlediska způsobilosti
   stavby  pro  navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a
   běžné  údržbě  po  dobu  předpokládané  existence  splní  požadavky  na
   mechanickou  odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
   zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby
   včetně  bezbariérového  užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu
   energie a ochranu tepla.

   (2)  Výrobky  pro  stavbu,  které mají rozhodující význam pro výslednou
   kvalitu  stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
   jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů^39).

   § 157

   Stavební deník

   (1)  Při  provádění  stavby  vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
   stavebnímu  úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
   zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb
   uvedených  v  § 104 odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l), m), o) a p)
   postačí jednoduchý záznam o stavbě.

   (2)  Stavební  deník  nebo  jednoduchý  záznam o stavbě je povinen vést
   zhotovitel  stavby,  u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do
   nich   jsou   oprávněni   provádět   stavebník,   stavbyvedoucí,  osoba
   vykonávající  stavební  dozor,  osoba  provádějící  kontrolní prohlídku
   stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
   Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
   stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci,  působí-li  na staveništi,
   autorizovaný  inspektor  u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát
   podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
   zvláštních právních předpisů^4).

   (3)  Po  dokončení  stavby  předá  její  zhotovitel originál stavebního
   deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

   (4)  Obsahové  náležitosti  stavebního  deníku a jednoduchého záznamu o
   stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

   ČÁST PÁTÁ

   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

   HLAVA I

   VYBRANÉ   ČINNOSTI   VE   VÝSTAVBĚ  A  SOUČINNOST  VLASTNÍKŮ  TECHNICKÉ
   INFRASTRUKTURY

   § 158

   Vybrané činnosti ve výstavbě

   (1)  Vybrané  činnosti,  jejichž  výsledek  ovlivňuje ochranu veřejných
   zájmů  ve  výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
   oprávnění  k  jejich  výkonu  podle  zvláštního  právního předpisu^14).
   Vybranými  činnostmi  jsou  projektová  činnost  ve výstavbě, kterou se
   rozumí   zpracování   územně   plánovací  dokumentace,  územní  studie,
   dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro
   vydání  stavebního  povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2
   písm.  a)  až d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné
   vedení provádění stavby nebo její změny.

   (2)  Projektovou  dokumentací  je  dokumentace  pro  vydání  stavebního
   povolení,  projektová  dokumentace  ohlášení stavby podle § 104 odst. 2
   písm.   a)  až  d),  projektová  dokumentace  pro  provádění  stavby  a
   projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.

   § 159

   Projektová činnost ve výstavbě

   (1)   Projektant  odpovídá  za  správnost,  celistvost  a  úplnost  jím
   zpracované  územně  plánovací  dokumentace, územní studie a dokumentace
   pro  vydání  územního  rozhodnutí,  zejména za respektování požadavků z
   hlediska  ochrany  veřejných  zájmů  a za jejich koordinaci. Je povinen
   dbát  právních  předpisů  a  působit v součinnosti s příslušnými orgány
   územního plánování a dotčenými orgány.

   (2)  Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
   stavby   provedené   podle  jím  zpracované  projektové  dokumentace  a
   proveditelnost  stavby  podle této dokumentace, jakož i za technickou a
   ekonomickou  úroveň  projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
   životní  prostředí.  Je  povinen  dbát  právních  předpisů  a  obecných
   požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.
   Statické,  popřípadě  jiné  výpočty  musí být vypracovány tak, aby byly
   kontrolovatelné.  Není-li projektant způsobilý některou část projektové
   dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu
   s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
   zpracovaný  návrh.  Odpovědnost  projektanta za projektovou dokumentaci
   stavby jako celku tím není dotčena.

   (3)  Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e)
   až  i)  a  n)  může  kromě  projektanta  zpracovat  též osoba, která má
   vysokoškolské  vzdělání  stavebního  nebo architektonického směru anebo
   střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
   praxe  v  projektování  staveb.  Na  tuto  osobu  se přiměřeně vztahuje
   ustanovení odstavce 2.

   § 160

   Provádění staveb

   (1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
   při   její   realizaci   zabezpečí   odborné  vedení  provádění  stavby
   stavbyvedoucím,  pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je
   povinen  zabezpečit,  aby  práce  na  stavbě,  k  jejichž  provádění je
   předepsáno  zvláštní  oprávnění^49),  vykonávaly  jen osoby, které jsou
   držiteli takového oprávnění.

   (2)   Zhotovitel   stavby  je  povinen  provádět  stavbu  v  souladu  s
   rozhodnutím   nebo  jiným  opatřením  stavebního  úřadu  a  s  ověřenou
   projektovou   dokumentací,   dodržet   obecné  požadavky  na  výstavbu,
   popřípadě   jiné  technické  předpisy  a  technické  normy  a  zajistit
   dodržování  povinností  k ochraně života, zdraví, životního prostředí a
   bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

   (3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

   a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,

   b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

   (4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
   zajistí  stavební  dozor,  není-li  pro  takovou  činnost  sám  odborně
   způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je
   kulturní   památkou,  je  stavebník  povinen  zajistit  odborné  vedení
   provádění stavby stavbyvedoucím.

   § 161

   Vlastníci technické infrastruktury

   (1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
   která  musí  obsahovat  polohové  umístění  a ochranu, a v odůvodněných
   případech,  s  ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
   umístění.  Na  žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně
   plánovací  dokumentace,  obecního  úřadu, žadatele o vydání regulačního
   plánu  nebo  územního  rozhodnutí,  stavebníka  nebo osoby jím zmocněné
   sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její
   poloze,  podmínkách  napojení,  ochrany  a  další  údaje  nezbytné  pro
   projektovou činnost a provedení stavby.

   (2)  Na  výzvu  orgánu  územního  plánování  a  stavebního  úřadu  jsou
   vlastníci  technické  infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout
   nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

   HLAVA II

   EVIDENCE  ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO
   NICH

   § 162

   (1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
   pověřená  organizační  složka  státu  a  vkládá  do  ní  data  na návrh
   Ministerstva obrany.

   (2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o

   a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,

   b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,

   c) územních studiích.

   (3)   Evidence   územně   plánovací  činnosti  se  zveřejňuje  způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.

   (4)  Krajský  úřad,  popřípadě  jím  pověřené úřady územního plánování,
   vkládá  data  do  evidence  územně  plánovací  činnosti za svůj správní
   obvod.

   (5)  Úřad  územního  plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení
   dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.

   (6)  Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
   krajskému  úřadu  návrhy  na  vložení  dat do evidence územně plánovací
   činnosti.

   (7)   Obsahové  náležitosti  podkladů  pro  evidenci  územně  plánovací
   činnosti stanoví prováděcí právní předpis.

   § 163

   (1)  Politiku  územního  rozvoje  a  zprávu  o jejím uplatňování ukládá
   ministerstvo.

   (2)   Ministerstvo   zveřejní   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup
   schválenou  politiku  územního  rozvoje  a zprávu o jejím uplatňování a
   místo,  kde  je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a
   zašle ji krajským úřadům.

   § 164

   (1)  Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá
   krajský  úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se
   poskytují  v  rozsahu  potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,
   úřadům  územního  plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních
   krajů.  Zásady  územního  rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský
   úřad zasílá ministerstvu.

   (2)  Krajský  úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané
   zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,
   kde  je  možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí
   dotčeným  orgánům  neuvedeným  v  odstavci  1  jednotlivě. Krajský úřad
   rovněž   zveřejňuje  způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup  zprávu  o
   uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.

   § 165

   (1)  Územní  plán  a  regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
   ukládá  pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o
   účinnosti  je  poskytuje  stavebnímu  úřadu, úřadu územního plánování a
   krajskému úřadu.

   (2)  Pořizovatel  zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
   vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této
   územně  plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;
   toto  oznámí  dotčeným  orgánům  neuvedeným  v  odstavci  1 jednotlivě.
   Pořizovatel  rovněž  zveřejňuje  způsobem  umožňujícím  dálkový přístup
   zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.

   § 166

   (1)  Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel
   a  poskytuje  je  stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
   působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady na základě
   žádosti  poskytovatele  údajů, od kterých je, s výjimkou orgánů veřejné
   správy  a  jimi zřízených organizací, oprávněn požadovat úhradu nákladů
   spojených  s  poskytnutím územně analytických podkladů, nejvýše však do
   ceny  nákladů  na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na jejich
   doručení žadateli.

   (2)   Pořizovatel   zveřejňuje  územně  analytické  podklady  a  jejich
   aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (3)  Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož
   návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je
   do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.

   § 167

   (1)  Veškerá  pravomocná  rozhodnutí  a  jiná opatření stavebního úřadu
   podle  tohoto  zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,
   včetně  ověřené  projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
   inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.

   (2)  Obecný  stavební  úřad  zasílá  svá  pravomocná  rozhodnutí a jiná
   opatření  podle  tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
   certifikátů  od  autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu
   úřadu, pokud není doručováno obci.

   (3)  Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje
   a  ukládá  rozhodnutí  a  jiná  opatření  stavebního  úřadu  a ověřenou
   projektovou dokumentaci týkající se stavby.

   (4)  U  staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá
   podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.

   § 168

   (1)  Opatření  obecné  povahy  po  dni  nabytí  jeho  účinnosti  opatří
   příslušný  orgán  záznamem  o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního
   řádu se použije přiměřeně.

   (2)  Vedení  spisové  služby  a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními
   správního  řádu  a  zvláštního právního předpisu^50). Kopii dokumentace
   stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo
   dokumentaci  pořídil,  případně  souhlas  vlastníka  stavby,  které  se
   dokumentace  týká.  V  odůvodněných  případech  lze  usnesením  odepřít
   nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu
   státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany
   osob a jejich majetku.

   HLAVA III

   OBECNÉ  POŽADAVKY  NA  VÝSTAVBU,  ÚČELY  VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
   DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ

   § 169

   Obecné požadavky na výstavbu

   (1)  Právnické  osoby,  fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy
   jsou   povinny   při   územně  plánovací  a  projektové  činnosti,  při
   povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry
   územního  plánování  a  obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm.
   e)] stanovené prováděcími právními předpisy.

   (2)  Výjimku  z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního
   plánu  nebo  regulačního  plánu  odchylně  od  nich  lze v jednotlivých
   odůvodněných  případech  povolit  pouze  z  těch ustanovení prováděcího
   právního  předpisu,  ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně
   umožňuje,  a  jen  pokud  se  tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a
   života  osob  a  sousední  pozemky  nebo stavby. Řešením podle povolené
   výjimky  musí  být  dosaženo  účelu  sledovaného  obecnými požadavky na
   výstavbu.

   (3)  O  výjimce  z obecných požadavků na využívání území při pořizování
   územního  plánu  a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O
   výjimce  z  obecných  požadavků  na  využívání  území pro územní řízení
   rozhoduje  stavební  úřad  příslušný  rozhodnout  ve  věci.  Pro územní
   souhlas se výjimka nepřipouští.

   (4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
   zabezpečujících  bezbariérové  užívání  stavby  rozhoduje stavební úřad
   příslušný rozhodnout ve věci.

   (5)  Řízení  o  výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být
   spojeno  s  územním,  stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;
   nemusí však být ukončeno společným správním aktem.

   (6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
   2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který
   hájí  zájmy  chráněné  podle  zvláštních  právních předpisů, kterých se
   odchylné řešení týká.

   § 170

   Účely vyvlastnění

   (1)  Práva  k  pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
   jiných  veřejně  prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout
   nebo  omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a
   jde-li o

   a)  veřejně  prospěšnou  stavbu  dopravní  a  technické infrastruktury,
   včetně  plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro
   stanovený účel,

   b)  veřejně  prospěšné  opatření,  a  to  snižování  ohrožení  v  území
   povodněmi   a  jinými  přírodními  katastrofami,  zvyšování  retenčních
   schopností  území, založení prvků územního systému ekologické stability
   a ochranu archeologického dědictví,

   c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,

   d) asanaci (ozdravění) území.

   (2)  Právo  k pozemku lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek
   pro  nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo
   stavbě.

   (3)  Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
   vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis^51).

   § 171

   Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu

   (1)  Státní  dozor  ve  věcech  územního  plánování  a  stavebního řádu
   vykonávají  ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,
   úřady  územního  plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti
   dozírají  na  dodržování  ustanovení  tohoto  zákona, právních předpisů
   vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy
   a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.

   (2)  Ministerstvo  při  provádění  státního  dozoru sleduje, jak orgány
   veřejné  správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní
   dozor   nad  činností  autorizovaných  inspektorů,  který  je  součástí
   státního dozoru ve věcech stavebního řádu.

   (3)  V  případě  zjištění  nedostatků  orgán  uvedený  v odstavci 1, se
   zřetelem  na  jejich  charakter  a následky či možné následky, vyzve ke
   zjednání  nápravy  nebo  rozhodnutím  uloží povinnost zjednat nápravu v
   přiměřené  lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit
   nebo  omezit  výkon  činnosti,  při  níž  dochází  k  porušování právní
   povinnosti.

   (4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1
   až 3 dotčena.

   § 172

   Vstupy na pozemky a do staveb

   (1)  Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a
   orgánu  obce  (dále jen "oprávněná úřední osoba")^52), pokud plní úkoly
   podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do
   staveb s vědomím jejich vlastníků při

   a) zjišťování stavu stavby a pozemku,

   b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí
   nebo opatření.

   (2)  V  případě  bezprostředního  ohrožení  života  nebo zdraví osob či
   zvířat,   které   nastalo   v  souvislosti  s  přípravou  a  prováděním
   neodkladného  odstranění  stavby,  nutných  zabezpečovacích  prací nebo
   vyklizení  stavby  ve  veřejném  zájmu,  může  oprávněná  úřední  osoba
   vstoupit  na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.
   O  tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody,
   které k tomu vedly.

   (3)  Do  obydlí  může  oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
   nezbytné  pro  ochranu  života,  zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
   obydlí  užíváno  také  pro  podnikání nebo provozování jiné hospodářské
   činnosti,  může  do  něj  oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
   nezbytné  pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel
   obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do
   obydlí umožnit.

   (4)  Oprávnění  ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je
   uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,
   rozsah  oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen
   úředním  razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby,
   která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná úřední osoba
   na  pozemek,  stavbu a do stavby znalce, autorizovaného inspektora nebo
   pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další osoby uvedené v
   §  134  odst.  2.  Oprávněné úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny
   dbát,  aby  při  vstupu  na  pozemek,  stavbu nebo do stavby nedošlo ke
   škodě, které bylo možno zabránit.

   (5)  Pokud  vlastník  pozemku  nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
   úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,
   které  je  prvním  úkonem  v  řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání
   proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (6)  Zvláštní  právní  předpisy  o  vstupu  na pozemky nebo do staveb v
   okruhu  zájmů  obrany,  bezpečnosti  nebo  jiného  zájmu  státu  nejsou
   dotčeny.

   § 173

   Pořádková pokuta

   (1)  Stavební  úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000
   Kč  tomu,  kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení
   kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že

   a)  znemožňuje  oprávněné  úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na
   svůj pozemek nebo stavbu,

   b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k
   tomu podle tohoto zákona povinen.

   (2)  Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
   technické  infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §
   161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.

   (3)  Při  ukládání  pořádkové  pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje
   podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě^53).

   § 174

   Expertní součinnost

   (1)  V  souvislosti  s  územním  a  stavebním  řízením,  s  posuzováním
   způsobilosti   stavby  k  užívání,  se  změnami  v  užívání  stavby,  s
   odstraňováním  stavby,  s  dohledem  a  uplatňováním  svých  zvláštních
   pravomocí  může  stavební  úřad  zabezpečit  součinnost  autorizovaného
   inspektora,  znalce  a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
   pracoviště.

   (2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
   opatření   stavebního   úřadu   nejsou  vyvolány  neplněním  povinností
   vlastníka  stavby,  hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování
   posudků,  stanovisek  a  jiných  podkladů  stavební  úřad.  V ostatních
   případech  nese  podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník
   stavby,  popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část
   uloží  stavební  úřad  rozhodnutím.  Obdobně  se  postupuje,  nařídí-li
   stavební   úřad   sejmutí  a  přezkoušení  vzorků,  zkoušky  stavebních
   materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.

   (3)  Právní  úprava  úhrady  dalších nákladů, zejména nákladů správního
   řízení, tím není dotčena.

   HLAVA IV

   OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

   § 175

   (1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
   lze  v  zájmu  zajišťování  obrany  a  bezpečnosti  státu  vydat územní
   rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.
   Vymezená  území  oznámí  pořizovatelům  územně  analytických podkladů a
   stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.

   (2)  Ministerstvo  obrany  nebo  Ministerstvo  vnitra  mohou  v územích
   vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
   na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko
   ke  změnám  stavby.  Náklady  na  nezbytné úpravy provedené na zvláštní
   požadavek  Ministerstva  obrany  nebo  Ministerstva  vnitra  hradí tyto
   orgány.

   § 176

   (1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k
   nepředvídaným  nálezům  kulturně  cenných předmětů, detailů stavby nebo
   chráněných  částí  přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník
   povinen  neprodleně  oznámit  nález  stavebnímu  úřadu  a orgánu státní
   památkové  péče  nebo  orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
   nezbytná  k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě
   nálezu  přerušit.  Tuto  povinnost  může  stavebník přenést smlouvou na
   stavebního  podnikatele  nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či
   provádějící  jiné  práce  podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s
   příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní
   památkové  péče  a  ochrany  přírody  a  krajiny,  popřípadě rozhodne o
   přerušení prací.

   (2)  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení  a nepostačují podmínky stanovené
   stavebním  úřadem  podle  odstavce  1, může orgán státní památkové péče
   nebo  orgán  ochrany  přírody  do  5  pracovních dnů od oznámení nálezu
   stanovit  opatření  k  ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V
   takovém  případě  může  stavebník  v  pracích  pokračovat až na základě
   písemného  souhlasu  orgánu,  který  rozhodl  o  přerušení prací. Kopie
   rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.

   (3)  Na  základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po
   dohodě  s  orgánem  státní  památkové péče nebo orgánem ochrany přírody
   vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.

   (4)  Ministerstvo  kultury  může  na návrh orgánu státní památkové péče
   nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že
   se  jedná  o  nález  mimořádného  významu,  a  z  vlastního podnětu jej
   prohlásí   za   kulturní   památku^32).   Kopie  rozhodnutí  se  zasílá
   příslušnému stavebnímu úřadu.

   (5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
   s  Ministerstvem  kultury  vydané  stavební  povolení ve veřejném zájmu
   změnit nebo zrušit.

   (6)  Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly
   v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče
   nebo  orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5
   u  Ministerstva  kultury,  a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní
   moci  rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok
   na jejich náhradu zaniká.

   § 177

   Mimořádné postupy

   (1)  Pokud  při  vyhlášení  stavu  nebezpečí,  nouzového  stavu,  stavu
   ohrožení   státu   nebo   válečného  stavu  podle  zvláštního  právního
   předpisu^54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné
   havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění
   možných  dopadů  mimořádné  události,  lze  se v mezích odstavců 2 až 4
   odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.

   (2)  Opatření  na  stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
   provádění  staveb,  terénních  úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
   předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné
   havárie,  čelí  jejich  účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
   osob,  popřípadě  jiným  škodám,  mohou  být  zahájena  bez předchozího
   rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  podle  tohoto  zákona, nestanoví-li
   zvláštní   právní  předpisy  jinak.  Stavebnímu  úřadu  však  musí  být
   neprodleně  oznámeno,  že  jsou  taková opatření prováděna. V následném
   stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze
   postupovat podle odstavců 3 a 4.

   (3)  Jestliže  se  stavby  nebo  terénní  úpravy zničené nebo poškozené
   živelní  pohromou  nebo  závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními
   právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými
   opatřeními  stavebního  úřadu,  postačí, že takové opatření bylo předem
   stavebnímu  úřadu  ohlášeno.  Pro  tento  postup platí ustanovení § 106
   odst.  1  obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,
   že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
   údaje  o  stavbě  nebo  terénních  úpravách,  které  mají být obnoveny,
   jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.

   (4)  Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
   nepozbývá   však  platnosti,  pokud  v  této  době  bylo  s  prováděním
   ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni,
   kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po
   dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.

   (5)  U  staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
   ke  zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie
   stavby, může být

   a)  po  projednání  se  stavebním  úřadem  upuštěno  od vydání územního
   rozhodnutí  nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení
   stavby  nebo  terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich
   ohlášením,

   b)  po  projednání  se  stavebním  úřadem omezen obsah žádosti a jejích
   příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,

   c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k
   žádosti,  popřípadě  jiné  doklady  budou předloženy ve stanovené lhůtě
   dodatečně,

   d)  v  odůvodněných  případech  vydáno  předběžné  povolení,  v němž se
   stanoví  lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
   provede řízení a vydá rozhodnutí,

   e)  zkrácena  lhůta  pro  provedení  právního  úkonu  účastníků řízení,
   nejvýše  však  na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním
   právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení
   v oznámení o zahájení řízení.

   (6)  Odvolání  proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá
   odkladný účinek.

   (7)  Dokončení  staveb  a  prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je
   stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.

   HLAVA V

   SPRÁVNÍ DELIKTY

   Přestupky

   § 178

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a)  provádí  stavbu  nebo  její  změnu,  terénní úpravy, zařízení anebo
   udržovací  práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového
   ohlášení,  nebo  takovou  stavbu,  změnu  stavby,  terénní úpravy anebo
   zařízení užívá (§ 104),

   b)  stavbu,  na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst.
   1,  užívá  bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník
   podle § 119 zajistit,

   c)  odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž
   by  takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění
   provede  bez  povolení  přesto,  že  stavební  úřad podle § 128 odst. 3
   sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

   d)  provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního
   právního předpisu^14) (§ 158),

   e)  nevyvěsí  informaci  o  záměru  a  o tom, že podala žádost o vydání
   územního rozhodnutí (§ 87 odst. 2),

   f)  provádí  činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
   rozhodnutí  nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
   v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

   g)  provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

   h)  užívá  změnu  stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
   stavebním  povolením  nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na
   základě  ohlášení  anebo  takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst.
   1),

   i)  užívá  změnu  stavby  v  rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
   odst.  1  nebo  kolaudačním  souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122
   anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání
   stavby umožní jiné osobě,

   j)   odstraní   stavbu,  která  vyžaduje  stavební  povolení,  aniž  by
   odstranění  stavby  bylo  podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění
   provede  bez  povolení  přesto,  že  stavební  úřad podle § 128 odst. 3
   sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

   k)  provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

   l)   užívá  stavbu  bez  kolaudačního  rozhodnutí,  pokud  bylo  takové
   rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
   rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

   m)  užívá  stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
   zákaz  stavebního  úřadu  podle  §  120  odst. 2 anebo bez kolaudačního
   souhlasu  vydaného  podle  § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné
   osobě, nebo

   n)  provádí  bez  stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§
   116)  nebo  certifikátu  autorizovaného  inspektora  (§  117) anebo bez
   ohlášení  stavbu  nebo  její  změnu  v chráněném území nebo v ochranném
   pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.

   (2) Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor
   nebo  vlastník  stavby  se  dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu
   zjištěnou  při  kontrolní  prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě
   stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.

   (3) Stavebník se dopustí přestupku tím, že

   a)  provádí  stavbu  nebo  její  změnu,  terénní úpravy, zařízení anebo
   udržovací  práce,  které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s
   ohlášením  nebo  takovou  stavbu,  změnu  stavby,  terénní úpravy anebo
   zařízení užívá (§ 104),

   b)  poruší  povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost
   uloženou v § 152 odst. 3,

   c)  přes  výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na
   stavbě,

   d)  provádí  změnu  stavby  v  rozporu  se stavebním povolením (§ 115),
   veřejnoprávní   smlouvou   (§  116)  nebo  certifikátem  autorizovaného
   inspektora (§ 117),

   e)  provádí  novou  stavbu  v  rozporu  se stavebním povolením (§ 115),
   veřejnoprávní   smlouvou   (§  116)  nebo  certifikátem  autorizovaného
   inspektora (§ 117),

   f)  nesplní  povinnost  k  ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
   nebo

   g)  provádí  v  rozporu  se  stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvou  (§  116)  nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117)
   anebo  ohlášením  stavbu  nebo  její  změny  v  chráněném  území nebo v
   ochranném  pásmu  anebo  na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
   území.

   (4)  Stavbyvedoucí  se  dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při
   přípravě a provádění stavby podle § 153 odst. 1 nebo 2.

   (5) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,
   že  nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 odst.
   3 nebo 4.

   (6)  Vlastník  technické  infrastruktury  se  dopustí přestupku tím, že
   nesplní povinnost podle § 161.

   § 179

   Za přestupek podle § 178 lze uložit pokutu

   a) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c),
   d) a e), odstavce 3 písm. a), b) a c) a odstavců 2, 4, 5 a 6,

   b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h),
   i) a j) a odstavce 3 písm. d),

   c)  do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), l) a
   m) a odstavce 3 písm. e) a f),

   d)  do  2  000  000  Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) a
   odstavce 3 písm. g).

   Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

   § 180

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že

   a)  provádí  stavbu  nebo  její  změnu,  terénní úpravy, zařízení anebo
   udržovací  práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového
   ohlášení,  nebo  takovou  stavbu,  změnu  stavby,  terénní úpravy anebo
   zařízení užívá (§ 104),

   b)  stavbu,  na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst.
   1,  užívá  bez zkoušek a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník
   podle § 119 zajistit,

   c)  odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104, aniž
   by  takový záměr byl ohlášen podle § 128 odst. 1, anebo toto odstranění
   provede  bez  povolení  přesto,  že  stavební  úřad podle § 128 odst. 3
   sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

   d) provádí vybrané činnosti ve výstavbě fyzickými osobami, které nemají
   oprávnění  podle  zvláštního právního předpisu^14) (§ 158), e) nevyvěsí
   informaci  o  záměru  a  o  tom,  že  podala  žádost  o vydání územního
   rozhodnutí (§ 87 odst. 2),

   f)  provádí  činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
   rozhodnutí  nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
   v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

   g)  provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

   h)  užívá  změnu  stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
   stavebním  povolením  nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na
   základě  ohlášení  anebo  takové užívání umožní jiné osobě (§ 126 odst.
   1),

   i)  užívá  změnu  stavby  v  rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
   odst.  1  nebo  kolaudačním  souhlasem vydaným stavebníkovi podle § 122
   anebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání
   stavby umožní jiné osobě,

   j)   odstraní   stavbu,  která  vyžaduje  stavební  povolení,  aniž  by
   odstranění  stavby  bylo  podle § 128 odst. 1 ohlášeno, nebo odstranění
   provede  bez  povolení  přesto,  že  stavební  úřad podle § 128 odst. 3
   sdělil, že k odstranění je třeba povolení,

   k)  provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117),

   l)   užívá  stavbu  bez  kolaudačního  rozhodnutí,  pokud  bylo  takové
   rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
   rozhodnutí (§ 126 odst. 1),

   m)  užívá  stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
   zákaz  stavebního  úřadu  podle  §  120  odst. 2 anebo bez kolaudačního
   souhlasu  vydaného  podle  § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné
   osobě, nebo

   n)  provádí  bez  stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§
   116)  nebo  certifikátu  autorizovaného  inspektora  (§  117) anebo bez
   ohlášení  stavbu  nebo  její  změnu  v chráněném území nebo v ochranném
   pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území.

   (2)  Právnická  nebo  podnikající fyzická osoba se jako stavebník anebo
   vlastník  stavby  dopustí  správního  deliktu tím, že neodstraní závadu
   zjištěnou  při  kontrolní  prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě
   stavebního úřadu podle § 134 odst. 2.

   (3)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí
   správního deliktu tím, že

   a)  provádí  stavbu  nebo  její  změnu,  terénní úpravy, zařízení anebo
   udržovací  práce,  které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, v rozporu s
   ohlášením  nebo  takovou  stavbu,  změnu  stavby,  terénní úpravy anebo
   zařízení užívá (§ 104),

   b)  poruší  povinnost stanovenou v § 152 odst. 1 nebo nesplní povinnost
   uloženou v § 152 odst. 3,

   c)  přes  výzvu stavebního úřadu podle § 134 odst. 4 nezastaví práce na
   stavbě,

   d)  provádí  změnu  stavby  v  rozporu  se stavebním povolením (§ 115),
   veřejnoprávní   smlouvou   (§  116)  nebo  certifikátem  autorizovaného
   inspektora (§ 117),

   e)  provádí  novou  stavbu  v  rozporu  se stavebním povolením (§ 115),
   veřejnoprávní   smlouvou   (§  116)  nebo  certifikátem  autorizovaného
   inspektora (§ 117),

   f)  nesplní  povinnost  k  ochraně veřejných zájmů podle § 176 odst. 1,
   nebo

   g)  provádí  v  rozporu  se  stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní
   smlouvou  (§  116)  nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117)
   anebo  ohlášením  stavby  nebo  její  změny  v  chráněném  území nebo v
   ochranném  pásmu  anebo  na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
   území.

   (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
   infrastruktury  dopustí  správního  deliktu  tím,  že nesplní povinnost
   podle § 161.

   (5)  Stavební  podnikatel  se  dopustí  správního  deliktu tím, že jako
   zhotovitel provádí pro jiného

   a)   činnosti,  ke  kterým  je  třeba  územní  rozhodnutí,  bez  tohoto
   rozhodnutí  nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo
   v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

   b)  stavbu  nebo změnu stavby, terénní úpravy, zařízení anebo udržovací
   práce,  které  je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení
   nebo v rozporu s ním (§ 104), nebo

   c)   stavbu   nebo  změnu  stavby  bez  stavebního  povolení  (§  115),
   veřejnoprávní smlouvy (§ 116), certifikátu autorizovaného inspektora (§
   117) nebo v rozporu s nimi.

   § 181

   Za správní delikt podle § 180 se uloží pokuta

   a)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
   b),  c),  d)  a  e),  odstavce  3  písm.  a), b) a c), odstavců 2 a 4 a
   odstavce 5 písm. b),

   b)  do  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),
   g), h), i) a j), odstavce 3 písm. d) a odstavce 5 písm. a) a c),

   c)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k),
   l) a m) a odstavce 3 písm. e) a f),

   d) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) a
   odstavce 3 písm. g).

   § 182

   Společná ustanovení

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   stavební  úřad  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává
   stavební  úřad  příslušný  podle § 13, 15 a 16. Dopustí-li se správního
   deliktu podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem
   příslušným  vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který
   jiný  obecní  úřad,  který  je  stavebním úřadem, provede řízení a vydá
   rozhodnutí.

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   § 183

   (1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.

   (2)  Příjem  z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
   správního orgánu, který pokutu uložil.

   HLAVA VI

   VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

   § 184

   (1)  Pro  výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad ze
   základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

   a) příjmení,

   b) jméno, popřípadě jména,

   c) adresa místa pobytu,

   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
   datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

   (2)  Pro  výkon  působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z
   informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

   d)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého  pobytu,  případně  též  adresa, na kterou mají být doručovány
   písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

   e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

   f)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

   g)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

   (3)  Pro  výkon  působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z
   informačního systému cizinců tyto údaje:

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

   b) datum narození,

   c)  místo  a  stát,  kde  se  cizinec narodil; v případě, že se cizinec
   narodil na území České republiky, místo a okres narození,

   d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

   e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

   f)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

   g)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

   (4)  Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
   jen  takové  údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
   které  jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
   se  využijí  z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
   systému  cizinců,  pouze  pokud  jsou  ve tvaru předcházejícím současný
   stav.

   ČÁST ŠESTÁ

   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   Přechodná ustanovení

   § 185

   (1)  Poskytovatelé  údajů  poskytnou  údaje o území pro pořízení územně
   analytických  podkladů  nejpozději  do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  úřadům  územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li
   poskytovatel  údajů  v  této  lhůtě  závažné  důvody,  může  být  lhůta
   prodloužena nejdéle o 3 měsíce.

   (2)  Vlastník  technické  infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po
   dni   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona   úřadu  územního  plánování
   polohopisnou  situaci  technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  poskytne  polohopisné  údaje  této situace v
   souřadnicovém  systému  Jednotné trigonometrické sítě katastrální^18) v
   měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.

   (3)  Územně  analytické  podklady  pořídí  pro  své  správní území úřad
   územního  plánování  do  24  měsíců  a krajský úřad do 30 měsíců po dni
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady
   pořízeny,  bude  pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i
   zpracování  průzkumů  a  rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím
   územně analytickým podkladům.

   (4)  Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
   přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice
   působnosti  jednoho  úřadu  územního  plánování,  prověří tento úřad ve
   spolupráci   s  dotčenými  obcemi  z  hlediska  jejich  aktuálnosti;  v
   ostatních   případech   prověří   jejich  aktuálnost  krajský  úřad  ve
   spolupráci  s  dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil
   aktuálnost  urbanistické  studie,  územního generelu a územní prognózy,
   podá  návrh  na  vložení  dat,  popřípadě vloží data o nich do evidence
   územně plánovací činnosti.

   (5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
   rozpracovaných  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
   zadání územní studie.

   § 186

   Politiku  územního  rozvoje  pořídí  ministerstvo  a  předloží vládě ke
   schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   § 187

   (1)  Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
   pozbývá  platnosti  nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   (2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
   aktuálnosti  jednotlivých  záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního
   významu.  Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny
   do  návrhu  zásad  územního  rozvoje  projednaných  s dotčenými orgány.
   Územní  plán  velkého  územního  celku  a  právní  předpis, kterým byla
   vyhlášena  jeho  závazná  část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti
   zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.

   (3)  Zásady  územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo
   kraje  nejpozději  do  5  let  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Uplynutím  této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních
   celků.

   (4)  Při  pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad
   jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.
   Zadání  zašle  jednotlivě  dotčeným  orgánům, dotčeným obcím, sousedním
   krajům  a  ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své
   požadavky,  včetně  požadavků  na  vyhodnocení  vlivu uplatňování zásad
   územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad
   návrh   zadání,   upravený   podle  výsledků  projednání,  předloží  ke
   schválení.   Zadání  pro  pořízení  zásad  územního  rozvoje  schvaluje
   zastupitelstvo kraje.

   (5)  Ustanovení  §  45  odst.  2  se  neuplatní  na první vydané zásady
   územního rozvoje.

   (6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
   návrh  územního  plánu  velkého územního celku, které splňují požadavky
   tohoto  zákona  na  zásady  územního  rozvoje, se považují za schválené
   zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.

   (7)  Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
   územního  plánu  velkého  územního  celku  rozvojové plochy nadmístního
   významu,  plochy  a  koridory  umožňující  umístění  staveb  dopravní a
   technické  infrastruktury  nadmístního významu, vymezení regionálních a
   nadregionálních  územních  systémů ekologické stability, limity využití
   území  nadmístního  významu  a  plochy  pro  veřejně  prospěšné  stavby
   obsažené  ve  schváleném  územním plánu velkého územního celku; ostatní
   části  řešení  pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Při  projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního
   celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.

   § 188

   (1)  Územně  plánovací  dokumentaci  sídelního útvaru nebo zóny, územní
   plán  obce  a  regulační  plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31.
   prosince  2015  podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy
   projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.

   (2)  Územní  plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle
   tohoto  zákona  upraví,  projednají  a vydají; přitom činnosti ukončené
   přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních
   předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.

   (3)   Při  projednání  a  vydání  návrhu  změny  územního  plánu  obce,
   regulačního  plánu  nebo  územně plánovací dokumentace sídelního útvaru
   nebo  zóny  schválené  do  31.  prosince 2006 se postupuje podle tohoto
   zákona.  O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území
   obecní  úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě
   se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

   (4)  Obecně  závazné  vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně
   plánovací  dokumentace  sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
   nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření
   obecné   povahy;   ustanovení   §   174   odst.  2  správního  řádu  se
   nepoužije^56a).

   § 188a

   (1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
   územní  plán  obce,  popřípadě  územně  plánovací dokumentaci sídelního
   útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do
   31.  prosince  2015,  umisťovat  v  nezastavěném  území  kromě  staveb,
   zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také

   a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k
   31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,

   b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do
   31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací
   činnosti,

   c)  stavby  pro  bydlení  na  pozemcích, které mají společnou hranici s
   pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným
   stavebním pozemkem,

   d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro
   zemědělství  může  mít  nejvýše  tři  samostatné  byty,  přičemž součet
   podlahových  ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu
   celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,

   e)  stavby  občanského  vybavení  na  pozemcích,  které  mají společnou
   hranici  s  pozemky  v  zastavěném  území; pozemek, na kterém je stavba
   umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.

   (2)  Stavby  uvedené  v  odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se
   souhlasem  zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.
   Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové
   stavby.  V  řízení  o  umisťování  těchto staveb má zastupitelstvo obce
   postavení  dotčeného  orgánu;  v  tomto  případě  není  obec účastníkem
   řízení.

   § 189

   (1)  Za  zastavěné  území  se  považuje  současně  zastavěné území obce
   vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo
   v  regulačním  plánu,  a  to  po  dobu  platnosti této územně plánovací
   dokumentace.  V  případě  pořizování a vydání jejich změny se zastavěné
   území aktualizuje podle tohoto zákona.

   (2)  Platné  územní  plány  velkých  územních  celků jsou ve schváleném
   rozsahu  závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro
   rozhodování  v  území.  Platné  územní  plány  obcí  a územně plánovací
   dokumentace  sídelních  útvarů  jsou závazné pro pořizování regulačních
   plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.

   (3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
   úředník,  který  vykonává  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
   plánovací  činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a
   má  příslušné  osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
   právního předpisu^17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

   § 189a

   Při  změnách  a  rušení  stavebních  uzávěr  vyhlášených podle právních
   předpisů  účinných  před  31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z
   nich se postupuje podle tohoto zákona.

   § 190

   (1)  Obecné  stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve
   správních  obvodech,  ve  kterých  vykonávaly  působnost k 31. prosinci
   2006.

   (2)  Obec,  jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít
   veřejnoprávní  smlouvu  s  jinou  obcí  o tom, že pro ni bude vykonávat
   působnost  stavebního  úřadu;  přitom  postupuje  podle správního řádu.
   Jinak  pro  takovou  obec  vykonává působnost obecného stavebního úřadu
   pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.

   (3)  Řízení  zahájená  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se
   dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou

   a)  stavebních  řízení  neukončených  v  prvním stupni, která se týkají
   staveb,  u  nichž  podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
   stavby  se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v
   tomto  případě  považuje  žádost  o vydání stavebního povolení a za den
   ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,

   b)  řízení  o  správním  deliktu  spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,

   c)  řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy
   se  jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém
   případě se řízení zastaví,

   d)  řízení  o  vyvlastnění,  které se dokončí podle zvláštního právního
   předpisu.

   (4)  Neukončená  řízení  vedená  podle  dosavadní právní úpravy dokončí
   stavební  úřad,  který  se  stal příslušným k vedení řízení v dané věci
   podle tohoto zákona.

   (5)  U  staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona   se   provede  kolaudační  řízení  podle  dosavadních  právních
   předpisů.

   (6)  V  případě  pochybnosti  příslušný  krajský  úřad  stanoví,  který
   stavební úřad povede neukončená řízení.

   § 191

   Městské  a  obecní  úřady,  které  nebudou vykonávat působnost obecného
   stavebního  úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení
   činnosti  stavebního  úřadu  veškeré  doklady  týkající se neukončených
   správních  řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na
   které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.

   § 192

   Vztah ke správnímu řádu

   Na  postupy  a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento
   zákon nestanoví jinak.

   Zmocňovací ustanovení

   § 193

   Ministerstvo  vydá právní předpisy k provedení § 21 odst. 4, § 26 odst.
   2,  §  36 odst. 6, § 38 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 4, § 43 odst.
   6,  §  47 odst. 6, § 48 odst. 8, § 51 odst. 4, § 55 odst. 5, § 61 odst.
   4,  §  64 odst. 6, § 66 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 6, § 87 odst.
   4,  § 92 odst. 5, § 95 odst. 6, § 96 odst. 8, § 99 odst. 2, § 100 odst.
   3,  §  105  odst. 5, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst. 1, § 117
   odst.  6, § 120 odst. 5, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125 odst. 6, §
   127  odst.  4, § 128 odst. 7, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, § 143 odst.
   5, § 150 odst. 3, § 157 odst. 4, § 162 odst. 7.

   § 194

   K provedení § 169

   a)  ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu
   [§ 2 odst. 2 písm. e)],

   b)   Ministerstvo   zemědělství  stanoví  právním  předpisem  technické
   požadavky pro vodní díla,

   c)  Ministerstvo  dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky
   pro  letecké  stavby  podle  zákona o civilním letectví^57), pro stavby
   drah  a  na  dráze  včetně  zařízení  na  dráze, stavby dálnic, silnic,
   místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah
   a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,

   d)  Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické
   požadavky   pro  stavby  uranového  průmyslu  a  pro  stavby  jaderných
   zařízení,  e)  hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené
   působnosti  obecné  technické  požadavky  na  výstavbu  v hlavním městě
   Praze.

   § 195

   Výjimky   z  kvalifikačních  požadavků  vzdělání  podle  §  24  uděluje
   ministerstvo  v  případech prokazatelné kvality práce na úseku územního
   plánování.

   Závěrečná ustanovení

   § 196

   (1)  Ohlášení,  žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro
   která  prováděcí  právní  předpis  určuje formuláře, lze činit pouze na
   těchto  formulářích,  a  to  i  v  elektronické  podobě podepsané podle
   zvláštních právních předpisů^58).

   (2)  Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení
   stanoví  povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí
   být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.

   § 197

   Zrušovací ustanovení

   Zrušují se

   1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.

   2.  Zákon  č.  115/1947  Sb.,  jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12.
   dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.

   3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
   zákon).

   4.  Zákon  č.  262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
   Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
   zákona č. 103/1990 Sb.

   5.  Zákon  č.  43/1994  Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
   Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
   pozdějších předpisů.

   6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním
   plánování  a  stavebním  řádu  (stavební  zákon),  ve  znění pozdějších
   předpisů.

   7.  Zákon  č.  422/2002  Sb.,  kterým  se  mění zákon č. 50/1976 Sb., o
   územním   plánování   a  stavebním  řádu  (stavební  zákon),  ve  znění
   pozdějších předpisů.

   8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

   9.  Vyhláška  č.  132/1998  Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
   stavebního zákona.

   10.  Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
   plánovací dokumentaci.

   11.  Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb.,
   kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

   12.  Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb.,
   o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

   ČÁST SEDMÁ

   ÚČINNOST

   § 198

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení
   §  143,  144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července
   2006,  a  s  výjimkou  ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti
   dnem 1. ledna 2012.

   Zaorálek v. r.

   Klaus v. r.

   Paroubek v. r.

   Příl.

   Rámcový  obsah  vyhodnocení  vlivů  politiky  územního  rozvoje,  zásad
   územního  rozvoje  a  územního  plánu  na  životní  prostředí pro účely
   posuzování  vlivů  koncepcí  na  životní  prostředí (Část A vyhodnocení
   vlivů na udržitelný rozvoj území)

   [K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
   řádu (stavební zákon)]

   1.   Zhodnocení  vztahu  politiky  územního  rozvoje  k  cílům  ochrany
   životního  prostředí  přijatým  na  mezistátní nebo komunitární úrovni.
   Zhodnocení   vztahu   územně  plánovací  dokumentace  k  cílům  ochrany
   životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

   2.  Údaje  o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
   předpokládaném  vývoji,  pokud  by  nebyla  uplatněna politika územního
   rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

   3.  Charakteristiky  životního prostředí, které by mohly být uplatněním
   politiky  územního  rozvoje  nebo územně plánovací dokumentace významně
   ovlivněny.

   4.  Současné  problémy  a  jevy životního prostředí, které by mohly být
   uplatněním  politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace
   významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí
   oblasti.

   5.  Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
   politiky  územního  rozvoje  nebo  územně plánovací dokumentace, včetně
   vlivů    sekundárních,   synergických,   kumulativních,   krátkodobých,
   střednědobých  a  dlouhodobých,  trvalých  a  přechodných,  kladných  a
   záporných;  hodnotí  se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost,
   faunu,  floru,  půdu,  vodu,  ovzduší,  klima,  hmotné statky, kulturní
   dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na
   krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

   6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
   podle  jednotlivých  variant  řešení  a jejich zhodnocení. Srozumitelný
   popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

   7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
   všech  zjištěných  nebo  předpokládaných  závažných  záporných vlivů na
   životní prostředí.

   8.  Zhodnocení  způsobu  zapracování  cílů  ochrany životního prostředí
   přijatých  na  mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního
   rozvoje  a  jejich  zohlednění  při  výběru  řešení. Zhodnocení způsobu
   zapracování  vnitrostátních  cílů ochrany životního prostředí do územně
   plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

   9.  Návrh  ukazatelů  pro  sledování  vlivu politiky územního rozvoje a
   územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

   10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Řízení,  která  nebyla  pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

   1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.

   2)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

   4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
   (vodní  zákon),  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon 2 Sb., o ochraně
   přírody  a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb.,
   o  ochraně  ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
   ovzduší),   Sb.,   o  ochraně  zemědělského  půdního  fondu,  ve  znění
   pozdějších  předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
   znění  pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
   doplnění  některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o  ochraně  a  využití  nerostného
   bohatství  (horní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.
   164/2001  Sb.,  o  přírodních  léčivých  zdrojích,  zdrojích přírodních
   minerálních  vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o
   změně   některých  souvisejících  zákonů  (lázeňský  zákon),  ve  znění
   pozdějších  předpisů,  zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
   znění  pozdějších  předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
   zdraví  a  o  změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů.

   5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.

   6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.

   7)  Zákon  č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
   předpisů.

   8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a
   stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.

   10)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně některých zákonů, ve
   znění pozdějších předpisů.

   11)  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
   změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.

   14)  Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
   a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů  a techniků činných ve
   výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

   15)  Zákon  č.  133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
   předpisů.

   15)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.

   17)  §  21  až  26  zákona  č.  312/2002  Sb.,  o  úřednících  územních
   samosprávných  celků  a  o  změně  některých zákonů, ve znění zákona č.
   46/2004 Sb.

   18)  Nařízení  vlády  č.  116/1995  Sb.,  kterým  se stanoví geodetické
   referenční  systémy,  státní mapová díla závazná na celém území státu a
   zásady jejich používání.

   19)  Zákon  č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění )
   zákona č. 320/2002 Sb.

   20)  Zákon  č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
   ve znění pozdějších předpisů.

   21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.

   22)  Zákon  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí České republiky
   (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.

   24) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
   a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
   jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

   25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.

   26) § 6 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   27) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   28) § 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   29) § 8 odst. 4, § 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004
   Sb.

   30) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   31) § 9 odst. 8, § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č.
   93/2004 Sb.

   32)  Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
   předpisů.

   33)  §  2,  3  a  11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o
   pozemkových  úřadech  a  o  změně  zákona  č.  229/1991  Sb.,  o úpravě
   vlastnických  vztahů  k  půdě  a  jinému zemědělskému majetku, ve znění
   pozdějších předpisů.

   34)  Například  zákon  č.  266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů.

   35)  Zákon  č.  72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
   znění pozdějších předpisů.

   36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
   ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,

   36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

   37)  Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
   pro  veřejnou  potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
   kanalizacích),  ve  znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o
   obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

   37)zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích  (krajské  zřízení),  ve znění
   pozdějších předpisů.

   38)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
   zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

   39)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   39)  Nařízení  vlády  č.  163/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
   požadavky na vybrané stavební výrobky.

   Nařízení  vlády  č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
   na  stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003
   Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.

   40)  Vyhláška  č.  104/1997  Sb.,  kterou  se provádí zákon o pozemních
   komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

   41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,

   41)  §  15  a  19  vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.
   274/2001  Sb.,  o  vodovodech  a  kanalizacích pro veřejnou potřebu a o
   změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

   §  4  vyhlášky  č.  85/1978  Sb.,  o  kontrolách,  revizích a zkouškách
   plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.

   41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

   41b)  §  31  odst.  1  až  3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.
   227/2009 Sb.

   §  14  odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009
   Sb.

   42)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.

   43)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   Vyhláška  č.  380/2002  Sb.,  k  přípravě  a  provádění  úkolů  ochrany
   obyvatelstva.

   44)  §  35  odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
   znění zákona č. 102/2000 Sb.

   45) Občanský zákoník.

   45a)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné kvalifikace a jiné
   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států  Evropské  unie a
   některých  příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
   uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

   46)  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   46a)  §  15a  zákona  č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
   architektů  a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů a techniků
   činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.

   47)  §  22  odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003
   Sb.

   48)  Zákon  č.  499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   49)  Například  zákon  č.  360/1992  Sb.,  zákon  č.  200/1994  Sb.,  o
   zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
   zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

   50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.

   51)  Zákon  č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
   pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

   52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.

   53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.

   54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   54)Zákon  č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
   (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

   56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

   57)  §  36  zákona  č.  49/1997  Sb.,  o  civilním letectví a o změně a
   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání
   (živnostenský zákon).

   58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších
   předpisů.

   59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií